Agenda Trumpovy administrativy a pravděpodobné ekonomické a finanční důsledky

„Vláda, která byla vytvořena pro lidi , se dostala do rukou šéfů a jejich zaměstnanců – zvláštních zájmů. Nad formami demokracie se vytvořilo neviditelné impérium.“ – ‚Neviditelné impérium‘. -Woodrow Wilson (1856-1924), americký profesor a 28. prezident Spojených států (1913-1921).

„Když se každá země obrátila k ochraně svých soukromých zájmů , světový veřejný zájem šel ke dnu a s ním i soukromé zájmy všech.“ (Wilson) -Charles Kindleberger (1910-2003), americký ekonomický historik.

„Pokud mohu soudit, tento prezident [Donald Trump] má pouze jeden referenční bod, a to vnitřní. To je velmi podobné šéfovi Cosa Nostry.“ -James B. Comey (1960- ), bývalý ředitel FBI (2013-2017).

***

V konfliktním kontextu americké politiky se zdá, že politické kyvadlo se pohybuje od jednoho extrémního chaosu k druhému, od intervencionistické, válečnické a rozhazovačné vlády vedené odcházejícím demokratickým prezidentem Joem Bidenem a jeho „neokonzervativními“ poradci k izolacionistické, imperialistické a protekcionistické vládě pod vedením republikánského zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, s jeho ultranacionalistickým heslem „Amerika především“.

Politický program Donalda Trumpa je skutečně radikální, izolacionistický a protekcionistický, dokonce merkantilistický. Ten přitom vyznává, že chce provádět nanejvýš kavalírskou zahraniční politiku se směsí provokací, urážek, vydírání, nátlakových hrozeb a hegemonistického zastrašování vůči jiným zemím a jejich představitelům.

Proto hrozí, že nadcházející měsíce a roky budou politicky a ekonomicky bouřlivé a možná i chaotické, a to nejen ve Spojených státech, ale i po celém světě, protože prezident Donald Trump a jeho administrativa přistoupí k razantnímu naplňování četných slibů, které dal během prezidentské kampaně v USA v roce 2024.

Zvolený prezident Donald Trump v podstatě dokončil složení své administrativy s věrnými stoupenci a politickými spojenci, z nichž někteří jsou jeho klony a někteří jsou ještě více jestřábí a militarističtí než on sám. Jeho politický program a četné sliby jsou částečně inspirovány krajně pravicovým Projektem 2025 nadace Heritage Foundation .

Proto je nyní poněkud jasnější, jakým směrem hodlá nová administrativa v příštích měsících a letech posunout vládu Spojených států. Je také snazší analyzovat ekonomické a finanční důsledky, které to pravděpodobně přinese.

Ve Spojených státech se totiž může objevit nová éra „plutokratických tyranů“, která by mohla být obdobou éry „loupeživých baronů“ z let 1861-1901.

Ve skutečnosti tato nová politická éra skutečně začala 21. ledna 2010, kdy Nejvyšší soud USA podle zásady „peníze jsou projev“ povolil volebním skupinám přijímat masivní finanční dary a utrácet během voleb prakticky neomezené finanční částky (pokud své akce přímo nekoordinují s kandidáty politických stran).

1. Trumpova administrativa plánuje kromě lepší kontroly hranic omezit americký dovoz prostřednictvím vysokých cel

Mezi prvními návrhy Trumpovy administrativy je záměr zvýšit cla na výrobky z různých zemí, a to od 10% cla na dovoz z většiny zemí až po 60% clo na dovoz z Číny, kromě podpory domácí těžby ropy a plynu. [Poznámka: Prezident Trump dokonce sní o nahrazení daně z příjmu v USA cly, ačkoli čísla pro tak radikální změnu nesedí!].

Plánuje také posílit ochranu hranic a deportovat velké množství přistěhovalců bez dokladů, kromě toho výrazně omezit „plýtvání“ veřejnými výdaji, deregulovat některé obchodní praktiky a přijmout mírnější zákony o antimonopolní regulaci. Kromě toho lze očekávat, že prodlouží předchozí snížení daní pro fyzické osoby a sníží sazby daně z příjmu právnických osob z 21 % na 15 % pro podniky, což bude financováno plánovaným drastickým snížením federální byrokracie.

