Izraelská vojenská cenzura před vámi skrývá pravdu

Na rozdíl od toho, co jsem napsal minulý týden na základě depeší západních a arabských tiskových agentur, které byly filtrovány izraelskou vojenskou cenzurou, útok na Izrael 7. října 2023 (operace „Potopa Al-Aksá“) nespáchal pouze Hamás. Rozhodnutí o útoku přijala jednotná operační komora celého palestinského odboje. Hamás, který je zdaleka hlavní složkou, poskytl většinu jednotek, ale podílely se na něm i další tři skupiny:

• Islámský džihád (sunnité a chomejní),
• Lidová fronta pro osvobození Palestiny (marxistická)
• a Lidová fronta pro osvobození Palestiny – generální velení (PFLP-GC).

Západní tisk informoval o barbarských zločinech spáchaných některými útočníky, nikoli však o respektu, který projevili jiní. Obvinění ze znásilnění a uřezávání hlav dětem [1] jsou válečnou propagandou. Této jednooké a lživé žurnalistice bychom se již neměli divit.

Toto objasnění mění interpretaci události. Už se nejedná o džihádistickou operaci Muslimského bratrstva, ale o útok všech Palestinců v Gaze. Nezúčastnil se ho pouze Fatah na Západním břehu Jordánu, který se drží stranou výše zmíněných skupin a jehož předseda Mahmúd Abbás je vážně nemocný.

Cílem této operace nebylo „zabíjet Židy“, i když to někteří džihádisté z Hamásu dělali (Izraelci napočítali celkem 2 700 mrtvých), ale zajmout vězně, civilisty a vojáky, a vyměnit je za arabské vězně v izraelských věznicích s vysokou ostrahou [2]. Tito vězni nebyli nutně bojovníci, ale také civilisté. Vězni byli odváděni, aniž by se mohli převléknout, jako připomínka způsobu, jakým izraelská armáda zacházela s egyptskými vězni na konci šestidenní války.

Izraelsko-palestinský konflikt není konfliktem mezi dvěma státy (Izrael stále nemá hranice a Palestina stále není uznána), ale mezi dvěma populacemi. Jedná se o zvláštní situaci: Palestinci nejsou zastoupeni státem a Izraelci mají jako okupační mocnost další povinnosti.

Tyto události přicházejí v době, kdy 15. května 2023 Rada pro spolupráci v Zálivu, Skupina 77, Liga arabských států, Organizace islámské spolupráce a Čína vyzvaly k pozastavení členství Izraele v OSN, dokud Tel Aviv nesplní své vlastní závazky [3].

1. Překvapila operace „potopa Al-Aksá“ Izrael?

V rozporu s tvrzením koaliční vlády Benjamina Netanjahua operace „Potopa Al-Aksá“ Izrael nepřekvapila. Útok byl plánován již od střetů v květnu 2021.

Podle CNN Hamás své bojovníky na tuto operaci cvičil rok a půl [4]. V Gaze vybudoval šest výcvikových táborů a natočil propagační filmy. Videa z těchto výcviků byla zveřejněna několik týdnů před útokem. [5]

V březnu 2023 vyslal Hamás do Ruska silnou delegaci. Při této příležitosti varovalo ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, že mu dochází trpělivost a že jeho hněv je „na pochodu“.

V roce 2023 Írán zorganizoval rozhovory mezi různými silami podporujícími nezávislost v regionu, Hizballáhem, Islámským džihádem a Hamásem. Konaly se v Bejrútu (Libanon) za předsednictví generála Ismáíla Kááního, velitele brigád al-Kuds íránských Revolučních gard. Cílem těchto setkání bylo usmířit strany, které proti sobě vedly krutou válku v Gaze a poté v Sýrii. Tato setkání byla zveřejněna v květnu 2023. Při té příležitosti libanonský tisk informoval o přípravách na jednotnou operaci, která se uskutečnila 7. října. Írán je tedy zodpovědný za usmíření palestinských frakcí.

Dne 30. září telefonoval egyptský ministr zpravodajských služeb Kamel Abbás izraelskému premiérovi, aby ho varoval před velkou operací Hamásu proti Izraeli [6]. Egypt, který bojuje proti Muslimskému bratrstvu, se obával, že Izrael umožní jeho další rozvoj.

