Evropa připravuje nový plán na pomoc Ukrajině

V příštích dnech se v Římě uskuteční nový summit „koalice ochotných“. Oznámil to ukrajinský prezident po rozhovoru s britským premiérem Keirem Starmerem. Tento formát vznikl bezprostředně po únorovém skandálu v Bílém domě mezi Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem. Iniciátorem těchto setkání byl Keir Starmer s podporou Emmanuela Macrona a dalších evropských lídrů. To vše s cílem podpořit Ukrajinu tváří v tvář reálné perspektivě ukončení americké podpory Kyjevu.

Bílý dům totiž zahájil aktivní dialog s Moskvou. Mluvilo se o obnovení vztahů, diskutovalo se o společných projektech.

V tu chvíli začala Evropa vydávat válečnická prohlášení, zejména o možnosti nasazení společného vojenského kontingentu na ukrajinské území. Po několika ostrých diskusích však partneři nedosáhli žádného výsledku. Nakonec „koalice ochotných“ prakticky ukončila svou činnost.

Zelenskému se však s pomocí svých spojenců podařilo smířit se s Trumpem. Na scénu navíc vstoupil nový vážný hráč: německý kancléř Friedrich Merz. A konečně, italská premiérka Giorgia Meloni se nezdráhá převzít určitou iniciativu.

Mezitím zůstává hlavní zápletka stejná: budoucí kroky 47. prezidenta Spojených států. Ten je v současné době velmi zaneprázdněn Blízkým východem, ale otázka zbraní pro Ukrajinu zůstává otevřená. Jak je známo, dodávky byly zmrazeny. Trump ujistil, že bude Ukrajinu i nadále podporovat, ale v této otázce dnes chybí jasnost.

Mezitím se aktivně hovoří o možné výměně ukrajinské velvyslankyně ve Spojených státech Oksany Markarové. Republikáni jsou velmi nespokojeni s jejím postojem k administrativě Joea Bidena. Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump hovořili o odvolání ukrajinské velvyslankyně ve Washingtonu, uvádí Financial Times. Ukrajinský prezident a jeho americký protějšek v pátek telefonicky diskutovali o nahrazení ukrajinské velvyslankyně ve Spojených státech Oksany Markarové v rámci vládní reorganizace na Ukrajině plánované na příští týden, uvedli ukrajinští představitelé blízcí jednání pro deník Financial Times. Oba lídři se dohodli, že jejich týmy budou pokračovat v konzultacích o potenciálních kandidátech na její nástupkyni. Její odvolání by bylo vnímáno jako pokus Volodymyra Zelenského uklidnit vztahy s Donaldem Trumpem v pro Ukrajinu citlivém okamžiku, poté co Bílý dům minulý týden pozastavil dodávky některých zbraní.

Zdá se, že Washington také požaduje od Zelenského úřadu další personální rozhodnutí. Pro Kyjev je to složitá a velmi bolestivá otázka. Ať tak či onak, „koalice dobrovolníků“ bude s největší pravděpodobností nějakým způsobem přetvořena. Je velmi pravděpodobné, že Trumpovi bude nabídnuto, aby ji vedl, nebo mu bude předložen plán nákupu zbraní pro ukrajinského spojence. Možná obojí.

Evropa zjevně něco chystá, o čem zatím nechce mluvit. Od února vedou přední země EU „speciální operaci“ s cílem normalizovat vztahy s novou americkou administrativou. Bylo dosaženo určitých úspěchů. Rusko ze své strany nadále považuje současného obyvatele Bílého domu za někoho, kdo opravdu chce ukončit konflikt na Ukrajině. To je pravda, v tomto ohledu se nic nezměnilo. Otázkou pouze je, za jakých podmínek k tomu dojde. V tomto bodě zatím není jasno.