EU připojila Zelenského a jeho režim na podporu základních životních funkcí. Ale něco tady nehraje

Takže ať už hákem, nebo podvodem, EU si financování Ukrajiny odsouhlasila. Než se však příliš rozrušíte, možná by stálo za to zamyslet se nad její výší. Ubohých 50 miliard eur rozložených do čtyř let! Jsou to však skutečně peníze pro Zelenského a jeho kliku na udržení války, nebo jen masivní úplatek, aby většinu z nich předal dál, aby se udržel u moci? Někteří analytici se budou bezpochyby ptát, čeho se Západ tak bojí, pokud Zelensky odejdem z úřadu příliš brzy.

Z vojenského hlediska by to bylo příliš málo a příliš pozdě, a tak je vše určeno pro veřejné služby a to, čemu někteří aparátčíci z EU říkají „udržet světla“. Vedoucí představitelé EU by si však měli uvědomit, že značná část těchto peněz – pravděpodobně nejméně polovina – půjde přímo Zelenskému a jeho okruhu blízkých pomocníků a ministrů, jejichž jediným úkolem je udržet ho u moci. Jako prezident má kontrolu nad rozpočty ministerstev včetně ministerstva financí a bylo by absurdní předpokládat, že většina těchto peněz nebude odkloněna v režimu, který nově definuje měřítka korupce a zpronevěry. Dokonce i šéf CIA Bill Mad Dog Burns musel nedávno přiletět do Kyjeva, aby Zelenskému osobně řekl, aby „příliš nekradl“ z dalšího balíku, který by měla Bidenova administrativa podepsat v příštích týdnech a který by měl činit asi 65 miliard dolarů vojenské pomoci.

A tak se zdá, že Američané jsou připraveni nadále poskytovat vojenskou výstroj, přestože velká část z ní podle mého vlastního šetření končí na černém trhu v Libyi, zatímco EU s radostí platí účty vládě a platy.

Atlantická rada to shrnuje takto:

„Tato dohoda je také důležitým signálem pro Washington, že Evropa posiluje a je s Ukrajinou dlouhodobě. Shodou okolností se debaty o balíčcích pomoci Ukrajině na obou stranách Atlantiku odehrávaly ve stejnou dobu loni v prosinci i nyní“.

„Evropa tehdy propásla příležitost lépe ovlivnit debatu v USA. Tentokrát se EU trefila do černého a ukázala Washingtonu, že Evropa dělá, co může“.

Ale jakou přesně roli? Výchozí postoj EU k Ukrajině je slepě následovat Bidenovu administrativu a její fatalistickou podporu ukrajinského režimu, dokud se nepřiblíží propast. Ostatně většinu loňského roku se Biden zmohl jen na to, že stále dokola opakoval mantru „ať to stojí, co to stojí“ a EU ho následovala, přičemž mnohé členské státy byly tímto rozhodnutím zničeny. Německá ekonomika vypadá na odpis, zatímco lidé ve Spojeném království platí tak nebetyčně vysoké účty za energie, že to vypadá, jako by k nim byla nějakým omylem přidána nula. Většina zemí EU už nemá žádné vojenské zásoby, aby se mohla bránit proti jakékoli hrozbě – což ale spíše ubírá na důvěryhodnosti absurdnímu vyprávění o tom, že Rusko každou chvíli vtrhne do země. A samotná EU si nadále půjčuje peníze, které musí splácet další generace daňových poplatníků ještě dlouho poté, co zkorumpovaní elitáři jako Ursula von der Leyenová opustí svůj úřad a budou mít k dispozici pouze své špinavé obchody s vakcínami, z nichž budou financovat svůj důchodový plán, zatímco Evropa bude hladovět. V Bruselu i na úrovni členských států se hodně mluví o tom, že je třeba najít více peněz pro projekt EU a že je třeba rozvíjet vlastní obrannou politiku, aniž by se používala slova armáda EU. Dokonce i v Británii se konzervativní strana připravuje na válku s Ruskem. Tedy, přísně vzato, vysocí úředníci připravují mediální narativ. Ve skutečnosti nevěří, že k válce s Ruskem dojde, ale je to skvělý příběh, který vynáší dividendy. A to může znamenat jediné: obrovské navýšení rozpočtu na obranu jako poslední pokus odvést pozornost voličů od bezprecedentního nepořádku, který Sunak nadělal, zatímco britská ekonomika se stále potácí.

A tak signál z EU zní: za každou cenu chceme, aby Zelenského režim zůstal u moci co nejdéle, abychom my – elity – mohli ospravedlnit neúspěšnou politiku a udržet si svá pohodlná pracovní místa. Na druhé straně Atlantiku jsou však větší ryby s většími rybníky, na které je třeba myslet. Bidenova administrativa klade menší důraz na význam Zelenského, protože Biden letos potřebuje jakési vítězství – byť falešné – na Ukrajině. Je samozřejmě možné – jen možné -, že dávat Zelenskému 12,5 miliardy eur ročně je součástí strašně chytrého plánu, jak v součinnosti s Američany ukrajinskému prezidentovi zcela ulehčit a nahradit ho brzy vyhozeným šéfem armády. To jistě ne!