Dne 5. října CIA varovala Mossad před velkou operací sjednoceného palestinského odboje. Spojené státy se obávaly jejího rozsahu. Podle New York Times se však zprávy CIA (z 28. září a 5. října), které byly dosud tajné, nezmiňovaly o použití nových bojových technik ze strany Palestinského odporu. Izraelské zpravodajské služby poté uspořádaly schůzku k posouzení hrozby. Zúčastnily se jí Šin Bet (kontrarozvědka) a Ammán (vojenská rozvědka).

Premiér Benjamin Netanjahu a jeho úřad proto svým občanům lhali, když tvrdili, že je Hamás překvapil.

2 Proč Izrael dopustil, aby byli zabíjeni jeho vlastní lidé?

Je možné vyslovit několik hypotéz. Zde jsou čtyři z nich:

• V izraelské koaliční vládě jsou všudypřítomní osadníci, kteří nelegálně pobývají na Západním břehu Jordánu. Byli hluší a slepí k tomu, co se děje v Gaze.
• Benjamin Netanjahu, oživující ideologii svého otce Benziona Netanjahua a otcova mentora, Ukrajince Vladimira Žabotinského, měl v úmyslu skoncovat s palestinskou přítomností v Gaze i na Západním břehu. Byl to on, kdo geografickou Palestinu označil za „zemi bez národa, pro lid bez země“.
• Benjamin Netanjahu chtěl oživením starého projektu vytvořit záminku k ospravedlnění války proti Íránu a rozšíření vlivu Izraele na Blízkém východě.
• Američtí žáci německého fašisty Leo Strausse, pokračující v tom, co již dělají na Ukrajině, chtěli vytvořit záminku k ospravedlnění širší války proti Rusku.

Tyto čtyři hypotézy se vzájemně nevylučují ani nevyčerpávají.

3 Paralela s 11. zářím

Izraelští představitelé vytyčili paralelu mezi oficiální verzí útoku Hamásu a oficiální verzí útoků z 11. září 2001 ve Spojených státech. Jejich cílem je zdůraznit barbarství protivníka, překvapení tábora dobra a ospravedlnit války, které budou následovat.

Tato paralela je živena skutečností, že Hamás se prohlašuje za palestinskou odnož Muslimského bratrstva, zatímco Usáma bin Ládin byl vyškolen Mohammadem Qutbem, pokrevním bratrem myslitele Bratrstva Sajjida Qutba.

Tato paralela neobstojí: není možné, aby útoky z 11. září spáchala Al-Káida. Americké úřady nebyly nikdy schopny reagovat na mé námitky [7] vůči jejich verzi. Navíc se od těchto událostí objevily nové důkazy, které jsou v rozporu s administrativou prezidenta George W. Bushe. Dnes verzi prezidentské vyšetřovací komise nevěří 54 % Američanů.

Nicméně i když stále přesně nevíme, kdo útoky z 11. září zorganizoval, podařilo se nám identifikovat jednu skupinu, která se na nich podílela, a to Projekt pro nové americké století. Jeden z jejích hlavních členů, Elliott Abrams, byl organizátorem změny režimu Benjamina Netanjahua v Izraeli, kterou jeho opozice označila za „státní převrat“ [8]. Má za sebou dlouhou kriminální minulost, mimo jiné se podílel na genocidě Mayů, kterou organizoval izraelský terorista Jicchak Šamir a guatemalský generál Efraín Ríos Montt [9]. Ve Spojených státech byl odsouzen za lži [10] a za svou roli v aféře Írán-Contra), je důvodné se ptát na jeho možný podíl na pasivitě Izraele tváří v tvář přípravě útoku Hamásu.

Loni v červenci prezident Joe Biden jmenoval tohoto kontroverzního republikána do dvoustranné Poradní komise USA pro veřejnou diplomacii, která dohlíží na americkou propagandu ve světě.

4 Kdo vyzbrojil Hamás?

Takto sofistikovaná operace vyžaduje zdroje a zpravodajské informace, které může mít pouze stát. Zbraně, které použil, pocházely ze Spojených států, Sovětského svazu a Severní Koreje. Jsou v oběhu v Libanonu a Palestině.

