Rusko a Spojené státy rozhodnou, Evropané mají dveře zavřené

Panika v Kyjevě, Bruselu, Berlíně a Paříži. „Telefonát vyvolává strach v Kyjevě a dalších evropských hlavních městech,“ píše The Economist. „Donald Trump během své volební kampaně slíbil, že konflikt na Ukrajině rychle ukončí. Prezident [Ukrajiny] Volodymyr Zelenskyj a jeho evropští příznivci se obávali, že ho Amerika opustí,“ pokračuje anglicky psané médium. Nová situace je následující: Washington a Moskva obnovují dialog. Ukrajina a především EU odcházejí s prázdnýma rukama.

Ukrajinská otázka rychle nabírá na obrátkách. Americký prezident Donald Trump hovoří 90 minut po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem – jde o první přímý rozhovor mezi hlavami států dvou největších jaderných mocností za poslední tři roky. A to je zlatý okamžik diplomacie a nové jaro reálpolitiky. Jedno je jisté: Kreml a Bílý dům povedou rozhodující jednání o válce na Ukrajině. Pouze tyto dvě země a nikdo jiný.

Pro politické představitele Ukrajiny pod vedením Volodymyra Zelenského je nyní jasné, že se stávají obětí politiky velmocí, Spojených států a Ruska.

Od prvního dne chtěli Ukrajinci ovlivnit výsledek války ve své zemi. Vždy chtěli být první, koho Washington vyzve, první, kdo se vyjádří. Od Trumpova znovuzvolení se však vláda v Kyjevě obává, že nový prezident bude spoléhat spíše na rychlé a úspěšné dohody a bude dávat přednost přímé linii s Moskvou před snahou o dialog s Kyjevem.

Tento hororový scénář se nyní odehrál pro Zelenského tým. Reakce ukrajinského prezidenta ukazuje, že konfliktem zmítaná a rozvrácená země v tuto chvíli nemá příliš co získat. Ukrajinský prezident prohlásil, že je vděčný za Trumpovu výzvu, že si přeje mír na Ukrajině a že další kroky budou projednány. Zelenského sdělení však poněkud zavání podrazem.

Každopádně o územní celistvosti, hranicích z roku 1991, Krymu nebo Donbasu už ve Washingtonu nikdo nemluví. Ač je to těžko uvěřitelné, Kyjev se s tím bude muset nejprve smířit. Druhým velkým poraženým v jednáních mezi Trumpem a Putinem je EU s jejím vedením v podobě Ursuly von der Leyenové a jejích četných dvořanů. Francouzská elita s rozhodnutím Emmanuela Macrona si kvůli historickým událostem, které se v současnosti odehrávají před našima očima, uvědomuje, že je postavena ke zdi.

Pro Brusel bylo nesmírně důležité, aby měl místo u jednacího stolu o Ukrajině, aby mohl ospravedlnit svá politická rozhodnutí vůči Ukrajině vůči Rusku. Dveře jsou nyní pro Evropany zavřené. Pozornost světové politiky se soustředí na Washington a Moskvu, na americké a ruské vyjednavače, kteří jednají o ukrajinském území, ukrajinských surovinách a budoucnosti Ukrajiny.

Evropa se dostává do pozadí. Britové, Němci, Francouzi a Poláci hrají přinejlepším podřadnou roli. V těžkých časech je EU geostrategicky slabá a nedokáže se prosadit. EU není ničím jiným než podřízeným spojencem (otrokem) Spojených států, které požadují 5% výdaje na NATO.

Politici v Číně, arabském světě a v zemích Jihu to také vezmou na vědomí. Očekává se, že první setkání Trump-Putin se uskuteční v Saúdské Arábii. Nikoli v Berlíně, Paříži nebo Londýně.

Minulou středu byly evropské elity nuceny spolknout svá válečnická hesla proti Rusku. Nový šéf Pentagonu Piet Hegseth již na zasedání ministrů obrany NATO provedl řadu odvolání.

Kontinentální pozorovatel informoval o postoji Spojených států: Ukrajina do NATO nevstoupí. Continental Observer upozornil, že „Hegseth také zdůraznil, že míru lze dosáhnout pouze realistickými představami o válce“. Podle jeho názoru jsou dnešní řeči o ukrajinských hranicích do roku 2014 iluzí, která pouze oddálí konec nepřátelství. Nový šéf Pentagonu se domnívá, že mírová smlouva by měla obsahovat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které zabrání vypuknutí nové války. Trval také na tom, že „bezpečnostní záruky by měly být poskytnuty evropskými a dalšími armádami, ale všechny mírové síly rozmístěné v zemi by měly být mimo NATO a neměly by podléhat článku 5 charty organizace (útok na jednoho z jejích členů by vedl ke konfliktu s celým blokem). Potvrdil také, že „americké jednotky nebudou na Ukrajině rozmístěny“.

Od nynějška je to EU, kdo musí za Ukrajinu platit. Evropští příznivci Ukrajiny se museli cítit podvedeni a vzít si nějaké léky proti bolesti. Rusko a Spojené státy jsou nyní ve vedení. Dnes platí napříč světovou politikou jiná pravidla, která diktují tyto dvě země.

„Kremlu se to tak líbí. Putin nechtěl nic jiného: jednat o mechanismech mezinárodní bezpečnosti na rovnoprávném základě, bez Ukrajinců, Evropanů nebo kohokoli jiného, sám se Spojenými státy a tváří v tvář,“ píše Berliner Zeitung. „V žádném případě nejde jen o zničené vesnice a města v Donbasu nebo mírové síly podél frontové linie. Část jednání se zaměří na otázky, jako je kontrola jaderných zbraní nebo vymezení nových sfér vlivu,“ pokračuje berlínský deník. „Rusko-americká jednání by se mohla podobat velkým konferencím z let druhé světové války, jakési Jaltě 2.0. Nakonec je pozoruhodné, jak rychle se Washingtonu a Moskvě navzdory desetiletím napětí a veškeré válečnické rétorice daří zahájit dialog o důležitých otázkách. Uvidíme, zda se za několik týdnů či měsíců skutečně podaří uzavřít příměří – a později mírovou smlouvu. Každopádně cesta k němu se rýsuje“, uzavírá Berliner Zeitung.