Volby do Evropského parlamentu: nákladná fraška

Thierry Meyssan

17.5.2024 Komentáře Témata: Evropská unie 1188 slov

Volby do Evropského parlamentu mají ukázat, že Evropská unie je demokratická, protože organizuje volby. Tento parlament ovšem nemá žádné vlastnosti národních parlamentů. Ve skutečnosti neslouží téměř žádnému účelu... kromě toho, aby byl zvolen. Během svého funkčního období bude Evropský parlament stát 15 miliard eur, nepočítaje v to náklady na volby.

Volby do nového Evropského parlamentu se budou konat od 6. do 9. června v závislosti na členském státě. Poslanci budou mít velmi omezené pravomoci: budou hlasovat o zákonech navržených Komisí. Od svého vzniku není Komise ničím jiným než dopravním pásem NATO v evropských institucích. Opírá se jak o Radu hlav států a předsedů vlád, tak o evropské zaměstnavatele (BusinessEurope). Poslanci mají také pravomoc přijímat usnesení prostou většinou, aniž by je kdokoli četl nebo se jimi řídil. Vzhledem k tomu, že současná většina je atlantistická, všechna tato stanoviska opakují logorrhoeu propagandy NATO.

Tradičně jsou tyto volby využívány jako způsob, jak upustit páru v jednotlivých členských státech. Vedoucí představitelé se jich proto obávají a podporují šíření alternativních seznamů na území svých konkurentů. Ve Francii, kde je legislativa týkající se financování volebních kampaní velmi restriktivní, pocházejí peníze, které do těchto kampaní vkládají Spojené státy a Elysejský palác, především z cizích (zpravidla afrických) států a z tiskáren kandidátů. Tato strategie vedla k impozantnímu rozšíření seznamů: ve Francii jich je již 21 a v Německu 35!

Ačkoli volby probíhají vždy podle kandidátních listin, každý stát má svůj vlastní volební systém. Ve většině případů se jedná o blokované seznamy, jako je tomu v Německu a Francii. V některých dalších zemích se používají přenosné seznamy: každý post, který má být obsazen, se volí po jednom (což snižuje roli stran a zároveň zachovává proporcionalitu), jako v Irsku a na Maltě. V jiných případech mohou voliči změnit pořadí na zvolené listině, jako ve Švédsku a Belgii. Nebo, jako v Lucembursku, mohou vybírat kandidáty z různých seznamů. Každý z těchto volebních systémů má své výhody a nevýhody, ale každý z nich neměří totéž.

Smlouvy stanovily evropské strany, ale do dnešního dne žádné neexistují; je to známka toho, že neexistuje evropský lid.

Národní strany se proto vyzývají, aby se sdružily do evropských stranických aliancí, které mohou nominovat svého kandidáta na předsednictví Evropské komise. Od této chvíle bude kandidáta vybírat Evropská rada hlav států a předsedů vlád. Tento způsob nepřímé volby byl zaveden v roce 2014. V praxi byla předem určena největší koalice. Jean-Claude Juncker a následně Ursula von der Leyenová tak byli jmenováni dříve, než jejich koalice získala relativní většinu.

Pokud by v Komisi zvítězil Mario Draghi, musela by vedoucí koalice na poslední chvíli změnit své rozhodnutí. Nominovala by opět Ursulu von der Leyenovou, ale poté, co by se seznámila s Draghiho zprávou o konkurenceschopnosti evropských podniků, by zvolila právě jeho. Tato manipulace by umožnila náhle měnit témata diskuse: během voleb se mluví o výsledcích vlády von der Leyenové, pak najednou o federalizaci Evropské unie v neprospěch členských států.

To je téma, kterému voliči vůbec nerozumí. Možná si myslí, že v počtu je síla, ale neví, co by pro ně znamenal zánik členských států. Unie již nyní není vůbec demokratickou organizací a stát-Evropa by jí byl ještě méně.

I kdyby Mario Draghi nemohl kandidovat, ústřední, avšak skrytá otázka zní: „Měly by národy Evropské unie vytvořit jeden stát, nebo ne, i když doposud nevytvořily jeden národ? Jinými slovy, budou akceptovat rozhodnutí, která jim vnucuje většina „regionů“ (neměli bychom již mluvit o členských státech), k nimž nepatří?

