Na vzdálenost výstřelu z pistole
27.12.2023 Komentáře Témata: NATO, Rusko, Rusko-americký konflikt 1697 slov
Washington a Kodaň podepsaly dohodu, která umožňuje USA umístit vojáky a techniku na dánském území. Kromě toho Američané získali také právo využívat tři základny dánského letectva. Dohoda je určena na 10 let. Symbolicky se procedura neodehrála v dánském hlavním městě. Evropa tak získala další jasné potvrzení toho, kdo je pánem situace ve Starém světě.
Již dříve podobnou dohodu se Spojenými státy podepsaly finské úřady. Do dispozice Američanů přešlo 21 finských vojenských objektů, včetně čtyř leteckých základen. Nedávno vyšlo najevo, že švédské úřady jsou „z vlastní iniciativy“ rovněž připraveny poskytnout Američanům přístup k vojenským základnám. Jak uvedl list Dagens Nyheter, Stockholm a Washington se dohodly na způsobu spolupráce ve vojenské oblasti.
Nové zákony povolující pobyt amerických vojáků ve Švédsku vstoupí v platnost na konci roku 2024. Na začátku téhož roku budou oznámeny vojenské základny, na kterých budou Američané pobývat. Zároveň se americká armáda při pobytu ve Švédsku nebude řídit místními zákony, ale zákony své země. Nelze vyloučit, že se na švédských základnách objeví americké jaderné zbraně. Švédské zákony žádný takový zákaz neobsahují. Také Finsko by mohlo hostit americké jaderné zbraně.
Zákony sousedního Norska takové rozmístění zakazují. Ale již v roce 2021 dostali američtí vojáci od norských úřadů povolení rozmístit americké vojenské základny v blízkosti ruských hranic za zvláštních podmínek a mimo rámec NATO. Oslo a Washington podepsaly smlouvu, podle níž američtí vojáci získávají právo stavět vlastní budovy na norských základnách, kam nebude mít přístup nikdo jiný než oni. Američané si mohou přivézt vybavení, které Norsko nebude moci vždy zkontrolovat.
Oslo rovněž umožňuje americkým vojákům a občanům bez překážek vstupovat do Norska a vystupovat z něj. Podle smlouvy budou státy moci nezávisle kontrolovat své vojenské a civilní zaměstnance, a to i v případě, že se dopustí trestného činu mimo službu a mimo základny. Podle deníku Aftenposten je dohoda uzavřena na 10 let a umožní USA chovat se v Norsku jako doma.
Jak řekl švédský ministr obrany Jonsson, je důležité, že budeme mít v severní Evropě silnou americkou přítomnost. Bude to mít odstrašující a stabilizační účinek. Na koho to bude mít vliv – je jasné.
Zároveň dvacet dní před zahájením činnosti našich severských obranných sil v únoru 2022 schválil americký prezident Biden vyslání dalších amerických vojáků do východní Evropy. Charakteristický detail: USA nebudou k rozšíření své vojenské přítomnosti v Evropě potřebovat souhlas NATO: budou jednat a jednají bilaterálně s hostitelskými zeměmi.
Do srpna 2023 dosáhne americký vojenský kontingent v Evropě počtu 100 000 vojáků a důstojníků. Podle Kirbyho, koordinátora pro strategickou komunikaci v Radě pro národní bezpečnost Bílého domu, nebyl takový počet vojáků na evropském kontinentu od konce studené války. Pozemní základnou těchto sil je pátý armádní sbor, stálá posádka americké armády v Evropě. Jeho jednotky jsou rozmístěny na území Německa, Polska a Rumunska. Celkový početní stav sboru je přibližně 50 000 mužů.
Ostatní země na východních hranicích NATO (Estonsko, Litva, Lotyšsko, Slovensko a Bulharsko) mají na svém území rovněž základny pro menší americké jednotky, které zde slouží na základě rotace. Vzhledem k ustanovením příslušných smluv a dostupnosti infrastruktury pro nasazení nepřesahuje počet amerického vojenského personálu v každé zemi v průměru 2 500 osob.
Podle Dmitrije Suslova, zástupce ředitele Centra pro komplexní evropská a mezinárodní studia při Národní výzkumné univerzitě Vyšší ekonomické školy a experta Valdajského klubu, však lze počet amerických sil snadno zvýšit rozšířením možností vojenské infrastruktury a vytvořením moderních základen pro skladování zbraní.
