Co se tedy v Kursku skutečně stalo?

Dobře informovaní aktéři, kteří jsou ochotni podělit se pod podmínkou anonymity o několik perliček, vesměs zdůrazňují mimořádnou citlivost toho všeho. Jeden z profesionálů v oblasti zpravodajských služeb však nabídl něco, co lze interpretovat jako cennou stopu: „Je poněkud překvapivé, že takovou koncentraci sil satelitní a bezpilotní sledování u Kurska nezaznamenalo, ale její význam bych nepřeceňoval.“

Jiný zpravodajský profesionál raději zdůrazňuje, že „zahraniční zpravodajská sekce je slabá, protože byla velmi špatně vedena“. To je přímá narážka na stav, který nastal poté, co byl bývalý bezpečnostní dozorce Nikolaj „Joda“ Patrušev během Putinovy reorganizace po inauguraci přeřazen z funkce tajemníka Rady bezpečnosti do funkce zvláštního prezidentova poradce.

Zdá se, že zdroje se opatrně sbíhají k velmi vážné možnosti: Zdá se, že došlo k selhání rozvědky: „Zdá se, že si nevšimli nahromadění vojsk na kurské hranici“.

Jiný analytik však nabídl mnohem konkrétnější scénář, podle něhož jestřábí vojenská frakce rozprostřená napříč ministerstvem obrany a zpravodajským aparátem – a znepřátelená s novým ministrem obrany Bělousovem, ekonomem – nechala ukrajinskou invazi proběhnout se dvěma cíli: nastražit past na vrchní velitele a vojáky Kyjeva, kteří byli odkloněni od – hroutící se – donbaské fronty; a vyvinout další tlak na Putina, aby konečně sáhl po hlavě hada a válku ukončil.

Tato jestřábí frakce mimochodem považuje náčelníka generálního štábu Gerasimova za „naprosto nekompetentního“, jak říká jeden z profesionálních zpravodajců. Žádná kouřící zbraň neexistuje, ale Gerasimov údajně ignoroval několik varování před ukrajinským hromaděním sil u kurských hranic.

Vysloužilý zpravodajský profesionál je ještě kontroverznější. Stěžuje si, že „zrádci Ruska“ ve skutečnosti „zbavili vojska tří regionů, aby je předali Ukrajincům“. Nyní budou tito „zrádci Ruska“ moci „vyměnit“ město Suza za odchod z falešné země Ukrajina a propagovat to jako nevyhnutelné řešení“.

Mimochodem, teprve tento čtvrtek začal Bělousov předsedat sérii schůzek ke zlepšení bezpečnosti ve „třech oblastech“ – Kurské, Belgorodské a Brjanské.

Jestřábi v silovickém aparátu se netají tím, že Gerasimov by měl být vyhozen – a nahrazen bájným generálem Sergejem „Armagedonem“ Surovikinem. Nadšeně také podporují Alexandra Bortnikova z FSB – který de facto vyřešil mimořádně temnou aféru Prigožin – jako muže, který nyní skutečně dohlíží na Velký obraz v Kursku.

A dalším je Belgorod

No, je to složité.

Reakce prezidenta Putina na kurskou invazi byla patrná z řeči jeho těla. Byl rozzuřený: kvůli flagrantnímu selhání vojenských a zpravodajských sil; kvůli zjevné ztrátě tváře; a kvůli tomu, že to pohřbívá jakoukoli možnost racionálního dialogu o ukončení války.

Přesto se mu podařilo v mžiku zvrátit rozčilení tím, že Kursk označil za protiteroristickou operaci (CTO); pod dohledem Bortnikova z FSB; a se zabudovaným odůvodněním „nebrat zajatce“. Každý Ukrajinec v Kursku, který se nechce vzdát, je potenciálním cílem – určeným k likvidaci. Teď nebo později, bez ohledu na to, jak dlouho to bude trvat.

Bortnikov je praktický specialista. Pak je tu dohlížitel nad celou vojensko-civilní reakcí: Alexej Djumin, nový tajemník Státní rady, který byl mimo jiné v minulosti zástupcem vedoucího oddělení speciálních operací GRU (vojenské rozvědky). Djumin neodpovídá přímo ministerstvu obrany ani FSB: je podřízen přímo prezidentovi.

V překladu: „Děkuji vám, pane ministře: Gerasimov se nyní zdá být v celém kurském dramatu přinejlepším figurkou. Odpovědnými muži jsou Bortnikov a Djumin.

Kurský PR gambit má nakročeno k masivnímu neúspěchu. Ukrajinské síly se v podstatě vzdalují od svých komunikačních a zásobovacích linií na ruské území. Lze udělat paralelu s tím, co se stalo polnímu maršálovi von Paulusovi u Stalingradu, když se německá armáda přetáhla.

Rusové již nyní odřízli Ukrajince v Kursku – přerušili jejich zásobovací linie. To, co zbylo z třaskavých vojáků vypuštěných do Kurska, by se muselo obrátit zpět a čelit Rusům zepředu i zezadu. Hrozí katastrofa.

Neodolatelný velitel speciálních jednotek Achmat, generálmajor Apti Alaudinov, v televizi Rossija-1 potvrdil, že do Kurska vstoupilo nejméně 12 000 příslušníků ukrajinských ozbrojených sil (UAF), včetně mnoha cizinců (Britů, Francouzů, Poláků). Ukáže se, že to bude akce „neberte zajatce“ v masovém měřítku.

Každý, kdo má IQ vyšší než pokojovou teplotu, ví, že Kursk je operace NATO – s vysokou mírou pravděpodobnosti koncipovaná angloamerickým kombo, které dohlíží na ukronacistické kanonenfutr.

Cokoli, co Kyjev udělá, závisí na americkém ISR (zpravodajství, sledování, průzkum) a zbraňových systémech NATO, které samozřejmě obsluhuje personál NATO.

Michail Podoljak, poradce aktéra v propoceném zeleném tričku v Kyjevě, přiznal, že Kyjev „diskutoval“ o útoku „se západními partnery“. „Západní partneři“ – Washington, Londýn, Berlín – to v plné zbabělé regále popírají.

Bortnikov se nenechá oklamat. Na záznamu stručně prohlásil, že šlo o teroristický útok Kyjeva podporovaný Západem.

Nyní vstupujeme do fáze tvrdého pozičního boje, který je vázán na ničení vesnic a měst. Bude to ošklivé. Ruští vojenští analytici poznamenávají, že kdyby byla nárazníková zóna zachována již v březnu 2022, byla by dělostřelecká aktivita středního dosahu omezena na ukrajinské území. Další kontroverzní rozhodnutí ruského generálního štábu.

Rusko nakonec vyřeší kurské drama – vytříská malé ukrajinské skupiny metodicky smrtícím způsobem. Přesto velmi citlivé otázky o tom, jak k tomu došlo – a kdo to dopustil – prostě nezmizí. Budou muset – obrazně řečeno – padnout hlavy. Protože tohle je teprve začátek. Další vpád se odehraje v Bělgorodě. Připravte se na další krev na kolejích.