Tuto otázku výslovně nastolil v roce 1939 německý kancléř Adolf Hitler. Jeho záměrem bylo vytvořit Velké Německo, tvořené všemi německy mluvícími národy, v centru konstelace malých evropských států, z nichž každý by se opíral o určitou etnickou skupinu. Po pádu Říše v roce 1946 chtěl britský ministerský předseda Winston Churchill dosáhnout vytvoření Spojených států evropských, v nichž by jeho země neměla žádnou roli [1]. Šlo o to, aby se „impérium, nad nímž slunce nezapadá“, mohlo vypořádat s jediným partnerem, který by mu nemohl konkurovat. Ani tento projekt nebyl realizován, tentokrát ve prospěch „společného trhu“. Právě k němu se nyní vrátíme.

Z hospodářského hlediska Unie směřuje ke specializaci práce: Německo se bude například specializovat na automobily, Francie na luxusní zboží a Polsko na zemědělské produkty. Co si však pomyslí němečtí a francouzští zemědělci, kteří budou obětováni, nebo polští výrobci automobilů, kteří budou rovněž obětováni?

Pokud jde o zahraniční a obrannou politiku, EU již nyní zaujímá atlantistickou linii. Jinými slovy, hájí stejné postoje jako Washington a Londýn. Tato linie by se však týkala všech, včetně Maďarů, kteří se odmítají stát protiruskými, nebo Španělů, kteří odmítají podporovat izraelské genocidisty. Podle smluv je NATO odpovědné za obranu Unie. Americký prezident Donald Trump požadoval, aby tato obrana Spojené státy nic nestála, a aby proto Evropané zvýšili své vojenské rozpočty na 2 % svého HDP. Do dnešního dne tak učinilo pouze 8 z 27 států. Pokud by se EU stala jednotným státem, stalo by se přání Washingtonu povinností pro všechny. Pro některé země, jako je Itálie, Španělsko a Lucembursko, by to znamenalo náhlé vyčerpání jejich sociálních programů. Je nepravděpodobné, že by to dotčené obyvatelstvo ocenilo.

Kromě toho je tu zvláštní případ Francie, která má místo v Radě bezpečnosti OSN a atomovou bombu. Musela by dát tato aktiva do služeb jednotného státu s rizikem, že je většina Evropské rady použije proti francouzským názorům. I v tomto případě by s tím dotčené obyvatelstvo, v tomto případě Francouzi, nesouhlasilo.

Mimochodem, evropský stát (který nemá nic společného s evropským kontinentem, který je mnohem větší) by tak byl říší, přestože část jeho území (severní Kypr) je od roku 1974 okupována Tureckem a je s tím spokojeno.

Žádný z těchto problémů není nový. Právě kvůli nim někteří politici, včetně generála Charlese De Gaula, přijali „společný trh“ a odmítli „federální Evropu“. Dnes jsou opět v centru zájmu atlantistických evropských vůdců, nikoli však jejich národů. Proto udělají vše pro to, aby je během těchto voleb skryli. Je to ústřední téma, které však lidi rozčiluje.

Kromě těchto politických problémů existuje i problém organizační. Průmyslový věk ustoupil věku informačních technologií a umělé inteligence. Vertikální organizace z počátku 20. století, ať už v ekonomice nebo v politice, ustoupily horizontálním, síťovým organizacím. Vertikální model evropského státu je tedy zastaralý ještě dříve, než spatřil světlo světa. Navíc každý, kdo se s ním seznámil, již viděl prázdnotu tohoto obrovského administrativního stroje, který v konečném důsledku slouží pouze ke zpomalení růstu, který měl stimulovat. Unie je nyní daleko za Čínou, Ruskem a Spojenými státy. Federální projekt jí nejen zabrání v oživení, ale ve skutečnosti ji za nově vznikajícími mocnostmi vrátí zpět.

