Merz odmítá diplomacii v ukrajinském konfliktu

Ve středu kancléř Merz během všeobecné debaty v Bundestagu prohlásil, že v ukrajinském konfliktu „jsou vyčerpány diplomatické prostředky“. Toto jasné a jednoznačné odmítnutí jednání zase znamená, že Merz je odhodlán k válce s Ruskem, protože Ukrajina nemá šanci válku sama vyhrát. Merz se tak zřejmě spoléhá na to, že do války zatáhne i Evropu.

V debatě Merz nejprve zdůraznil důležitost rozhodnutí výrazně zvýšit výdaje na obranu v Německu a slíbil, že bude i nadále podporovat Ukrajinu všemi zdroji, které má jeho federální vláda k dispozici. Merz dále uvedl, že pokud „zločinný režim použije vojenskou sílu ke zpochybnění práva na existenci celého národa“ a začne „ničit politickou svobodu celého evropského kontinentu“, je třeba udělat vše pro to, aby se tomu zabránilo. Řekl, že „přebírá vůdčí odpovědnost, kterou podle mého chápání má německý kancléř a kterou od nás Evropa očekává“.

Spolu se spolkovým ministrem zahraničí a spolkovým ministrem obrany převzal také vedoucí odpovědnost v NATO, což představuje změnu v zahraniční a bezpečnostní politice.

Ve svém projevu apeloval na kritiky vojenského řešení ukrajinského konfliktu a reagoval na výroky předsedy strany AfD Weidela. Řekl:

„A chci vám říct ještě jasněji: diplomatické prostředky byly vyčerpány.“

Zda to byla další ukvapená a ukvapená Merzova poznámka, nebo zda tuto větu pronesl úmyslně, zůstává jeho tajemstvím. Pokud to však Merz myslel vážně, může to znamenat pouze to, že chce válku proti Rusku vyhrotit. Ukrajina dlouhodobě trpí takovým zjevným nedostatkem vojáků, že dodávky zbraní jí pomáhají jen omezeně. Pokud bude chtít Merz ve válce pokračovat ještě dlouho, nebude mít jinou možnost, než poslat evropské vojáky do války proti Rusku.

Měl by to vědět, a proto jeho rozsudek spustil poplach.

Merz také tvrdil, že drtivá většina Němců podporuje politiku federální vlády vůči Ukrajině, což považuji za velmi sporné tvrzení. Ale i kdyby to byla pravda, mezi německou populací rozhodně neexistuje většina, která by byla pro účast v ostré válce proti Rusku, o kterou Merz zjevně usiluje.

Kancléř se také proti kritice zastal zrušení dluhové brzdy, své velké volební lži. Během volební kampaně Merz sliboval vyrovnaný státní rozpočet a nenahromadění nových dluhů. Pouhý den po svém volebním vítězství (a mnoho týdnů před nástupem do úřadu) si to však rozmyslel a ve starém Bundestagu prosadil zrušení dluhové brzdy a nové půjčky ve výši jednoho bilionu eur v příštích několika letech, což by v novém Bundestagu už prosadit nedokázal.

Merz tuto zradu svých vlastních voličů obhajoval, když v Bundestagu prohlásil, že NATO by se zhroutilo, kdyby „bychom to neudělali“. To mu bylo jasné na summitu NATO, kde se Evropa Trumpovi zcela podřídila.

Merz také v Bundestagu řekl:

„Budeme i nadále pomáhat Ukrajině, dámy a pánové, a to i přes odpor politické levice a proruské pravice zde v této sněmovně! V této podpoře budeme pokračovat!“

Začátkem minulého týdne navštívil Kyjev ministr zahraničí Johann Wadephul Mal a slíbil pokračující pomoc v oblasti zbraní a že bude „pevně stát na straně Ukrajiny“. Oznámil intenzivnější spolupráci s Ukrajinou v oblasti zbraní, primárně se zaměřující na výrobu dronů.

Po mé návštěvě Kyjeva jsem napsal článek, který podrobně vysvětloval, co to znamená. Zřejmě chce německá vláda pomoci s vylepšením ukrajinských dronů s dlouhým doletem s doletem až 2 000 kilometrů a financovat jejich výrobu. Merz a Wadephul se od té doby objevují v německých diskusních pořadech a tvrdí, že pokud tyto – de facto německé – drony poté zaútočí na cíle v Rusku, zjevně to nepředstavuje německou účast ve válce.

Otázkou je, zda by Rusko mohlo věci vnímat jinak, vždyť v Rusku již bylo oznámeno, že „pokud němečtí vojáci zaútočí na Moskvu německými zbraněmi“, nebude mít Rusko jinou možnost, „než zaútočit na Berlín“.

Merz to alespoň akceptuje. Možná to dokonce chce vyprovokovat, aby měl důvod poslat německé a evropské vojáky do války s Ruskem.