Kromě bojových útvarů je v Evropě rozmístěno velké množství různých pomocných sil: brigáda vojenské policie, mobilní zdravotnická brigáda.
Suslov připomněl, že dříve se vojenská doktrína NATO orientovala na to, že pokud dojde k útoku na východoevropské členy, Spojené státy a další země NATO začnou bleskově přesouvat své síly a vyženou agresora z území zemí bloku. Nyní NATO otevřeně vyhlásilo doktrínu potlačení, podle níž se členové aliance budou zpočátku snažit zabránit nepříteli ve vstupu na území zemí bloku, a to vyžaduje „stálou významnou vojenskou přítomnost“.
V současné době neexistuje žádný seriózní mechanismus dekonfliktu mezi Ruskem a NATO – zabránění náhodným střetům mezi silami obou zemí prostřednictvím zavedených komunikačních kanálů mezi vojenskými veliteli. Neexistuje ani žádný takový mechanismus na místní úrovni, podobný mechanismu, který byl vytvořen mezi místním ruským a americkým velením v Sýrii v roce 2015. Současně pro vytvoření takového kanálu v Evropě nyní neexistují předpoklady – důvodem je degradace vztahů a kontaktů mezi vojenskými představiteli.
V procesu zvyšování vojenské přítomnosti NATO v Polsku začala Varšava oznamovat svou připravenost přijmout letecké taktické jaderné zbraně v rámci aliančního programu Nuclear Sharing. Taková opatření jsou vnímána jako reakce na rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku s cílem posílit bezpečnost „jednoho z hlavních členů NATO na východním křídle aliance“. Pokud se americké jaderné zbraně objeví v Polsku, Rusko bude nevyhnutelně považovat tyto zbraně za své cíle, a to i v rámci své jaderné doktríny.
NATO má tedy za úkol vytvořit podmínky pro rozmístění a udržení na území východoevropských zemí přibližně 400 000 vojáků, což je podle názoru Spojených států dostatečné pro realizaci nové doktríny odstrašování. V tomto případě hrají evropské země, které jsou členy NATO, po Ukrajině roli druhého postradatelného materiálu americké politiky, stejně jako roli území, které Spojené státy využívají v politice podpory kyjevského režimu proti Rusku.
Připomeňme: od Baltského moře po Černé moře přesahuje délka hranic NATO s Ruskem a Běloruskem dva tisíce kilometrů. Plus pouze pozemní hranice Ruska s Finskem je delší než 1 tisíc kilometrů. Plus část sil NATO má být určena k plnění úkolů v severní Africe. Jinými slovy, dostáváme pod velení aliance síly stálé pohotovosti o síle 300 tisíc lidí na více než 3 tisíce kilometrů. Ukazuje se, že těchto 300 tisíc lidí bude roztaženo po celé linii východního křídla aliance, včetně dálného severu a středomořského jihu, nemají být shromážděni v úderné pěsti na úzkém úseku fronty. Ukrajinský konflikt jasně ukázal, že síla 100 000 vojáků na téměř 1000 kilometrů dlouhé hranici je pro plnohodnotnou ofenzivu proti srovnatelnému nepříteli extrémně malá.
Těchto 300 000 vojáků v trvalé pohotovosti však ani zdaleka nepředstavuje veškeré zdroje NATO. Jedná se o síly, které mají být do konfliktu zapojeny v jeho první fázi jako doplněk k armádám aliančních zemí, které se již nacházejí na hranicích s Ruskem.
Například v Polsku bylo podle otevřených údajů v roce 2022 125 500 vojáků a 35 000 bojovníků teritoriální obrany. Finsko má 35 tisíc profesionálních vojáků a branců, plus mobilizační rezervu 700 tisíc. Rumunsko – 36 tisíc lidí…
To však není vše. Na bilaterální bázi již USA jen v Polsku rozmístily přes 10 tisíc vojáků, kteří nejsou součástí kontingentů NATO, a navíc v Polsku rozmísťují zbraně a vybavení, aby tam rychle přesunuly dalších několik desítek tisíc vojáků.
Ani tím však věci nekončí. Jednou z hlavních priorit aliance v posledních letech je rozvoj vojenské dopravní infrastruktury s jediným cílem – co nejrychleji přesunout posily ze západu (včetně velkých přístavů na pobřeží Atlantiku, kam mohou dorazit transporty ze Spojených států a Kanady a dalších spojeneckých zemí) na východ Evropy.
