Horké léto

Ta stejně nemá valný význam, protože linie „svobody, rovnosti, bratrství“ si už dávno uzurpovala hrubá oligarchie.

Druhé kolo těchto čerstvých francouzských voleb se uskuteční 7. července – téměř současně s britskými předčasnými volbami 11. července a jen několik dní před pomalu se rozhořívající městskou katastrofou, kterou budou olympijské hry v Paříži.

Pařížské salony planou intrikami, proč ten malý Rothschildův pacholek s napoleonským komplexem nyní vyhazuje všechny své hračky z kočárku, protože nedostává, co chce.

Vždyť to, po čem skutečně touží, je stát se „válečným prezidentem“ – spolu s Kadárem v Bílém domě, Starmerem v Británii, Ruttém v Nizozemsku, toxickou Medúzou von der Lugen v Bruselu a Tuskem v Polsku, aniž by se musel zodpovídat francouzskému lidu.

Je téměř jisté, že Le Petit Roi bude čelit reálné vyhlídce, že se stane chromou kachnou prezidenta, který musí poslouchat pravicový parlament; do cirkusu se už zapojily i tlachy z Elysejského paláce, které vyvolávaly dojem, že by mohl rezignovat (což bylo později popřeno). Přesto, pokud Le Petit Roi uteče do války s Ruskem, žádný francouzský občan ho nebude následovat, a už vůbec ne – žalostná – francouzská armáda.

Ve hře jsou však větší věci. Poté, co minulý týden na petrohradském fóru zazněla – slibná – poselství pro globální většinu, která změnila pravidla hry a která se opírala o otevřenost a inkluzivitu, převzalo začátkem tohoto týdne štafetu setkání ministrů zahraničí zemí BRICS 10 v Nižním Novgorodu.

Ministr zahraničí Lavrov zdůraznil tři klíčové body:

• „Země globálního Jihu již nechtějí být závislé na dvojích standardech Západu a jeho rozmarech.“
• „Všichni vědí, že země BRICS již slouží jako lokomotiva světové ekonomiky.“
• „Zdůraznili jsme [na setkání ministrů zahraničních věcí zemí BRICS] potřebu důsledného úsilí o vytvoření nového světového řádu, v němž bude klíčová rovnost nezávislých států.“

A teď to srovnejte se zmenšujícím se setkáním G7, které se koná koncem tohoto týdne v Apulii na jihu Itálie: stále stejná písnička, od „nového tvrdého varování“ čínským bankám (“Neobchodujte s Ruskem, jinak!“) až po hlasité výhrůžky vůči strategickému partnerství mezi Čínou a Ruskem.

A v neposlední řadě další spiknutí s cílem strhnout úroky z obrovských, zmrazených/ukradených ruských aktiv s úmyslem poslat je do země 404; sama Toxická medúza oznámila, že země 404 dostane v červenci od EU 1,5 miliardy eur z výnosů z ukradených ruských aktiv, z nichž 90 % půjde na nákup zbraní.

Pokud jde o náměstka amerického ministra zahraničí Kurta Campbella – muže, který vymyslel nefunkční „pivot k Asii“ během působení harpyje Hillary Clintonové na počátku roku 2010 -, ten již předeslal, že Washington bude sankcionovat čínské společnosti a banky kvůli vztahům Pekingu s ruským vojensko-průmyslovým komplexem.

Falešné vlajky a dokonalá symetrie

Podle několika měřítek se Evropa chystá implodovat/explodovat nikoli s třeskem, ale s mučivým skučením kdykoli během několika příštích měsíců. Je zásadní si uvědomit, že předčasné volby ve Francii a Británii se budou konat zároveň se summitem NATO 11. července – kde rusofobií živené válečné štvaní dosáhne paroxysmu.

Z možných scénářů je třeba očekávat nějaký druh falešné vlajky, z níž bude jednoznačně obviněno Rusko. Mohl by to být moment Františka Ferdinanda; moment Tonkinského zálivu; nebo dokonce moment USS Maine před americko-španělskou válkou.

Faktem zůstává, že jediný způsob, jak tito „vůdci“ napříč NATOstánem plus jejich podřadný agent MI6 v zeleném propoceném tričku v Kyjevě přežijí, je vyrobit casus belli.

Pokud k tomu skutečně dojde, je možné posunout datum: mezi druhým týdnem července a koncem srpna; a rozhodně ne později než druhý týden v září.

