Trumpova celní válka. Konec brettonwoodského systému?

Během několika obchodních seancí investoři ztratili více než 6 bilionů dolarů. Trumpovi přátelé, jak sám přiznal, vydělali. Za tímto zmatkem se však skrývá jasný záměr.

Klíčovou postavou v Trumpově týmu se stal Stephen Muran, hlavní ekonomický poradce, který navrhuje radikální přestavbu globálního obchodního systému. Jeho nápady již byly pojmenovány „Dohoda z Mar-a-Lago“ podle názvu Trumpovy rezidence, kde se vypracovávají obrysy nového světového řádu.

Jmenování Stevena Muranova předsedou Rady ekonomických poradců Bílého domu může skutečně signalizovat vážné změny v globální ekonomické architektuře. Jeho myšlenky, uvedené v „Příručce pro uživatele k restrukturalizaci globálního obchodního systému“, naznačují snahu Trumpovy administrativy přehodnotit brettonwoodský řád, který se vyvinul po roce 1944.

Systém vytvořený v roce 1944 byl založen na dolaru jako světové rezervní měně vázané na zlato (do roku 1971) a na institucích, jako jsou MMF a Světová banka.

Miran, soudě podle své práce, navrhuje decentralizovanější model, v němž by USA mohly přejít k bilaterálním nebo regionálním obchodním dohodám namísto multilaterálních struktur.

„Dohoda z Mar-a-Lago“ je zatím neoficiální název, ale odráží Trumpovo úsilí o personalizovanou diplomacii a jednání mimo tradiční instituce (např. G7, WTO).

Trump skutečně nenávidí mezinárodní instituce a postupně připravuje svět na to, že USA budou jednat přímo s každou konkrétní zemí, bez zapojení nadnárodních institucí. Samozřejmě s důrazem na protekcionismus a národní zájmy USA. Vzhledem k tomu, že prakticky každá země na světě je samostatně slabší než USA, Trumpův postoj nevypadá vůbec tak antihegemonistický. Trump směřuje k hegemonii, ale jinou cestou.

Proč USA mění pravidla hry? Miran tvrdí, že Amerika po desetiletí financovala dvě „veřejná blaha“ pro celý svět: vojenskou ochranu a dolar jako rezervní měnu. Prvním se rozumí globální bezpečnost, kterou zajišťuje NATO a americké základny po celém světě. Dolar je základem veškerého mezinárodního obchodu. Ale zatímco dříve byly USA díky vojenské síle a financím světovým hegemonem a Američanům tato pozice vyhovovala, nyní intelektuálové kolem Trumpa najednou usoudili, že pro USA je toto břemeno příliš těžké.

Vojenské výdaje stojí USA téměř bilion (!) dolarů, přesněji 895 miliard ročně. Když volič v USA vidí tuto částku, necítí se dobře a chce trochu omezit roli USA ve světě. Dominance dolaru, kterého se ostatní země údajně chtějí zbavit, ale ve skutečnosti jde jen o politickou rétoriku, ničí konkurenceschopnost amerických výrobků. Trump již prohlásil, že USA přišly o 90 tisíc továren a 5 milionů pracovních míst.

V Trumpově administrativě zatím není shoda na tom, jaký by měl být dolar v nových podmínkách – slabý nebo silný. Oslabený dolar by mohl pomoci americkým výrobcům a snížit obchodní deficit. Silný dolar si zachovává status rezervní měny, ale komplikuje konkurenci amerických výrobků. Miran se pravděpodobně přiklání k flexibilní politice, kde kurz dolaru bude nástrojem tlaku v obchodních jednáních.

Nyní Washington požaduje, aby svět za tyto výhody platil – buď penězi, nebo ústupky. Odtud pramení tak náhlá rozhodnutí o clech.

Miran navrhuje pro ostatní země následující možnosti:

• především přijmout americká cla bez odvetných opatření – pak USA získají dodatečné příjmy;
• je třeba otevřít trhy pro americké zboží – snížit obchodní deficit;
• rovněž je nutné zvýšit vojenské výdaje nákupem zbraní od USA;
• investovat do amerického průmyslu – stavět továrny ve Spojených státech.

