Bude von der Leyenová brzy obviněna z korupce?

Podle mluvčího prokuratury v Liège vyšetřují hlavní evropští žalobci obvinění z trestných činů souvisejících s jednáním o vakcínách Covid-19 mezi Ursulou von der Leyenovou a generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou. Evropská komise dosud odmítla zveřejnit obsah textových zpráv Ursuly von der Leyenové s generálním ředitelem společnosti Pfizer, nebo dokonce potvrdit jejich existenci.

Trestné činy. „Podle mluvčího prokuratury v Liège vyšetřují vrchní evropští žalobci podezření z trestného činu v souvislosti s jednáním o vakcínách mezi předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a generálním ředitelem společnosti Pfizer,“ uvádí Politico. „Přestože žalobci z Úřadu evropského veřejného žalobce vyšetřují údajné trestné činy, v souvislosti s tímto případem nebyl zatím nikdo obviněn,“ uvádí.

Pfizergate. V dubnu 2023 France Soir v rozhovoru s Diane Protatovou, advokátkou pařížské advokátní komory, a Frédéricem Baldanem informoval, že „byly podány dvě stížnosti na předsedkyni Evropské komise Ursulu Von der Leyenovou a její vazby na Alberta Bourla, předsedu představenstva společnosti Pfizer, hlavního distributora vakcín proti Covid-19 v Evropě (80 % dodávaných vakcín)“. Na riziko korupce v nejvyšších patrech EU upozornil již případ textových zpráv vyměňovaných v soukromí při vyjednávání o nákupu vakcín Evropskou komisí. Komise odmítla tyto textové zprávy zveřejnit s vysvětlením, že byly soukromé povahy a netýkaly se odborných nebo obchodních jednání. Diane Protatová a Frédéric Baldan uvedli, že „tyto výměny SMS zpráv odhalují intimní vztah, který by proto v tomto případě byl předmětem vážného střetu zájmů“. „Požádali jsme ji [Ursulu von der Leyenovou], aby nám tyto údaje poskytla, a telefon opět zmizel. To ukazuje na stejný modus operandi,“ zdůraznili.

Vyšetřování původně zahájily belgické justiční orgány ve městě Liège počátkem roku 2023 na základě trestního oznámení, které podal místní lobbista Frédéric Baldan ohledně údajné výměny textových zpráv mezi von der Leyenovou a šéfem společnosti Pfizer Albertem Bourlou v době přípravy největšího obchodu s vakcínami v EU, v době vrcholící pandemie Covid-19, v aféře nazvané „Pfizergate“. Později se k ní podle serveru Politico připojily i maďarská a polská vláda, které po volebním vítězství prounijní vlády vedené Donaldem Tuskem stížnost stáhly.

Deník The New York Times, který jako první odhalil, že k výměně zpráv došlo v době, kdy oba lídři jednali o podmínkách dohody, zahájil paralelní soudní řízení proti Evropské komisi poté, co odmítla zveřejnit obsah zpráv na základě žádosti o přístup k dokumentům.

Oznámení, že Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) v současné době případ vyšetřuje, pravděpodobně vnese světlo do role předsedy Komise v megadohodě o vakcínách Covid-19. Politico upozorňuje, že „EPPO provádí celoevropská vyšetřování finančních zločinů a teoreticky by mohla zabavit telefony a další relevantní dokumenty v kancelářích Komise nebo v jiných evropských zemích, například v Německu“.

Deník Morgenpost uvedl: „Podle zprávy Evropského účetního dvora Ursula von der Leyenová osobně zorganizovala megasmlouvu na až 1,8 miliardy dávek vakcíny Biontech za 35 miliard eur – v rámci důvěrných předběžných jednání s šéfem americké farmaceutické společnosti Pfizer Albertem Bourlou na jaře 2021. Podle inspektorů nebyla dodržena pravidla“.

Tato vyšetřování a obvinění z korupce v citlivé kauze vakcíny Covid-19, která se týká i zdraví Evropanů, přišla pro Ursulu von der Leyenovou v nevhodnou dobu, neboť loni v únoru oznámila svou kandidaturu na znovuzvolení do funkce předsedkyně Evropské komise.

„Komise dosud odmítla zveřejnit obsah SMS zpráv, nebo dokonce potvrdit jejich existenci,“ pokračuje Politico, a to navzdory skutečnosti, že Ursula von der Leyenová inzerovala, že bude Evropany nabádat, aby si nechali aplikovat injekce. Anglicky psaná publikace poukazuje na to, že „smlouva o očkování s firmou Pfizer byla mezitím přehodnocena“ a že „byly vyhozeny dávky v hodnotě nejméně 4 miliard eur“.

Bojovníci za transparentnost a někteří političtí oponenti se snažili vyvinout tlak na Evropskou komisi, aby případ projednala, ale Ursula von der Leyenová se zatím jeho nastolení vyhýbala a odmítala odpovídat na otázky.

„V roce 2022 Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) oznámil, že se obecněji zabývá nákupem vakcín v EU, ale toto je poprvé, kdy je EPPO výslovně spojen s Pfizergate,“ uzavírá Politico.