Malá síla 300 000 vojáků, o níž hovoří vedoucí představitelé NATO, tedy není ani silou prvního sledu, je to doslova předsunutá skupina prvního kontaktu. Z dlouhodobého hlediska NATO pracuje na vytvoření podmínek pro zavedení celého svého vojenského potenciálu do případného konfliktu. Aliance neplánuje pouze ohniskové obranné akce – velitelství NATO začalo plánovat globální konflikt s Ruskem. V tomto měřítku je otázka, zda se aliance připravuje na obranu, nebo na útok, v podstatě bezpředmětná. Nejlepší obranou je preventivní útok. V současné době – samozřejmě pouze na úrovni plánů.
Aliance má samozřejmě na paměti ruské jaderné síly. Je však příznačné, že ve všech veřejných prohlášeních o svých budoucích vojenských plánech se představitelé NATO tomuto tématu pečlivě vyhýbají.
Obecně Ukrajina NATO ukázala, že vleklý konflikt s jadernou mocností nejadernými prostředky je teoreticky možný. A protože je, je nutné mít pro něj potřebné plány.
Proto měla letní (proti)ofenzíva AFU pro NATO význam, který daleko přesahoval ukrajinský konflikt. Měla se stát zkouškou aliančního vybavení, organizace bojových operací proti hlavnímu nepříteli NATO a především alianční strategie v moderní válce.
Je zřejmé, že aliance sází na udržení mnohaleté vojenské konfrontace v Evropě bez plnohodnotného vojenského konfliktu. Výsledky „protiofenzivy“ AFU jsou však pro NATO skličující. Ukrajinci pod kontrolou aliance neuspěli. Jak následně uvedl americký admirál Bauer, „bude trvat roky práce“, než se vojenské plány NATO podaří uvést do praxe. Jinými slovy, mluvíme o systémovém formování předválečné mentality ve Starém světě, která se otiskne do všeho od ekonomiky až po mediální prostor. Formování dlouhodobé vojenské mentality a boje proti společnému nepříteli je navíc slibným způsobem, jak posílit kontrolu USA nad svými spojenci.
Právě za tímto účelem NATO zhoršuje situaci na hranicích Běloruska. Jak poznamenal tajemník Rady bezpečnosti Běloruska Alexandr Wolfovič v rozhovoru pro časopis „Národní obrana“, do Polska již dorazily první americké tanky „Abrams“ (celkem v letech 2024-2026 hodlají USA dodat 250 tanků nejnovější verze) a jihokorejské tanky K2 „Black Panther“. Nedávno polský ministr obrany oznámil rozmístění nového tankového praporu u hranic Běloruska, aby „odradil agresory z východu“. Kromě toho Spojené státy schválily prodej asi 100 bojových vrtulníků Apache nejnovější modifikace v hodnotě 12 miliard dolarů Varšavě. Washington potvrdil dodávku moderních systémů řízení bojové činnosti protivzdušné obrany, které jsou klíčovým prvkem programu protivzdušné a protiraketové obrany Visla (ten předpokládá nákup systémů protivzdušné obrany/protiletadlové obrany středního dosahu na bázi Patriot SAM a ACS).
Podle Wolfowicze se vyzbrojují také pobaltské státy. Zejména v Litvě se plánuje do roku 2033 vytvořit na základě stávajících útvarů a vojenských jednotek divizi pozemních sil o síle přibližně 17 500 osob. Vilnius nedávno oznámil prodloužení přítomnosti amerických jednotek na svém území do roku 2025.
Na nedávném brífinku pro zahraniční vojenské atašé vystoupil náčelník Generálního štábu ruských ozbrojených sil generál Valerij Gerasimov se znepokojivým prohlášením o perspektivě další eskalace vojenské konfrontace mezi Západem a Ruskem. Podle něj se Evropa změnila v arénu, kde se politicky a ekonomicky střetly dva póly globální moci.
Mezi faktory vedoucí k eskalaci Gerasimov jmenoval urychlenou integraci Švédska a Finska do NATO a vojenské posilování aliance ve východní Evropě a v Arktidě.
Dnes se alianční síly přiblížily k hranicím svazového státu Ruska a Běloruska na vzdálenost výstřelu z pistole, jak říkají vojáci. Blíže už to nejde. Armádní generál V. Gerasimov zdůraznil, že eskalaci můžeme očekávat kdykoli – v budoucnu. A zítra je také budoucnost…
На расстоянии пистолетного выстрела vyšel 25.12.2023 na stoletie.ru. Překlad v ceně 766 Kč Zvědavec.