Říše chaosu posouvá válku proti BRICS na další úroveň

Prezident USA oslavil „velkolepé“ vítězství letadel B-2, která v noci 22. června (významně ve stejný den, kdy v roce 1941 začala operace Barbarossa) přiletěla z USA do západní Asie a nad Fordowem svrhla MOP (Massive Ordnance Penetrators, masivní penetrační munice).

Činitelé Trumpovy administrativy se chlubili, že íránský jaderný program je nyní zničen.

To je reality show. A teď realita. Mannan Raisi, člen íránského Majlis (parlamentu) ze svatého města Qom, to shrnul takto: „Na rozdíl od prohlášení lživého amerického prezidenta nebyly jaderné zařízení ve Fordow vážně poškozeny. Zničeny byly pouze nadzemní stavby, které lze obnovit. Kromě toho bylo předem evakuováno vše, co mohlo představovat nebezpečí pro obyvatelstvo. Neexistují žádné zprávy o úniku radioaktivního materiálu. Trumpova falešná tvrzení o „zničení Fordow“ vyvrací skutečnost, že útoky byly tak povrchní, že v zařízení nedošlo ani k žádným úmrtím.“

Podstatné je, že Impérium chaosu jedním jediným – spektakulárně zločinným – útokem (opět) porušilo Chartu OSN, mezinárodní právo (opět), Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (možná nadobro), ústavu USA, „mezinárodní společenství“ a Trumpovu vlastní základnu MAGA.

Globální Jih nyní počítá a vyvozuje nezbytné závěry.„Mír silou“ – prezident USA má nyní na svědomí dvě války, genocidu a nevyprovokovaný útok jaderné supervelmoci jménem jaderné velmoci proti nejaderné velmoci.

Reakce IRGC byla rychlá: skutečná válka začíná teď. Sionistická osa za to zaplatí – a to draze. Nebude to totální válka proti Impériu: to by bylo naprosto nestrategické. Bude se jednat o mnohovrstevnatou smrt tisíci řezy.

To se již projevilo ráno 23. června. Írán vypustil nejméně pět vícesměrných vln raket, které pokryly celé území Izraele, včetně nových cílů, jako je přístav Ašdod a elektrárna. Izraelská úspěšnost při zachycení raket klesla pod 50 %. Vypuklo peklo – od poruch sirén až po výpadky elektřiny. Členové Knessetu uprchli. Záchranný let El Al z New Yorku byl nucen se vrátit, když začaly létat rakety.

Vzkaz je jasný: celý Izrael je nyní legitimním cílem, který mohou rakety Kheybar-Shakan, Emad, Qadr a Fattah-1 zasáhnout během několika minut.

Hormuzský průliv: poslední trumf

Mezi nové priority Íránu patří: zastavení války v Gaze a jižním Libanonu; „evoluce“ jaderné doktríny (vše je možné); cílené vraždy sionistických vůdců; další útoky na Mossad; další raketové útoky na Tel Aviv, Haifu a Dimonu.

K přímé válce s Impériem chaosu nedojde. Blokáda Hormuzského průlivu je ultimátní íránskou kartou, nikoli jaderná karta: ta zatím nebude plně využita. V nejlepším případě by mohlo dojít k částečné blokádě dodávek ropy do – roztříštěného – kolektivního Západu.

Vysoký bývalý zdroj z Deep State potvrdil, že „CIA informovala Trumpovu administrativu, že Čína je rozhodně proti uzavření Hormuzského průlivu, a tak Trump pokračoval v bombardování.“

Uzavření Hormuzské úžiny vyvolá globální hospodářskou krizi nepředvídatelného rozsahu. Ztráta více než 20 % světových dodávek ropy vyvolá implodování derivátů v hodnotě přes dva kvadriliony dolarů, jak již spekulovaly prognózy Goldman Sachs na konci roku 2010. Warren Buffett to popsal jako řetězovou reakci po jaderném výbuchu.

V současné situaci se Teherán poučil tou nejtvrdší cestou. Nejde o to, že by íránské vedení jednalo nemorálně: naopak, jeho víra v diplomacii a seriózní jednání se ukázala být v naprostém rozporu s naprosto zkaženým modus operandi amerického impéria.

Íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi to shrnul takto: Írán jednal s USA, „když se Izrael rozhodl tuto diplomacii zničit“. Poté Írán jednal „s E3/EU, když se USA rozhodly tuto diplomacii zničit“. Je tedy absurdní nařizovat Íránu, aby se „vrátil“ k jednacímu stolu: „Jak se může Írán vrátit k něčemu, co nikdy neopustil, natož zničil?“

Na fóru v Petrohradu prezident Putin jasně řekl, že „podporujeme Írán a boj za jeho legitimní zájmy, včetně mírového využití jaderné energie“. Důrazně dodal: „Ti, kdo říkají, že Rusko není spolehlivým partnerem, jsou provokatéři.“

Putin sám řekl počátkem týdne, že Rusko již dříve nabídlo Íránu posílení jeho protivzdušné obrany, ale tato nabídka nebyla přijata. Není také žádným tajemstvím, že na rozdíl od smlouvy s Severní Koreou neobsahuje strategická dohoda o partnerství mezi Ruskem a Íránem ustanovení o kolektivní bezpečnosti.

