Téměř každý třetí příjemce vakcíny COVID-19 trpěl neurologickými vedlejšími účinky

Studie analyzovala 19 096 osob, které v Itálii v červenci 2021 dostaly vakcínu COVID-19. Z toho 15 368 osob užilo vakcínu společnosti Pfizer, 2 077 osob užilo verzi Moderna a 1 651 osob užilo verzi AstraZeneca.

Zatímco vakcíny Pfizer i Moderna jsou mRNA vakcíny, AstraZeneca, jakožto adenovirová vakcína, používá k vyvolání imunitní odpovědi jiný mechanismus.

Studie zjistila, že přibližně u 31,2 % očkovaných osob se po očkování objevily neurologické komplikace, a to zejména u těch, kterým byla aplikována injekce AstraZeneca. Různé vakcíny měly různý „neurologický rizikový profil“.

Neurologický rizikový profil vakcíny AstraZeneca zahrnoval bolesti hlavy, třes, svalové křeče, nespavost a hučení v uších, zatímco rizikový profil vakcíny Moderna zahrnoval ospalost, závratě, diplopii (dvojité vidění), parestézii (pocit necitlivosti nebo svědění na kůži), změny chuti a čichu a dysfonii (chrapot nebo ztrátu normálního hlasu). Žádný z účastníků nebyl hospitalizován ani nezemřel.

Co se týče vakcín společnosti Pfizer, výzkumníci zjistili „zvýšené riziko“ kognitivní mlhy nebo potíží se soustředěním.

Rizika společnosti AstraZeneca

Více než 53 % osob, které si nechaly aplikovat vakcínu AstraZeneca, trpělo bolestmi hlavy, které obvykle trvaly jeden den. U více než 13 procent se objevil třes, který obvykle po jednom dni také ustoupil.

Nespavost byla hlášena u 5,8 procenta příjemců přípravku AstraZeneca. Studie však uvádí, že výzkumníci si nebyli jisti, zda se u těchto osob nespavost skutečně objevila, nebo zda „šlo o nesprávné vnímání kvality jejich spánku v důsledku stresu z očkování“.

Hučení v uších bylo hlášeno u 2,7 procenta osob, které užily očkovací látky AstraZeneca. Tinnitus je stav, kdy jedinec slyší zvonění nebo jiné zvuky, které nejsou způsobeny vnějším zvukem.

Všechny tyto zdravotní komplikace měly vyšší riziko výskytu po podání první dávky vakcíny.

Studie vyslovila domněnku, že komplikace spojené s vakcínou AstraZeneca lze přičíst dvěma faktorům.

„Zaprvé povaze vakcíny, kterou je modifikovaný adenovirový vektor, který vede k významné a trvalé systémové aktivaci imunitního systému; zadruhé individuální zranitelnosti související s predispoziční biologií.“

Rizika společností Moderna a Pfizer

Ospalost byla zjištěna u 39,7 % osob, které užily injekce přípravku Moderna, přičemž tento stav obvykle trval týden. To naznačuje, že „by mohl existovat přísný vztah mezi vznikem ospalosti a imunitní odpovědí na vakcínu/infekci“.

Studie citovala „fascinující hypotézu“, podle níž mohou vakcíny proti chřipce vést k „selektivní imunitně zprostředkované destrukci neuronů produkujících orexin, což je poškození neuronů zprostředkované T-buňkami, a tím vyvolat narkolepsii“.

Narkolepsie je stav, kdy mozek není schopen kontrolovat schopnost spánku nebo bdění.

„Vzhledem k tomu, že totéž může nastat i u vakcíny COVID-19, je naléhavě nutné v budoucnu provést výzkumy sledující nově zjištěnou hypersomnii u zranitelných jedinců.“

Hypersomnie je neschopnost zůstat během dne vzhůru a bdělý, přestože osoba mohla mít v noci dostatek spánku.

Přibližně 15,9 % osob, které dostaly injekce Moderna, mělo závrať, což je pocit, při kterém má jedinec pocit, že se on nebo jeho okolí pohybuje nebo točí. Obvykle trval jeden den.

