Když odliv ustoupí, víme, kdo plave nahý

S pátečním pozdním oznámením, že Trump vyjímá z „recipročního (naprostá fraška)“ cla 125 % chytré telefony, čipy, počítače a elektroniku vyrobené v Číně, což představuje zhruba čtvrtinu čínského vývozu do USA, král Trump v podstatě poklekl a kapituloval. Ať už to Karoline Leavittová překrucuje jakkoli, Trump nejenže mrknul, on se vyhnul.

Anthony Blinken měl pravdu. V mezinárodních vztazích buď sedíte u stolu, nebo jste na jídelním lístku. Zjistili jsme, že na jídelním lístku je vedle kuřete Kyjev i kuře Trump.

V minulé eseji jsem komentoval Trumpovu obchodní politiku tak, že jako by si přiložil pistoli k hlavě a vyhrožoval světu. Netušil jsem, že si druhou rukou přiloží na krk břitvu a k tomu sní i jed na krysy.

Obvykle bych vyvozoval závěry po „nechat kulku ještě chvíli létat“. Pár věcí je však jasných už od2. dubna, kdy se slaví Den blbec. Můžeme předvídat, co pravděpodobně přijde v příštích měsících a letech.

V této eseji se podělím o své předpovědi. Zaměřím se na širší souvislosti a budu radit, abychom nebyli v zajetí každodenních (dokonce i hodinových) titulků, které budou jistě přicházet z přesycených médií.

V navazujícím eseji, který bude zveřejněn později, se podělím o poučení z událostí uplynulého týdne – tolik mýtů je zbořeno a tolik nahých pravd vyšlo najevo, když se rozplynuly přílivy a odlivy.

Zde jsou mé hlavní předpovědi -

• Trump prohrál a od Číny získá jen málo ústupků

Oloupeme-li všechna divadla posledních dvou týdnů, je jasné, že hlavním cílem Trumpovy totální celní války je Čína. Bohužel pro něj, jak řekl Zelenskému, Trump sám tentokrát nemá žádné karty.

Obchodní válka se odehrává na dvou úrovních – ekonomické a politické.

V ekonomické rovině jsou USA po zemích ASEAN a EU třetím největším trhem pro čínský vývoz, na který připadá 12,5 % (440 miliard dolarů z 3,5 bilionu dolarů), což je méně než 20 % v roce 2018. Vývoz z USA ve výši 440 miliard USD představuje 2,3 % čínského HDP (19 bilionů USD). Obchod Číny s USA se od roku 2018 zmenšil. Její obchod se zbytkem světa (Ruskem a globálním jihem obecně) rychle roste.

USA již nejsou pro čínské zboží tak důležitým trhem. Čína například do USA nevyváží žádné elektromobily (100% clo díky Bidenovi) a přesto je světovým vývozcem elektromobilů číslo 1.

I kdyby obchod s USA klesl na nulu, Čína může nahradit ztracený americký vývoz větší domácí spotřebou a větším prodejem do zbytku světa.

Čínská vláda má dostatek fiskálních a měnových nástrojů, jak stimulovat domácí spotřebu. K dispozici jsou 3 biliony dolarů zahraničních rezerv (včetně 760 miliard dolarů americké státní pokladny) a 13 bilionů dolarů domácích úspor. Jen obchodní přebytek Číny činil v roce 2024 1 bilion dolarů. Mnoho z těchto prostředků lze použít k vyrovnání negativního dopadu obchodní války s USA.

Když se podíváme trochu hlouběji – 90 % čínského vývozu do USA tvoří technologické produkty, strojní zařízení, léčiva, baterie, ekologické energetické produkty a kritické nerostné suroviny. Pouze 10 % tvoří výrobky s nízkou přidanou hodnotou, jako je obuv, oblečení, hračky a nábytek. 30-40 % čínského vývozu do USA jde do výrobního procesu v USA jako součástky a komponenty.

Vzhledem k postavení Číny v globálním dodavatelském řetězci bude pro americké podniky a spotřebitele velmi obtížné ekonomicky nahradit čínské zboží – ať už přímo, nebo nepřímo v rámci obchodu s jinými zeměmi. V opačném případě by se čínský vývoz do USA po první Trumpově obchodní válce v roce 2018 již značně snížil.

Na druhou stranu 70 % čínského dovozu z USA tvoří zemědělské a energetické produkty, které lze nahradit jinými dodavateli v Brazílii, Rusku a jinde.

Do roku 2022 se USA spoléhaly na Čínu v 532 klíčových kategoriích výrobků – téměř čtyřikrát více než v roce 2000 – zatímco závislost Číny na amerických výrobcích se ve stejném období snížila na polovinu. USA se téměř výhradně spoléhají na Čínu v oblasti vzácných zemin pro výrobu špičkových technologií a v oblasti API (aktivních farmaceutických složek) pro výrobu léků. 95 % antibiotik používaných v USA se vyrábí v Číně. Pokud bude tento trh odříznut, utrpí americký technologický a farmaceutický průmysl. Největší závislost Číny na USA představují polovodiče, ale tento obchod již byl přerušen Bidenovým embargem na čipy.

