NATO, EU a blokáda Pobaltí

25.2.2025 Komentáře Témata: Rusko, Pobaltské státy 1041 slov

Giuseppe Masala

V předvečer každoroční Mnichovské bezpečnostní konference, na níž letos nová americká administrativa představí svůj mírový plán pro Ukrajinu, se ve východní Evropě hromadí další krizové scénáře.

Není divu: vždy jsme tvrdili, že ukrajinský konflikt je jen jednou ze součástí širšího evropského konfliktu, který doutná pod povrchem.

Oblastí, která se právě v této fázi rozhořívá nejvíce, je zcela jistě Baltské moře. Jedná se o úzké rameno moře vklíněné mezi kontinentální Evropu a Skandinávský poloostrov, které má navíc tu vlastnost, že je z podstatné části uzavřeno Dánským poloostrovem a jeho souostrovím. Již od prvního vypuknutí ukrajinské krize (respektive mezi zeměmi NATO a Ruskem) si pozorovatelé, kteří se nejvíce věnují strategickému aspektu krize, okamžitě uvědomili význam tohoto mořského ramene, neboť právě zde byly odfouknuty masky a narativy, aby se uvolnilo místo skutečným příčinám současné krize.

Jak se dalo uhodnout, máme na mysli výbuch plynovodu Nord Stream, který zásoboval mohutný výrobní aparát Německa nezbytným (protože levným) ruským plynem ze Sibiře. Po této velkolepé a historické události již nikdo nemohl popřít, že skutečným důvodem války byla evropská hospodářská konkurenceschopnost poháněná ruskými surovinami nakupovanými za výhodnou cenu.

Po tomto výbuchu došlo k dalším incidentům, které stále více svědčí o významu Baltského moře: máme na mysli kabelovou válku, při níž dochází k neustálému přerušování internetových kabelů spojujících jižní pobřeží Baltského moře se Skandinávským poloostrovem. Západní země samozřejmě obviňují ruské a čínské obchodní lodě, že jsou příčinou přetržení kabelů prostřednictvím kotvy, která je příhodně ponechána na mořském dně, aby najela na mělčinu s kabely, které jsou zde položeny. Protože v této válce má každý své vlastní „story telling“, ruská a čínská média odmítají západní obvinění a narážejí na možné operace NATO pod falešnou vlajkou a následně je obviňují. A právě v souvislosti s problémem manipulace s kabely se objevuje jeden z nejnebezpečnějších aspektů této krize; máme na mysli skutečnost, že Západ z těchto sabotáží obviňuje zcela konkrétní lodě, ty, které jsou považovány za součást takzvané ruské „stínové flotily“.

Ruská stínová flotila (podle západní verze) jsou stovky ropných tankerů a obchodních lodí, jejichž skutečným vlastníkem by mělo být Rusko, přestože plují pod vlajkami třetích zemí. Jedná se většinou o staré lodě zakoupené za účelem obejití západních sankcí, čímž se zakrývá ruský původ zboží, které převážejí. Přestože není znám přesný počet lodí v této flotile, společnost S&P Global odhaduje, že existuje až 591 tankerů stínové flotily obchodujících s ropou z Ruska. Stínová flotila pluje pod vlajkami několika zemí a používá různé neprůhledné taktiky k utajení původu svého nákladu, jako je například trianglování dokumentů, které prokazují skutečný původ zboží. Podle společnosti S&P Global patří mezi pět nejčastějších vlajek lodí ruské stínové flotily Panama (17,3 %), Libérie (12,4 %), Rusko (11,4 %), Marshallovy ostrovy (8,4 %) a Malta (6,4 %). Mezi zbývajícími 44 % lodí jsou vlajky Cookových ostrovů, Gabonu, Libérie, Kamerunu, Palau, Ázerbájdžánu, Vietnamu Číny a mnoha dalších.

Jedním z nejzajímavějších aspektů této flotily je, že jednou z jejích nejrušnějších tras je Baltské moře. Ve skutečnosti podle společnosti Windward.AI v posledních šesti měsících v této oblasti uskutečnilo téměř 26 000 průjezdů přibližně 1 400 lodí ruské stínové flotily.

