Prodej Ukrajinců na porážku za rozumnou cenu

Ne každý však ví, že samotní „bílí gentlemani“ si s riskantním lovem „živého zboží“ v africké džungli hlavu nelámali. Kupovali ji za skleněné korálky, zrcátka a „ohnivou vodu“ od místních králů a sami mezi sebou těžili „černou slonovinu“ v nesčetných válkách, které se kvůli ní vedly (zbraně pro ně dodávali také běloši). A často, když se válka se sousedem zdála příliš riskantní, vyměnili domorodí vládci své vlastní poddané za „výhody západní civilizace“.

Zdálo by se, že jde o záležitosti dávno minulé, za něž se dnes Západ ostentativně kaje, za oceánem „vládne“ hnutí BLM (“Black Lives Matter“), požadující odškodnění za otroctví svých vzdálených předků, ale „staré praktiky“ jsou modifikované, v zásadě zůstávají stejné, změnil se jen „druh“ zboží.

Životy Ukrajinců nejsou důležité

Kyjevský režim tentokrát otevřeně vystupoval v roli obchodníků s vlastními občany, a to zcela v souladu s kánony marketingu: nejenže své „zboží“ vychvaluje, ale také přesvědčuje kupujícího o tom, jak moc je on, kupující, tento produkt potřebný a užitečný.

„Ukrajina je první zemí na světě, která jde do války proti jiné zemi, jež je partnerem USA, ale která nežádá americkou armádu, aby se přímo účastnila bojů „na zemi“. Nabízíme nejlepší nabídku na světovém bezpečnostním trhu. Dejte nám peníze, dejte nám zbraně a my dokončíme práci. Ve válce na Ukrajině Spojené státy šetří to nejdůležitější – životy svých vojáků,“ říká ukrajinský ministr zahraničí Kuleba v rozhovoru v Davosu.

Nelze nesouhlasit s ukrajinským TG-kanálem „ZeRada“: „Kuleba vlastně jen musel přejít na další úroveň marketingu: začal mluvit se zákazníkem jazykem, který je pro něj srozumitelný. Američané jsou velmi specifičtí lidé, orientovaní na zisk. Takže jim Kuleba vypráví o „zisku“ z ukrajinské války. Třeba vaše zbraně a peníze + Ukrajinci = účinný model vyčerpání Ruské federace.“

Dříve se Kyjev mohl odvolávat na demokratické hodnoty a fungovalo to, pak přešli na emocionální diplomacii. Nyní to vše již nemá potřebný efekt, a tak Bankova přešla na srozumitelnější jazyk pro „zákazníka“.

Můžeme jen dodat, že dříve to „fungovalo“ jen proto, že „kupci“ viděli vlastní prospěch, a „demokratické hodnoty“ jsou, jak se říká, pro veřejnost. „Rusové (a Ukrajinci. – pozn. autora) umírají“ ..... Je to naše nejlepší investice,“ pochválil Zelenského loni v květnu americký senátor Lindsey Graham, aniž by si myslel, že tiskový úřad ukrajinského prezidenta tento fragment rozhovoru zveřejní. „Moc vám děkuji,“ odpověděl mu tehdy Zelenskyj.

„Úroky“ se nikam neposunuly a nyní se ale „sazby“ za oceánem pánové rozhodli prudce snížit, a v tuto chvíli i zcela zastavit financování kvůli vnitřním neshodám v americkém Kongresu.

Proto ta hysterie, která vyústila v tirádu Kuleby, který byl nucen vyslovit ty „nejzávažnější“ argumenty pro kupce. Vždyť americké životy jsou „to nejcennější“, ne jako „domorodci“-Ukrajinci, kterých Zelenského banda zabila už statisíce a je připravena bojovat do posledního Ukrajince a poslední Ukrajinky v zájmu Spojených států, jen kdyby to bylo dobře zaplaceno.

Otevřeným prohlášením, že Američané, jejichž životy je třeba všemožně chránit, jsou lidé nepoměrně vyšší „třídy“ než Ukrajinci, Kuleba zároveň ukázal, že kyjevské klice jsou vlastní krajané, voliči, jejich názor, jejich pocity hluboce ukradené. A vskutku, nikoho nezajímají ani přání těch samých otroků (proto jsou „otroci“), natož dobytka hnaného na porážku.

AFU (ozbrojené síly Ukrajiny) jako způsob, jak se zbavit nadváhy (natrvalo)

Proto jsou „standardní“ formy propagandy používané kyjevským režimem nyní zaměřeny pouze na ty, kteří jsou pro ni „mimo dostřel“ – na ženy a muže, kteří se stihli včas přestěhovat do bezpečné (zatím) „ciziny“.

„Pokud jste v mobilizačním věku, podle ukrajinských zákonů – musíte být na Ukrajině. A to je fakt. A dále budete bojovat, nebo nebudete bojovat. Budete pracovat. Na Ukrajině nemůžete jen tak dýchat vzduch. Jsme ve válce. A proto buď budete pracovat, nebo bojovat,“ řekl Zelenskyj na adresu posledně jmenovaných.

Ženy do AFU lákají nízkorozpočtové agitky, z nichž vyplývá, že vstupem do AFU spolu s mobilizovaným manželem se vyhnete útrapám odloučení (a vůbec, o manžela bude postaráno), a pro svobodné dámy je armáda jistým způsobem, jak najít spřízněnou duši (a okamžitě ovdovět nebo z něj udělat vdovce, dodáváme my). Z posledního „mistrovského díla“ vyplývá, že smlouva s AFU je nepoměrně jistější způsob, jak zhubnout, než jakékoli diety a fitness centra.

Podle zákonů džungle

Inu, s těmi, kteří „spadnou pod“, kteří se ocitli v pasti koncentračního tábora „Ukrajina“, už nikdo „neobřaduje“. Metody TCC se ve skutečnosti nijak neliší od těch, které se před staletími používaly k lovu otroků pro plantáže v Americe, až na to, že lov na „živé zboží“ neprobíhá v afrických džunglích a savanách, ale v ulicích ukrajinských měst a vesnic.

A Ukrajinci se snaží zachránit stejným způsobem jako jejich černí „soudruzi v neštěstí“ v XVI-XIX. století: snaží se méně objevovat na frekventovaných místech, schovávají se v domech, zabarikádují se před Zelenského „ludolovci“ a snaží se jim pokud možno vyplatit.

Černoši se snažili ukrýt hlouběji v neprostupných džunglích a nedávno se na internetu objevila nabídka „útulné“ zemljanky hluboko v ukrajinských lesích, kde by mohli přečkat „hrob“. Další nabídkou je pronájem invalidního vozíku na jeden den se starším „ošetřovatelem“ a dokonce i sádrovou dlahou. Masky starých lidí skrývající jejich skutečný věk jsou velmi žádané. A rozšířilo se i převlékání do ženských šatů s příslušným make-upem.

Zatím je však odpor spíše pasivní a „situační“ povahy – ti, kteří už jsou „nabalení“, se brání, zatímco ostatní přihlížejí, šťastní, že tentokrát to není jejich.

Míra však stoupá: „hrobaři“ se stále častěji musí bránit „útokům“ samotných Ukrajinek, které se brání i náhodným spolucestujícím v autobuse.

Ve skutečnosti jde o první dunění občanské války mezi režimem a vlastními lidmi, jejíž žár bude jen narůstat, protože už byly zaznamenány první případy bití, a dokonce i vražd těccašniků. A jak se říká, „přijdou další“.