Washingtonské jaro naděje
Petr Fiala si tento týden telefonoval s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem a hovor označil za výborný. Co tato informace znamená? Fiala, který je u občanů extrémně nepopulární se snaží vlísat do přízně mocných. Nový americký prezident totiž vyvolal paniku u bruselských bažin i u jejich českých kolaborantů.
Radují se Klaus, Orbán, Fico, Dugin a Medveděv
Pražská kavárna se vyděsila a někteří její představitelé dostali hysterický záchvat, a tak jako Bob Kartouz píší na seznamu o totální katastrofě, která se zvolením Trumpa postihla Západ. V článku „Trump jako největší prohra demokracie ve 21. století: Česko zchudne a bude více ohroženo“, mimo jiné lká: „Naše bezpečnost, ekonomická situace Evropy a zejména budoucnost demokracie jsou v rukou člověka, který neváhal poštvat lůzu proti demokracii. Společně s ním se cítí jako vítězové Klaus, Orbán, Fico, Dugin a Medveděv.“
Kartouz, který patří k fanatickým stoupencům Fialovy vlády a je také šedou eminencí na ministerstvu školství, pak dává průchod svému hněvu. „Jestli někdo upřednostňuje notorického lháře, hochštaplera, ubožáka, který sexuálně útočí na ženy, parazita demokracie, jenž demokracii poškozuje vylhanou demagogií o zmanipulovaných volbách, protorasistu záměrně démonizujícího imigranty a mluvícího jazykem nacistů, nevzdělaného elitáře se směšným nevkusem vypovídajícím o osobnostní poruše, je politováníhodný bez ohledu na důvody, které ho k tomu vedou. Jestli je takový člověk v politické pozici, je nebezpečný pro společnost.“
Kromě takovýchto a podobných reakcí můžeme ale také zaznamenat opatrný postoj kavárny, který připomíná postoj komunistické nomenklatury těsně po listopadu 1989, kdy mnozí z komunistické věrchušky byli ujišťováni, že nebude tak zle, neboť globální procesy počítají i s nimi, jen je třeba odhodit nejen rudé knížky, ale také stereotypy včetně těch jako je důraz na tradiční rodinu, která je základem státu a také na národ a stát.
Fiala se Trumpovi dovolal
I když tomu mnozí z komunistické nomenklatury, úplně nerozuměli, učinili tak, a vpluli do nového režimu a stali se díky kontaktům informacím a ulitým penězům skutečnými vítězi listopadového převratu. Stejně tak dnes se mnozí z vládní garnitury ohlížejí jeden po druhém a ptají se, jestli platí, co říká Kartouz a co platilo ještě včera, kdy Petr Pavel s jeho loutkovodičem Kolářem označovali Trumpa za odpudivou bytost a spolu s ostatními nepokrytě fandili Harrisové, nebo zda Fiala určil telefonátem nový kurs.
Právě v této perspektivě je třeba nahlížet na telefonát neoblíbeného premiéra s vítězem amerických voleb. Právě aby uklidnil armádu sluhů liberálně – demokratické nomenklatury uskutečnil předem domluvený zdvořilostní telefonát o kterém Trump ani neinformoval, neboť jej bere jako povinnou úlitbu. Zato Fiala nám může namluvit co chce a ze zdvořilostní pětiminutovky nám navypráví příběh o výborném rozhovoru o Ukrajině a vzpomínkách Trumpa na Prahu.
Zajímavější než zdvořilostní obsah rozhovoru sluhy s novým pánem (současná vládní garnitura a na ní navázaná armáda byrokracie, je jen převodovou pákou amerických a bruselských zájmů) je, kudy se Fiala k novému vládci Západu probojoval. Je velmi pravděpodobné, že hovor zprostředkoval Fialův loutkovodič poradce pro bezpečnostní otázky Tomáš Pojar, který se už před volbou nenechal vyvést z míry a poukazoval v rozhovorech na to, že zvolení Trumpa, nebude žádná tragédie a že bude třeba se s novým vůdcem domluvit.
