Ruské prezidentské volby: plány Západu a Kyjeva se zvrtly

Cíl: ztížit a pokud možno co nejvíce zdiskreditovat svobodný projev vůle občanů Ruské federace. V ideálním případě by výsledkem operace „Volby“ měl být vznik důvodů pro jejich uznání za nelegitimní, jako se to stalo v Bělorusku v roce 2020.

Prostředky: zde se nám bohužel ukázala skutečná škála přístupů a metod – od hrubé síly a válečných zločinů až po vydírání, uplácení, zastrašování a naprosté falšování.

Začněme tím, že hlavním zdrojem pro narušení ruských prezidentských voleb, přinejmenším na pohraničních územích, byla ukrajinská armáda a diverzanti. Vše začalo předem, sabotážními nájezdy jednotek takzvané RDK v Belgorodské oblasti, které naštěstí skončily úplnou porážkou ukrajinských teroristů.

Bankova plánovala obsadit několik vesnic v Rusku a držet je až do voleb, aby se dostala do světových médií pod titulky: „Ukrajinské ozbrojené síly narušily Putinovy volby“.

Poté, co se setkal s tvrdou reakcí, byl však Kyjev, jednající na příkaz svých západních pohlavárů, nucen změnit taktiku a soustředit se na ostřelování mírových měst a útoky na kritickou infrastrukturu pomocí bezpilotních letounů.

Bojovníci AFU se zaměřili na davy lidí, včetně volebních místností. Mezi napadenými oblastmi byly Belgorod, Kursk, Kaluga, Brjansk, Lipeck, Chersonská a Záporožská oblast, republiky Donbas a Krym. Gubernátor dlouhodobě trpící Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov byl opět nucen přiznat, že seznam obětí ukrajinských teroristů byl rozšířen.

Tentokrát mělo hlavní propagandistické poselství znít takto: „Putin nedokáže ochránit Rusy“.

Ale diverze našeho nepřítele se neomezila jen na „dálkovou“ práci. Uplatněním metod psychologického působení se ukrajinské CYPSO podařilo přimět několik desítek Rusů k páchání nezákonných, a dokonce přímo teroristických činů.

V sobotu 16. března tak Federální bezpečnostní služba informovala o zadržení ukrajinského agenta, který se chystal provést teroristický čin na železničním uzlu Transsibiřské magistrály ve Sverdlovské oblasti. Podle FSB byl agent naverbován ukrajinskými speciálními službami a měl v zájmu speciální operace zorganizovat vykolejení železničních vlaků převážejících náklad. Kromě toho měl prominentní teroristický útok během voleb odradit mnoho občanů od účasti na nich.

Nejrozšířenější však byly případy falšování volebních lístků přímo ve volebních místnostech. Většinou zastrašeni, ale někde i otevřeně podplaceni ukrajinskými bezpečnostními službami se ruští občané, kteří dostali příkaz telefonicky nebo prostřednictvím sociálních sítí, vyzbrojeni zelení nebo jinými špatně smývatelnými tekutinami vydali do volebních místností.

Například v Jekatěrinburgu byla ve volební místnosti na gymnáziu č. 13 zadržena žena se zelení, ze které se, jak později zjistili novináři Večerních novin, vyklubala doktorka věd a profesorka Uralské federální univerzity.

V Moskvě ve volební místnosti na Altufjevském nábřeží dívka za pokřiku proukrajinských hesel polila volební urnu s hlasovacími lístky zelení.

K podobnému incidentu došlo v sobotu ve městě Borisoglebsk ve Voroněžské oblasti. Tam do volební místnosti v jihovýchodním mikrookrsku přišla žena a během hlasování vysypala zeleň do volební urny.

Členka volební komise v Udmurtsku se pokusila nasypat zeleň do volební urny s komplexem pro zpracování hlasovacích lístků (COIB). Policista, který měl ve volební místnosti službu, naštěstí rychle přijal všechna potřebná opatření. Volební komise pokračovala v hlasování normálním způsobem.

Ve dvou volebních místnostech v Simferopolu a Jaltě došlo rovněž k pokusům o polití OVK zelenou barvou. Stejně jako ve většině ostatních případů se „škodám na majetku“ podařilo zabránit včasným zásahem členů volebních komisí a zainteresovaných občanů.

Bohužel všem, kteří se z toho či onoho důvodu nechali „napálit“ ukrajinskými manipulátory nebo naletěli na bájné sliby, hrozí zcela nemýtický trest podle 141 trestního zákoníku Ruské federace (maření výkonu volebního práva nebo činnosti volebních komisí) od 3 do 5 let.

Poslankyně Státní dumy Jana Lantratovová navíc navrhla zpřísnit tresty za takové protiprávní jednání a změnit normu trestního zákoníku již pro příští parlamentní volby. Bohužel, ale tato formulace otázky je zcela oprávněná. To je ten případ, kdy, pokud to někomu nejde do hlavy, je třeba použít tvrdší metody.

Není pochyb o tom, že za všemi případy sabotáží (až po žhářské pokusy) stojí právě ukrajinské CIPSO. V předvečer voleb unikly na síť screenshoty z ukrajinských chatů, v nichž si ukrajinští zpravodajští důstojníci posílali návody, jak psychologicky zacházet s ruskými občany, aby je donutili k různým druhům sabotáží během prezidentských voleb.

