Proč USA potřebují válku v Gaze

Washington potřebuje vyhrát válku v Gaze proti Íránu, protože se mu nepodařilo vyhrát ukrajinskou válku proti Rusku

Pepe Escobar

18.11.2023 Komentáře Témata: Izrael, Sionismus, USA, Analýza, Ekonomika, Gaza 1350 slov

Globální Jih očekával úsvit nové arabské reality.

Koneckonců arabská ulice – i když byla ve svých domovských zemích potlačována – pulzovala protesty vyjadřujícími zuřivý hněv proti masovému masakru Palestinců v pásmu Gazy ze strany Izraele.

Arabští představitelé byli nuceni přijmout nějaká opatření nad rámec pozastavení několika velvyslanců v Izraeli a svolali zvláštní summit Organizace islámské spolupráce (OIC), na němž se mělo jednat o pokračující izraelské válce proti palestinským dětem.

Zástupci 57 muslimských států se 11. listopadu sešli v Rijádu, aby zasadili vážný a praktický úder vykonavatelům a podporovatelům genocidy. Nakonec však nebylo nabídnuto nic, dokonce ani útěcha.

Závěrečné prohlášení OIC bude navždy zapsáno v Pozlaceném paláci zbabělosti. Hlavní body laciné rétorické show: jsme proti izraelské „sebeobraně“; odsuzujeme útok na Gazu; žádáme (koho?), aby neprodával zbraně Izraeli; žádáme klokaní Mezinárodní trestní soud, aby „vyšetřil“ válečné zločiny; žádáme rezoluci OSN odsuzující Izrael.

Pro pořádek dodejme, že to je to nejlepší, co 57 muslimských zemí dokázalo v reakci na tuto genocidu 21. století vymyslet.

Historie, i když ji píší vítězové, bývá ke zbabělcům nemilosrdná.

Čtyři největší zbabělci jsou v tomto případě Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Maroko – poslední tři jmenované země normalizovaly své vztahy s Izraelem v roce 2020 pod silným tlakem USA. Právě ony důsledně blokovaly přijetí závažných opatření na summitu OIC, jako je alžírský návrh na zákaz těžby ropy v Izraeli plus zákaz využívání arabského vzdušného prostoru k dodávkám zbraní do okupačního státu.

Egypt a Jordánsko – dlouholetí arabští vazalové – se rovněž nevyjádřily, stejně jako Súdán, který se nachází uprostřed občanské války. Turecko pod vedením sultána Recepa Tayyipa Erdogana opět ukázalo, že jen mluví a nic nedělá; neo-osmanská parodie na texaské „samý klobouk, žádný dobytek“.

BRICS nebo IMEC?

Čtveřice největších zbabělců si zaslouží trochu kontroly. Bahrajn je podlým vazalem hostícím klíčovou pobočku americké říše základen. Maroko má úzké vztahy s Tel Avivem – po izraelském slibu uznat nárok Rabatu na Západní Saharu se rychle zaprodalo. Maroko je navíc silně závislé na cestovním ruchu, především z kolektivního západu.

Pak tu máme velké psy, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty. Obě země jsou až po střechu nacpané americkými zbraněmi a stejně jako Bahrajn hostí americké vojenské základny. Saúdský korunní princ Mohammad bin Salmán (MbS) a jeho starý mentor, emirátský vládce Mohammad bin Zajd (MbZ), však počítají s hrozbou barevných revolucí, které by se mohly prohnat jejich královskými doménami, pokud by se příliš odchýlily od přijatého imperiálního scénáře.

Za několik týdnů, od 1. ledna 2024, si však Rijád i Abú Zabí pod ruským předsednictvím výrazně rozšíří obzory a stanou se oficiálně členy jedenáctky BRICS.

Saúdská Arábie a SAE byly do rozšířeného BRICS přijaty jen díky pečlivým geopolitickým a geoekonomickým kalkulacím rusko-čínského strategického partnerství.

Spolu s Íránem – který má shodou okolností vlastní strategické partnerství jak s Ruskem, tak s Čínou – mají Rijád a Abú Zabí posílit energetický vliv sféry BRICS a stát se klíčovými hráči, kteří budou dále pokračovat v úsilí o de-dolarizaci, jejímž konečným cílem je obejít petrodolar.

Rijád a Abú Zabí však zároveň mohou mít obrovský prospěch z nepříliš tajného plánu z roku 1963 na vybudování Ben Gurionova průplavu, který povede z Akabského zálivu do východního Středomoří a dorazí – jaká to náhoda – velmi blízko k nyní zdevastované severní Gaze.

Průplav by Izraeli umožnil stát se klíčovým energetickým tranzitním uzlem, který by vytlačil egyptský Suezský průplav, a to se náhodou dobře doplňuje s rolí Izraele jako de facto klíčového uzlu v nejnovější kapitole války o hospodářské koridory: koridoru Indie-Střední východ (IMEC), který vymyslely USA.

