Sledujte plyn, abyste pochopili válku mezi Izraelem a Hamásem

10.11.2023 Komentáře Témata: Izrael, Palestina 1143 slov

Piero Messina

Sledujte plyn, abyste pochopili jeden z geostrategických důvodů války mezi Hamásem a Izraelem. Je to stále stejný příběh, války se vedou z důvodů národní bezpečnosti a pro peníze. Plyn je základním zdrojem pro ekonomiky budoucnosti. Naproti Pásmu Gazy se nachází obrovský poklad, který by mohl přinést elektřinu a bohatství do Pásma a zbytku Palestiny a emancipovat zemi od mezinárodní humanitární pomoci. Naleziště se nazývá Gaza Marine a nachází se přibližně 36 kilometrů od palestinského pobřeží v hloubce 610 metrů. Podle odhadů by obsahovalo 1 000 miliard metrů krychlových plynu a zajistilo by příjmy ve výši 4,5 miliardy dolarů, stabilní zdroj dodávek energie pro domácnosti, odsolovací zařízení a pro rozvoj zemědělství. Tento poklad, objevený téměř před čtvrtstoletím, opozice v Tel Avivu nikdy nevyužila. Nový konflikt, který v Pásmu vypukl, přišel právě ve chvíli, kdy se zdálo, že Izrael a palestinská samospráva za zprostředkování Egypta nalezly dohodu o zahájení prací na ložisku.

Plynové pole bylo objeveno v roce 1999 společností British Gas. Rozvoj mořského pole v Gaze je potenciálně hlavním pilířem energetické bezpečnosti Palestiny, který přispěje k soběstačnosti ve výrobě energie tím, že sníží závislost na dovážených zdrojích energie. Náklady na rozvoj mořského pole v Gaze se odhadují na 1 miliardu dolarů. Podle rozhodnutí Rady ministrů Palestiny se práva na rozvoj skládají z aliance mezi Palestinským investičním fondem a společností Consolidated Contractors Company (CCC), a to každá ve výši 27,5 % podle práv, která jim byla udělena stávající licenční dohodou.

[...]

Zbývajících 45 % bude přiděleno mezinárodní rozvojové společnosti, která podléhá schválení palestinskou radou ministrů. V roce 2021 podepsaly strany zapojené do plynového pole v Gaze, Palestinský investiční fond, Egyptská plynárenská holdingová společnost (EGAS) a Konsolidovaná dodavatelská společnost „Memorandum o porozumění o spolupráci při rozvoji plynového pole v Gaze a nezbytné infrastruktury, jehož účelem je uspokojit potřeby Palestiny v oblasti zemního plynu, posílit spolupráci mezi oběma státy a vyvážet část plynu do Egypta. Mezi oběma stranami probíhají rozhovory s cílem dosáhnout dohody o rozvoji pole, které bude mít významný dopad na energetický sektor v Palestině.“

Pokud jde právě o hospodaření s plynem, Hamás v posledních letech kritizoval „monopol“ palestinské samosprávy na rozhodování v Palestině. Mluvčí Hamásu na Twitteru uvedl, že „je ostudné, že představitelé Palestinské samosprávy a Fatahu v Ramalláhu prodávají palestinskému lidu iluzi o řízení státu“. Dodal, že Palestinská samospráva nedokázala realizovat žádné národní aspirace palestinského lidu.

Mořské pole v Gaze bylo vždy předmětem politických ambicí a mediální kampaně nepřinesly nic konkrétního. Bylo září 2000, když tehdejší vůdce Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) Jásir Arafat vystoupil v televizi, aby oznámil objev zemního plynu u pobřeží Gazy. Rok předtím Arafat podepsal smlouvu s britskou společností British Gas o provádění průzkumu ve vodách, které Palestině připadly podle dohod z Osla II z roku 1995. Pro vůdce OOP byl tento objev „darem od Boha“ pro palestinský lid na několik generací dopředu. „Poskytne to pevný základ pro naši ekonomiku, pro vytvoření nezávislého státu s hlavním městem svatým Jeruzalémem,“ prohlásil při nalodění na rybářskou loď.

[...]

