Si a Putin v Moskvě pohřbili Pax Americana

Čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin nyní řídí multilaterální a multipolární show. Západní zastánci výjimečných situací si mohou naříkat, jak chtějí: na velkolepé optice a podstatě tohoto rozvíjejícího se světového řádu, zejména pro země globálního Jihu, se nic nezmění.

To, co Si a Putin zamýšlejí, bylo podrobně vysvětleno před jejich summitem ve dvou komentářích, které napsali sami prezidenti. Jako vysoce synchronizovaný ruský balet byla Putinova vize vyložena v čínském deníku People's Daily a zaměřila se na „partnerství spjaté s budoucností“, zatímco Siova vize byla zveřejněna v ruském deníku Russian Gazette a na internetových stránkách RIA Novosti a zaměřila se na novou kapitolu spolupráce a společného rozvoje.

Hned na začátku summitu přivedly projevy Si a Putina dav NATO k hysterickému šílenství hněvu a závisti: mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová dokonale vystihla náladu, když poznamenala, že Západu „teče pěna od úst“.

Titulní strana ruského deníku v pondělí byla ikonická: Vedle Siova článku se objevila titulní strana: Putin projíždí Mariupolem osvobozeným od nacistů a povídá si s obyvateli. To byla ve zkratce stručná odpověď Moskvy na washingtonskou senzaci s MQ-9 Reaper a na klokaní soudní šaškárnu Mezinárodního trestního soudu (ICC). „Pěňte si u úst“, jak chcete; NATO je v procesu důkladného ponížení na Ukrajině.

Během prvního „neformálního“ setkání spolu Si a Putin hovořili nejméně čtyři a půl hodiny. Na závěr Putin osobně doprovodil Sia do jeho limuzíny. Tento rozhovor byl skutečnou událostí: mapování linií multipolarity – která začíná řešením pro Ukrajinu.

Předvídatelně došlo k velmi malému úniku informací ze strany šerpů, ale k poměrně významnému úniku informací došlo při „hloubkové výměně“ o Ukrajině. Putin zdvořile zdůraznil, že respektuje čínský postoj – vyjádřený v pekingském dvanáctibodovém plánu řešení konfliktu, který Washington zcela odmítl. Ruská pozice však zůstává železná: demilitarizace, ukrajinská neutralita a zakotvení nových skutečností na místě.

Současně ruské ministerstvo zahraničí zcela vyloučilo roli USA, Velké Británie, Francie a Německa v budoucích jednáních o Ukrajině: nepovažuje je za neutrální prostředníky.

Multipolární patchworková přikrývka

(Patchworková přikrývka je přikrývka , ve které se horní vrstva může skládat z kusů látky sešitých dohromady tak, aby vytvořily design. Zde myšleno obrazně. Pozn. editora)

Další den byl ve znamení obchodu: od energetické a „vojensko-technické“ spolupráce až po zlepšení efektivity obchodních a ekonomických koridorů procházejících Eurasií.

Rusko je již nyní na prvním místě jako dodavatel zemního plynu do Číny – předstihlo Turkmenistán a Katar -, a to převážně prostřednictvím 3000 km dlouhého plynovodu Power of Siberia, který vede ze Sibiře do severovýchodní čínské provincie Heilongjiang a byl spuštěn v prosinci 2019. Jednání o plynovodu Power of Siberia II přes Mongolsko rychle postupují.

Čínsko-ruská spolupráce v oblasti špičkových technologií se zvýší: 79 projektů za více než 165 miliard dolarů. Vše od zkapalněného zemního plynu (LNG) po stavbu letadel, výrobu obráběcích strojů, kosmický výzkum, zemědělský průmysl a modernizované ekonomické koridory.

Čínský prezident výslovně uvedl, že chce propojit projekty Nové hedvábné stezky s Euroasijskou hospodářskou unií (EAEU). Toto propojení BRI a EAEU je přirozeným vývojem. Čína již s EAEU podepsala dohodu o hospodářské spolupráci. Nápady ruského makroekonomického uberstratéga Sergeje Glazjeva konečně přinášejí ovoce.

A v neposlední řadě se objeví nová snaha o vzájemné zúčtování v národních měnách – a to mezi Asií a Afrikou a Latinskou Amerikou. Pro všechny praktické účely Putin podpořil roli čínského jüanu jako nové obchodní měny, zatímco probíhají složité diskuse o nové rezervní měně kryté zlatem a/nebo komoditami.