Byly předloženy tři hypotézy:

• Hypotéza o odpovědnosti Íránu musí být odmítnuta, protože došlo k dohodě mezi Hasanem el-Bannou, zakladatelem Muslimského bratrstva, a Rúholláhem Chomejním, zakladatelem Íránské islámské republiky. Írán již v OSN důrazně odmítl jakoukoli odpovědnost. Přesto tuto teorii hájí Elliott Abrams [11]. Írán není zodpovědný za „potopu Al-Aksá“, ale za usmíření palestinských frakcí.
• Hypotéza o odpovědnosti Ruska není založena na žádných důkazech. Maximálně lze říci, že konflikt v Palestině pohltí západní zdroje, a tím sníží jejich tlak proti Rusku na Ukrajině. Stejně tak lze očekávat růst cen uhlovodíků, z čehož bude mít Moskva prospěch. Rusko však nemá zdroje na to, aby zahájilo novou frontu, zatímco bojuje na Ukrajině. Navíc Moskva bojuje s milicemi Muslimského bratrstva již od vzniku Ruské federace. Přesto je to teorie, kterou ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předložil 11. října v Bruselu 31 ministrům obrany NATO [12]. Podobnou výzvu přednesl na videozáznamu během zasedání i izraelský ministr obrany Yoav Galant [13].
• Hypotéza o turecké odpovědnosti však stále platí. Kromě toho, že prezident Recep Tayyip Erdoğan zorganizoval poslední kongres Hamásu v Istanbulu, hlavní představitelé Hamásu nyní žijí v Turecku, zatímco představitelé Muslimského bratrstva jako mezinárodní organizace jsou rozděleni mezi Spojené království, Katar a Turecko.

S vědomím, že CIA sleduje přípravy operace Hamásu, telefonoval americký ministr zahraničí Antony Blinken svému tureckému protějšku a bývalému šéfovi tajných služeb Hakanu Fidanovi v noci z 6. na 7. října [14], právě když Hamás zahájil útok a ještě předtím, než se izraelská armáda probudila. Antony Blinken poté telefonoval svým protějškům v Izraeli a Palestině a znovu [15] a znovu [16] do Turecka.

Nakonec na summitu ministrů obrany NATO ministr Lloyd Austin prozradil, že Spojené státy požádaly Turecko, aby zasáhlo a zajistilo propuštění amerických rukojmích. Neupřesnil však, zda toto rozhodnutí bylo přijato před vysláním lodi USS Gerald Ford, nebo až po něm.

5 Co říká mezinárodní právo o izraelsko-palestinském konfliktu?

Podle OSN mají Palestinci právo na suverénní stát v hranicích z roku 1967 s hlavním městem Východní Jeruzalém. Z této formulace vyplývá, že:

• Stát Palestina má právo mít vlastní armádu (čemuž Izrael neúprosně brání);
• všechny židovské osady po roce 1967 a východní Jeruzalém musí být vráceny Státu Palestina.
• Každý Palestinec nebo oprávněný žadatel musí mít právo vrátit se do Izraele a usadit se tam (právo na návrat). Izrael musí odškodnit ty, jejichž majetek byl recyklován nebo zničen.

Podle OSN mají Izraelci právo na suverénní stát v hranicích z roku 1967 s hlavním městem Západní Jeruzalém. Z této formulace vyplývá, že:

• Izrael má právo na vlastní armádu (kterou již má).
• Všechny židovské osady po roce 1967 a východní Jeruzalém musí být vráceny státu Palestina. Není vyloučeno, že tam Izraelci budou žít i nadále, ale jako cizinci.
• Izrael musí udělit právo pobytu každému Palestinci nebo oprávněnému žadateli, vyhnanému v roce 1948, který o to požádá. Izrael jim musí vrátit majetek nebo je odškodnit (právo na návrat).

Původně měly být tyto dva státy (Palestina a Izrael) sdruženy v nadnárodním dvojstátě, kde by každý občan měl stejný hlas. To je v současné době zjevně nemožné. Mezi oba státy, Palestinu a Izrael, by mohly vstoupit mezinárodní mírové síly. I zde se to zdá být obtížné. Jednak proto, že nikdo nebude chtít být jeho součástí, a jednak proto, že s tím OSN původně nepočítala. OSN předpokládala mírové pozorovatele, ale ne vojenské intervenční síly. Nakonec by oba státy mohly být demilitarizovány a jejich sousedé by jim zaručili neútočení.