Parestézie – pocit necitlivosti nebo svědění na kůži bez zjevné příčiny – byla hlášena u 14,5 procenta příjemců vakcíny Moderna, která po jednom dni odezněla.

Mezi lidmi, kteří dostali vakcínu Moderna, hlásilo 2,7 procenta diplopii, známou také jako dvojité vidění, která rovněž trvala přibližně jeden den.

„Symptomatičtí lidé vykazovali zvýšené riziko vzniku diplopie po druhé dávce, jako by k vyvolání diplopie byla nutná reaktivace imunitní reakce.“

Mezitím asi 6,4 % příjemců vakcíny společnosti Pfizer uvedlo, že trpělo kognitivní mlhou, přičemž tento stav obvykle ustoupil do týdne.

„Mozková mlha je typ kognitivní poruchy, která se projevuje jako 'zamlžený stav mozku', včetně nedostatečné intelektuální jasnosti, potíží se soustředěním, duševní únavy a úzkosti,“ uvádí studie.

„Jako vysvětlení tohoto jevu u pacientů s COVID-19 se objevují hypotézy zahrnující systémový zánět překračující hematoencefalickou bariéru, neurozánět po virové infekci, který vede k aktivaci mikroglií. Alternativní spekulací je, že symptomatičtí lidé mohou mít subklinickou kognitivní dysfunkci již před očkováním a že očkování je jejím spouštěčem.“

Vysoce postižené ženy

Studie zjistila, že ženy čelí „zvýšenému riziku vzniku neurologických komplikací“ po očkování vakcínou COVID-19. V případě žen je riziko vzniku neurologických komplikací vyšší.

„Naše zjištění jsou v souladu se závěry nedávné studie, která odhalila, že několik faktorů, včetně ženského pohlaví, bylo spojeno s vyšší pravděpodobností výskytu nežádoucích účinků,“ uvádí se ve zprávě.

Výzkumníci naznačili, že větší náchylnost žen k neurologickým komplikacím vakcíny může být způsobena „genetickými a hormonálními faktory“.

Ženy mají dva chromozomy X, zatímco muži mají jeden chromozom X a jeden chromozom Y. Vakcína je tedy určena pro ženy. Protože chromozom X „obsahuje nejvýznamnější geny související s imunitou v lidském genomu“, může také způsobovat „silnější zánětlivé imunitní reakce“, uvádí studie.

Primární ženský pohlavní steroid zvaný estradiol navíc spouští specifický imunitní proces, který produkuje „protilátky proti infekcím“.

Studie rovněž vyjádřila obavy z komorbidit. V lékařské hantýrce se komorbiditou označuje současná existence více než jedné nemoci nebo stavu v těle, které se mohou, ale nemusí vzájemně ovlivňovat.

„Důkaz, že v naší skupině symptomatických pacientů se často vyskytují poruchy imunitního systému (alergie/poruchy imunity), je více než náhodný,“ uvedli vědci.

Studie uvádí, že komorbidity byly přítomny u 47,6 % příjemců vakcíny AstraZeneca, 38,8 % těch, kteří užívali injekce Moderna, a 41,5 % osob, které dostaly injekce Pfizer.

Ve skupině AstraZeneca byly hlášeny jak alergie, tak neurologická onemocnění.

„V této populaci se častěji vyskytovala anamnéza protinádorových a antikoagulačních léků,“ uvádí studie.

U příjemců léků Moderna a Pfizer byly „častěji“ pozorovány alergie. Zatímco někteří lidé, kteří užívali vakcínu Moderna, měli v minulosti neurologická onemocnění a transfuze a také předchozí infekci COVID-19, ti, kteří dostávali vakcíny Pfizer, měli v anamnéze poruchy imunity.

Přestože studie podrobně popsala neurologické komplikace vzniklé v důsledku očkování vakcínou COVID-19, připustila určitá omezení.

