Biden se setkává se Si Ťin-pchingem s ohledem na finanční stabilitu

Si navrhl tři „zastřešující principy“, podle nichž by se mělo řídit jednání v roce 2024 – „mír musí být ceněn“; „stabilita musí být upřednostňována“; a za závazky by měly následovat činy.

Celkově lze telefonát hodnotit pozitivně. Si i Biden vyjádřili přání stabilizovat dvoustranné vztahy, zvládat rozdíly, rozšiřovat spolupráci a shodli se na tom, že stabilní a předvídatelné vztahy mezi Čínou a USA jsou v jejich zájmu.

Washington po telefonátu oznámil, že ministryně financí Janet Yellenová pojede do Číny na prodlouženou návštěvu do 3. do 9. dubna. Americké ministerstvo financí uvedlo, že „bude stavět na intenzivní diplomacii, kterou se věnuje odpovědnému řízení dvoustranných hospodářských vztahů a prosazování amerických zájmů“.

Již dříve během tiskového hovoru v Bílém domě jeden z vysokých představitelů administrativy zdůraznil, že Bidenova administrativa nezměnila svůj přístup k Číně, „který je i nadále zaměřen na rámec investuj, slaďuj a soutěž. Intenzivní konkurence vyžaduje intenzivní diplomacii s cílem zvládat napětí, řešit nesprávné vnímání a předcházet nechtěným konfliktům. A tato výzva je jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout.“

Uvedla přitom také oblasti spolupráce v důležitých oblastech, „kde se naše zájmy shodují“ – boj proti narkotikům, umělá inteligence, komunikační kanály mezi vojenskými subjekty a otázky klimatu. Předpokládala, že „v závislosti na tom, co se stane v příštím roce, by se – doufáme, že by byla šance na další osobní (summit) setkání, ale nemáme nic, co by umožňovalo byť jen spekulovat o tom, kdy by to mohlo být“. Ale určitě má hodnotu to osobní setkání a hovory v mezidobí.“

Po šestidenní návštěvě Yellenové bude následovat cesta státního tajemníka Antonyho Blinkena do Pekingu „v příštích týdnech“. „Brzy“ se očekává také telefonát mezi ministry obrany. Ve skutečnosti probíhá soustavné budování.

Telefonát inicioval Biden. Je myslitelné, že Washington, který se potýká s četnými problémy doma i v zahraničí, potřebuje Čínu více než naopak. Zabředl do konfliktů v Gaze a na Ukrajině a nemůže si dovolit konfrontaci v Tchajwanském průlivu. USA opět potřebují spolupráci s Čínou v důležitých oblastech, jako je kontrola fentanylu, změna klimatu, umělá inteligence, přechod na zelenou energii atd. a především finanční stabilita.

Finanční stabilita je klíčovou otázkou. Itinerář Yellenové je ukotven v jejím rozšířeném jednání s vicepremiérem Che Lifengem rozloženém do dvou dnů. He Lifeng byl loni v listopadu jmenován vedoucím úřadu Ústřední finanční komise a stal se kormidelníkem hlavního finančního a ekonomického štábu čínské komunistické strany.

Yellenová se má setkat s ministrem financí Lan Fo'anem, premiérem Li Čchiangem, starostou Pekingu Jin Jungem, guvernérem Čínské lidové banky Pan Gongšengem a předními čínskými ekonomy. Je zřejmé, že Yellenová se zaměří na finanční stabilitu, která je klíčovou předlohou americko-čínských vztahů.

Měnová politika USA se nachází v bodě zlomu. Finanční rizika vzrostla a na globálním trhu se zvyšuje nejistota. Úzkost, kterou sdílejí investoři, je patrná v nárůstu atraktivity zlata jako bezpečného aktiva.

Globální finanční systém je zmítán mnoha faktory, jako je neudržitelná úroveň zadlužení, geopolitická konfrontace a nová éra nízkého růstu, nízkých globálních investic a de-globalizace. Hlavním faktorem, který ovlivňuje odolnost globálního finančního systému, jsou však současné spekulace ohledně snížení úrokových sazeb v USA, které by mělo vlnový efekt na světovou ekonomiku.

V minulosti bylo uvolňování měnové politiky USA předzvěstí globálních finančních krizí. USA a Čína jako první a druhá světová ekonomika budou v kokpitu navigovat případnou globální finanční krizi, jejíž včasným varovným signálem je úprk investorů ke zlatu jako bezpečnému aktivu.