Čína je zkrátka na USA mnohem méně závislá než naopak. V celkovém pohledu je Čína na vrcholu globálního dodavatelského řetězce (jako výrobce) a USA jsou na jeho konci (jako spotřebitel). Čína může způsobit stejnou, ne-li větší bolest americkým podnikům a domácnostem.

Kromě toho může Čína ve finanční oblasti způsobit obrovské potíže americké ekonomice, pokud se rozhodne zbavit se amerických státních dluhopisů a zvýšit tak náklady na půjčky pro všechny v USA. To by mohlo USA zasadit obrovskou ránu, protože země je vysoce zadlužená na všech úrovních od vlády, podniků až po domácnosti. Čína se zatím zdržela uplatnění této jaderné možnosti, ale v případě eskalace hospodářské války je jistě na stole.

Na politické úrovni se obchodní válka mezi USA a Čínou stala soubojem národních odhodlání. Je součástí celého spektra konfrontace mezi USA a Čínou. Si má téměř všeobecnou domácí podporu, aby se pevně postavil Trumpovi, jehož obchodní válka proti Číně se změnila v mobilizační výzvu. Trumpova naprostá neúcta k obchodním partnerům USA („lezení do zadku“), kteří jsou připraveni jednat (jako Vietnam a Japonsko), slouží pouze k tomu, aby Číňany odpuzovala a činila jakékoli ústupky krajně nechutnými.

Na druhé straně chaos na amerických finančních trzích (akciových, dluhopisových, měnových) a vyhlídka na zběsilou inflaci vedou k širokému odporu vůči Trumpovým bolestem, které si sám způsobil, od miliardářů až po dělnickou třídu. Dokonce i zastánci MAGA se obávají dopadu na své peněženky. Král Trump nemá ani politický kapitál, ani osobní odvahu, aby obstál.

Zatímco se Trump chlubí tím, jak mi ostatní národy „lezou do zadku“, Si mu před celým světem plácá do zadku se staženými kalhotami. Zatímco Trump pateticky prohlašuje „Si je můj dobrý přítel“, náklonnost nikdy neopětuje a Peking s ním zachází s naprostým opovržením. Od 2. dubna Si Trumpovo jméno na veřejnosti ani nezmínil.

Jelikož nejdůležitějším cílem obchodní války je poškodit Čínu, tvrdý postoj Číny učinil celou Trumpovu celní politiku irelevantní a terčem špatného vtipu.

• Trump získá několik omezených ústupků od slabých zemí a vazalských států a vyhlásí obrovské vítězství

Jak se Trump hrubě vyjádřil, mnoho zemí mi natáhlo ruku, aby mi „políbilo prdel... prosím, pane, prosím“. Nepochybně kecá s čísly – od jednoho mluvčího k druhému to bylo „více než 50 zemí“, „70 zemí“ a pak „více než 75 zemí“. Přesto se země jako Vietnam, Japonsko, Jižní Korea, Indie, Kanada, Mexiko atd. budou v různé míře klanět jeho nátlaku.

Nabídnou snížení cel, slíbí, že budou kupovat více amerického zboží, a možná budou investovat do americké výroby nebo nakupovat další americký dluh. Trumpovo vydírání bude od slabých obětí vymáhat svou libru masa.

Tyto dohody by však mohl snadno získat prostřednictvím dvoustranných jednání (protože mnohé z nich jsou vazalskými státy s malou zastupitelností) a bez ponižování těchto obchodních partnerů. Místo toho se rozhodl naštvat všechny – dokonce i ty, kteří mu skutečně nakopávají zadek, neradi, když je tak nazývá...

• Ekonomická trajektorie USA se nezmění

Ať už s „recipročními“ cly, nebo bez nich, USA se v dohledné době nijak významně reindustrializovat a vrátit pracovní místa ve výrobě nepodaří.

Je tomu tak proto, že celní politika nebude řešit skutečnou příčinu dnešních hospodářských problémů USA. Deindustrializace je důsledkem desetiletí trvající financializace, outsourcingu zaměřeného na zisk, špatné domácí infrastruktury a vzdělávání, nadměrné regulace a neoliberálních ekonomických praktik zaměřených na krátkodobé cíle akcionářů.

Technologické transformace, jako je umělá inteligence a automatizace, dále podkopávají jakékoli vyhlídky na návrat pracovních míst ve výrobě.

Dnešní USA jsou ekonomikou s vysokými náklady. Její infrastruktura od silnic, mostů, přístavů až po železnice se rozpadá a není schopna podporovat rozsáhlou průmyslovou výrobu.

Její pracovní síla má nízkou kvalifikaci a není vyškolena k provádění špičkové high-tech výroby. Kávoví baristé ze Starbucks a obraceči hamburgerů z McDonald's automaticky nedělají mechaniky baterií. A nebudou zde „miliony a miliony“ amerických dělníků, kteří by montovali drobné šroubky do iPhonů, jak Lutnick velmi vstřícně mudroval.

