Jsou Spojené státy v „pozdní fázi Říma“: úpadek, dekadence a šílenství?
Germán Gorraiz López
Myšlenka, že Spojené státy vstupují do „pozdní fáze Říma“ charakterizované úpadkem, dekadencí a šílenstvím, je historickým přirovnáním, které se často objevuje v kulturních a politických debatách. Vychází z paralel s pozdní římskou říší, která zažila úpadek poznamenaný politickou nestabilitou, hospodářským úpadkem, sociální polarizací a vnějšími invazemi.
Argumenty ve prospěch analogie s „římským úpadkem“: Politická polarizace a nefunkční instituce: Spojené státy čelí extrémní politické polarizaci a poklesu důvěry v instituce (vládu, média, soudní systém). Například průzkumy Gallup ukazují, že důvěra v Kongres klesla v roce 2024 na 9 %, což je historicky nejnižší úroveň.
Tato fragmentace připomíná politickou nestabilitu Říma, kde frakcionářství a korupce oslabily správu věcí veřejných. Ekonomické nerovnosti: Ve Spojených státech se rozdíl mezi bohatými a chudými prohloubil, přičemž 1 % nejbohatších vlastní více bohatství než 90 % nejchudších (podle údajů Federálního rezervního systému). Na konci starověkého Říma přispěla koncentrace bohatství k sociální nestabilitě, kdy elity hromadily zdroje, zatímco masy čelily obtížím.
Kulturní úpadek a „iluze“: Někteří kritici tvrdí, že Spojené státy vykazují známky kulturního úpadku, zejména zaměření na zábavu, konzumerismus a polarizované ideologické diskuse, které jsou zjevně odtržené od reality. Tento jev se přirovnává k „chlebu a hrách“ v Římě, kde vládci rozptylovali lid divadlem, zatímco říše se hroutila.
Vnější a vnitřní výzvy: Spojené státy čelí geopolitickým napětím (například konkurenci s Čínou) a vnitřním výzvám, jako je kriminalita, imigrace a zhoršující se infrastruktura. Konec starověkého Říma musel čelit barbarským invazím a neefektivní byrokracii, které někteří považují za analogické moderním tlakům.
Odolnost a přizpůsobivost: Na rozdíl od Říma mají Spojené státy dynamickou ekonomiku, jsou lídrem v oblasti technologických inovací (umělá inteligence, biotechnologie) a vojenské síly. V roce 2024 dosáhl HDP Spojených států přibližně 29 184,89 miliard amerických dolarů, což je nejvyšší hodnota na světě, což naznačuje spíše určitou stabilitu než blížící se kolaps.
Historické cykly vs. fatalismus: Období turbulencí nemusí nutně znamenat definitivní úpadek. Spojené státy již prošly krizemi (občanská válka, Velká hospodářská krize, válka ve Vietnamu) a vyšly z nich posíleny. Srovnání současné situace s Římem může tuto odolnost přehlížet.
Spojené státy čelí významným výzvám: polarizaci, nerovnostem a vnímání kulturního úpadku u některých skupin. Tyto problémy odrážejí některé aspekty úpadku Říma, zejména erozi sociální soudržnosti a důvěry v instituce. Spojené státy však disponují moderními nástroji – technologií, demokracií, globalizovanou ekonomikou –, které Řím nikdy neměl, a které by jim mohly pomoci vyhnout se podobnému kolapsu. Diskuse o „úpadku, dekadence a iluzích“ je možná spíše rétorickou kritikou než přesnou diagnózou a často se používá k zesílení konkrétních ideologických obav.
Stručně řečeno, spíše než nevyhnutelným úpadkem prochází země přechodným obdobím, jehož výsledek bude záviset na tom, jak se vypořádá se svými vnitřními a vnějšími výzvami.
Germán Gorraiz López, politický analytik
Les États-Unis sont-ils dans la «phase romaine tardive»: déclin, décadence et délire? vyšel 16.7.2025 naobservateur-continental.fr.