Tato společná hospodářská a obchodní ofenziva souvisí s koordinovanou rusko-čínskou diplomatickou ofenzivou, jejímž cílem je přetvořit rozsáhlé oblasti západní Asie a Afriky.

Čínská diplomacie funguje podobně jako matrjošky (ruské panenky jedna v druhé), pokud jde o předávání jemných sdělení. Není zdaleka náhodné, že Siova cesta do Moskvy se přesně kryje s 20. výročím amerického „šoku a strachu“ a nezákonné invaze, okupace a zničení Iráku.

Současně den před příjezdem Si do Moskvy přijelo více než 40 delegací z Afriky, aby se zúčastnily parlamentní konference „Rusko-Afrika v multipolárním světě“, která je přípravou na druhý summit Rusko-Afrika v červenci příštího roku.

Okolí Dumy vypadalo jako za starých časů Hnutí nezúčastněných zemí (NAM), kdy většina Afriky udržovala velmi úzké antiimperialistické vztahy se SSSR.

Putin si vybral právě tento okamžik, aby odepsal více než 20 miliard dolarů afrického dluhu.

V západní Asii jednají Rusko a Čína zcela v souladu. Sbližování Saúdské Arábie a Íránu ve skutečnosti nastartovalo Rusko v Bagdádu a Ománu: právě tato jednání vedla k podpisu dohody v Pekingu. Moskva rovněž koordinuje jednání o sblížení Sýrie a Turecka. Ruská diplomacie s Íránem – který má nyní status strategického partnerství – se drží na samostatné koleji.

Diplomatické zdroje potvrzují, že čínská rozvědka si je díky vlastnímu vyšetřování plně jistá Putinovou obrovskou popularitou v celém Rusku, a dokonce i mezi politickými elitami země. To znamená, že spiknutí typu změny režimu nepřipadá v úvahu. To mělo zásadní význam pro rozhodnutí Si a Čung-nan-chaj (ústřední štáb čínských stranických a státních úředníků) „vsadit“ na Putina jako na důvěryhodného partnera v příštích letech, vzhledem k tomu, že může kandidovat a vyhrát příští prezidentské volby. Číně jde vždy o kontinuitu.

Summit Si-Putin tak definitivně zpečetil, že Čína a Rusko jsou dlouhodobými komplexními strategickými partnery, kteří jsou odhodláni rozvíjet vážnou geopolitickou a geoekonomickou soutěž s upadajícími západními hegemony.

To je nový svět, který se tento týden zrodil v Moskvě. Putin jej již dříve definoval jako novou antikoloniální politiku. Nyní je rozvržena jako multipolární mozaiková deka. V demolici zbytků Pax Americana není cesty zpět.

Změny, ke kterým nedošlo za posledních 100 let

Socioložka Janet Abu-Lughodová podala v knize Before European Hegemony: The World System A.D. 1250-1350 pečlivě vystavěný příběh, který ukazuje převládající multipolární uspořádání, kdy Západ „zaostával za 'Orientem'“. Později se Západ „dostal dopředu jen proto, že 'Orient' byl dočasně v rozkladu“.

Možná jsme svědky podobného historického posunu, který se odehrává v důsledku oživení konfucianismu (úcta k autoritám, důraz na sociální harmonii), rovnováhy, která je vlastní tao, a duchovní síly východního pravoslaví. Jedná se vskutku o civilizační boj.

Moskva, která konečně přivítala první slunečné jarní dny, poskytla tento týden nadživotní ilustraci „týdnů, v nichž se dějí desetiletí“ ve srovnání s „desetiletími, v nichž se neděje nic“.

Oba prezidenti se rozloučili dojemným způsobem.

Xi: „Nyní dochází ke změnám, ke kterým nedošlo 100 let. Když jsme spolu, jsme hnací silou těchto změn.“

Putin: „Souhlasím.“

Xi: „Opatruj se, drahý příteli.“

Putin: „Šťastnou cestu.“

Na úsvit nového dne ze zemí vycházejícího slunce do euroasijských stepí.

Poznámka editora

Nejsem si jistý, jestli starý Pepe nehýří přílišným optimismem. Čína v současnosti jakž-takž zůstává na straně Ruska, ale Číňané mají své priority a své plány. Bude-li třeba, Rusko klidně obětují.