Každý chápe, že mezinárodní právo ukládá Izraeli značné územní a majetkové ztráty, zatímco jediné, o co jde, je vzdání se nároků na Palestinu. To je však cena za spravedlnost a mír.

6 Jaká je reakce Izraele?

Koalice Benjamina Netanjahua, jejíž součástí jsou židovští supremacisté srovnatelní s muslimskými supremacisty z Hamásu, změnila v srpnu základní zákony Izraele, státu bez ústavy. Podle pozorovatelů, včetně amerického tisku, vláda provedla „státní převrat“ tím, že odstranila nezávislost soudnictví. Izraelem již několik měsíců otřásají masivní demonstrace.

Tváří v tvář tomuto útoku může Izrael přežít pouze tehdy, pokud se dohodne na sjednocení své vládnoucí třídy. Bývalý premiér Jaír Lapid požadoval, aby ministři židovské nadvlády odstoupili a on se tak mohl podílet na vládě národní jednoty. Itamar Ben-Gvir (ministr vnitřní bezpečnosti) a Bezalel Smotrich (ministr financí) za dobu svého působení ve vládě podpořili tři protiarabské pogromy, včetně pogromu v Huwarře [17]. Bývalý ministr obrany, generál Benny Ganz, si však stejnou podmínku nekladl. Premiér se nakonec rozhodl oba do své vlády zařadit, aniž by židovské supremacisty odvolal. Vytvořil však válečnou radu, z níž byli židovští supremacisté vyloučeni.

V tu chvíli vstoupila do hry vojenská cenzura. Byla tak silná, že ministr informací Distel Atbaryan uprostřed války odstoupil.

Přesné složení válečné rady, jejíž jednání bylo velmi bouřlivé, není možné znát. Víme jen, že ministr obrany generál Yoav Gallant není vůbec na stejné vlně jako jeho předchůdce generál Benny Ganz. A to natolik, že premiér vyzval bývalého náčelníka generálního štábu generála Gadiho Eizenkota, zastánce masivního bombardování civilistů, aby přišel na pomoc a zúčastnil se jednání Rady jako pozorovatel. Izraelci ani zbytek světa by v žádném případě neměli vědět, jak se navzájem reaguje na pasivitu Benjamina Netanjahua tváří v tvář přípravám operace Potopa Al-Aksá a prvním hodinám jejího provádění. Stejně tak nikdo neví, o čem rozhodla válečná rada. Sám prezident Isaac Herzog byl z jednání vynechán.

Zdá se, že debaty se dotýkaly vyhnání do Egypta nebo masakru dvou milionů obyvatel Gazy. Proto americký ministr zahraničí Antony Blinken mimořádně navštívil Tel Aviv, aby vyzval ke klidu.

7 Jak se mohou věci vyvíjet?

Podle mezinárodního práva má Izrael právo se v případě napadení bránit. Činil tak po dobu pěti dnů tím, že pronásledoval útočníky, kteří vstoupili na jeho území. Poté Izrael zahájil obléhání Gazy, zatímco izraelská armáda bombardovala město Gaza (nikoli však jižní pásmo Gazy). Tato operace opět porušuje mezinárodní právo. Pokud lze připustit, že Izrael má právo sledovat palestinské bojovníky v Gaze, pak obléhání pásma Gazy a bombardování civilních budov jsou válečnými zločiny. Na tiskové konferenci vyšlo najevo, že izraelský prezident Isaac Herzog neví, co jeho armáda dělá.

S odvoláním na postoj Ligy arabských států od šestidenní války uzavřel Egypt své hranice s Gazou. Liga hodlá podporovat palestinské požadavky, a proto odmítá jakýkoli přesun obyvatelstva nebo naturalizaci. Navíc Káhira nemá v úmyslu převzít odpovědnost za 2 miliony přistěhovalců, a už vůbec ne za Hamás, jehož mateřská organizace, Muslimské bratrstvo, je v Egyptě zakázána.

