Skupina G20 oznámila plán na zavedení digitálních měn a průkazů totožnosti po celém světě

Indický premiér Naréndra Módí vítá lídry během zahajovacího zasedání summitu lídrů G20 v Dillí, 9. září 2023. (Dan Kitwood/Getty Images)

Skupina G20, které v současné době předsedá Indie, přijala o víkendu v Dillí závěrečné prohlášení na toto téma.

Na setkání, kterého se zúčastnily přední světové ekonomiky, bylo minulý týden oznámeno, že se dohodly na vybudování nezbytné infrastruktury pro zavedení digitálních měn a průkazů totožnosti.

Skupina uvedla, že již probíhají diskuse o vytvoření mezinárodních předpisů pro kryptoměny, ale prohlásila, že na summitu „se nemluvilo o zákazu kryptoměn“.

Mnozí kritici se obávají, že vlády a centrální banky nakonec budou kryptoměny regulovat a poté je okamžitě nahradí digitálními měnami centrálních bank (CBDC), které postrádají podobné soukromí a bezpečnost.

Indická ministryně financí Nirmala Sitharamanová uvedla, že probíhají diskuse o vytvoření globálního rámce pro regulaci kryptoaktiv, neboť se domnívá, že kryptoměny nelze účinně regulovat bez úplné mezinárodní spolupráce.

„Indické předsednictví [G20] položilo na stůl klíčové otázky týkající se regulace nebo pochopení, že by měl existovat rámec pro řešení otázek souvisejících s kryptoaktivy,“ uvedla Sitharamanová před zasedáním G20.

Mezi hlavní body projednávané na summitu v Dillí patřilo „budování digitální veřejné infrastruktury, digitální ekonomika, kryptoaktiva, [digitální měny centrálních bank]“.

Gita Gopinathová, první náměstkyně výkonného ředitele Mezinárodního měnového fondu, ve videu zveřejněném na X uvedla, že G20 „pomohla utvořit globální pohled na to, jak by se tvůrci politik měli zabývat kryptoaktivy“.

Zároveň ujistila Business Today, že v diskusích „se nemluvilo o zákazu kryptoměn, což naznačuje globální konsensus proti takovým opatřením“.

Některé z návrhů však vyzývají k dodatečnému dohledu nad kryptoměnami, které jsou decentralizované a nefungují pod kontrolou centrálních bank.

Podle kritiků by tyto návrhy mohly umožnit vládním orgánům zavést systém sociálního kreditního hodnocení a rozhodovat o tom, jak mohou jejich občané utrácet své peníze.

Šéf Evropské komise znovu zdůraznil potřebu digitálních průkazů totožnosti

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na summitu vyzvala k vytvoření mezinárodního regulačního orgánu pro umělou inteligenci, digitálních identifikačních systémů podobných pasům proti koronavirům a vyslovila se pro globální spolupráci při řešení výzev, které umělá inteligence představuje.

Vyzvala k tomu, aby se na regulaci UI podílela Organizace spojených národů, a digitální certifikát Evropské unie COVID-19 označila za dokonalý model pro digitální veřejné infrastruktury (DPI), jejichž součástí by byly i digitální průkazy totožnosti.

„Mnozí z vás digitální certifikát COVID-19 znají. EU jej vyvinula sama pro sebe. Tento model byl natolik funkční a důvěryhodný, že jej zdarma přijalo 51 zemí na čtyřech kontinentech,“ uvedla prezidentka von der Leyenová.

„Dnes jej WHO používá jako celosvětový standard, který usnadňuje mobilitu v době ohrožení zdraví. Chci ještě jednou poděkovat doktoru Tedrosovi za vynikající spolupráci,“ dodala s odkazem na generálního ředitele WHO Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse.

Evropská unie se v současné době snaží zavést v rámci celého bloku aplikaci „digitální identity“, která by konsolidovala různé osobní údaje, včetně pasů, řidičských průkazů a zdravotní historie.

„Budoucnost je digitální. Skupině G20 jsem předal dvě zprávy. Měli bychom vytvořit rámec pro bezpečnou a zodpovědnou umělou inteligenci s podobným orgánem, jako je IPCC pro klima. Digitální veřejné infrastruktury jsou urychlovačem růstu. Musí být důvěryhodné, interoperabilní & otevřené pro všechny,“ uvedla prezidentka von der Leyenová v příspěvku na sociálních sítích. IPCC je Mezivládní panel pro změnu klimatu.