Růst cen zlata odráží stejně tak paniku z rizik obklopujících globální finanční systém jako nedůvěru v aktiva denominovaná v amerických dolarech. Jde o to, že nezodpovědná měnová politika USA výrazně ovlivnila mezinárodní poptávku po dolarech a dolarových aktivech.

Rozsáhlost krize americké ekonomiky nelze déle zamlčovat. Státní dluh USA, který se dnes odhaduje na 34 bilionů dolarů, se téměř rovná souhrnné hodnotě ekonomik Číny, Německa, Japonska, Indie a Spojeného království.

Vstupte do Číny. Stabilní čínská měnová politika vytvořila Pekingu prostor pro politiku a nástroje v záloze, aby se mohl vypořádat s případnými novými výzvami, které na globáAmerická ministryně financí Janet Yellenová přijela do Kantonu na první část šestidenní návštěvy Číny, 4. dubna 2024.lní finanční systém čekají, zatímco jeho devizový trh se stal odolnějším.

Ačkoli tedy snížení sazeb ze strany Fedu vyvolává obavy z pokračujícího odlivu kapitálu z USA (protože nižší úrokové sazby znamenají nižší míru návratnosti investic do aktiv denominovaných v amerických dolarech), je velmi pravděpodobné, že by se díky němu Čína stala preferovanou destinací pro příliv mezinárodního kapitálu.

Navzdory humbukům západních médií, že Čína ztrácí atraktivitu pro zahraniční investory, se minulý měsíc začaly do Číny hrnout přední americké firmy, které přislíbily závazek vůči čínskému trhu, oznámily nové investiční dohody a zřídily nové prodejny nebo továrny.

Čína se může stát bezpečným přístavem pro mezinárodní kapitál. Její ekonomika má vzestupnou tendenci a vzhledem k nástrojům, které má k dispozici k zajištění finanční stability, se očekává, že čínský devizový trh si v době rostoucí nejistoty na světovém finančním trhu udrží relativně stabilní výkonnost.

Proč je to tak důležité? Jádro věci spočívá v tom, že s růstem světové ceny zlata, zahájením cyklu snižování sazeb a prohlubováním finančních rizik získává Čína více možností při správě svých portfolií aktiv, což by mohlo ovlivnit držbu amerických státních dluhopisů Pekingem.

Obrovský stimulační program Pekingu pomohl Západu zotavit se z finanční krize v roce 2008. V době, kdy zbytek světa balancuje na hraně recese, je to poslední, co by západní politici chtěli, aby Čínu, která je největším motorem globálního hospodářského růstu, rozladili. Očekávají, že Čína pomůže kompenzovat očekávané zpomalení v jiných částech světa.

Do hry však vstupují geopolitické otázky. Otázka Tchaj-wanu a přátelské vztahy Pekingu s Moskvou jsou na vrcholu seznamu sporných otázek. Biden vyjádřil Siovi obavy z čínské „podpory ruské obranné průmyslové základny a jejího dopadu na evropskou a transatlantickou bezpečnost“.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin okamžitě odvětil, že „ostatní země by neměly očerňovat a napadat normální vztahy mezi Čínou a Ruskem, neměly by podkopávat legitimní práva Číny a čínských společností a neměly by bezdůvodně přenášet vinu na Čínu a vyvolávat konfrontaci v táboře“.

Peking nezapomněl, že Obamova administrativa mu během několika let po finanční krizi v roce 2008 projevila „vděčnost“ představením strategie „pivot to Asia“, jejímž cílem bylo přistřihnout Číně křídla a zadržet její vzestup – což je způsob myšlení, který stále určuje letovou dráhu Bidenovy administrativy.

Si Bidena otevřeně varoval, že „Čína nebude sedět se založenýma rukama“, když čelí vnějšímu povzbuzování a podpoře nezávislosti Tchaj-wanu. Stejně tak podle něj Čína „nebude sedět se založenýma rukama a přihlížet“, pokud USA budou i nadále „neústupně omezovat čínský rozvoj v oblasti vyspělých technologií a zbavovat Čínu jejího legitimního práva na rozvoj“.

Biden reagoval slovy, že „je v zájmu celého světa, aby Čína uspěla“.