Některá opatření nepochybně povzbudí domácí kapitálové výdaje, výrobu a zaměstnanost, přinejmenším v některých odvětvích a na určitou dobu – v důsledku nových daňových škrtů, substituce dovozu a deregulace. Jiná opatření, jako jsou výrazné škrty ve vládních výdajích a hrozící obchodní války, však budou mít opačný účinek.

Fiskální politika Trumpovy administrativy bude ve skutečnosti balancováním mezi snižováním daní a omezováním veřejných výdajů v rámci globálního rozpočtu ve výši 6,3 bilionu dolarů v roce 2024.

V krátkodobém horizontu se však již tak vysoký deficit federálního rozpočtu USA (2,1 bilionu USD, tj. 7,4 % HDP) a obrovský federální veřejný dluh (36,2 bilionu USD, tj. 127 % HDP) jistě ještě zvýší.

Bude tomu tak proto, že jen dluhová služba (splátky půjček v době splatnosti a průběžné úroky z nesplaceného veřejného dluhu) činí více než 1,0 bilionu USD ročně. Trvalé snížení daní z příjmu právnických a fyzických osob v minulosti pravděpodobně také zvýší schodek a veřejný dluh.

To by znamenalo více dluhopisů vydaných Ministerstvem financí USA a tlak na růst nominálních a reálných (o inflaci očištěných) dlouhodobých úrokových sazeb a výpůjčních nákladů v příštích letech. To by také mohlo znamenat větší tlak na Fed, aby nakupoval státní dluhopisy s rizikem vzniku větší inflace.

Tím by to však neskončilo, protože očekávané zvýšení dovozních daní bude pravděpodobně také tlačit na růst dovozních cen, zatímco rozsáhlé deportace nelegálních pracovníků v USA by vedly k vyšším mzdám v některých hospodářských odvětvích. To by mohlo Fed přimět k tomu, aby nadobro zpomalil svůj probíhající program snižování úrokových sazeb z obavy před opětovným oživením inflace.

2. V krátkodobém horizontu lze ve Spojených státech očekávat určitý nárůst domácí produkce a zvýšení inflace

Celkový počáteční dopad protekcionistických opatření, která budou přijata během prvních 100 dnů nové administrativy, bude pravděpodobně celkově proinflační.

Ceny mnoha dovážených výrobků a materiálů se jistě zvýší. Podle některých odhadů by roční náklady na nová Trumpova cla pro průměrnou americkou domácnost mohly činit 1 700 až 2 350 USD.

Rovněž mzdy v některých odvětvích by se zvýšily, když bude mnoho zahraničních pracovníků vystaveno deportaci. Spěch s nahrazením dovozu by si rovněž vyžádal nové investice, čímž by se zvýšil tlak poptávky na ceny a náklady.

Americký dolar by na určitou dobu posílil vůči ostatním měnám, čímž by se poněkud zmírnil růst dovozních cen. Také snahy o zvýšení domácí produkce ropy a plynu by snížily ceny energií. Postupem času, jak se bude zvyšovat domácí výroba zboží nahrazujícího dovoz, bude mít tato zvýšená domácí nabídka také tendenci zpomalovat domácí inflaci v USA.

3. Ve střednědobém horizontu by vyšší dovozní daně jistě snížily spotřebitelské výdaje, zatímco obchodní odvetná opatření ze strany jiných zemí by poškodila americký vývoz

Vyšší dovozní daně by totiž snížily reálný disponibilní příjem amerických domácností, což by poškodilo spotřebitelské výdaje.

Stejně tak obchodní války poškodí světovou ekonomiku a to zase poškodí americký vývoz. -Všechny země v obchodních válkách prohrávají. -Celosvětové hospodářské zpomalení není v zájmu americké ani světové ekonomiky.

Zkušenost z Velké hospodářské krize (1929-1939) je vážným mementem. Americký Smoot-Hawleyho zákon z roku 1930 , který zvýšil americké dovozní daně o přibližně 20 %, vyvolal mezinárodní obchodní válku. Mnoho zemí následovalo Spojené státy a přijalo obchodní politiku „ožebračování sousedů“. Světový obchod se zmenšil a s ním i celá světová ekonomika.

Mohla by merkantilistická obchodní politika uspět v dnešní době ? Jinými slovy, mohl by být čistý výsledek takové jednostranné stimulační politiky v USA zpočátku expanzivní a později velmi rozporuplný pro světovou ekonomiku a americký export?

