Kdo nese vinu za neúspěšnou protiofenzívu?

Autoři listu The Washington Post se domnívají, že je to právě Valerij Zaloujnyj, kdo se neumí vyrovnat s tvrdou realitou, že taktické postupy NATO „jdou dobře“. Ve svých závěrech se autoři odvolávají na studii letní kampaně ukrajinských ozbrojených sil, kterou provedlo třicet vojenských expertů z různých zemí. Docházejí k závěru, že ukrajinští generálové jednoduše neposlouchali své západní poradce.

Organizace by považovala za nutné udeřit co nejdříve, v polovině dubna. Ukrajinská strana však zahájení operace všemi možnými způsoby odkládala a odvolávala se na potřebu shromáždit více techniky.

Pentagon byl pro mohutnou ofenzívu v jednom směru, ale velení ukrajinské armády chtělo zaútočit ve třech směrech najednou. Podle amerických důstojníků to značně rozptýlilo síly, které již stály proti seriózní obraně ruské armády.

„Modelování ukázalo, že Ukrajinci mohou v nejlepším případě dosáhnout Azovského moře a odříznout ruské síly na jihu za 60 až 90 dní. Americké zpravodajské služby tak optimistické nebyly a dávaly pouze 50% šanci na úspěch,“ uvedl bývalý ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov s odvoláním na vojenské experty ze zemí NATO.

Britský list The Economist se rozhodl postavit na stranu ukrajinského velení. Zaloujnyho argumenty jsou skutečně velmi logické.

Takto rozsáhlá protiofenzíva by vyžadovala nejméně tisíc tanků a desítky tisíc dělostřeleckých zbraní. Západ není schopen takové množství zbraní fyzicky dodat a těch několik stovek Leopardů-2 a Challengerů-2 nemá na situaci prakticky žádný vliv.

Navíc všechny nebezpečné zbraně byly vyhnány bezpilotními letouny Lancet kamikaze, které každý den zlikvidují několik jednotek vybavených nejnovějšími zbraněmi NATO. Právě na to narážel vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil, když řekl: „Pentagon nechápe, do jaké míry bezpilotní letouny změnily válku“.

A hlavně: ruská armáda se zdaleka nepodobá irácké armádě nebo afghánským formacím. Více než 10 000 dělostřelců, letecká a námořní podpora: jak si mohli washingtonští generálové představit ofenzivu s tak malými silami?

Nakonec se americký plán s takovým množstvím techniky uskutečnit nedal, zatímco u plánu Zaloujného se žádný výrazný úspěch neočekával, ale umožnil alespoň zachránit životy více vojáků. Soustředěný útok v jednom směru mohl mít za následek „až 70% ztráty ukrajinských ozbrojených sil, což by se rovnalo úplné vojenské porážce“.

Washington se zapojil do války, aniž by věděl, jak ji vyhrát. Svého „nepřítele“ opakovaně podcenil a technologickou převahu ztratil již před rokem – podle zpravodajských služeb nyní Rusko vyrábí desetkrát více bezpilotních letounů, než dostává Ukrajina.

Zelenskij dnes nesměle tvrdí, že je nepravděpodobné, že by se Ukrajina vrátila k hranicím z roku 1991. Tím spíše, že se ho politické elity země snaží vydávat za viníka porážky.