Otevřený dopis Mgr.Elišce Matyášové

Součástí rozsudku je také „absolvování kurzu na posílení mediální gramotnosti“, protože dle soudkyně  Marie Bednářová není schopna rozlišit informace  a dezinformace. Není mi známo, jak k tomuto závěru soudkyně dospěla, z počínání soudkyně během soudu jsem však dospěl k názoru, že soudkyně nejen nerozlišuje informace a dezinformace, ale že ani není schopna si informace vyhledat. Soudkyně vyčítá Marii Bednářové, že nevěří a nesdílí  informace šířené Českou televizí. Jak ukázal nedávný výzkum pro ministerstvo vnitra, sdělením České televize nevěří 80 % populace. Kdo tedy České televizi věří?  Parafrázoval bych výrok Jana Wericha: Buď z blbosti nebo za peníze“. Také těch 80 % populce mladá ambiciozní soudkyně zavře?  

Do jakého kurzu chce M. Bednářovou poslat? Vlajková loď  mainstreamové komunikace, propagandy a dezinformací Otakar Foltýn evidentně neví, co to je informace. Zřejmě žadný kurz, který by předal informační a komunikační know how neexistuje, jinak by tam Otakara Foltýna nejspíše poslali. Pokud by takový kurz existoval, určitě bych ho magistře Matyášové doporučil, ačkoliv bych byl k výsledku skeptický. Absolvovala právnickou fakultu,  ale na jejích intelektuálních výkonech vysokoškolské studium vidět není. 

Soudkyně Eliška Matyášová řekla, že „valnou částí světa byla agrese Ruské federace na Ukrajinu odsouzena“. Patří do práva a k soudu tak vágní pojmy jako „valná“?  Kolik států je valná část, jaký podíl ze světové  populace ?  Je to 10% nebo 90% a jaký to má vztah k právu? V nacistickém Německu válná  část Němců odsoudila Židy? Nevím kolik je valná část, ale vím, že Eliška Matyašová je se svými názory v rozporu s americkou administrativou a to je  možná více než jen valná část. 

Jak to, že Eliška Matyášová není informována o působení banderovců za 2. světové války a po ní ? Kdyby přijela Na Slovensko, tak by jí mohli vyprávět. Jak to, že neví o pomnících a současných pojmenováních ulic po Banderovi a dalších nacistech v ukrajinských městech. 

Dokonce i Česká televize v době Majdanu citovala výrok Viktorie Nulandové, že změna zřízení na Ukrajině stála USA 5 miliard dolarů. Popírá Eliska Matyášová upálení padesáti Ukrajinců v Domě odborů v Oděse“? Pokud neví či nevěří, mohla by se zeptat tehdejšího ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, který reagoval na výrok bývalého studentského vůdce, zmocněnce pro energetiku na MZ Václava Bartuška: „Tak se musí na Rusáky, upalovat je“.  Paní soudkyně dokonce si můžete pustit tu Vaší ČT  a dozvědět se o této tragické události v Oděse. Je to „jen pár desítek mrtvých“, ale jejich význam je obrovský. Jsou to kořeny a základy následných událostí.

Předchozí soudkyně si zachovala rovnou páteř a překvapivě ukázala, že v české justici existují ještě výjimky, slušné soudkyně. Pro Elišku Matyášovou bude největší trest, pokud má ještě svědomí, že se s tímto hanebným rozsudkem bude vyrovávat celý život. 

Zvláštní je, že kauzu dostala začínající soudkyně. Bylo to podmínkou ke jmenování soudkyní? Žádná zkušená soudkyně se nechtěla pošpinit? 

Česká justice v souladu s ostatními západními demokraciemi se naučila zneužívat právo pro politické elity (Francie-le Penová, Německo-AfD, Rumunsko-prezidentské volby). Český Ústavní soud se stal nebezpečím pro demokracii v  Česku odsouzením prezidentského kandidáta a vyhrožováním, že neuzná výsledky voleb, pokud se mu nebudou líbit. Kvalita zdůvodňování rozsudků Ústavního soudu tak klesla, že je schopen zaměňovat právní normu za většinový názor. 

Je zvláštní, že občanská společnost musí bránit právo před justicí, zatímco by měla mít v justici oporu. V kauze Marie Bednářové nejde pouze o ní, ale jde o kritické myšlení žáků a studentů, svobodu slova, pluralitu názorů a Descartesovo „Myslím, tedy jsem“. Proti tomu je snaha udělat z lidí nemyslící stáda, přejímající názory médií.  Justice se stala nástrojem mocenského boje a zneužívá k tomu i mladé (možná i pohledné), nezkušené a nevzdělané soudkyně.