Nadšení netrvalo dlouho: nejprve vypukla druhá intifáda a poté nástup Hamásu dodal sílu izraelskému odporu, který účinně zablokoval jakýkoli projekt využití mořského pásma Gazy. Tel Aviv chce mít podíl na vytěženém plynu: pro Izrael, který nemá dostatek vlastních zdrojů, je to také otázka bezpečnosti dodávek energie. Převzetí moci v Gaze Hamásem v roce 2007 situaci ještě zhoršilo. „Zlomovým bodem byla izraelská vojenská operace v Gaze v prosinci 2008 – napsal Mahmoud Elkhafif, koordinátor pro Palestinu agentury Unctad při OSN – Po této operaci byla palestinská ložiska zemního plynu fakticky předána pod izraelskou kontrolu bez ohledu na mezinárodní právo. Otázka svrchovanosti nad plynovými poli v Gaze je zásadní. Z právního hlediska patří zásoby plynu okupovaným palestinským územím.“

Skutečný problém spočívá v tom, že palestinská vláda nikdy neměla možnost toto právo proměnit v konkrétní dílo. K vybudování závodů schopných využívat toto plynové pole jsou zapotřebí schopnosti společností, jako je British Gas, která se později spojila s gigantem Shell. Britové, kteří v určitém okamžiku začali vyjednávat přímo s Izraelem a obešli tak palestinskou samosprávu, však nejsou schopni najít dohodu. Navíc Tel Aviv nyní zjistil, že je na plyn bohatší, než se domníval: ještě v moři nachází dvě gigantická ložiska, nejprve Tamar a pak Leviatan, která mu umožňují vyřešit věčnou energetickou krizi a dokonce se stát exportní zemí. V Tel Avivu bude trvat 4 roky, než v roce 2013 spustí těžbu Tamaru, zatímco v roce 2019 se začne těžit i Leviatan. Rekordní časy, zejména ve srovnání s těmi, které byly dosaženy v případě Marine v Gaze.

V roce 2018 však společnost Shell od projektu upustila. Na jeho místo vedle palestinského státního investičního fondu přichází společnost Consolidated Contractors Company, kterou založil palestinský křesťan Said Khoury. Druhá polovina koláče námořních práv v Gaze zůstává palestinskému státnímu investičnímu fondu. Změna vlastníka však nevede k ukončení patové situace.

V roce 2019 vydala OSN zprávu s jednoznačným názvem: „Ekonomické náklady izraelské okupace pro palestinský lid: nerealizovaný potenciál ropy a plynu“. Podle výpočtů OSN má naleziště hodnotu 4,5 miliardy dolarů v příjmech za dvacet let. Částka, která by Západnímu břehu Jordánu a Gaze umožnila nejen emancipovat se od Izraele a vyrábět si vlastní elektřinu (Palestinská samospráva platí Tel Avivu každoročně energetický „účet“ ve výši zhruba 22 milionů dolarů), ale také snížit, a to nikoliv nepatrně, závislost na mezinárodní pomoci pro své hospodářství a pro obnovu pásma.

Nyní se situace zkomplikovala i pro Izrael. V důsledku války musel Izrael pozastavit činnost na ložisku plynu Tamar ve Středozemním moři: nachází se asi dvacet kilometrů od pobřeží Ašdodu, města ležícího na jižním pobřeží Izraele. Těžební plošina je zranitelná, protože je v dosahu všech raket vypálených z pásma Gazy.

Tamar je důležitým nalezištěm zejména pro izraelskou poptávku po energii, ale část jeho produkce se vyváží do Egypta a Jordánska. Ten zase část izraelského plynu prodávaného Egyptu vyváží do Evropy ve formě zkapalněného plynu (LNG) z terminálů Damietta a Idku: závod v Damiettě je spoluzřízen italskou společností Eni.

Loni 10. října Chevron – americká ropná společnost, která spravuje lokalitu Tamar – pozastavil vývoz izraelského plynu do Egypta a Jordánska prostřednictvím podmořského plynovodu East Mediterranean Gas (EMG).

EMG je hlavní spojovací infrastrukturou mezi Egyptem a nalezištěm Leviathan: jedná se o největší izraelské plynové pole, které se rovněž nachází v tamních vodách a které rovněž spravuje společnost Chevron. Toky procházející EMG byly převedeny do jiného plynovodu, Arabského plynovodu, který vede do Jordánska a Egypta.

