Poslanci na výletech za peníze daňových poplatníků

Kverulant se kontrolou poslaneckých cest zabývá již od svého vzniku v roce 2009. Od té doby již mnohokrát vyzval zákonodárce, aby si z parlamentu nedělali cestovku. Že to bylo dosti marné dokazují data o cestách uskutečněných v roce 2023, které si Kverulant vyžádal.

Japonsko a Singapur

Nejdražším poslaneckým výletem v roce 2023, který byl placen z rozpočtu poslanecké sněmovny, byla cesta do Japonska a Singapuru. Daňové poplatníky vyšla na 1,3 milionu korun. Trval týden a zúčastnili se jí Jan Bartošek (KDU-ČSL), Ondřej Lochman (STAN), Hayato Okamura (KDÚ-ČSL), Marek Ženíšek (TOP09) a Jiří Strýček (ANO). Oficiálně uváděným důvodem bylo jednání s partnerským výborem Japonského parlamentu. K němu skutečně došlo, ale poslanci si našli i čas navštívit i světovou výstavu EXPO 2025. Jednání s partnerským výborem je často uváděným důvodem pro pořádání parlamentního zájezdu do exotických zemí.

Mexiko, Paraguay

Druhým, v celkové sumě nejdražším výletem byla cesta tří poslanců do Mexika a Paraguaye. S cenou 269 tisíc korun na osobu však šlo o cestu nejdražší. Na týdenní cestu se vydala Věra Kovářová (STAN), Petr Beitl (ODS), Marek Ženíšek (TOP09). Oficiálním důvodem bylo opět jednání s partnerským výborem. I z této cesty existuje zpráva uveřejněná na stránkách poslanecké sněmovny.

Korea

I tentokrát bylo oficiálním důvodem „jednání s partnerským výborem parlamentu“. Zprávu cesty sedmi poslanců do Koreji se Kverulantovi nalézt nepodařilo. Kverulant je přesvědčen, že má dvě hlavní příčiny. Tou první je laxnost a neochota skládat veřejnosti účty a tou druhou je to, že týdenní výlet poslanců do Koreje mnoho oficialit neobsahoval a poslanci se tak mohli věnovat především turismu.

Na týden si na jih Korejského poloostrova vyrazili poslanci Jan Skopeček (ODS), Šimon Heller (KDU-ČSL), Karel Krejza (ODS), Petr Sadovský (ANO), Lubomír Metnar (ANO), Pavel Růžička (ANO) a Pavel Žáček (ODS). Daňové poplatníky to stálo jeden milion korun.

Kanadská dámská jízda

Počátkem léta roku 2023 si na pět dnů do Kanady zaletěla čistě dámská společnost. „Děvčata“ napříč politickým spektrem se tam vydala, jak jinak, jednat s partnerským výborem. V usnesení organizačního výboru parlamentu je tato cesta zdůvodněna takto: „Jednání s partnerským výborem a s představiteli dalších institucí, záměr vyslání byl schválen ORGV dne 1. 12. 2022, usn. č. 109.“ V kolonce náklady naleznete tyto položky: doprava, místní doprava, ubytování, stravné, tlumočení a příspěvek na společenskou akci ve výši 2500 USD. Co touto společenskou akcí bylo se Kverulantovi nepodařilo zjistit. Stejně tak se mu nepodařilo dohledat zprávu z této cesty.

Do Kanady letěly poslankyně Olga Richterová (Piráti), Lenka Dražilová (ANO), Klára Kocmanová (Piráti), Martina Ochodnická (TOP09), Renata Oulehlová (ANO). Cesta přišla daňové poplatníky na 745 tisíc korun, to je na jednu poslankyni téměř 150 tisíc korun. To se Kverulantovi zdá jako hodně drahý výlet, když uvážíme, že v dubnu 2024 stála zpáteční letenka do Québecu či do Montréalu necelých 22 tisíc korun.

Vládní speciál

Z hlediska rozpočtu poslanecké sněmovny byl výlet do Kanady byl čtvrtou nejdražší cestou. Jen o něco dražší byla cesta tří poslanců do Washingtonu na transatlantické fórum. Vládním speciálem letěli poslanci Petr Beitl (ODS), Michal Ratiborský (ANO) a Pavel Žáček (ODS). Jejich pobyt ve Spojených státech trval čtyři dny a rozpočet poslanecké sněmovny zatížil částkou 758 tisíc korun, ale daňové poplatníky stála tahle cesta mnohem víc.

Na rozdíl od výše uvedených cest se tentokrát totiž neletělo běžnými aerolinkami, ale vládním speciálem, a tak šly náklady z jiné rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany, resp. Armády ČR. Eva Pospíšilová z iDNES odhalila, že jen od ledna do srpna roku 2023 si letadla z vládní letky objednali politici (prezident, vláda a sněmovna) ke 117 zahraničním cestám a daňové poplatníky to stálo 77,7 milionu korun.