Izraelská armáda je připravena znovu obsadit pásmo Gazy. Shromažďuje se všude kolem. Okupace Gazy by byla porušením mezinárodního práva, zatímco protipovstalecká válka by sama o sobě byla válečným zločinem.

Spojené státy poslaly Izraeli zbraně a munici. U Gazy vyslaly námořní skupinu (letadlovou loď USS Gerald Ford, křižník s řízenými střelami USS Normandy a čtyři torpédoborce s řízenými střelami USS Thomas Hudner, USS Ramage, USS Carney a USS Roosevelt), následovanou druhou námořní skupinou (letadlovou lodí USS Eisenhower, křižníkem s řízenými střelami USS Philippine Sea a třemi torpédoborci s řízenými střelami USS Laboon, USS Mason a USS Gravely). Vyzvali však Izrael ke zdrženlivosti.

Zdá se nemožné, že by se Izraeli podařilo dokončit projekt Vladimíra Jabotinského a násilně vyprázdnit pásmo Gazy od dvou milionů obyvatel bez mezinárodního zásahu, počínaje zásahem Hizballáhu. Pravděpodobnější je stažení armády.

Referenční texty

Résolution 181 de l’Assemblée générale de l’ONU (29 novembre 1947) : plan de partage de la Palestine.
Résolution 194 de l’Assemblée générale de l’ONU (11 décembre 1948) : droit inaliénable au retour des Palestiniens.
Résolution 237 du Conseil de sécurité de l’ONU (14 juin 1967) : retour des réfugiés palestiniens.
Résolution 242 du Conseil de sécurité de l’ONU (22 novembre 1967) : illégalité de l’occupation des territoires envahis lors de la guerre de 1967.
Résolution 2649 de l’Assemblée générale de l’ONU (30 novembre 1970) : légitimité de la lutte des peuples assujettis pour recouvrir leurs droits par tous les moyens.
Résolution 338 du Conseil de sécurité de l’ONU (22 octobre 1973) : cessez le feu à l’issue de la guerre de 1973.
Résolution 3236 de l’Assemblée générale de l’ONU (22 novembre 1974) : droits inaliénables du peuple palestinien.
Résolution 3379 de l’Assemblée générale de l’ONU (10 novembre 1975) : qualification du sionisme.
Résolution 3240/B de l’Assemblée générale de l’ONU (2 décembre 1977) : journée de solidarité avec le peuple palestinien.
Accord de Camp David (17 septembre 1978) : préparation de la paix séparée israélo-égyptienne.
Résolution 446 du Conseil de sécurité de l’ONU (22 mars 1979) : illégalité des colonies de peuplement dans les Territoires occupés.
Résolution 478 du Conseil de sécurité de l’ONU (20 août 1980) : illégalité de l’annexion de Jérusalem
Résolution 46/86 de l’Assemblée générale de l’ONU (16 décembre 1991) : retrait de la qualification du sionisme.
Accord d’Oslo (13 septembre 1993)
Rapport Mitchell (21 mai 2001)
Résolution 1397 du Conseil de sécurité (13 mars 2002) : appel à la création d’un État palestinien.
Initiative de paix arabe présentée par le prince Abdullah bin Abdul-Aziz (27-28 mars 2003) : solution à deux États.
Feuille de route du Quartet (30 avril 2003)
Les 14 réserves israéliennes à la feuille de route (25 mai 2003)
Lettre d’Ariel Sharon à George W. Bush (14 avril 2004)
Lettre de George W. Bush à Ariel Sharon (14 avril 2004) : reconnaissance des territoires conquis par Israël.
Résolution ES-10/15 de l’Assemblée générale de l’ONU (20 juillet 2004) : illégalité du Mur construit dans les Territoires occupés
Déclaration israélo-palestinienne d’Annapolis (27 novembre 2007)