Mohlo by se zdát, že zastánci evropského státu budou mít zájem na tom, aby se na jejich projektu podílela široká veřejnost, a legitimizovali tak svůj projekt. To by však nebyl ten případ, protože o federálním projektu se během této kampaně nediskutuje; je vyhrazen na příští den s Mariem Draghim. Dělají tedy vše, co je v jejich silách, aby zdůraznili, že instituce pořádá volby (což by stačilo k tomu, aby byly demokratické), a aby se do nich zapojilo co nejméně lidí. Volební účast v celé EU možná nedosáhne ani poloviny voličů.

L'élection du Parlement européen: une onéreuse mascarade vyšel 14.5.2024 na voltairenet.org. Překlad v ceně 543 Kč Zvědavec.

Známka 1.1 (hodnotilo 47)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

17

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc červen přispělo 31 čtenářů částkou 6 116 korun, což je 17 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010

IBAN: CZ4720100000002000368066
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: SK5883300000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
bc1q40mwpus89teua4ruhxrtal6v45lc3ye5a9ttud

Další možnosti platby ›

Ve zkratce

Saudská arábie vypověděla smlouvu s USA na nákup ropy výhradně za dolary13.06.24 20:10 Saudská Arábie 0

Jak nás vnímají politici, jak přemýšlejí ovce, a co s tím13.06.24 19:01 Neurčeno 1

EU potraviny jako zbraně hromadného ničení13.06.24 18:41 Evropská unie 0

Moskevská burza oficiálně pozastavuje všechny transakce v amerických dolarech a eurech13.06.24 18:21 Rusko 0

Macron - „Nechci předat klíče od moci krajní pravici“ 13.06.24 17:19 Francie 1

EU vám vyžene z hlavy topení plynem a ježdění na naftu. 13.06.24 16:05 Evropská unie 1

Pokuta 200 mil. eur + penále Maďarsku za neplnění migrační politiky13.06.24 10:35 Maďarsko 2

Náš pisálek Tomáš Vlach dostal na 3 roky zákaz vstupu na Ukrajinu12.06.24 21:14 Ukrajina 0

Tajne pouzivani nuklearnich dronu proti Rusku12.06.24 20:20 Ukrajina 0

Čína spustila největší solární elektrárnu na světě, další projekt je ještě ambicióznější 12.06.24 20:00 Čína 3

Zaměřte se na 4 zabijácká odvětví, říká WHO vládám 12.06.24 19:50 Evropská unie 1

Švýcarský parlament odmítá rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ECHR)12.06.24 19:36 Švýcarsko 0

„Ne alianci s Le Penovou“ . Ciotti vyhnaný gaullisty: mezi republikány je chaos 12.06.24 19:16 Francie 0

Maďarsko nebude blokovať vojenskú pomoc Ukrajine výmenou za to, že jeho krajina nebude posielať na Ukrajinu svojich vojakov, ani zbrane, ani peniaze12.06.24 18:51 Maďarsko 0

Pravicová strana Charlese de Gaulla půjde do voleb společně s Národním shromážděním Marine Le Penové12.06.24 18:42 Francie 0

Morální dno ODS12.06.24 17:33 Česká republika 0

Rusko: Pokud budou letiště NATO využívána pro přímé vojenské mise proti Rusku, zaútočíme na ně12.06.24 14:34 Evropská unie 0

Ukrajinské stíhaky F-16, které budou útočit na Rusko, mají být umístěny na základnách NATO.12.06.24 14:31 Evropská unie 0

Co se stalo poté, co několik škol zakázalo mobilní telefony12.06.24 04:47 Norsko 0

Nebude kuřecí ani vepřové, letí obavy Českem. Co se děje? 12.06.24 04:34 Česká republika 1

Měnové kurzy

USD
23,03 Kč
Euro
24,73 Kč
Libra
29,39 Kč
Kanadský dolar
16,76 Kč
Australský dolar
15,28 Kč
Švýcarský frank
25,76 Kč
100 japonských jenů
14,68 Kč
Čínský juan
3,17 Kč
Polský zloty
5,69 Kč
100 maď. forintů
6,23 Kč
Ukrajinská hřivna
0,57 Kč
100 rublů
26,05 Kč
1 unce (31,1g) zlata
53 033,54 Kč
1 unce stříbra
667,06 Kč
Bitcoin
1 539 349,79 Kč

Poslední aktualizace: 13.6.2024 21:00 SEČ

Tuto stránku navštívilo 3 740