Kardinál Richelie české politiky Tomáš Pojar
Právě Pojar patří k architektům bezpečnostní strategie současné české vlády, která spolu s pobaltskými zeměmi a Polskem patří k protiruským jestřábům v Evropě a stál i za první PR cestou Fialy do Kyjeva po zahájení SVO, která do značné míry určila nový kurs váhající Evropy k bojující Ukrajině.
Čím si však tento kardinál Richelie současné české politiky vysloužil ostruhy, že má přístup k imperiálnímu dvoru? A to bez ohledu na střídání vládců v Bílém domě. Jakým kouzlem asi tento muž vládne, že má přístup do nejvyšších pater západní politiky a otevírá tak dveře svému chráněnci Petru Fialovi?
Člověk v tísni, ministerstvo zahraničí a Izrael
Abychom to pochopili musíme se podívat zblízka na jeho kariéru, která dobře ukazuje kudy vedou cesty do vysokých pater moci v naší zemi. Od roku 1995 působil v neziskovce Člověk v tísni, kde se stal o dva roky později ředitelem. V organizaci působil až do roku 2005. Za Cyrila Svobody nastoupil jako náměstek ministra zahraničních věcí a přežil tam Sašu Vondru a Karla Schwarzenberga. Jako první náměstek, měl na starosti bezpečnostní otázky, záležitosti EU a bilaterální vztahy s evropskými státy. V letech 2010 až 2014 potom zastával pozici velvyslance České republiky v Izraeli.
A právě zde musíme hledat linku, která mu v dnešní pozici poradce pro národní bezpečnost Petra Fialy otevírá dveře do všech salonů, kde se rozhoduje o globálních otázkách Evropy a USA. Jako sionista má pochopitelně dveře všech západních vlád a předpokojů lóží, kde se tvoří globální politika otevřené.
Právě přes tuto linku se zřejmě dostal přes sionistu Jareda Kushnera, který je zetěm Donalda Trumpa a během minulého mandátu byl jedním z jeho nejdůležitějších poradců pro otázky národní bezpečnosti, k současnému vládci Bílého domu. A právě na sionistickou kliku, v okolí Trumpa spoléhají globalisté, jako na pojistku, že nedojde k zásadním změnám. V Demokratické administrativě drželi sionisté také rozhodující pozice, takže jejich moc je zdánlivě neotřesitelná.
Sestavování Trumpova kabinetu
Jestli tomu bude stejně, i v druhém Trumpově funkčním období si musíme počkat až bude známa celá sestava Trumpovi vlády, neboť právě poměr sionistů k ostatním členům kabinetu nám mnohé napoví. Mediální našeptávači už viděli v nové vládě globalisty – bývalého ministra zahraničí Mike Pompea a Nikki Haleyovou. To ovšem Trump odmítl o vybral si senátora za Floridu a svého soka z republikánských primárek Marca Rubia, který je znám konzervativními názory o obhajobou tradiční rodiny, a protičínskými postoji. Co se týče Ukrajiny, je spíše vlažný, a v senátu hlasoval proti další finanční a vojenské podoře kyjevské junty.
Personální šéfkou Bílého domu bude Susie Wilesová, která má jako manažerka jeho volební kampaně lví podíl na jeho vítězství. Jako velvyslankyni Spojených států při OSN si Trump vybral republikánskou členku Sněmovny reprezentantů Elise Stefanikovou. Ta sice zprvu byla velkou kritičkou nově zvoleného prezidenta, postupem času se ale stala jeho velkou zastánkyní a nyní drží jeho kurs.
Důležitý post ministra obrany by měl obsadit moderátor televize FOX News a veterán Národní gardy Pete Hegseth, který sloužil v Afghánistánu, Iráku a na kubánském Guantánamu. Patří mezi kritiky NATO a s armádou se podle svých slov rozešel v roce 2021 poté, co byl označen za extremistu kvůli svým postojům namířeným proti woke úchylkám v armádě.
Vyčistí Pet Hegseth Pentagon?