4. Chyby v Trumpově ekonomickém uvažování

Zdá se, že Donald Trump nemá dostatečné znalosti o mezinárodních financích. Například mylně tvrdí, že země je nutně „ztrátová“, pokud je její čistý zahraniční obchod se zbožím a službami s jinými zeměmi v deficitu. To je mylná představa o skutečném světě, zejména pokud dochází k pohybu finančního kapitálu mezi zeměmi.

Ve skutečnosti může mít jedna země čistý příliv zahraničního finančního kapitálu. Takový čistý příliv finančního kapitálu zhodnotí její měnu a její dovoz bude mít nutně tendenci převyšovat její vývoz. Země pak bude mít přebytek na kapitálovém účtu, ale deficit na běžném účtu (obchodní bilance, transferové platby atd.). Takto dochází k transferu reálného kapitálu (v podobě strojů, technologií nebo jiného zboží) do přijímající země.

Platí to i obráceně.

Pokud má země čistý odliv finančního kapitálu, její měna bude mít tendenci znehodnocovat a taková země bude mít tendenci mít přebytek obchodní bilance, tj. více vývozu než dovozu zboží a služeb. Její obchodní bilance se stává kladnou, aby mohla převádět reálný kapitál do zahraničí.

Globální platební bilance každé země je neustále udržována v rovnováze hrou cen a směnných kurzů, a to je způsob, jakým je reálný kapitál převáděn z jedné země do druhé. To je elementární fakt účetnictví platební bilance.

5. Zvláštní úloha amerického dolaru v mezinárodním měnovém a finančním systému

V případě Spojených států, jejichž měna se používá v mezinárodních transakcích, je toho však více.

To, že je americký dolar hlavní mezinárodní měnou, totiž vytváří strukturální mezinárodní poptávku po této měně. Zahraniční držba amerických dolarů a dolarových aktiv (dluhopisů, akcií atd.) se promítá do přílivu kapitálu do USA, což vytváří silný dolar na devizových trzích. To umožňuje Spojeným státům dovážet a utrácet více v zahraničí, protože dovážejí více, než vyvážejí. Čistým výsledkem je deficit obchodní bilance. (Poznámka: Například americká vláda každoročně vynakládá obrovské částky na udržování přibližně 800 vojenských základen v zahraničí, což je částečně financováno cizinci držícími dolarová aktiva.)

Je proto poněkud ironické, že Trump chce na země BRICKS uvalit 100% cla, pokud se pokusí nahradit USD jako světovou rezervní měnu!

Pokud by Spojené státy chtěly mít trvalý přebytek obchodní bilance, měly by zabránit rezidentům jiných zemí investovat ve Spojených státech. Konkrétně by Spojené státy musely odradit cizince od držení amerických dolarů a od investování do dluhopisů a akcií amerických společností.

Zahraniční centrální banky by také neměly držet velké množství amerických dolarů ve svých oficiálních rezervách. Takové zahraniční investice v amerických dolarech se objevují jako přebytek na kapitálovém účtu americké platební bilance.

6. Obchodní protekcionismus a obchodní války v kontextu vysokého veřejného zadlužení

Veřejné dluhy jsou v současné době v mnoha zemích na rekordní úrovni. Je to důsledek dlouholetých fiskálních a finančních excesů – výsledek přístupu k fiskální a měnové politice ve stylu „utrácet – půjčovat – tisknout“. Po několika měsících očekávaného hospodářského a finančního bujení ve Spojených státech by proto někdy v příštích letech mohla v několika západních ekonomikách nastat vážná hospodářská recese.

Pravděpodobný pokles amerického vývozu v důsledku očekávané obchodní války a odvetných cel ostatních zemí by totiž převýšil jakoukoli expanzi v americkém sektoru nahrazujícím dovoz. To by spolu s poklesem veřejných výdajů mohlo rovněž přispět ke zpomalení hospodářského růstu.

7. Probíhající spekulativní mánie kolem kryptoměn

Za zmínku stojí také současné spekulativní šílenství kolem kryptoměn, které je potenciálně proinflačním jevem.

Kryptoměny jsou soukromé digitální měny, které jsou založeny na technologii elektronického šifrování a decentralizované síti počítačů využívajících velké množství energie, které řídí a zabezpečují jejich výrobu. [V roce 2008 anonymní subjekt známý pod pseudonymem Satoshi Nakamoto vynalezl softwarový program pro umělé vytváření digitálního bohatství. Jednalo se o první a nejznámější digitální měnu založenou na technologii blockchain a zabezpečenou kryptografií, bitcoin.].