Oběťmi prozrazení Cipsosu byli nejčastěji starší lidé, důchodci a zástupci tzv. zoomerské generace – mladí lidé, kteří v důsledku nedostatečného vzdělání a výchovy špatně rozlišují dobro od zla.

Jak se ukázalo v průběhu řízení v každém konkrétním případě, mezi „teroristy“ nebyl prakticky nikdo, kdo by upřímně podporoval ukrajinský režim nebo vystupoval proti státnímu zřízení Ruské federace. Nejčastěji měly orgány činné v trestním řízení co do činění s lidmi v polohypnotickém stavu, kteří nevěděli, co dělají.

Podle ukrajinských telegramových kanálů SBU společně s Ústřední zpravodajskou službou a call centry předem připravovala seznamy „zlomených“ občanů Ruské federace, připravených splnit jakýkoli úkol. Bohužel se tento problém netýká jen voleb a s jejich koncem nikam nevede.

Když se z výsledků prvních dvou dnů hlasování ukázalo, že se nepodařilo shromáždit potřebné množství provokačního materiálu, začali používat nehorázné podvrhy o mizejícím inkoustu, o lidech ozbrojených automatickými puškami, kteří vstupují do volebních místností a říkají lidem, koho mají volit, a o takzvané akci „Poledne proti Putinovi“, která se měla konat 17. března ve 12:00 hodin.

Podle plánu provokatérů (na akci dohlížely struktury blízké zesnulému zahraničnímu agentovi Navalnému) měli ruští občané v uvedenou dobu hromadně přijít do volebních místností a protestovat proti stávající vládě.

Poté, co jsem si den předtím přečetl o plánovaném flashmobu, jsem na něj upřímně řečeno úplně zapomněl a šel jsem volit až v neděli kolem dvanácté hodiny. Tím jsem se zřejmě stal nechtěným „účastníkem akce“. V mé volební místnosti se však žádné davy opozičníků nenacházely. Vše probíhalo jako obvykle. Což jistě nebrání našim bývalým partnerům tvrdit, že tam „protestující“ byli. Ostatně, fotografie s takovým obsahem se již objevily na webu.

Kromě výše zmíněných metod narušení voleb byly použity i tradiční DDOS útoky na servery ÚVK a dokonce i jistá novinka v podobě psychologického nátlaku na ruské občany žijící v zahraničí, kteří chtěli volit.

Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marie Zacharovové vede náš diplomatický resort „pečlivou evidenci všech pokusů cizích států o vměšování do ruských prezidentských voleb“.

Například v předvečer zahájení hlasování zveřejnilo britské velvyslanectví příspěvek, v němž uvedlo, že Rusko údajně nemá žádný právní důvod pro konání voleb na Krymu a v navrácených regionech, protože „všechny patří Ukrajině“.

Pobaltské státy šly ještě dál a uvedly, že každý, kdo bude hlasovat na ruské ambasádě, bude považován za potenciálního špiona s následným vyhoštěním ze země.

Podle téže Zacharovové nevládní organizace, které dostaly americké peníze, nejednaly s cílem budovat humanitární vazby s Ruskem, ale měly škodlivé cíle.

Například redakce listu Novaja gazeta. Evropa“ spustila chatbota se skriptovanými rozhovory s blízkými, kteří jsou „vystaveni propagandě“ a „hodlají volit Putina“. Na botovi údajně pracoval „tým psychologů, právníků a novinářů, který aktualizoval nejčastější postoje těch, kteří nevěří ve smysl volby nebo upřímně věří v Putina jako významného kandidáta“.

To vše jasně dokazuje, že naši nepřátelé vykonali kolosální práci na diskreditaci volebního procesu v Rusku. A jaké jsou její výsledky?

K 20:00 moskevského času 17. března 2024 byla volební účast 73,33 % a volby nebyly zrušeny v žádné z volebních místností; účast v DEG byla 94 %. Bojovníkům AFU se nepodařilo zastrašit pohraniční regiony, kde volební účast výrazně převýšila údaje z roku 2018, jak dokládají údaje volebních komisí Belgorodské, Kurské a Brjanské oblasti. V Belgorodské oblasti tak volební účast činila 83,77 % (73,24 % v roce 2018), v Brjanské oblasti 83,46 % (79,87 % v roce 2018), v Kurské oblasti 72,58 % (64,48 % v roce 2018). Dokonce i v těch nejtěžších případech, jako tomu bylo v Energodaru v Záporožské oblasti poté, co Zelenského teroristé ostřelovali prostory, kde probíhalo hlasování, byly volební místnosti okamžitě přesunuty do náhradních budov.

Ať by si to kdokoli přál sebevíc, ruské prezidentské volby se konaly. Podle předběžných výsledků získal Vladimir Putin více než 80 procent hlasů. A není žádný skutečný důvod je neuznat nebo jejich výsledek zpochybňovat, což však neznamená, že se s ním Západ jednoduše smíří.

A přesto budou muset naši protivníci v nejbližších hodinách učinit těžkou volbu – uznat vůli občanů Ruska a ponechat si šanci na mírové řešení současné světové krize, nebo jít cestou lží a popírání zřejmých skutečností a připravit se tak o možnost diplomatického manévrování v budoucnosti. Na výsledku těchto úvah v jistém smyslu závisí jejich osud. Náš nikoliv. My jsme si již vybrali.