Za 8,5 milionů na Tchaj-wan

Za první půlrok roku 2023 armáda nejvíc zaplatila za let speciálem s šéfkou Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) do Tchaj-peje v rámci její cesty na Tchaj-wan a do Jižní Koreje. Přelet přišel na více než osm milionů korun. K těmto nákladům je ještě třeba připočíst 463 tisíc, které za tuto cestu zaplatila poslanecká sněmovna ze svého rozpočtu.

Filipíny za 3,7 milionů

Druhou nejdražší poslaneckou cestou vládním speciálem byla v první polovině roku 2023 cesta na Filipíny. Celkové náklady činily 3,7 milionů korun. Armáda zaplatila 3,5 milionů a sněmovna 240 tisíc. Poslaneckou delegaci vedl Jan Skopeček (ODS) a důvodem opět prý bylo „jednání s partnerským výborem“. Osmi denního výletu se v únoru zúčastnila ještě Romana Fischerová (ANO), Ivan Adamec (ODS), Jan Bauer (ODS), Michal Kučera (TOP09) a Tomáš Müller (STAN). Ani v tomto případě se Kverulantovi zprávu o této cestě na stránkách parlamentu nepodařilo dohledat.

Parlamentní cestovka

Jak již bylo uvedeno, mnozí zákonodárci si z Poslanecké sněmovny učinili cestovní kancelář do exotických destinací za peníze daňových poplatníků. Kverulant považuje všechny tyto cesty za ukázkový příklad okázalého papalášství a vedení Poslanecké sněmovny už několikrát vyzval, aby pravidla pro cesty poslanců zpřísnilo. Na počátku roku 2022 mu to slíbila předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

Pekarová Adamová v lednu 2022: Ušetříme 40 milionů

Předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová oznámila koncem ledna 2022, že sněmovna v roce 2022 ušetří takřka 40 milionů korun. „Jednou z oblastí, kde dojde ke snížení výdajů, jsou zahraniční cesty,“ uvedla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová. „Při schvalování služebních cest budeme navíc více dbát na jejich smysluplnost, efektivitu a přínosnost,“ dodala. A přihodila ještě kritiku předchozí Babišovy vlády: „Minulá vláda nehorázně zadlužila naši zemi. Proto je teď nutné přistoupit k úsporným opatřením. Nelze se tvářit, že obrovské zadlužení není problém. Úspory se budou týkat i sněmovny.“

Kverulant už podobných ujištění slyšel opravdu hodně. Jen málokdy došlo k jejich splnění, a proto se na jaře 2023 zeptal Poslanecké sněmovny, kolik ušetřila, kam si poslanci vyrazili tentokrát a kolik to stálo. Než mu sněmovna tyto informace poskytla, musel jí zaplatit 7309 korun.

Náklady sněmovny vzrostly za rok 2022 o 141 milionů

Kverulant si od Poslanecké sněmovny vyžádal informace o jejích plánovaných a skutečných výdajích za roky 2018 až 2022. Z údajů vypočetl, že minulá sněmovna utrácela v letech 2018 až 2021 ročně v průměru 1,367 miliardy korun. Z toho 648 milionů korun činily platy a podobné a související výdaje. V rámci objektivity je třeba upozornit, že tento průměr v sobě obsahuje i údaje za covidové roky, kdy například sněmovna v roce 2021 ušetřila na provozu téměř 50 milionů.

Po volbách utratila nová sněmovna v roce 2022 celkem 1,509 miliardy korun. To je nárůst o 141 milionů korun. O dodržení slibu předsedkyně sněmovny Pekarové Adamové, že ušetří 40 milionů korun, tedy nemůže být ani řeč. Naopak sněmovna utratila o 10 % více než její předchůdkyně. Nebo ještě jinak, Pekarová svůj slib porušila o 182 milionů korun. K této částce dojdete, pokud ke slibované úspoře 40 milionů přičtete přečerpání rozpočtu v roce 2022 o 141 milionů oproti průměrným nákladům za roky 2018 až 2021. Zbývá snad jen dodat, že jeden s největších nárůstů se konal v položce „platy a podobné a související výdaje“. Zde si poslanci polepšili o 92 milionů korun. Tedy o 14 %.

Náklady na cesty poslanců vzrostly

A jak to dopadlo s úsporou nákladů na poslanecké cesty? Z údajů vyžádaných od sněmovny Kverulant vypočetl, že minulá sněmovna utrácela v 8. volebním období, tedy v letech 2018 až 2021, ročně za cesty v průměru 15,9 milionu korun. V rámci objektivity je třeba upozornit, že tento průměr v sobě obsahuje i údaje za covidové roky, kdy se opravdu moc cestovat nedalo. V 9. volebním období utratila poslanecká sněmovna v roce 2022 za cesty celkem 20,7 milionu korun. To je nárůst oproti průměru minulé vlády téměř o 5 milionů korun. Ani v roce 2023 to nebylo lepší. Sněmovna ze svého rozpočtu za cesty utratila dokonce 27,8 milionu korun. Další desítky milionů korun za cesty poslanců vládním speciálem pak platila armáda. O šetření či o dodržení slibu předsedkyně sněmovny Pekarové tedy opět nemůže být řeč.