Čísla, která naznačují, jak se toto moře stává stále strategičtějším, a to nejen pro průjezd plynovodů a podmořských kabelů, ale také pro obchodní trasy, které ruské flotile umožňují vyhýbat se západním sankcím a pokračovat tak v prodeji ruské ropy do celého světa.

O tom, že otázka baltské trasy ruské stínové flotily se stává stále více klíčovou v západní protiakci proti Moskvě, svědčí i článek na serveru Politico.com, podle něhož evropské země nyní vedou důvěrná jednání o rozsáhlém zabavení tankerů vyvážejících ruskou ropu do Baltského moře.

Návrhy, které jsou na stole, by byly – podle amerického časopisu – v podstatě tři:

  1. Úřady několika zemí EU by mohly zadržet lodě, u nichž „hrozí riziko poškození životního prostředí“, např. v důsledku úniku ropy.
  2. Stejné orgány by mohly využít protipirátské zákony k zadržení lodí, které „ohrožují kritickou podmořskou infrastrukturu“.
  3. Země EU by mohly společně zavést nové vnitrostátní zákony, které by zadržování lodí usnadnily. Tyto zákony by mohly zahrnovat požadavek, aby ropné tankery v Baltském moři využívaly určitý seznam pojišťoven, které jsou považovány za „spolehlivé“. umožnit zemím, jako je Estonsko a Finsko, zadržet lodě, které se spoléhají na jiné provozovatele. Je třeba říci, že tato poslední hypotéza spíše než zastavení přílivu ruských lodí umožní západním pojišťovnám nanejvýš zvýšit svůj obrat.
[...]

Ke zhoršení již tak nesmírně rizikové situace se přidalo ještě Dánsko. Námořní úřady v Kodani totiž začnou provádět kontroly lodí kotvících u Skagenu, které „nelze považovat za volně plující“. Skagen je strategické město na mysu Grenen, který odděluje úžinu Skagerrak od Kattegatu.

Dánský námořní úřad uvedl, že tato iniciativa je „reakcí na zvýšenou aktivitu starých lodí převážejících ropu v dánských vodách“. Dříve se takové kontroly v Kodani prováděly pouze tehdy, když loď vplouvala do přístavu, což se v případě ruských ropných tankerů stávalo jen velmi zřídka.

Toto rozhodnutí představuje významnou změnu v politice Dánska, které vždy prohlašovalo, že nebude zasahovat do průjezdu ruských lodí svými vodami, a to na základě smlouvy z roku 1857, která umožňuje volný průjezd lodí dánskými úžinami.

Postoj Dánska je tedy stále restriktivnější a stále více se vzdaluje kánonům námořního práva. Vezměme také v úvahu, že Kodaň od prosince zavedla také kontrolu pojistných smluv tranzitujících ropných tankerů.

Situace, která se, jak vidíme, stává pro Rusko téměř blokádou Baltského moře: situace, která může vést k velmi nebezpečným východiskům, jen si vzpomeňme, že sama OSN považuje „blokádu přístavů nebo pobřeží státu ozbrojenými silami jiného státu“ za akt agrese, pokud není vyhlášena válka.

Na mimořádně nebezpečnou situaci, která se odehrává, ukazuje prstem samotná SVR (ruská zahraniční rozvědka), která prostřednictvím svého tiskového oddělení informuje, že ukrajinské tajné služby s pomocí západních prostředníků hodlají zorganizovat výbuch cizí lodi v Baltském moři a odpovědnost za něj připisují Rusku. Cílem by podle Rusů bylo uzavřít Rusku přístup do Baltského moře pod záminkou zajištění bezpečnosti lodní dopravy. V komuniké SVR se rovněž konstatuje, že Rusko se s největší pravděpodobností bude muset připravit na doprovod svých ropných tankerů vojenskými plavidly. Prohlášení, které má příchuť ultimáta.

A věří v této souvislosti někdo skutečně v mír v Evropě? V nejlepším případě na příměří, které má koupit čas.....