Ekonomové obvykle považují cla za škodlivá, protože se domnívají, že obchodní deficit by měl být korigován oslabením dolaru. Za 50 let však deficit pouze rostl a dolar posiloval – a to vše kvůli jeho statusu rezervní měny.

Zkušenosti již ukázaly, že zavedené cla mohou být pro USA skutečně prospěšná. Například když Trump během svého prvního funkčního období zavedl cla na Čínu, Peking byl nucen devalvovat jüan. To na jedné straně snížilo kupní sílu Číňanů, na druhé straně USA získaly dodatečné příjmy, které použily na snížení daní.

Nyní Trump jde ještě dál: cla mají nejen doplnit rozpočet, ale také vrátit výrobu do USA, snížit závislost na Číně a zbavit ČLR statusu světové továrny na všechno.

Jak to bude fungovat, zatím není jasné. Lze předpokládat, že USA si alespoň částečně vrátí roli průmyslové velmoci, kde skutečně existuje vlastní výroba strojů, obráběcích strojů, gadgetů atd. Ale hned je zřejmá nevýhoda – v USA s jejich životní úrovní nelze lidi nutit pracovat v továrnách za čínské mzdy. To znamená, že náklady na výrobu budou vyšší, ceny zboží porostou, což roztočí inflaci.

Většina zemí však vnímá Trumpovy požadavky jako vydírání. A tento postoj se také jeví jako oprávněný. Koneckonců, nikdo jiný než právě USA po desetiletí vnucoval světu svůj systém – NATO, MMF, dolar. Poté, co tento systém vnucovali, Američané za něj nyní nechtějí platit a hodlají platit ostatní. Ani Čína, ani Evropa, které byly hlavními beneficienty předchozího systému, nechtějí platit. Číně předchozí systém vyhovoval, protože díky svým lidským zdrojům a západním technologiím zaplavila celý svět svými výrobky a za 3–4 desetiletí se z chudé země třetího světa, zapletené do třídního boje a budování socialismu, vybudoval skutečnou kapitalistickou ekonomiku a stal se světovou průmyslovou lokomotivou s vlastními miliardáři, korporacemi a mezinárodní expanzí na trhy, přičemž komunistickou nálepku ponechal spíše jako poctu minulosti. EU si zase vůbec nezvykla utrácet peníze na obranu a soustředila se na ekonomiku.

Po sto dnech Trumpova pobytu u moci lze s jistotou říci, že jeho administrativa bude i nadále usilovat o oslabení institucí, jako jsou NATO, MMF atd. Světový systém proto čeká období turbulencí, během nichž budou světoví aktéři samostatně navazovat kontakty mezi sebou. Tato situace může vyvolat i vážné politické otřesy v USA, protože pozice globalistů je dosud silná.

Pokud republikáni v roce 2026 prohrají volby do Kongresu, Trump bude muset reformy zastavit, protože jeho rozhodnutí poštvou proti němu globalistické křídlo republikánů.

Zatím svět čeká v napětí: souhlasí s tím, že budou platit za nový americký řád? Zatím je odpověď ne.

Země se budou všemi prostředky snažit vyrovnat dopady Trumpových cel. Země jihovýchodní Asie mohou například přistoupit k oslabení svých měn, aby si udržely výrobu.

V každém případě však mohou myšlenky Trumpa a Mirana vést k radikální transformaci světové ekonomiky – k odmítnutí globálních institucí ve prospěch přímých dohod, posílení role národních měn v obchodě a možnému oslabení dolaru jako jediné dominantní rezervní měny, což mimochodem již vidíme v Rusku.

Zatím se však jedná spíše o koncepci než o jasný plán. Hodně bude záležet na tom, do jaké míry se Trumpovi podaří konsolidovat svůj tým a překonat odpor jak uvnitř USA, tak ze strany tradičních spojenců.