Mise Velichovky - Jak se dnes vylepšuje/upravuje dějinná událost 8.5.1945

Teprve druhý den 9.května přicházela ustupující zubožená německá pěchota a vozidla. Při příjezdu ustupujících jednotek a jejich odzbrojování místním obyvatelstvem došlo k přestřelkám, při kterých přišly 3 osoby o život (Jaroměř)

Celá americká mise má několik pozoruhodných detailů:

Byla provedena Američany na návrh Britů

Mise vyrazila z Plzně ještě před podpisem kapitulace, tím méně před hodinou její účinnosti.

Mise se uskutečnila bezmála 300 km za stanovenou demarkační čáru tajně, bez vědomí velení Rudé armády.

Každá náročnější vojenská akce do hloubky nepřátelského území podléhá plánování a zabezpečení, které trvá určitou nezanedbatelnou dobu, tj. byla plánována dřív a zabezpečena i účastí německého plk. Meyer-Detringa, šéfa plánovacího odboru vrchního velitelství wermachtu ve Flesburgu, který byl odtud Američany dopraven do Plzně k vozidlům mise. I to muselo být předjednáno mnohem dříve.

V souvislosti s ní nepadl žádný americký ani německý voják.

Časová osa:

Kapitulace v Remeši (Fr.) podepsána 8.5. 1945 v 02.41 hod. v pozdní noci (ale bez vědomí vedení SSSR).Její účinnost byla dokumentem stanovena od 8.5.1945 23.01 hod. SEČ

Oficiální kapitulace v Berlíně podepsaná 9.5. 1945 v 00.45 hod. všemi mocnostmi

Termín účinnosti dle vlastního dokumentu (připraveného k podpisům) byl 9.5. 1945 od 00.01 hod. SEČ

Mise USA vyjížděla z Plzně, ale už 7.5.1945 ve 21:40, tedy před vlastní 1. i 2. kapitulací a dorazila zpět do Plzně 8.5.1945 v 18.00 hod.

Termín účinnosti dle vlastního dokumentu (připraveného k podpisům) byl 9.5. 1945 od 00.01 hod. SEČ

Mise USA vyjížděla z Plzně, ale už 7.5.1945 ve 21:40, tedy před vlastní kapitulací a dorazila zpět do Plzně 8.5. v 18.00 hod.

A jak to bylo s vlastní kapitulací Německa ?- Zajímavé!

Kde se vzal sovětský osamocený generál v Remeši ve Francii, tak daleko za demarkační čárou už 7.5.1945

K1. kapitulace Německa došlo v Remeši, kde ji za Sovětský svaz podepsal jen sovětský generálmajor Ivan Susloparov, který byl tehdy pouhým náčelníkem sovětské vojenské mise při SHAEF (Supreme Headquarters Allied Expeditionary Force) – vrchním velitelstvím spojeneckých expedičních sil na západní frontě a který k tomu však nebyl vedením SSSR zplnomocněn (i když se snažil navázat spojení a situaci konzultovat s Moskvou). Tento kapitulační akt oprávněně odmítl J.V.Stalin, představitel SSSR, a trval na oficiálním 2. aktu,  tentokrát v dobytém Berlíně, za přítomnosti pověřených představitelů SSSR, jakožto rozhodující síly na porážce nacistického Německa

Mise Velichovky- máme dva výklady anglosasky lidumilný a nebo anglosaský věrolomný, kterým byl např. Mnichov, či tzv. „podivná válka“- „pomoc“ Polsku

1.) Cílem bylo podle současných propagandistických výkladů doručit kapitulaci veliteli armádní skupiny střed, a dojemná snaha angloamerického velení zabránit zbytečným ztrátám na sovětsko-německé (východní) frontě.

Předpoklad, že by armádní mašinerie se svou německou důkladností nevyrozuměla jedinou největší a nezničenou armádní skupinu je opravdu naivní, stejně tak jako minimalizace ztrát jak Němců (svých nepřátel) tak svého největšího geopolitického soupeře SSSR.

2.) Ovšem skutečným politickým a vojenským cílem (podle dostupných faktů) byla Churchilova přísně tajná operace „Nemyslitelné- Unthinkable“ z přelomu dubna května 1945,(odtajněná až v r. 1998), která nebyla nakonec spojenci schválena pro nedostatečný poměr sil pro útok proti Rudé armádě.

Jak to mělo být? Postupně by se do bojů zapojilo asi 112 anglo-amerických divizí včetně Kanaďanů, dále pak desetitisíce polských vojáků a asi 10 divizí poraženého wehrmachtu se 100 tisíci muži, které Britové shromáždili v severním Německu a jižním Dánsku. Jejichž významnou posilou by byla ostřílená Schornerova skupina armád střed. Celkem by tak bylo k dispozici přes 2,5 milionů vojáků.

Problém plánovačů byl v tom, že prvotnímu útoku by čelila dvojnásobná přesila jednotek Rudé armády, byť i s momentem překvapení, a další by přišly na pomoc později. Z hlediska britského generálního štábu všechny možné scénáře operace Nemyslitelné odpovídaly jejímu názvu. Neměly prostě šanci na úspěch, jak zněl závěr plánovačů z 22. května 1945.

Zdroje

Materiály VHÚ: Rychlá porážka i pomalá kapitulace nacistů před 75 lety
Moderní dějiny: AKT KAPITULACE NĚMECKA V REMEŠI (7. 5. 1945)
Prima ZOOM: Operace Nemyslitelné – po porážce Hitlera měl být na řadě Stalin
Muzeum Výtopna Jaroměř: Květnové události roku 1945 v Jaroměři
KVH 16 obrněné divize: Mise Velichovky 1945