Jeho manažerská třída se řídí čtvrtletními výdělky a odpuzuje ji dlouhodobé investování a riskování.

Její vládnoucí elita jsou finančníci a právníci, nikoli inženýři – neumějí stavět továrny, rozvíjet dodavatelský řetězec, navrhovat a vyrábět věci a řídit pracovní sílu.

Je přece mnohem snazší vydělávat peníze na burze nebo jako mluvící hlavy v televizi či internetový influencer. Je snazší studovat marketing nebo právo než fyziku a inženýrství. Tvrdá práce při výrobě věcí už není v DNA USA.

Náklady na reindustrializaci jsou prostě příliš vysoké v řádech mnoha bilionů – nad rámec země, která má již nyní státní dluh 36 bilionů dolarů (nepočítaje v to mnoho dalších bilionů dluhů podniků a domácností).

• Tradiční bezpečná útočiště, jako je americká státní pokladna a měna, se rozpadnou – de-dolarizace se urychlí

Navzdory tomu, že ve své kampani hlasitě vyhrožoval jakékoli zemi před de-dolarizací („Zavedu 100% clo na všechny, kteří nechtějí používat americký dolar“), doručil Trump zastáncům de-dolarizace největší dárek.

Jako fiat měna spočívá celá hodnota amerického dolaru v důvěryhodnosti emitenta – vlády USA. Trumpovi, původci chaosu, se svými výkyvy nálad, nesouvislým blábolením, iracionálním rozhodováním a naprostým nedostatkem základního ekonomického zdravého rozumu, se podařilo nemožné – srazit americké akcie, dluhopisy a měnu zároveň!

Výsledkem jeho šílených kroků jsou vyšší výpůjční náklady, snížení investic, vyšší inflace, nižší životní úroveň a zrychlený odliv od amerických dolarů nejen ze strany nepřátel USA, ale dokonce i jejich „přátel“.

Si a Putin nic z výše uvedeného nedokážou. To dokáže jen král Trump – udělat z USA ekonomický teroristický darebácký stát!

• Soupeření USA s Čínou se ještě více militarizuje a horká válka je pravděpodobnější než kdy jindy

Poté, co USA padly na hubu v obchodní a technologické válce s Čínou, se budou dále připravovat na vojenské střetnutí. Již nyní zvyšují vojenské výdaje na historickou hodnotu 1 bilionu dolarů (podle Hegsethova vydatného příspěvku Děkujeme, pane prezidente X).

Lidé říkají, že Trump je mírový prezident a nemá rád války. Nikdy jsem na ty kecy ani na vteřinu neskočil. Pokud jste si o něm něco zjistili, od jeho veřejného chování až po police knih vydaných lidmi, kteří s ním přišli do styku, měli byste vědět, že Donald Trump má nulový morální kompas, je podvodník a skrz naskrz agresivní tyran. Není to mírotvůrce. Jeho akce v Jemenu a výhrůžky Íránu jsou toho jasným důkazem.

Je již dávno jasné, že prioritou č. 1 amerického režimu je oslabit a zničit Čínu všemi dostupnými prostředky. Jediným důvodem, proč dosud nevypukla horká válka, je to, že šance jsou proti americké armádě a americký režim stále chová iluzi, že Čínu porazí ekonomicky a technologicky. Jakmile se však vzestup Číny stane nezadržitelným a všechny karty budou rozdány a neúspěšné, USA se uchýlí k použití síly.

Stejně jako v případě obchodní a technologické války se Čína již dlouho připravuje na případné zúčtování v západním Pacifiku. Ať už vypukne horká válka na Tchaj-wanu nebo v Jihočínském moři, ať už půjde o válku v zastoupení nebo přímou, Čína bude bojovat až do konce a zvítězí. https://huabinoliver.substack.com/p/comparing-war-readiness-between-china

• Závod začíná – implodují a zbankrotují USA jako první, nebo vypukne horká válka mezi USA a Čínou jako první?

Jak jsem uvedl ve své předchozí eseji, čínská strategie, jak porazit USA, je donutit je k bankrotu dříve, než vypukne horká válka, podobně jako strategie USA, které porazily SSSR.

Trumpova celní válka a rozpočet Pentagonu toto tempo urychlily – USA čelí vyšším výpůjčním nákladům (tedy platbám úroků) a zároveň vyšším vojenským výdajům, což jsou dva největší výdaje americké vlády. Lze také počítat s tím, že Trump dotáhne do konce neokonzervativní plán Projektu 2025 a sníží daně svým bohatým sponzorům.

Snižování příjmů a zvyšování nákladů je spolehlivý způsob, jak zbankrotovat – s čímž má Donald Trump bohaté zkušenosti. Koneckonců je to člověk, který šestkrát zkrachoval a nějakým způsobem se mu podařilo nechat zbankrotovat kasina!

Zatímco Čína se řídí strategií Sun Tzuova Umění války, aby zvítězila bez boje, Trump se řídí svou strategií Fart of the Deal (Prd dohody), aby blafoval a podváděl. Jak jsem řekl minule, Trump je nejlepším neplaceným agentem (hrdě) komunistické Číny.