Atlanticisté se mobilizují k záchraně NATO, Rusko přitvrzuje svůj kurz

Ruské ministerstvo obrany prozradilo, že od chvíle, kdy se Orešnik objevil ve válečné zóně, provedla Ukrajina další dva útoky na ruské území raketami ATACMS. Při prvním útoku 23. listopadu bylo pět raket ATACMS vypáleno na protiletadlovou raketovou divizi S-400 u obce Lotarevka v Kurské oblasti. Systém protiraketové obrany Pantsir, který zajišťoval krytí této divize, zničil tři z nich, zatímco dvě střely dosáhly cíle poškozením radaru. Došlo ke ztrátám na životech v řadách personálu.

Při druhém útoku 8 raketami ATACMS na letiště Kursk-Vostočnyj v pondělí jich bylo sedm sestřeleno, zatímco jedna raketa dosáhla cíle. Padající trosky lehce poškodily infrastrukturní zařízení a dva vojáci utrpěli lehká zranění. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že se „připravují odvetné akce“.

Ruští vojenští experti odhadují, že útoky byly nějakou dobu plánovány a Američané se postarali o jejich zacílení. Dne 25. listopadu Bílý dům poprvé přiznal změnu politiky umožňující použití ATACMS k útoku na ruské území. Admirál John Kirby, koordinátor strategické komunikace v Radě pro národní bezpečnost Bílého domu, během pondělního tiskového gagu mimo jiné prozradil, že „no, samozřejmě jsme změnili pokyny a dali jim [Kyjevu] návod, že je mohou použít, víte, k úderům na tyto konkrétní typy cílů“.

Po pondělním útoku Ukrajina požádala o svolání mimořádného zasedání Rady NATO-Ukrajina v Bruselu na úrovni stálých zástupců. Hlavním tématem byl Orešník a potřeba posílit systém protivzdušné obrany. Generální tajemník NATO Mark Rutte později uvedl: „Naše podpora Ukrajině pomáhá v boji, ale musíme jít dál, abychom změnili trajektorii tohoto konfliktu.“

Není pochyb o tom, že NATO je vzniklou situací velmi znepokojeno, ale přesto se nechce smířit s ruským vítězstvím. Horké hlavy na Západě opět hovoří o vyslání vojáků zemí NATO na Ukrajinu k bojovým operacím, o kterém původně v únoru hovořil francouzský prezident Emmanuel Macron.

Ale jednoduše řečeno, pokud USA nebudou ochotny nasadit boty na zemi, zbytek NATO prostě bude pobíhat jako slepice bez hlavy. Velká Británie s 80 000 člennou armádou má jen velmi málo bojových jednotek; 175tisícová německá armáda zapomněla, jak se bojuje; a Francie je v hluboké politické a ekonomické krizi. Pokud jde o USA, veřejné mínění se staví proti válkám a nově zvolený prezident Donald Trump to nemůže ignorovat.

V Evropě však v hrůze z toho, že by se Trump mohl k válce obrátit zády, existuje škola, která se domnívá, že by mu mohla nabídnout něco zajímavého na pobídku jiného než mrkvičku v podobě obrovských ukrajinských zásob kritických nerostných surovin, které Američanům chybí – např. více obchodních pobídek pro Ameriku; větší výdaje na NATO; větší tlak na Írán; „mírové boty na zemi“ uvnitř Ukrajiny; pomoc v nadcházejících Trumpových ekonomických potyčkách s Čínou atd. Mezitím probíhá i v USA velký brainstorming, jak zachránit NATO před Trumpovým skalpelem.

