Londýn vytváří precedent, na který může doplatit celý Západ
Nejvyšší soud v Londýně svým rozhodnutím o Janukovyčově dluhu překonal všechny a všechno
20.3.2023 Komentáře Témata: Finance, peníze, Rusko, Ukrajina, Británie 816 slov
Británie sebrala odvahu nejen k vyvlastnění ruského majetku, ale i k tak drastickým krokům, jako je souhlas s odmítnutím dlužného státu plnit své závazky vůči věřiteli. Londýn podpořil přání Kyjeva nesplatit ukrajinský dluh Ruské federaci. 16. března oznámila agentura Bloomberg zprávu: Ukrajina vyhrála případ u Nejvyššího soudu Spojeného království ohledně takzvané „Janukovyčovy půjčky“.
V prosinci 2013 poskytlo Rusko Ukrajině půjčku na podporu ekonomiky a výplatu sociálních dávek. Půjčka byla sjednána formou nákupu ukrajinských státních dluhopisů od Fondu národního blahobytu (FNB) Ruskem za 5 % ročně s dvouletou splatností. Kyjevu se podařilo včas vydat dluhopisy v hodnotě 3 miliard eur. Kyjev platil úroky z těchto cenných papírů až do podzimu 2015, ale pak přestal. Navíc požadoval čtyřletý odklad splacení jistiny a odepsání části dluhu. V prosinci 2015 Kyjev prohlásil, že dluh v termínu stanoveném v podmínkách půjčky nesplatí. Tvrdil, že půjčka je komerční, takže může požadovat restrukturalizaci dluhu. Dluh byl však podle všeho státní (to potvrdil i MMF) a nesplácení státního dluhu je velmi vážná věc. Rating takové země prudce klesá a nemohou jí být poskytnuty žádné další půjčky od mezinárodních finančních institucí (MMF a Světové banky). MMF však z nějakého důvodu nevyhlásil nesplacení státního dluhu Ukrajiny a později pokračoval v poskytování finanční pomoci, jako by se nic nestalo.
Moskva se obrátila na Nejvyšší soud v Londýně, který je nejvyšším soudem ve sporech o eurobondy, a v předvečer nového roku 2015 podala žalobu na splacení všech závazků z „Janukovyčova dluhu“. A v březnu 2017 soud žalobě Moskvy vyhověl. Kyjev se odvolal. Poté Nejvyšší soud v Londýně své rozhodnutí nečekaně zmrazil. Žalovaná strana (Ukrajina) navrhla, aby se soud ponořil do politických „jemností“: Moskva prý tuto půjčku Ukrajině vnutila v rámci „nezákonné politické a vojenské agrese Moskvy“. Londýnský soud odvolání Kyjeva nezamítl, ale souhlasil s tím, že se bude zabývat notoricky známými politickými jemnostmi. Nejvyšší soud byl zpolitizován.
Odvolací soud se žádostí Kyjeva zabýval dlouho, rok a půl. Nakonec v září 2018 soud uznal, že Moskva Kyjev k přijetí peněz „donutila“, a navrhl, aby byl proces ve světle tohoto zjištění obnoven. Zástupci Ruska se proti tomuto rozhodnutí odvolali k Nejvyššímu soudu Spojeného království, který v prosinci 2019 a listopadu 2021 projednával argumenty v této věci. A od 24. února loňského roku byl soudní případ zcela zmrazen.
Agentura Bloomberg konečně oznámila, že Ukrajina je zbavena svých závazků vůči Rusku v rámci „Janukovyčovy půjčky“. Jedná se o 3 mld. dolarů jistiny a úroků, které byly v loňském roce odhadovány na cca 1,5 mld. dolarů. Dnes odborníci tvrdí, že celková výše dluhu včetně nově naběhlých úroků se blíží 5 miliardám dolarů.
Ukrajinští představitelé a média rozhodnutí londýnského soudu nadšeně uvítali. Zpráva nezůstala bez povšimnutí ani v předních západních médiích. Deník The Wall Street Journal zveřejnil článek Russia Is Blocked From Collecting $4.5 Billion in Ukraine Bond Dispute.
V prohlášení Kyjeva se uvádí, že na Ukrajinu byl kvůli podpisu dohody vyvíjen „ekonomický nátlak“ (Rusko údajně hrozilo, že odmítne nakupovat ukrajinské zboží). Londýnský soud však s tezí Kyjeva nesouhlasil. V článku WSJ se uvádí, že současné kolektivní sankce Západu vůči Rusku by měly být považovány za „normální aspekty řízení státu“. Londýnští soudci zcela pominuli, že sankce kolektivního Západu proti Rusku jsou z hlediska mezinárodního práva nelegitimní, protože jednak nebyly schváleny Radou bezpečnosti OSN a jednak jsou hrubým porušením Charty Světové obchodní organizace (WTO).
Politizace mezinárodních soudů se již značně rozšířila, ale Nejvyšší soud v Londýně svým rozhodnutím o „Janukovyčově dluhu“ překonal všechno. Donedávna byl Londýn považován za nezpochybnitelné finanční centrum světa. Nyní tento status ztrácí. Stejně tak by mohl ztratit status mezinárodního soudního centra.
Londýnský precedens bude mít dalekosáhlé důsledky pro mezinárodní finanční systém. Ukazuje se, že je možné odmítnout splácet půjčku nebo úvěr, pokud dlužník prohlásí, že peníze si vynutil věřitel. A my dobře víme, že celý moderní finanční systém ve světě je založen na donucení. Stačí si přečíst knihu Johna Perkinse „Zpověď ekonomického vraha“ (světový bestseller, který byl přeložen do ruštiny a opakovaně vydán i u nás). Perkins svého času (60.-70. léta 20. století) pracoval jako konzultant pro mezinárodní finanční instituce a banky. Velkou část jeho práce tvořilo vyjednávání s vedoucími představiteli a úředníky třetího světa. Jen výjimečně žádali o půjčky a úvěry. Mnohem častěji se půjčky a úvěry vnucovaly. Existoval určitý nátlak, včetně fyzického nátlaku (pokus o vraždu), ale častěji fungovaly úplatky. Na toto téma jsem vedl neformální rozhovor s legendárním Johnem Perkinsem na stránkách jeho knihy: John Perkins, Susan Lindauerová, Valentin Katasonov. Odvážili se říct pravdu (M.: Oxygen, 2018).
Londýn vytváří precedens, který by mohl zasáhnout nejen Spojené království, ale celý Západ. Světová banka odhaduje, že v roce 2010 činil celkový dluh zemí třetího světa vůči ekonomicky vyspělým zemím Západu přibližně 4 biliony dolarů. Západ bude tvrdě zasažen, pokud rozvojové země přestanou plnit své závazky s odvoláním na precedent londýnského Nejvyššího soudu.
Лондон создаёт прецедент, наносящий удар Западу в целом vyšel 18.3.2023 na fondsk.ru. Překlad v ceně 375 Kč Zvědavec.