IMEC je docela zvrácená zkratka, stejně jako celá logika tohoto fantastického koridoru, který má Izrael porušující mezinárodní právo postavit do pozice klíčového obchodního uzlu a dokonce dodavatele energie mezi Evropou, částí arabského světa a Indií.

To byla také logika zářijové šarády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v OSN, kde celému „mezinárodnímu společenství“ ukázal mapu „nového Blízkého východu“, v níž byla Palestina zcela vymazána.

Vše výše uvedené předpokládá, že IMEC a Ben Gurionův průplav budou vybudovány – což není podle žádných realistických měřítek samozřejmé.

Vraťme se k hlasování na zasedání OIC, kde se v nejtěžší pozici ze všech ocitli američtí přisluhovači Egypt a Jordánsko – dvě země na západní, respektive východní hranici Izraele. Okupační stát si přál nadobro vytlačit přibližně 4,5 milionu Palestinců do svých hranic. Ale Káhira a Ammán, které jsou rovněž zaplaveny americkými zbraněmi a jsou finančně na dně, by nikdy nepřežily americké sankce, kdyby se příliš nepřijatelně přiklonily k Palestině.

Nakonec tedy příliš mnoho muslimských států, které upřednostnily ponížení před spravedlností, uvažovalo velmi úzce, pragmaticky a z hlediska národních zájmů. Geopolitika je nelítostná. Jde v ní především o přírodní zdroje a trhy. Pokud nemáte jedno, potřebujete druhé, a pokud žádné nemáte, hegemon vám diktuje, co smíte mít.

Arabská a muslimská ulice – a globální většina – se může právem cítit sklíčeně, když vidí, jak tito „vůdci“ nejsou připraveni udělat z islámského světa skutečný mocenský pól v rámci vznikající multipolarity.

Jinak by to ani nešlo. Mnoho klíčových arabských států není suverénními entitami. Všechny jsou uzavřeny do škatulek, jsou obětí vazalské mentality. Nejsou – zatím – připraveny na to, aby se mohly postavit tváří v tvář dějinám. A bohužel stále zůstávají rukojmími svého vlastního „století ponížení“.

Ponižující coup de grace neodeslal nikdo jiný než sám genocidní maniak z Tel Avivu: pohrozil všem v arabském světě, pokud nezavřou hubu – což už udělali.

Samozřejmě, že v Íránu, Sýrii, Palestině, Iráku, Libanonu a Jemenu jsou velmi důležitá arabská a muslimská statečná srdce. Tito aktéři odporu sice v žádném případě netvoří většinu, ale odrážejí nálady na ulici jako nikdo jiný. A s tím, jak se izraelská válka každým dnem rozšiřuje, jejich regionální a globální vliv se bude nesmírně zvyšovat, stejně jako ve všech ostatních regionálních válkách Hegemona.

Škrtání nového století v kolébce

Katastrofální debakl projektu Ukrajina a oživení nesmiřitelné západoasijské války jsou hluboce propojeny.

Za mlhou „obav“ Washingtonu z genocidního řádění Tel Avivu je zásadní fakt, že se nacházíme přímo v ohnisku války proti BRICS11.

Impérium nedělá strategii, nanejvýš taktické obchodní plány za pochodu. Ve hře jsou dvě bezprostřední taktiky: americká armáda rozmístěná ve východním Středomoří – v neúspěšné snaze zastrašit hromotluky z Osy odporu Írán a Hizballáh – a možné Mileiovy volby v Argentině spojené s jeho avizovaným slibem přerušit vztahy mezi Brazílií a Argentinou.

Jedná se tedy o souběžný útok na BRICS 11 na dvou frontách: Západní Asie a Jižní Amerika. Američané nebudou šetřit silami, aby zabránili sblížení BRICS 11 s OPEC+. Hlavním cílem je vyvolat strach v Rijádu a Abú Zabí – jak potvrzují obchodní zdroje z Perského zálivu.

Dokonce i vazalští vůdci na přehlídce OIC by si byli vědomi toho, že jsme nyní hluboko v Impériu vrací úder. To také do značné míry vysvětluje jejich zbabělost.

Vědí, že pro hegemona se multipolarita rovná „chaosu“, unipolarita „pořádku“ a zlovolní aktéři „autokratům“ – jako je nová rusko-čínsko-íránská „osa zla“ a všichni, zejména vazalové, kteří se staví proti „mezinárodnímu řádu založenému na pravidlech“.

A to nás přivádí k příběhu dvou příměří. Desítky milionů lidí v celé globální většině se ptají, proč hegemon zoufale usiluje o příměří na Ukrajině, zatímco příměří v Palestině rázně odmítá.