Na konci října však Egypt oznámil, že dovoz plynu z Izraele je nulový, pravděpodobně – jak napsala agentura Bloomberg – kvůli uzavření pole Tamar. Dá se očekávat, že Evropská unie bude dostávat méně LNG z Egypta, který se již nyní potýká s problémy při uspokojování své poptávky po elektřině.

Útok Hamásu zkomplikoval Izraelcům těžbu a vývoz plynu, a tedy i plány na jeho přeměnu v energetický uzel pro evropský trh.

FOLLOW THE GAS TO UNDERSTAND THE WAR BETWEEN ISRAEL AND HAMAS vyšel 8.11.2023 na southfront.press. Překlad v ceně 507 Kč Zvědavec.

Známka 1.0 (hodnotilo 41)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

9

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc září přispělo 20 čtenářů částkou 3 222 korun, což je 9 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010

IBAN: CZ4720100000002000368066
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: SK5883300000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
bc1q40mwpus89teua4ruhxrtal6v45lc3ye5a9ttud

Další možnosti platby ›

Ve zkratce

Proč je plánovaný schodek tak vysoký? 07.09.24 07:22 Česká republika 0

Vášáryová: Voliči Fica, Babiše a Kaczyńského jsou frustrovaní a rozumově nedovyvinutí07.09.24 07:09 Slovensko 1

Průšvih Boeingu, jaký tu ještě nebyl07.09.24 06:42 USA 1

Soukromá banka Rothschild & Co odvrátila ukrajinský dluhový kolaps06.09.24 17:22 Ukrajina 1

Čeští europoslanci vyzvali Borrella, aby tlačil na volnost Kyjeva v použití zbraní 06.09.24 15:13 Evropská unie 0

Zavřeli jste za covidu děti u porna, tak se nedivte06.09.24 14:44 Česká republika 1

Mezinárodní měnový fond se po třech letech vrací do Ruska 06.09.24 06:38 Rusko 0

Kanárské ostrovy: Rekordní příjezd 25 524 Afričanů na 373 lodích (video)06.09.24 05:59 Španělsko 5

Propad českého průmyslu pokračuje05.09.24 18:38 Česká republika 0

Nové americké jaderné bomby v Evropě05.09.24 18:31 USA 0

O Maďarsku bez Maďarska. Takto se jedná v europarlamentu05.09.24 18:19 Evropská unie 0

Bartoš nezvládl ukočírovat projekt stavebního řízení ani do září, ale to nevadí a je za selhání nepostižitelný05.09.24 09:31 Česká republika 1

Policisté budou protestovat před Úřadem vlády04.09.24 18:23 Česká republika 2

56,7 % pro Trumpa. Ameriku zasáhl odhad04.09.24 14:31 USA 0

Lidé nestávkují, protože nevěří 04.09.24 14:24 Česká republika 0

Maďarsko a Rumunsko budou dovážet podmořským kabelem elektřinu z Kavkazu04.09.24 11:34 Maďarsko 0

Po výrobci traktorů John Deere dává ruce pryč od LGBT aktivismu i automobilka Ford04.09.24 10:20 Neurčeno 0

Co se stalo v Poltavě04.09.24 09:12 Ukrajina 2

Turecko podalo žádost o členství v BRICS04.09.24 09:05 Turecko 0

Fico chce odvolat Šimečku04.09.24 08:27 Slovensko 0

Měnové kurzy

USD
22,59 Kč
Euro
25,05 Kč
Libra
29,66 Kč
Kanadský dolar
16,63 Kč
Australský dolar
15,06 Kč
Švýcarský frank
26,79 Kč
100 japonských jenů
15,87 Kč
Čínský juan
3,19 Kč
Polský zloty
5,85 Kč
100 maď. forintů
6,36 Kč
Ukrajinská hřivna
0,55 Kč
100 rublů
25,02 Kč
1 unce (31,1g) zlata
56 404,77 Kč
1 unce stříbra
630,91 Kč
Bitcoin
1 222 737,16 Kč

Poslední aktualizace: 7.9.2024 21:00 SEČ

Tuto stránku navštívilo 4 728