Sloupkař listu Guardian napsal„Pokud EU a Velká Británie zabaví 300 miliard dolarů ruských státních aktiv uložených v Euroclear, peněz, které Putin už dávno odepsal, můžeme přinést seriózní finanční prostředky. Trump nemusí na Ukrajinu vydávat další peníze – můžeme nakoupit zbraně. Amerika může dokonce vydělat a zároveň zajistit mír v Evropě. Trump by mohl ukázat, jak přiměl ty parazitující Evropany, aby se vykašlali, dokázal by, že se jeho kritici mýlí, a restartoval by nejtradičnější americká spojenectví – a to všechno při tom, že 'Amerika je na prvním místě'.“

To vše svědčí o zlobě v evropské mysli, kterou si Orešník vynutil změnu paradigmatu ve válce na Ukrajině. Triumfalistická sázka na to, že Rusko bude blafovat v otázce jaderného odstrašení, ustoupila strachu, protože Rusko nyní možná nebude potřebovat jaderné zbraně k odvetě za útoky na své území. Orešnik je nejaderná zbraň, v žádném případě se nejedná o zbraň hromadného ničení, ale o vysoce přesnou zbraň s obrovskou ničivou silou, která ničí své cíle – a Evropané nemají žádné prostředky, jak se proti ní bránit.

Stručně řečeno, Bidenův plán vyloučit Trumpa z rozhodování o válce na Ukrajině dostal Evropu a Ukrajinu do pěkný bryndy, což z nich dělá pro Rusko boxovací pytel. Nenechte se mýlit, Orešník se brzy postará o to, že na Ukrajině nebude ani zástupný režim, který by Západ mohl „podporovat“. Je ponižující sledovat, jak si zástupný stát ryje držkou zemi.

Trestající ruská odveta za dva poslední útoky ATACMS je na spadnutí. Prudké zhoršení vztahů Ruska se Spojeným královstvím naznačuje vysokou pravděpodobnost, že by se Británie mohla dostat do hledáčku Moskvy. Šéf stanice britské rozvědky na velvyslanectví v Moskvě byl vyhoštěn; západní zprávy uvádějí významné dodávky raket Storm Shadow (v počtu 150 kusů) na Ukrajinu v poslední době po zvolení premiéra Keira Starmera.

Špičkový ruský vojenský expert Alexej Leonkov řekl listu Izvestija: „Tady je fakt amerického zaměření, tady jsou fragmenty rakety ATACMS, podle kterých ji lze jasně identifikovat. Máme právo vrátit úder. O tom, kde a jak, rozhodne ministerstvo obrany a vrchní velitel. On [Putin] řekl, že budou varováni před dopadem. Naši nepřátelé se musí připravit na odpověď.“

Velkou otázkou je, v jakém okamžiku může Rusko udeřit na vojenské uzly NATO v Rumunsku a Polsku. Bývalý ruský prezident a místopředseda Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv včera prohlásil, že všechny karty jsou na stole. „Pokud se konflikt vyvine scénářem eskalace, není možné nic vyloučit, protože členské státy NATO se do tohoto konfliktu fakticky plně zapojily,“ řekl v rozhovoru pro Al Arabiya.

Medveděv dodal mrazivá slova „Západní státy si musí uvědomit, že bojují na straně Ukrajiny... Zatím bojují nejen dodávkami zbraní a poskytováním peněz. Bojují přímo, protože poskytují cíle na ruském území a kontrolují americké a evropské rakety. Bojují s Ruskou federací. A pokud je tomu tak, nelze vyloučit nic... možný je i ten nejtěžší a nejsmutnější scénář.“

„Takový scénář bychom nechtěli, to jsme všichni opakovaně říkali. Chceme mír, ale tento mír musí plně zohledňovat zájmy Ruska.“

Jediným logickým vysvětlením Bidenova brinkmanství ve spolčení s atlantisty v Evropě ve fázi chromé kachny jeho prezidentství je skutečně to, že Orešník překazil jeho nejlépe připravené plány. Rozumnější hlasy v Evropě se ozývají. V nesmírně symbolickém aktu vzdoru slovenský premiér Robert Fico ve středu oznámil, že přijal oficiální pozvání od Putina na květnové akce v Moskvě k 80. výročí vítězství ve druhé světové válce. Slovensko je členskou zemí EU i NATO.

Rakouský kancléř Karl Nehammer v telefonickém rozhovoru s Trumpem potvrdil připravenost Rakouska sloužit jako platforma pro mezinárodní mírová jednání o Ukrajině. Během rozhovoru Trump údajně projevil zájem o předchozí výměnu názorů Nehammera s Putinem ohledně Ukrajiny.