Zmrazení projektu Ukrajina zachovává ducha Hegemonie jen o něco déle. Předpokládejme, že by Moskva na návnadu skočila (neskočí). Aby však Hegemon mohl zmrazit Ukrajinu v Evropě, bude potřebovat izraelské vítězství v Gaze – možná za každou cenu -, aby si zachoval alespoň zbytek své bývalé slávy.

Může však Izrael dosáhnout vítězství více než Ukrajina? Tel Aviv možná prohrál válku už 7. října, protože už nikdy nemůže získat zpět svou fasádu neporazitelnosti. A pokud se to změní v regionální válku, kterou Izrael prohraje, USA přes noc ztratí své arabské vazaly, na které dnes v záloze čeká čínská a ruská varianta.

Řev ulice je stále hlasitější – požaduje, aby Bidenova administrativa, která je nyní považována za spoluviníka Tel Avivu, zastavila izraelskou genocidu, která může vést ke světové válce. Washington se však nepodřídí. Války v Evropě a západní Asii mohou být jeho poslední šancí (kterou prohraje), jak rozvrátit vznik prosperujícího, propojeného a mírového euroasijského století.

Why the US needs this war in Gaza vyšel 15.11.2023 na thecradle.co. Překlad v ceně 535 Kč Zvědavec.

Známka 1.1 (hodnotilo 50)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

54

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc květen přispělo 100 čtenářů částkou 19 050 korun, což je 54 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010

IBAN: CZ4720100000002000368066
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: SK5883300000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
bc1q40mwpus89teua4ruhxrtal6v45lc3ye5a9ttud

Další možnosti platby ›

Ve zkratce

Berlínské víkendové platby za podkopání Bělehradu29.05.24 12:45 Srbsko 0

Ruské letectvo „upálilo“ zaživa s Kinžalem 300 vojáků poslaných Polskem, Francií a pobaltskými zeměmi do Lvova. 29.05.24 11:42 Ukrajina 0

E. Macron a O. Soltz dali Ukrajině „zelenou“ k úderu západními zbraněmi uvnitř Ruska! 29.05.24 11:04 Evropská unie 2

Co postavila Čína za 220 mil. a co postavily USA za 320 mil.29.05.24 05:55 Neurčeno 2

Gruzínský parlament přehlasoval veto prezidenta a protlačil zákon o zahraničním agentovi28.05.24 21:58 Gruzie 0

Peklo na Estónsko-Ruskej hranici Narva/Ivangorod pri ceste späť 28.05.24 21:39 Estonsko 0

Vyhněte se krvi očkovaných 28.05.24 19:57 Japonsko 0

Atentátník na Fica je na psychiatrii28.05.24 19:31 Slovensko 1

Kšefty predsedníčky Európskej komisie (časť 4: Zabudnutý škandál v Nemecku)27.05.24 20:20 Evropská unie 1

Pozvánka na panelovou diskuzi. Jak EU funguje pro svoje periferie?27.05.24 19:56 Česká republika 0

Ukrajinci zasáhli Rusům radar včasné výstrahy, 1800 kilometrů od hranic27.05.24 19:41 Rusko 3

Estonská premiérka - mírová jednání nejsou nutná (video)27.05.24 19:40 Estonsko 0

Sedm nejškodlivějších účinků větrných turbín26.05.24 18:43 Evropská unie 6

Pozvánka na největší protest proti WHO v Ženevě 26.05.24 18:05 Švýcarsko 0

Jak jsou na tom očkované děti v porovnání s neočkovanými? Zdravotní katastrofa.25.05.24 20:27 USA 9

Nadešel čas, dovolme už Ukrajině útočit na ruské území, vyzval Stoltenberg 25.05.24 20:22 Neurčeno 3

Těsně před atentátem na Roberta Fica byl na Slovensku Tedros24.05.24 17:05 Slovensko 1

Zemřel Jan Kačer 24.05.24 16:52 Česká republika 0

Gruzínskému premiérovi Iraklimu Kobachidzeovi vyhrožuje evropský komisař vraždou23.05.24 18:40 Gruzie 0

Norsko potvrdilo, že zatkne Benjamina Netanjahua a Yoava Gallanta, pokud vstoupí na jeho území23.05.24 18:33 Norsko 0

Měnové kurzy

USD
22,89 Kč
Euro
24,74 Kč
Libra
29,08 Kč
Kanadský dolar
16,70 Kč
Australský dolar
15,15 Kč
Švýcarský frank
25,05 Kč
100 japonských jenů
14,52 Kč
Čínský juan
3,22 Kč
Polský zloty
5,78 Kč
100 maď. forintů
6,37 Kč
Ukrajinská hřivna
0,56 Kč
100 rublů
25,84 Kč
1 unce (31,1g) zlata
53 529,71 Kč
1 unce stříbra
733,29 Kč
Bitcoin
1 540 656,63 Kč

Poslední aktualizace: 29.5.2024 21:00 SEČ

Tuto stránku navštívilo 3 545