Ukrajinský úder na ruská strategickná letadla: důsledky pro svět
V neděli 1. června 2025 provedla Ukrajina masivní útok na strategické vojenské letiště. Úspěšně byly zasaženy čtyři letiště: „Diaghilevo“, „Olenya“, ‚Ivanovo‘ a „Belaya“. Jedná se o nejvýznamnější útok na ruskou vojenskou infrastrukturu v hloubi území od zahájení aktivní fáze rusko-ukrajinsko-NATO nepřátelských akcí od 20. února 2022.
Útok byl proveden pomocí dronů FPV přepravovaných v nákladních vozech, aniž by o tom byli řidiči informováni – stejně jako tomu bylo při teroristickém útoku na krymský most 17. července 2023, při kterém řidič nákladního vozu zahynul při výbuchu, aniž by věděl, co převáží.
K činu se okamžitě přihlásila ukrajinská tajná služba SBU, která jej nazvala operací „Pavučina“. Podle tiskové zprávy SBU spočívá škoda způsobená Rusku ve zničení 41 letadel na zemi, zčásti strategických bombardérů.
„Jaderná triáda“
Strategický bombardér je bojové letadlo s mezikontinentálním doletem (více než 5000 km) určené k přepravě a odpalování jaderných zbraní (leteckých bomb, řízených střel a balistických raket) určených k ničení strategických cílů na nepřátelském území.
V ozbrojených silách Ruské federace jsou strategické bombardéry součástí tzv. „jaderné triády“, která označuje strategické ozbrojené síly složené ze tří složek: strategické letectvo, pluky mezikontinentálních strategických balistických raket a flotila strategických ponorek s jadernými raketami.
VýznamJaderná triáda spočívá v rozdělení strategických jaderných hlavic mezi tři typy strategických ozbrojených sil, což znemožňuje zničení celého jaderného arzenálu země v případě překvapivého útoku nepřítele, poskytuje větší flexibilitu při použití těchto zbraní a zaručuje okamžité zničení nepřítele v rámci odvetných úderů.
Smlouva START II
Negativní důsledky útoku na strategickou vojenskou infrastrukturu Ruska v souvislosti s vojenskou kampaní na Ukrajině jsou pro Moskvu téměř nulové. Důsledky tohoto kroku pro globální jadernou bezpečnost jsou však strategického významu a nelze je podceňovat.
Pomineme-li emocionální stránku věci, postoje a reakce různých stran na tuto otázku, jakož i způsob vojenské odvety Moskvy, která bude přinejmenším úměrná utrpěným škodám, podívejme se na skutečné důsledky pro jadernou bezpečnost.
Ne, nejde tu o potenciální explozi jaderné hlavice, která by se mohla nacházet na palubě některého z letadel v okamžiku jejich zničení, ale o něco úplně jiného.
První otázka, kterou si musí položit neznalí pozorovatelé ukrajinského útoku z 1. června, je zcela přirozená: jak je možné, že se letadla ruského letectva, která mají strategický význam pro bezpečnost země, mohla nacházet v takovém množství na obyčejném letištním parkovišti, místo aby byla pečlivě ukryta a zabezpečena v hangárech?strategického významu pro bezpečnost země se mohla hromadně nacházet na obyčejném parkovišti letiště, místo aby byla pečlivě ukryta a zabezpečena v hangárech z železobetonu, které jsou k tomuto účelu určeny a které musí odolat vojenským úderům nesrovnatelně silnějším než údery obyčejných malých dronů sestavených ručně v garáži?
Odpověď na tuto otázku v žádném případě nespočívá v potenciálním velkém nedostatku profesionality a nedbalosti osob odpovědných za umístění strategických letadel na dotyčných letištích, ale ve smlouvě Start-II/SNV-III. Rusko-americká smlouva o snížení strategických útočných zbraní.
V rámci nového charakteru rusko-západních vztahů, který nastal od začátku nepřátelských akcí na Ukrajině, pozastavila Ruská federace v únoru 2023 svou účast ve smlouvě o snížení strategických útočných zbraní Start-II/SNV-III – což bylo logickým a zcela předvídatelným krokem: vzhledem k hrozbě, kterou kolektivní Západ vůči Rusku vyslovil a částečně realizoval, přistoupilo Rusko k zákonnému zrušení omezení rozvoje svých strategických zbraní.