Říjen bude příliš pozdě: příliš blízko americkým volbám.

Připravte se tedy na Léto nebezpečného života.

Mezitím Medvěd zrovna nespí zimním spánkem. Prezident Putin před petrohradským fórem a během něj upřesnil, jak „symetrická“ bude odpověď Moskvy na útoky Kyjeva s použitím raket NATOstan – které již probíhají.

Existují tři členové NATOstánu, kteří dodávají rakety s doletem 350 km a více: USA, Velká Británie a Francie.

„Symetrická“ odpověď by tedy znamenala, že Rusko poskytne zemím globálního Jihu pokročilé zbraně – schopné způsobit vážné škody uzlům Říše základen.

A zde jsou hlavní kandidáti na obdržení těchto zbraní – jak se o tom rozsáhle diskutovalo nejen na ruských televizních kanálech, ale také v chodbách petrohradského fóra.

Západní Asie: Írán (který je již má); Sýrie (nutně je potřebuje); Jemen; Irák (velmi by pomohl Hashd al-Shaabi) a Libye.

Střední, severovýchodní a jihovýchodní Asie: Severní Korea: Afghánistán, Myanmar (tyto dvě země byly přítomny v Petrohradě) a Severní Korea.

Latinská Amerika: (stačí se podívat na současný ruský vpád do Karibiku).

Afrika: (stačí se podívat na nedávné Lavrovovo africké turné): Středoafrická republika, Kongo, Etiopie, Somálsko, Jižní Súdán a Zimbabwe.

Pan Zircon pozdravuje

A to nám přináší veselou záležitost ruských námořních sil, které se potloukají v Karibiku, v čele s fregatou Admirál Gorškov vyzbrojenou hypersonickými střelami a jadernou ponorkou Kazaň.

Nepostradatelný Andrej Marťanov si všiml, že Gorškov „nese 32 Onyxů, Zirkonů, Kalibrů a Otvetů. Jedná se o nejmodernější a nejsmrtonosnější střely s plochou dráhou letu v historii, které mají seriózní bojový rodokmen. Kazaň, což je SSGN třídy Jasen, nese také 32 VLS a navíc má 10 torpédometů, které mohou střílet nejen torpéda.“

No, tato námořní síla tu zjevně není proto, aby rozpoutala třetí světovou válku. Marťanov vysvětluje, že „obě mohou sice zasáhnout celé východní pobřeží USA a Kanady, ale nejsou tam z tohoto důvodu. Nedej bože, kdyby došlo na skutečnou třetí světovou válku, je tu spousta Bulav, Avangardů, Sarmatů a Jarsů, které si s touto děsivou záležitostí poradí. Ne, Gorškov i Kazaň jsou tam proto, aby ukázaly, že mohou dosáhnout na jakoukoli bojovou loď nebo strategické námořní výtahové plavidlo převážející jakýkoli vojenský bojový komplet ze Severní Ameriky do Evropy v případě, že se nějaký magor rozhodne pokusit se přežít konvenční válku s Ruskem v roce 404.“

Ještě zajímavější je, že po pobytu v Havaně zůstanou námořní síly v Karibiku na sérii cvičení – a připojí se k nim další plavidla ruského námořnictva. V těchto vodách zůstanou až do konce Léta plného nebezpečí. Pro případ, že by nějakého cvoka napadlo něco fantaskního.

Mezitím možná eskalace směrem k horké válce v Evropě nezadržitelně pokračuje, přičemž NATO prostřednictvím své epileptické desky z norského dřeva radikálně mění zavedená pravidla zástupných válek jedním nesmyslným výbuchem za druhým.

Ozbrojené síly Ukrajiny (OS Ukrajiny) jsou již schopny prostřednictvím NATO ničit vojenský i civilní ruský majetek – zásobníky ropy, letiště, energetická zařízení, železniční uzly, dokonce i soustředění vojsk.

Na „symetrické“ odpovědi bude čekat každý se svým sousedem.

Pro všechny praktické účely bylo zásadní rozhodnutí učiněno raritní plutokracií, která skutečně řídí show: donutit Evropu k válce s Ruskem. To je důvod, který stojí za vším tím rétorickým kabuki o „vojenském Schengenu“ a nové železné oponě od Arktidy přes baltské čivavy až po vzteklé Polsko.

Plutokracie skutečně věří, že si to pak může celé koupit za hubičku, zatímco mouchy ještě snášejí vajíčka do radioaktivních evropských mršin.