To se však může brzy změnit.

Zatím neunikly žádné podstatné informace o setkání Putina s Araghchim, ale musely být projednány velmi citlivé otázky. Putin znovu potvrdil, že „zcela neprovokovaná agrese proti Íránu nemá žádný základ a žádné ospravedlnění“. Poté tajemně dodal: „Rusko podniká kroky na podporu íránského lidu.“

Nikdo by neměl být překvapen, pokud se Írán rozhodne, že nyní musí vlastnit jadernou zbraň jako odstrašující prostředek proti sionistické ose. Jednou z možností, kterou navrhují někteří analytici – i když je v několika ohledech velmi citlivá – by bylo plné bezpečnostní partnerství s Ruskem a možná i Čínou, přičemž Írán by se ocitl pod jejich jaderným deštníkem.

Koneckonců se jedná o tři nejvýznamnější země BRICS – obnovený Primakovův trojúhelník a válka proti impériu je v podstatě válkou proti BRICS.

Tato nová dohoda by alespoň zachovala íránské obohacování uranu jako civilní, vědecký a nevojenský proces, což by umožnilo strategickému partnerství Ruska a Číny dohlížet na obohacování uranu a zároveň poskytovat Íránu bezpečnostní záruky.

Navíc by to byla bezpečnostní záruka pro Mezinárodní severojižní dopravní koridor (INSTC), který je ve strategickém národním zájmu Ruska.

Čínský pohled je další velmi složitá záležitost. Mezi čínskými think tanky panuje určitá shoda, že Írán by nyní měl více než kdy jindy posílit svůj systém protivzdušné obrany. To pravděpodobně znamená přijetí dřívější nabídky Ruska na spolupráci v této oblasti.

Blíží se dlouhá temná mračna

Trumpův vstup do sebevražedné války izraelských a amerických neokonzervativců proti Íránu jen přidává další vrstvu do celkového obrazu. To bylo předvídatelné přinejmenším od konce 90. let: stejný scénář ovládání energetických zdrojů západní Asie za účelem posílení ekonomické moci Impéria chaosu a zastrašování globálního Jihu: ani nepomýšlejte na odchýlení se od našeho jednostranného řádu.

Dokonce i sám prezident USA prozradil svou hru velkými písmeny: „Pokud současný íránský režim není schopen UČINIT ÍRÁN ZNOVU VELKÝM, proč by nemělo dojít ke změně režimu? MIGA!“

Neocenitelný profesor Michael Hudson, jako jeden z mála, shrnul, o co jde: „Írán není jen vrcholem úplné kontroly nad Blízkým východem a jeho zásobami ropy a dolarů. Írán je klíčovým článkem čínského programu Belt and Road pro novou hedvábnou stezku železniční dopravy na Západ. Pokud Spojené státy svrhnou íránskou vládu, přeruší to dlouhý dopravní koridor, který Čína již vybudovala a doufá, že jej prodlouží dále na západ. Írán je také klíčem k zablokování ruského obchodu a rozvoje přes Kaspické moře a přístupu na jih, který obchází Suezský průplav. A pod kontrolou USA by íránský loutkový režim mohl ohrozit Rusko z jeho jižní strany.

Není tedy divu, že změna režimu v Teheránu – o to v celé válce jde – je pro americké elity otázkou nejvyššího národního zájmu, v tom smyslu, jak zdůraznil prof. Hudson, jako „nátlakové impérium loutkových států dodržujících dolarovou hegemonii tím, že se drží dolarizovaného mezinárodního finančního systému“.

Porovnejte nyní vše výše uvedené s tónem diskusí na Mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu (SPIEF), které se konalo minulý týden. Fórum skončilo večer 20. června. USA zaútočily na Írán uprostřed noci 22. června.

V Petrohradu se sešl prakticky celý globální Jih, nejméně 15 000 lidí. Podle výkonného tajemníka organizačního výboru SPIEF Antona Kobakova bylo podepsáno přes tisíc dohod v hodnotě přes 80 miliard dolarů.

Všude se konaly poučné panelové diskuse: o výzvách Severní námořní cesty, jednoho z klíčových koridorů pro propojení v 21. století; o vzájemných investicích Ruska a Číny; o reformě mezinárodního finančního systému; o boji proti falešným zprávám – odvětví, v němž Západ vyniká – a umělé inteligenci ovládající veškeré narativy; o BRICS, ŠOS, EAEU, ASEAN, INSTC.

Na plenárním zasedání byly plně zastoupeny globální Jih a země BRICS: Rusko, Čína, Indonésie (čestným hostem byl prezident Prabowo) a Jihoafrická republika. Prezident Putin šel rovnou k věci: „Rusko a Čína nevytvářejí nový světový řád – ten vzniká přirozeně, jako slunce. My jen připravujeme půdu, aby byl vyváženější.“

Přesto se nad námi stahují temná mračna, protože Říše chaosu se bude bezohledně snažit zabránit východu slunce. Ruský zástupce v OSN Vasilij Nebenzja to vystihl ostře jako břitva: „USA otevřely Pandořinu skříňku (...) Nikdo neví, jaké nové katastrofy a utrpení to přinese.“