La Nato-UE verso il blocco del Baltico vyšel 19.2.2025 na sinistrainrete.info. Překlad v ceně 493 Kč Zvědavec.

Známka 1.1 (hodnotilo 53)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Gesto pro nezávislost

37

Darováním zajistíte přežití nedotovaného redakčního prostoru, daleko od finančních a politických tlaků. Je to více, než pouhá podpora webu, je to závazek k pravdě a svobodě informací.

Za měsíc březen přispělo 76 čtenářů částkou 13 116 korun, což je 37 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010

IBAN: CZ4720100000002000368066
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: SK5883300000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
bc1q40mwpus89teua4ruhxrtal6v45lc3ye5a9ttud

Další možnosti platby ›

Ve zkratce

Nezájem politiků. Upozornění odborníků iniciativy North Group česká vláda nadále ignoruje.27.03.25 16:01 Česká republika 2

V Hamburku byla vyhozena do povětří nejmodernější evropská uhelná elektrárna26.03.25 13:01 Německo 4

USA bezprecedentně posilují svou přítomnost v oblasti Blízkého východu: na základnu Diego Garcia přiletí další čtyři letouny B-2A25.03.25 20:47 USA 0

Ztráta paměti?25.03.25 20:34 Česká republika 2

Mafiánská hrozba pro Českou republiku, až skončí válka na Ukrajině25.03.25 18:34 Česká republika 1

Transsexuálové, pozor. Některé evropské země varují před cestou do USA25.03.25 07:58 USA 0

„Zrada.“ Pavel moc mluvil na Ukrajině. A má to vážný dopad25.03.25 07:54 Česká republika 2

Významný zasah do svobody podnikání 25.03.25 07:20 Česká republika 0

Výročí krvavé řeznice Madly. Humanitární bombardování Jugoslávie, mrtvé děti v Iráku24.03.25 19:19 Neurčeno 0

Bild: 66 000 zaměstnanců evropských institucí se dočká sedmého zvýšení platů za poslední tři roky24.03.25 18:26 Evropská unie 1

Výbor Evropského parlamentu schválil legální dovoz 7 milionů Afričanů do roku 203024.03.25 17:39 Evropská unie 0

Jak přežít tři dny při povodních či válce? Česko chystá nový manuál pro obyvatele 24.03.25 17:21 Česká republika 0

Dánský politik lituje koupě stíhaček F-3524.03.25 13:21 Dánsko 3

Poprvé po půlstoletí. Na Slovensku potvrdili slintavku a kulhavku24.03.25 13:01 Slovensko 0

Ukrajinci nabízejí na síti zbraně z války. Černý obchod bují už teď a bude to horší 24.03.25 08:35 Evropská unie 1

Soudci se bojí soudit Dozimetr, myslí si Blažek. Kolem kauzy je 5 mrtvých, říká Michálek24.03.25 07:10 Česká republika 0

Ruská ropa je klíčovým důvodem levných pohonných hmot v Česku24.03.25 06:47 Česká republika 0

Přechod na osobní údaje: proč je biometrie nezbytná v v oblíbených aplikacích23.03.25 19:41 Rusko 0

Prezident Pavel prolomil tabu: Čeští vojáci „hurá“ na Ukrajinu!23.03.25 18:42 Česká republika 2

Trend se obrací. Severské země doporučují občanům mít zásobu hotovosti23.03.25 14:47 Švédsko 0

Měnové kurzy

USD
23,13 Kč
Euro
24,97 Kč
Libra
29,95 Kč
Kanadský dolar
16,16 Kč
Australský dolar
14,57 Kč
Švýcarský frank
26,23 Kč
100 japonských jenů
15,31 Kč
Čínský juan
3,18 Kč
Polský zloty
5,97 Kč
100 maď. forintů
6,22 Kč
Ukrajinská hřivna
0,56 Kč
100 rublů
27,37 Kč
1 unce (31,1g) zlata
70 718,99 Kč
1 unce stříbra
795,83 Kč
Bitcoin
2 013 067,04 Kč

Poslední aktualizace: 27.3.2025 22:00 SEČ

Tuto stránku navštívilo 2 759