„Je mi ctí oznámit, že jsem nominoval Peta Hegsetha do mého kabinetu jako ministra obrany. Pete strávil celý svůj život jako bojovník za vojáky a za zemi. Pete je tvrdý, chytrý a opravdový zastánce Ameriky na prvním místě. Peteova nedávná kniha „Válka proti válečníkům“ strávila devět týdnů na seznamu bestsellerů New York Times. Nikdo nebojuje tvrději za vojáky a Pete bude odvážným a vlasteneckým zastáncem naší politiky,“ uvedl Trump k jeho nominaci.
MInisterstvo efektivity, které by mělo provést odbyrokratizování státního aparátu a omezení nehospodárných výdajů povede byznysman Elon Musk spolu s neúspěšným uchazečem o republikánskou prezidentskou nominaci Vivikem Ramaswamym. Šéfem CIA, se má stát bývalý ředitel amerických zpravodajských služeb (DNI) John Ratcliff.
Do čela ministerstva pro vnitřní bezpečnost, které mimo jiné dohlíží na migrační politiku či sleduje teroristické a kybernetické hrozby, vybral Trump republikánskou guvernérku Jižní Dakoty Kristi Noemovou, která je jeho velkou spojenkyní. Za zvláštního vyslance pro Blízký východ si Trump vybral svého dlouholetého přítele a realitního investora Stevena Witkoffa.
Kennedy nastupuje a co Alex Jones?
Omezit migraci budou mít za úkol dva klíčoví zastánci tvrdé imigrační politiky, Stephen Miller a Tom Homan, což signalizuje, že Trump myslí vážně svůj slib zpřísnění imigrace. Homan prohlásil, že bude upřednostňovat deportaci nelegálních přistěhovalců, kteří představují hrozbu pro veřejnou a národní bezpečnost. Ministrem spravedlnosti by se měl stát republikánský kongresman Matt Gaetz, který se tento týden s okamžitou platností vzdal křesla ve Sněmovně reprezentantů.
Na důležitou pozici poradce pro národní bezpečnost si Trump vybral republikánského kongresmana Michaela Waltze, který hlasoval proti další pomoci Ukrajině. Vysloužilý voják Waltz je členem Sněmovny reprezentantů za Floridu a bude mít důležité slovo v otázce dalšího vývoje válek na Ukrajině a na Blízkém východě, nebo při vztazích s Čínou. Walz ovšem ještě neobdržel oficiální nominaci.
Ministerstvo zdravotnictví povede bojovník proti covidismu a Big Pharmě Robert Kennedy, který patří podle oficiálních médií k hlavním dezinformátorům a vyhlásil válku očkovacímu průmyslu. Na post mluvčího Trumpovi administrativy by měl nastoupit „konspirátor“ šéfredaktor Info Wars Alex Jones. Tato nominace ale ještě není potvrzena.
Washingtonské jaro naděje
Právě nominace Kennedyho a pokud se potvrdí i nominace Jonese, bude důležitým lakmusovým papírkem, jak bude tvrdá Trumpova administrativa vůči globalistickým bažinám. Rozhodující slovo při výběru kandidátů má údajně šedá eminence Donaldův syn Donald Trump Jr., který minulý týden vzkázal Zelenskému, že přijde za 38 dní o kapesné.
Všechny tyto skutečnosti a samozřejmě i osoba viceprezidenta J. D. Vance, který se tento týden tvrdě opřel do cenzury v USA a v Evropě, ukazují že Trumpova administrativa, nebude tím, co ta minulá, i když nepochybně tam bude hrát sionistická linka důležitou roli, nebude zřejmě tou hlavní linií. Možná budou Pojarové s Fialou a dalšími evropskými globalisty překvapeni, že Trump mnoho slibů myslí doopravdy. Dosavadní obsazení vládních postů, nasvědčuje tomu, že nepůjde jen o perestrojku, ale o skutečnou kontrarevoluci vůči dosavadnímu globalistickému kurzu.
Kam až ve svém tažení proti globlistické hydře zajde uvidíme příští rok. Každopádně nás může čekat Washingtonské jaro naděje.
Dočkáme se?