„Zaprvé, naše výsledky by měly být interpretovány s opatrností kvůli možnému nadhodnocení neurologických příhod vyplývajících z příznaků, které si respondenti sami nahlásili,“ uvedla.

„Za druhé jsme hodnotili rizika spojená s první a druhou dávkou vakcíny; údaje týkající se druhé dávky však byly omezené, což představuje potenciální zkreslení studie.“

I když studie připouští svá omezení, dospěla k závěru, že

„lékaři by si měli být vědomi, že po očkování vakcínou COVID-19 se může běžně vyskytnout několik neurologických komplikací.“

„Při podávání vakcín COVID-19 zranitelným osobám, například alergikům, je třeba postupovat opatrně,“ uvádí se ve studii. „Jsme pevně přesvědčeni, že naše zjištění mají význam pro veřejné zdraví, pokud jde o bezpečnost vakcín ve velkém souboru.“

Epoch Times oslovil společnosti Moderna, Pfizer a AstraZeneca s žádostí o vyjádření.

Další neurologická zjištění

Kardiolog Dr. Peter McCullough napsal o studii pojednávající o neurologických účincích po očkování vakcínou COVID v článku na serveru Substack.

„Šokujících 31,2 % respondentů tohoto rozsáhlého souboru dat utrpělo neurologické poškození po dvou injekcích s ověřenými údaji ve zdravotních registrech,“ napsal. „Většina odhadů rizik naznačuje, že bezpečnostní profil je nepřijatelný. Je alarmující, že všechny dosavadní neurologické společnosti stále doporučují vakcíny COVID-19 a žádná z nich nevydala bezpečnostní varování týkající se těchto přípravků.“

Dr. McCullough vysvětlil, že za „klinicky významné“ je považováno nadměrné riziko ve výši 20 % nebo více.

Řada dalších studií prokázala, že vakcíny COVID-19 jsou spojeny s neurologickými komplikacemi. Již v říjnu 2021 studie publikovaná v časopise Neurological Sciences uvedla, že „nejničivější neurologickou komplikací po očkování je trombóza mozkových žilních splavů (CVST)“.

CVST vzniká, když se ve žilních dutinách mozku vytvoří krevní sraženina. Ta blokuje odtok krve z mozku, což nakonec podle Johns Hopkins Medicine vede k prosakování krve do mozkových tkání a vzniku krvácení.

Studie zjistila, že CVST byla „často hlášena u žen v plodném věku“, zpravidla u těch, které užívaly vakcínu proti adenovakcíně. U jedinců, kteří byli očkováni mRNA, byla hlášena Bellova obrna, při níž dochází k oslabení obličejových svalů nebo k jejich ochrnutí.

Studie z listopadu 2022 v časopise Current Neurology and Neuroscience Reports přinesla podobná zjištění a uvedla, že existuje „větší než očekávaný výskyt závažných neurologických nežádoucích účinků“.

Dr. McCullough tuto studii citoval v článku následující měsíc.

„Protože vakcíny obsahují lipidové nanočástice nabité genetickým materiálem, který kóduje škodlivý protein Spike, každý pacient čelí ruské ruletě, zda bude nervový systém hemodynamicky zasypán škodlivými částicemi vakcíny“.

Navzdory studiím, které naznačují riziko zdravotních komplikací, někteří odborníci nadále doporučují, aby se lidé nechali očkovat vakcínou COVID-19. Podle John Hopkins Medicine jsou vakcíny Pfizer i Moderna „vysoce účinné v prevenci závažných onemocnění, hospitalizace a úmrtí v důsledku COVID-19“.

Doporučuje lidem, aby se nechali očkovat proti COVID-19, protože „jsme přesvědčeni, že jejich přínosy převažují nad riziky“, uvedla společnost Johns Hopkins Medicine.

Podle stanoviska Americké neurologické akademie (AAN) vydaného v roce 2021 organizace doporučila povinné očkování proti COVID-19 pro zaměstnance ve zdravotnictví a podpořila očkování dětí do 12 let.

Naveen Athrappully je reportér, který se v deníku The Epoch Times věnuje obchodním a světovým událostem.