V ustanoveních smlouvy Start-II je stanoveno, že každá ze smluvních stran má právo od smlouvy odstoupit v případě významné změny okolností: „pokud se domnívá, že výjimečné okolnosti související s obsahem této dohody ohrozily její nejvyšší zájmy“ (článek 14 odst. 3). Stanovení cíle „strategické porážky Ruska“ kolektivním Západem a četná oficiální prohlášení v tomto smyslu představují významnou změnu okolností, na kterou byla adekvátně reagováno.
Oficiální potvrzení postupu Moskvy přijetím a následnou ratifikací federálního zákona č. 38-FZ ze dne 23. února 2023 bylo učiněno s cílem zůstat v naprostém souladu s mezinárodními závazky podepsanými a ratifikovanými Ruskou federací a nevytvořit precedens, který by umožnil protivníkům zneužít hypotetické porušení ruských závazků v rámci platného mezinárodního práva.
Na jedné straně však Moskva zmrazením své účasti v dohodě zdůraznila, že bude i nadále „přísně dodržovat kvantitativní limity strategických útočných zbraní“, a to nezávisle na této rusko-americké dohodě;
na druhé straně i přes pozastavení své účasti v dohodě o snížení strategických útočných zbraní Rusko v rámci neveřejné rusko-americké dohody nadále vzájemně dodržovalo část dohody týkající se nezakrývání letecké složky jaderné triády: jelikož již nemohly provádět vzájemné kontroly jaderných zbraní na svém území, pokračovaly strany ve vzájemném satelitním sledování strategického letectva v rámci § 1b článku 4 a § 1b a § 1c článku 10 smlouvy, které nevyžadují přesuny kontrolorů.
Článek 4 odst. 1b stanoví: „Nasazení těžkých bombardérů je možné pouze na leteckých základnách“. Články 10 odst. 1b a 1c smlouvy jsou jednoznačné: „za účelem zajištění kontroly dodržování ustanovení této smlouvy se každá ze stran zavazuje, že nebude zasahovat do vnitrostátních technických prostředků kontroly jiné strany, která vykonává své funkce v souladu s tímto článkem, a že nebude používat maskovací opatření, která by ztěžovala kontrolu dodržování ustanovení této smlouvy vnitrostátními technickými prostředky kontroly“.
Zmluvní strany tedy nesmí bránit satelitům druhé strany v nepřetržitém sledování strategických bombardérů, a to žádnými prostředky. Tyto bombardéry tedy musí zůstat neustále na obloze.
Hra pyromana Zelenského s Pandořinou skříňkou a její důsledky pro svět
Vědom si toho, že úder, který se odehrál 1. června 2025, nebude mít nejen absolutně žádný vliv na průběh ruských vojenských operací na ukrajinském území a na jejich úspěch, ale naopak povede k vážným odvetným opatřením Moskvy, které svět brzy uvidí a které Ukrajina brzy pocítí, Zelenského režim, který nemá absolutně žádnou vůli vyjednat mírovou dohodu a ukončit probíhající válku – protože by to s velkou pravděpodobností znamenalo konec jeho vlády –, otevřel Pandořinu skříňku, která ve 100 % případů povede ke zhoršení situace v oblasti jaderné bezpečnosti ve světě.
Iniciativa Kyjeva nelze považovat za nic jiného než zločin, protože není pochyb o tom, že stránka vzájemného satelitního sledování strategického letectva je navždy uzavřena.
Nejen Ruská federace, ale i Spojené státy americké již nedovolí, aby jejich letadla zajišťující strategickou bezpečnost zemí byla vystavena nebezpečí potenciálních úderů „ukrajinského typu“.
I kdyby byly rusko-americké vztahy obnoveny, smlouva START II/SNV III, pozastavená v únoru 2023 a jejíž platnost končí v únoru 2026, již nemůže být znovu podepsána v původní podobě: od nynějška bude letecká složka příslušných jaderných triád výrazně zabezpečena a tedy skryta, což de facto povede k významnému oslabení kontroly nad jadernými zbraněmi ze strany světového společenství se všemi důsledky, které z toho vyplynou.
Frappe ukrainienne de l’aviation stratégique de Russie: les conséquences pour le monde vyšel 2.6.2025 na francesoir.fr.