Chybí podpora veřejnosti

Podle květnového národního průzkumu Cato Institute 2023 CBDC podporuje přijetí CBDC pouze 16 % Američanů. Nejméně 68 procent respondentů uvedlo, že by byli proti CBDC, pokud by vláda začala monitorovat jejich nákupy.

Většina demokratů a republikánů uvedla obavy, že by vláda mohla kontrolovat, za co lidé utrácejí své peníze, a případně jim vypnout přístup k bankovním účtům.

Vlády připravují cestu pro CBDC

Výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová prostřednictvím X (dříve Twitter) pochválila své indické kolegy za to, že vedou v „přípravě cestovní mapy pro regulaci kryptoměn“.

Uvedla, že MMF rovněž „přispívá k návrhům na komplexní politický rámec“.

V samostatném tiskovém prohlášení Georgievová uvedla, že „další práce je před námi, a to i v oblasti digitálních peněz a kryptoaktiv“.

„Za tímto účelem skupina G20 pověřila příslušné instituce, aby zlepšily regulaci a dohled nad kryptoaktivy – MMF přispívá k návrhům na komplexní politický rámec – a pokročily v diskusi o tom, jak by digitální měny centrálních bank mohly ovlivnit globální ekonomiku a finanční systém,“ dodala.

Šéfka MMF navrhla, aby vlády namísto uznání kryptoměnových aktiv jako zákonného platidla raději vytvořily licenční a registrační procesy pro emitenty kryptoměnových aktiv a zaměřily se na podobné zacházení s jejich aktivitami.

Několik velkých ekonomik, včetně Japonska a Ruska, letos zavede své pilotní CBDC.

Nigérie spustila eNaira, první emitovaný CBDC na světě, který se však ukázal jako nepopulární.

Méně než 0,5 % občanů uvedlo, že tuto digitální měnu použilo, a snahy vlády podpořit její používání selhaly.

Indie na správé straně

Mezitím Světová banka ve zprávě vypracované pro summit G20 rovněž ocenila, že Indie využívá digitální veřejnou infrastrukturu k „posílení finanční inkluze“ a poskytování veřejných statků a služeb.

Jako příklad byl ve zprávě uveden národní systém DPI India Stack, který zahrnuje digitální průkaz totožnosti Aadhaar a interoperabilní platformu pro digitální platby UPI.

Skupina G20 se domnívá, že DPI mohou sloužit lidem nejen ve finančním sektoru, ale také v oblastech zdravotnictví, vzdělávání a sociální péče.

„India Stack“ je příkladem tohoto přístupu a kombinuje digitální identifikaci, interoperabilní platby, digitální pověřovací knihu a agregaci účtů. Za pouhých šest let dosáhla pozoruhodné 80procentní míry finančního začlenění – což by bez přístupu DPI trvalo téměř pět desetiletí,“ uvedla nizozemská královna Maxima, která ke zprávě napsala předmluvu.

Královna je zvláštním zmocněncem generálního tajemníka OSN pro inkluzivní financování rozvoje (UNSGSA) a v loňském roce byla jedním z řečníků na výročním zasedání Světové banky MMF ve Washingtonu.

„Pokud budou CBDC správně navrženy, mohou být velkým příslibem podpory digitálního finančního systému, který bude fungovat pro všechny. Ale to je důležité 'pokud',“ řekla královna Maxima a dodala: „Pokud budou CBDC navrženy a zavedeny s ohledem na inkluzi, mohly by nabídnout mnoho možností, jak rozšířit přístup k nebankovním službám a sloužit zranitelným a chudým.“

Její vyjádření na podporu tohoto plánu se však stalo terčem kritiky některých účastníků debaty o digitalizaci v Nizozemsku za porušení normy týkající se role nizozemské monarchie v politice.

„Maxima otevřeně obhajuje programovatelné peníze; moc v centrálních bankách bez parlamentní odpovědnosti,“ uvedl nizozemský finanční novinář Arno Wellens prostřednictvím X. Královnu označil za „nevoleného úředníka, který je podle [nizozemského] ústavního práva mimo politiku“, a její výroky označil za „vážný útok na demokracii“.