Další eskalací konfliktu nelze ničeho dosáhnout

Bidenovo znovuzvolení závisí na úspěchu nejvýznamnější vojenské kampaně Západu od druhé světové války, což vyvolává otázku, jak budou USA reagovat po jejím neúspěchu. Nejlepším scénářem je, že přiměje Kyjev k zahájení rozhovorů o příměří s Ruskem, jejichž cílem je dosáhnout příměří podobného korejskému, ale k tomu pravděpodobně nedojde, dokud nebudou vyčerpány všechny ostatní možnosti. Ty zahrnují rozšíření konfliktu na Bělorusko, Moldavsko a/nebo hranice Ruska před rokem 2014 a schválení vojenské intervence pod vedením Polska.

Všechny tyto možnosti by mohly vést k Američany vyprovokovanému jadernému střetu s Ruskem, na který se již připravuje, o čemž svědčí historicky největší letecké cvičení NATO, které v současnosti probíhá v Německu, a údajné posilování jeho jaderných kapacit na kontinentu. Neexistuje však žádná šance, že by tento nebezpečný hazard uspěl a Rusko kapitulovalo před vydíráním, protože je více než schopné zaručit, že Západ bude zcela zničen, pokud se odváží použít jaderné zbraně jako první.

Ruské ponorky slídí po oceánech a jsou vždy připraveny provést odvetný jaderný úder, pokud k tomu dostanou rozkaz. Na evropské frontě byl Kaliningrad přeměněn na pevnost vybavenou jadernými zbraněmi, zatímco taktické atomové zbraně se chystají být rozmístěny v nedalekém Bělorusku. Ruské hypersonické rakety Kinžal mohou prorazit takzvaný „protiraketový obranný štít“ USA, takže není naděje, že by zabránily „vzájemně zaručenému zničení“ v případě, že se liberálně-globalističtí váleční štváči rozhodnou udeřit jako první.

Tyto čistě obranné schopnosti by měly k odvrácení apokalypsy více než stačit, i když nelze považovat za samozřejmé, že USA budou po neúspěchu protiútoku svého zástupce reagovat racionálně. Příliš mnoho závisí na nemožném scénáři, že Kyjev zcela odstraní Rusko ze všech území, která prohlašuje za svá, na to, aby Washington jednoduše přijal porážku. Jeho tvůrci politiky by se proto mohli domnívat, že by měli „eskalací deeskalace“ ze zoufalství dosáhnout něčeho, co by se dalo obrátit jako „vítězství“.

Neexistuje žádná šance, že by Rusko někdy jednostranně ustoupilo ve svých objektivních zájmech národní bezpečnosti, natož tváří v tvář jadernému vydírání, a proto by američtí liberálně-globalističtí váleční štváči měli tuto myšlenku zapudit dříve, než ohrozí existenci lidstva. Ať už bude jejich reakce na neúspěch kyjevské protiofenzívy jakákoli, musí se řídit touto skutečností a v ideálním případě deeskalovat zástupnou válku mezi NATO a Ruskem, neboť z další eskalace tohoto konfliktu nelze nic vytěžit.