Vzpomínky na můj život - Mu'ummar Kaddáfí

Dělal jsem všechno pro to, abych pomohl lidem pochopit pojem skutečné demokracie, kdy naši zemi řídí lidové výbory, ale to nikdy nestačilo, jak mi někteří říkali, i lidé, kteří měli desetipokojové domy, nové obleky a nábytek, nebyli nikdy spokojeni, jak byli sobečtí, tak chtěli víc, a říkali to Američanům a dalším návštěvníkům, že potřebují „demokracii“ a „svobodu“, nikdy si neuvědomili, že je to systém podřezávání krků, kde největší pes sežere zbytek, ale byli těmi slovy okouzleni.

Nikdy si neuvědomili, že v Americe není žádná bezplatná medicína, žádné bezplatné nemocnice, žádné bezplatné bydlení, žádné bezplatné vzdělání a žádné bezplatné jídlo, jen když lidé museli žebrat nebo stát dlouhé fronty na polévku.

Ne, ať jsem dělal, co jsem dělal, některým to nikdy nestačilo, ale jiní věděli, že jsem synem Gamála Abdela Násira, jediného skutečného arabského a muslimského vůdce, kterého jsme měli od dob Saláh' a' Dína, když pro svůj lid požadoval Suezský průplav, stejně jako já pro svůj lid požaduji Libyi, to byly jeho kroky, které jsem se snažil následovat, abych svůj lid udržel svobodný od koloniální nadvlády – od zlodějů, kteří by nás okradli -.

Teď na mě útočí největší síla v dějinách vojenství, můj malý africký syn, Obama mě chce zabít, vzít naší zemi svobodu, vzít nám bezplatné bydlení, bezplatné léky, bezplatné vzdělání, bezplatné potraviny a nahradit je zlodějinou v americkém stylu, které se říká „kapitalismus“, ale my všichni ve třetím světě víme, co to znamená, znamená to, že korporace řídí země, řídí svět a lidé trpí, takže pro mě není jiná možnost, musím se k tomu postavit, a pokud si to Alláh přeje, zemřu tím, že budu následovat jeho cestu, cestu, díky níž naše země zbohatla na zemědělskou půdu, potraviny a zdraví, a dokonce nám umožnila pomáhat našim africkým a arabským bratrům a sestrám, aby tu s námi pracovali, v libyjské Džammúrii,

Nepřeji si zemřít, ale pokud k tomu dojde, abych zachránil tuto zemi, svůj lid, všechny ty tisíce lidí, kteří jsou všichni mými dětmi, pak budiž.

Nechť je toto svědectví mým hlasem světu, že jsem se postavil křižáckým útokům NATO, postavil se krutosti, postavil se zradě, postavil se Západu a jeho kolonialistickým ambicím a že jsem se postavil svým africkým bratrům, svým skutečným arabským a muslimským bratrům, jako maják světla, když jiní stavěli hrady, já žil ve skromném domě a ve stanu, nikdy jsem nezapomněl na své mládí v Syrtě, neutrácel jsem hloupě naši národní pokladnu a stejně jako Saláh'á'dín, náš velký muslimský vůdce, který zachránil Jeruzalém pro islám, jsem si vzal jen málo pro sebe...

Na Západě mě někteří nazývají „bláznem“, „šílencem“, i když znají pravdu, dál lžou. Vědí, že naše země je nezávislá a svobodná, není v koloniálním sevření, že moje vize, moje cesta je a byla jasná a pro můj lid a že budu bojovat do posledního dechu, abychom zůstali svobodní, kéž nám Alláh všemohoucí pomůže zůstat věrní a svobodní.