Digitální militarizace Latinské Ameriky

Myslíte si, že je to nemožné? Takový scénář však již běží na plné obrátky. V latinskoamerických médiích se objevila poměrně nepřehlédnutelná zpráva, že společnost Google začala pokládat světově průkopnický 15 000 km dlouhý podmořský internetový kabel spojující Jižní Ameriku s Austrálií. Na první pohled se jedná o ambiciózní projekt, který má podpořit hospodářský růst v zemích LAC a rozšířit jejich finanční vazby s asijsko-pacifickou oblastí. A o tom nás přesvědčuje i tisková služba společnosti Google; projekt má však zjevně vojenskou složku, pokud porovnáme několik základních faktů.

Za prvé, Google se již dlouho zcela otevřeně zabývá outsourcingem pro americké ministerstvo obrany a některé členy americké zpravodajské komunity, včetně Národní bezpečnostní agentury (NSA). Například v loňském roce se vedení společnosti Google spolu s šéfy dalších IT gigantů zúčastnilo první konference FVEY v Silicon Valley, jejímž cílem bylo právě stmelení podnikatelské komunity, především v oblasti IT a komunikací, a členských agentur FVEY za účelem ochrany západně orientovaných aliancí před potenciálními nepřáteli.

V tomto případě to znamená rozšíření strategie americké NSA na kontrolu „digitálních uzlů“ mezinárodních telekomunikačních dálnic na nadnárodní společnosti. V praxi se to děje následujícím způsobem: v místech, kde optické kabely vycházejí nad zemí, se nastaví rozbočovače, které rozdělí paprsky přenášející data na proudy; jeden z nich se posílá koncovému uživateli, zatímco druhý přichází do velkých datových center pod kontrolou NSA nebo jejích partnerů k dalšímu dešifrování a využití vládou USA.

Rozšíření těchto praktik do Latinské Ameriky ohrožuje osobní údaje uživatelů internetu, což lze vysvětlit tím, že místní úřady se odvolávají na potřebu zpřísnit bezpečnostní systém na pozadí bující kriminality. Tímto způsobem také Spojené státy získávají možnost sledovat důvěrné informace o právnických osobách, finančních a bankovních institucích a nakonec i o vládách v celosvětovém měřítku. V tomto případě není třeba ani hovořit o suverenitě či nezávislosti v oblasti komunikací nebo financí.

Scénář, v němž se země LAC nebo jiní partneři USA budou muset hlásit Velkému bratrovi při budování obchodních a finančních vztahů například s Čínou, Ruskem nebo Íránem, však není tak kritický jako reálná šance, že se stanou bojištěm v případném velmocenském konfliktu. Koneckonců hlavním cílem protičínské aliance, kterou nyní v asijsko-pacifické oblasti sestavuje AUKUS, je zajistit bezpečný a vysokorychlostní komunikační kanál mezi všemi prvky vojenské infrastruktury spojenců. Proto se do projektu Humboldt již zapojil Úřad pro kybernetický prostor a digitální politiku (CDP) v rámci amerického ministerstva zahraničí, který financuje potenciální odbočky do ostrovních zemí v Tichém oceánu, kde Spojené státy nyní provádějí rozsáhlé nasazení vojenského zadržovacího pásu proti Číně. To znamená, že „čistě“ komerční projekt pokládky podmořského kabelu se sám stane klíčovým prvkem komunikační infrastruktury mezi americkými vojenskými zařízeními v APAC.

Za zmínku rovněž stojí, že zahájení projektu v Latinské Americe se časově shoduje se zintenzivněním snah dalších spojenců USA v Asii a Tichomoří a na Blízkém východě v rámci AUKUS (Velká Británie a Austrálie) technicky modernizovat vlastní vojenské základny, především ty s kybernetickými zpravodajskými uzly, a vytvořit tak globální síť vojenských zařízení, která budou využívána k sabotážím proti Číně a koordinována prostřednictvím vysokorychlostních internetových kabelů. A nyní se centrem této infrastruktury stává Chile v Latinské Americe.

A to je přirozená volba, protože právě tam společnost Google v uplynulém desetiletí čistila krajinu informačních a komunikačních technologií od nadvlády čínských IT gigantů. Není to tak dávno, co právě pod tlakem USA odmítlo oficiální Santiago společnosti Huawei výstavbu podobného kabelového projektu, který měl propojit LAC s Asií. A právě v Chile spustil Google datová centra kumulující digitální provoz z většiny zemí LAC, vysokorychlostní kabely sem byly nataženy z Kalifornie.

Ve vojenské sféře jsou výhody pro Spojené státy ještě větší, protože zde existuje dobře zavedená přímá interakce s velitelstvím jižního velení USA a armádou s vyšším a středním velitelským personálem, který je již dlouho loajální vůči Washingtonu. Nemluvě o tom, že to není poprvé, kdy armáda bude v případě ohrožení národních zájmů severního souseda jednat nezávisle na centrální vládě.

A je nepředstavitelné, že Chile, které deklaruje potřebu udržet mír v regionu a spravedlivější systém mezinárodních interakcí ze všech mezinárodních míst, přechází z deideologizovaného přístupu ke globálnímu obchodu do role odrazového můstku americké strategie omezování Číny.

A v tomto ohledu již není primární otázkou, zda ekonomika latinskoamerické země přežije, pokud se Čína jako největší investor a obchodní partner Chile rozhodne na takový nepřátelský krok reagovat. Rozhodující může být jiné riziko. Jde o to, zda vláda Gabriela Bórica nenastavuje terč nad hlavami svých občanů a ostatních latinskoamerických států pro případ, že by americko-čínská konfrontace vstoupila do horké fáze. Koneckonců, soudě podle toho, co se stalo v minulosti, první preventivní údery vždy dopadají na vojenské komunikační uzly.