První výzva Markétě Pekarové

Kverulant počátkem roku 2023 poprvé vyzval předsedkyni poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou, aby se za nesplnění svých slibů veřejnosti omluvila. Také ji vyzval, aby se konečně zasadila o dosažení reálných úspor na provozu dolní komory parlamentu. Sdělil jí také, že utrácet v době rekordních schodků státního rozpočtu 1,5 miliardy za 200 lidí přijde Kverulantovi dosti nevkusné. Už druhý den po odeslání výzvy bylo jasné, že se Pekarová neomluví.

Výhrůžka Markéty Pekarové

Reakce Pekarové přišla 20. dubna 2023. Kdo čekal něco ve stylu: „Je mi moc líto, že jsem zklamala důvěru veřejnosti nesplněním svého slibu“, bude zklamán. Naopak, Poslanecká sněmovna Kverulantovi zaslala dopis, kde se píše: „Vyzýváme server Kverulant.org k okamžité opravě do čtvrtka 20. dubna 2023 do 12.00 hodin. Jinak bude Kancelář Poslanecké sněmovny nucena domáhat se svých práv soudní cestou.“

V textu dopisu se sice píše, že Kverulantův článek má být „opraven“, ale z kontextu dopisu je naprosto jasné, že Poslanecká sněmovna si opravu představuje jako napsání nového, oslavného článku na Markétu Pekarovou. Sněmovna tedy ve skutečnosti po Kverulantovi žádá odstranění článku.

V dopise se dále píše, že „naprosto odmítáme tvrzení, že předsedkyně Sněmovny nedodržela svůj slib o úspoře 40 milionů korun“. Ovšem to, že sněmovna za rok 2022 neušetřila 40 milionů korun, ale naopak utratila o 141 milionů víc proti průměru nákladů za roky 2018 až 2021, zpochybněno není. Ani není zpochybněno Kverulantovo tvrzení, že sněmovna pod vedením Pekarové utratila v položce „platy a podobné a související výdaje“ o 92 milionů více, než to dokázala průměrně ročně minulá sněmovna.

Naopak, výhružný dopis ze sněmovny naznačuje, že s přečerpáním rozpočtu se nedalo nic dělat, když přišly „nečekané“ výdaje jako „vyplacení odchodného končícím poslancům za 8. volební období“ a „financování akcí v rámci parlamentní dimenze předsednictví ČR v Radě EU“. K tomu Kverulant dodává, že příchod těchto „nečekaných“ událostí byl znám dlouho dopředu. A ne dosti na tom, průměr nákladů Poslanecké sněmovny za roky 2018 až 2021, se kterým porovnával náklady sněmovny v roce 2022, samozřejmě také zahrnoval výplatu odchodného za minulé, tedy 7. volební období.

Soudruh O’Brien z ideopolicie by měl radost

Dopis ze sněmovny končí větou, za kterou by se nemusel stydět ani příslušník ideopolicie ze slavného románu George Orwella 1984, soudruh O’Brien: „Proto jsou zdánlivě logické vývody v článku Kverulanta pouhým populistickým řazením faktů, z nichž však nemohou vyplývat žádné závěry o nedostatečné úspoře finančních prostředků ze strany Poslanecké sněmovny.“

Druhá výzva Markétě Pekarové

Kverulant se samozřejmě hrubému nátlaku ze strany arogantní političky nepodřídil a svůj článek nestáhl. Naopak počátkem roku 2024 zkontroloval utrácení poslanecké sněmovny znovu. Jak už bylo uvedeno, i v roce 2023 sněmovna pod vedení Markéty Pekarové rozpočet přečerpala o 43 milionů korun, a to i přesto, že rozpočet, který měla k dispozici, jí meziročně narostl o téměř 90 milionů korun. Proto Kverulant Pekarovou v dubnu 2024 znovu vyzval k omluvě a zastavení rozhazování veřejných peněz.

Omluva opět nebude

Echo24 v článku z 10. dubna 2024 informovalo o reakci podřízených Markéty Pekarové. Podle kanceláře Poslanecké sněmovny Kverulantův článek „zavádějícím způsobem směšuje nesouvisející informace z různých let a různých volebních období“.

„Pokud jde o náklady za rok 2023, tak připomínáme, že v tomto roce dobíhaly investiční akce, které byly započaty dříve a dokončeny byly právě v loni. Vícenáklady a zejména vysoká inflace pak způsobily velký nárůst cen. Jedná se například o dokončení oprav fasád, nutnou rekonstrukci kotelen, rekonstrukci datové kabeláže, nezbytné náklady na kyberbezpečnost a digitalizaci, vybavení prostor Kanceláře Poslanecké sněmovny v objektu NKÚ v Praze-Holešovicích atd,“ píše ve vyjádření Martina Lustigová, vedoucí sněmovního oddělení médií a PR. A jedna z položek, která podle ní nejde ovlivnit, jsou náklady na platy a náhrady, protože je upravuje samostatný zákon.

V úvodu tohoto textu se píše, že se Kverulant kontrolou poslaneckých cest marně zabývá již od svého vzniku v roce 2009. Nejspíš to však tak úplně marné není. Když věrolomné a rozežrané politiky nebude kontrolovat nikdo, bude situace ještě mnohem horší.