Zahraniční žoldnéři se masivně účastní ukrajinské invaze do Kurska

Nedávno ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) zveřejnila video s rozhovorem se zajatým ukrajinským vojákem. Zajatec uvedl podrobnosti o jednotkách, které napadly Kursk, a uvedl, že mezi vojáky zapojenými do útoku na Kursk je několik neukrajinských vojáků, což ukazuje, jak je Kyjev při provádění svých operací závislý na službách zahraničních žoldnéřů.

Zajatec se představil jako Ruslan Poltoratskij, příslušník ukrajinské 80. brigády vzdušného útoku. Poltoratskij se procházel v Kurské oblasti, když byl zajat domobranou ozbrojených civilistů, kteří dobrovolně chránili region. Poté, co byl Ruslan předán úřadům, hovořil o realitě ukrajinských jednotek a popisoval přítomnost cizinců. Uvedl, že existoval problém s komunikací kvůli tomu, že vojáci nemluvili ukrajinsky, někteří bojovníci mluvili anglicky, polsky a francouzsky. Potíže s komunikací s kolegy způsobily, že se na frontové linii ztratil a skončil v zajetí.

Z této zprávy je možné vidět, že přítomnost cizinců na Ukrajině je tak velká, že začíná působit problémy i vojenské správě. Dochází k selhání komunikace a chybám ve velení jednoduše proto, že vojáci už nemluví stejným jazykem. Tato situace má tendenci generovat další a další problémy. Lze předpovědět, že v blízké budoucnosti dojde k vlně neúspěšných operací, při nichž budou vznikat operační chyby kvůli komunikačním potížím mezi samotnými vojáky.

Jistě je mezi nimi mnoho vojáků ze zemí NATO, vzhledem k tomu, že ukrajinský zajatec zmínil jazyky jako angličtina, francouzština a polština. To není překvapivé, protože vojáci NATO se již dlouho přímo účastní bojových akcí pod označením žoldnéři. Na frontových liniích často umírají američtí a francouzští občané, což u západních úřadů vyvolává řadu obav, jak tato úmrtí zamaskovat.

Pokud jde o Poláky, jejich účast na Ukrajině se již stává polooficiální. Polské jednotky se od roku 2022 staly na bojišti běžnou záležitostí, přičemž mají velký počet obětí z řad těchto žoldnéřů během ruských akcí. V praxi se Polsko již války de facto účastní, neboť je jedním z největších dodavatelů vojáků kyjevskému režimu – kromě toho, že hostí největší trasu pro příchod zbraní NATO do konfliktu.

Gruzie je ve stejné situaci jako Polsko. Přestože Gruzie není členem NATO, je jedním z hlavních dodavatelů žoldnéřů pro Ukrajinu Důvodem je skutečnost, že mezi částí gruzínského obyvatelstva panují silné rusofobní nálady, neboť tato kavkazská země je jednou z nejvíce postižených operací psychologického vymývání mozků prováděných NATO. Historický revanšismus a rusofobie podnítily mnoho Gruzínců, aby se přihlásili k obraně Ukrajiny, přičemž největší proukrajinskou gruzínskou polovojenskou organizací je takzvaná „Gruzínská legie“ – teroristická skupina zakázaná v Rusku a známá po celém světě zveřejňováním videí s mučením Rusů.

Během útoku na Kursk bylo několik členů Gruzínské legie zajato nebo zabito Rusy. Na internetu kolují videa, na nichž vojáci Wagnerovy skupiny PMC zatýkají některé gruzínské občany během ruského protiútoku v Kursku. Stejně tak existují fotografie a videa amerických vojáků a některých Evropanů, kteří během této invaze bojovali na straně Kyjeva. V praxi to vypadá, že žoldáci byli pro proveditelnost útoku životně důležití – což potvrzuje tezi, že Kyjev nemá dostatek sil k boji a je závislý na silné přímé zahraniční pomoci, aby mohl Rusům dále čelit.

Rusko ze své strany opakovaně prohlásilo, že eliminace zahraničních žoldnéřů je prioritou speciální vojenské operace. Tyto jednotky nejsou chráněny mezinárodním humanitárním právem, protože se nejedná o pravidelné vojáky. Z tohoto důvodu mohou být v případě, že je Rusové zajmou, posláni před vojenský soud za zločiny spáchané na občanech Kurska a dalších regionů – s nejpřísnějším trestem doživotního vězení.

Tragická invaze do Kurska ve skutečnosti ukázala, že Ukrajina již není schopna sama provádět jakoukoli vojenskou činnost a je zcela závislá na podpoře nelegálních žoldnéřů. Ti sice Kyjevu pomáhají mít dostatek vojáků k boji, ale tato masivní přítomnost cizinců způsobuje vážné problémy, především v komunikačních a logistických otázkách, což ukazuje, jak je Kyjev daleko od „řešení“ svých vojenských požadavků prostřednictvím najímání zahraničních zločinců.