Takzvaných kryptoměn existuje celá řada a nejsou kryty žádnou vládou, nejsou regulovány žádnou centrální bankou a nejsou založeny na žádném fyzickém aktivu, jako je například zlato. Jejich existence je v podstatě virtuální a jejich vnitřní hodnota je založena na spekulativní přitažlivosti vzhledem k vysoké volatilitě cen a na utajení, které je uděleno těm, kdo je používají k provádění anonymních transakcí. Jejich trh je však na nejlepší cestě dosáhnout celkové hodnoty blížící se 2 bilionům dolarů!

Taková uměle vytvořená a riziková soukromá digitální „aktiva“ v současné době podporuje nově zvolený prezident Donal Trump a několik jeho prokryptoaktivních jmenování. Jsou velmi mírně regulována. Bývalý předseda Komise pro cenné papíry a burzy Gary Gensler před Kongresem vypověděl, že celá třída kryptoaktiv je „plná podvodů, šizení a zneužívání“ .

8. Nejisté finanční a ekonomické vyhlídky

Všechny výše uvedené faktory by mohly být v příštích letech zdrojem ekonomických potíží. Ve skutečnosti jsou přítomny všechny prvky pro dokonalou hospodářskou a finanční bouři, zejména pokud k tomu připočteme možnou konvergenci měnové krize, fiskální krize a finanční krize. V současné době existuje příliš mnoho bujarých spekulativních bublin na to, aby to nebylo důvodem k obavám.

Jejich společný účinek by mohl vést k období stagflace, tj. období pomalého, nulového nebo záporného hospodářského růstu v kontextu rostoucích cen.

Pokud by taková situace nastala, není vyloučeno, že by mohla přerůst v těžkou cyklickou hospodářskou recesi, a dokonce možná i v dlouhodobější strukturální hospodářskou depresi.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zase předpokládá, že v roce 2025 dosáhne celosvětový hospodářský růst 3,3 %. V příštích letech však existuje velké riziko zhoršení, pokud by došlo k významným obchodním válkám a dalším krizím.

Závěry

Svět je ekonomicky více mnohostranný a vzájemně závislý než kdy dříve. Pokus o návrat k jednostrannému myšlení a izolacionismu, jak demagogicky sliboval nově zvolený prezident Donald Trump vnímavým americkým voličům, by mohl být nebezpečným experimentem.

V mezinárodním měřítku hrozí, že druhé prezidentské období amerického podnikatelského magnáta Donalda Trumpa bude velmi znepokojivé, neboť může vážně destabilizovat a narušit mezinárodní hospodářské a finanční vztahy, zejména pokud jde o mezinárodní obchod a pohyb kapitálu.

Pokud by totiž nově zvolený prezident Trump pokračoval a spoléhal na siláckou taktiku, aby dosáhl jednostranných ústupků v obchodních a jiných záležitostech s jinými zeměmi, mohlo by to rozvrátit složitou síť mezinárodních obchodních a finančních vztahů mezi zeměmi, která byla budována od druhé světové války.

Pokud by Trumpova administrativa prosadila svůj radikální ekonomický program na domácím poli, mohla by z toho ekonomika Spojených států v krátkodobém horizontu možná profitovat na úkor jiných ekonomik. Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu by to však pro světovou ekonomiku, ale i pro ekonomiku USA, znamenalo velké hospodářské, finanční a politické náklady.

Zahájení obchodních válek z vnitropolitických důvodů může vypadat relativně snadno, ale čisté ekonomické, finanční, měnové a produktivitní důsledky mohou být v průběhu času velmi destruktivní. Jak ukazují merkantilistické zkušenosti z 30. let 20. století, může taková obchodní politika zaměřená dovnitř změnit standardní hospodářskou recesi v plnohodnotnou hospodářskou depresi.

S blížícím se stým výročím velkého finančního krachu v roce 1929 by bylo rozumné poučit se z minulých chyb a omylů. Například teprve o čtvrt století později, v roce 1954, se americký akciový trh vrátil na úroveň před krizí.

Mezitím Velká hospodářská krize v letech 1929-1939 připravila půdu pro druhou světovou válku (1939-1945) a její katastrofy.