Odkazy

1. «Source of dubious ‘beheaded babies’ claim is Israeli settler leader who incited riots to ‘wipe out’ Palestinian village» (La source de l’allégation douteuse de «bébés décapités» est un dirigeant de colons israéliens qui a incité à des émeutes pour «anéantir» un village palestinien), Max Blumenthal & Alexander Rubinstein, The Gray Zone, Octobrer 11, 2023.
2. «’Top secret’ Hamas documents show that terrorists intentionally targeted elementary schools and a youth center» (Des documents «top secret» du Hamas montrent que les terroristes ont intentionnellement pris pour cible des écoles primaires et un centre de jeunesse), Anna Schecter, NBC, October 13, 2023.
3. «La participation d’Israël à l’ONU pourrait être suspendue pour non-respect de ses engagements», Voltaire, actualité internationale – n°41 – 19 mai 2023.
4. «Hamas militants trained for its deadly attack in plain sight and less than a mile from Israel’s heavily fortified border» (Les militants du Hamas se sont entraînés à cette attaque meurtrière à la vue de tous et à moins d’un kilomètre de la frontière israélienne lourdement fortifiée), by Paul P. Murphy, Tara John, Brent Swails & Oren Liebermann, CNN, October 12, 2023. «Hamas propaganda videos reveal stunning details leading up to attack on Israel» (Les vidéos de propagande du Hamas révèlent des détails stupéfiants sur les préparatifs de l’attaque contre Israël), Anderson Cooper 360, CNN, october 13, 2023.
5. «Hamas practiced in plain sight, posting video of mock attack weeks before border breach» (Le Hamas s’est exercé au vu et au su de tous, en publiant une vidéo d’une attaque simulée quelques semaines avant la percée de la frontière), Canadian Press, October 13, 2023.
6. «Egyptian General Intelligence Director supposedly warned Netanyahu about ’something fierce from Gaza’» (Le directeur des renseignements généraux égyptiens aurait mis en garde Netanyahou contre «quelque chose de féroce en provenance de Gaza»), Smadar Perry, YNetNews, October 10, 2023. «What went wrong ? Questions emerge over Israel’s intelligence prowess after Hamas attack» (Qu’est-ce qui n’a pas fonctionné ? Après l’attaque du Hamas, des questions se posent sur les prouesses des services de renseignement israéliens), Tia Goldenberg, Associated Press, October 9, 2023.
7. «L’Effroyable imposture suivi du Pentagate», Thierry Meyssan, Demi-Lune (2002).
8. «The U.S. Right-wing Group Behind a Conservative Legal Revolution in Israel» (Le groupe de droite américain à l’origine d’une révolution juridique conservatrice en Israël), Nettanel Slyomovics, Ha’arets, January 30, 2023. «Le coup d’État des straussiens en Israël», par Thierry Meyssan, Réseau Voltaire, 7 mars 2023.
9. «Israeli Connection Not Just Guns for Guatemala» (La connexion israélienne ne se limite pas aux armes pour le Guatemala), George Black, NACLA Report on the Americas, 17:3, pp. 43-45, DOI : 10.1080/10714839.1983.11723592
10. «The El Mozote Massacre : Human Rights And Global Implications», Leigh Binford, University of Arizona Press, 2016.
11. «The Hamas Attack on Israel Couldn’t Have Happened Without Iran» (L’attaque du Hamas contre Israël n’aurait pas pu avoir lieu sans l’Iran), Elliott Abrams, Newsweek, October 12, 2023.
12. «In Brussels, Volodymyr Zelenskyy called on world leaders to support the people of Israel» (À Bruxelles, Volodymyr Zelensky a appelé les dirigeants du monde entier à soutenir le peuple d’Israël), Presidency of Ukraine, October 11, 2023.
13. «Déclaration du secrétaire général de l’OTAN : «Israël n’est pas seul»», Organisation du Traité de l’Atlantique-Nord, 12 octobre 2023.
14. «Secretary Blinken’s Call with Turkish Foreign Minister Fidan» (Appel du secrétaire d’État Blinken au ministre turc des Affaires étrangères Fidan), Department of State, October 6, 2023. NB : Il y a sept heures de décalage entre Israël et Washington. Vu des États-Unis l’opération du Hamas a débuté le 6 octobre vers 23 h.
15. «Secretary Blinken’s Call with Turkish Foreign Minister Fidan» (Appel du secrétaire d’État Blinken au ministre turc des Affaires étrangères Fidan), Department of State, October 7, 2023.
16. «Secretary Blinken’s Call with Turkish Foreign Minister Fidan», Department of State, October 7, 2023.
17. «400 colons israéliens détruisent un village palestinien», Voltaire, actualité internationale – n°30 – 3 mars 2023.