Raisi v Pekingu:

Strategické plány mezi Íránem a Čínou jedou na plný plyn

Pepe Escobar

20.2.2023 Komentáře Témata: Írán, Čína 1167 slov

Raisiho návštěva Pekingu, první návštěva íránského prezidenta za posledních 20 let, je výrazem velkého „obratu Teheránu na Východ“ a uznáním Číny, že Írán hraje v jejích plánech BRI klíčovou roli.

Návštěva íránského prezidenta Ebrahíma Raísího v Pekingu a jeho osobní setkání s protějškem Si Ťin-pchingem je přelomová ve více ohledech.

Raisi, první íránský prezident, který oficiálně navštívil Čínu po 20 letech, vedl politickou a ekonomickou delegaci na nejvyšší úrovni, v níž byli nový guvernér centrální banky a ministři hospodářství, ropného průmyslu, zahraničních věcí a obchodu.

To, že Raisi a Si společně dohlíželi na podpis 20 dvoustranných dohod o spolupráci, od zemědělství, obchodu, cestovního ruchu a ochrany životního prostředí až po zdravotnictví, pomoc při katastrofách, kulturu a sport, není ani tím hlavním, co si odnesli.

Slavnostní zpečetění komplexního strategického partnerství mezi Íránem a Čínou, k němuž došlo tento týden, představuje klíčový vývoj v oblasti multipolarity: dvě panovnické země – obě spojené strategickým partnerstvím s Ruskem – vtiskují domácímu publiku a také globálnímu Jihu svou vizi spravedlivějšího, férovějšího a udržitelnějšího 21. století, které zcela pomíjí západní diktát.

Peking a Teherán poprvé navázaly komplexní strategické partnerství, když Si navštívil Írán v roce 2016 – pouhý rok po podpisu Společného komplexního akčního plánu (JCPOA) neboli íránské jaderné dohody.

V roce 2021 Peking a Teherán podepsaly dohodu o 25leté spolupráci, která přetavila komplexní partnerství do praktického hospodářského a kulturního rozvoje v několika oblastech, zejména v energetice, obchodu a infrastruktuře. Do té doby byl nejen Írán (po desetiletí), ale i Čína terčem jednostranných sankcí USA.

Zde je poměrně nezávislá analýza problémů a vyhlídek 25leté dohody. A zde je poučný pohled ze sousedního Pákistánu, který je rovněž strategickým partnerem Číny.

Írán: musí vše modernizovat

Peking a Teherán již aktivně spolupracují na výstavbě vybraných tratí teheránského metra, vysokorychlostní železnice Teherán-Isfahán a samozřejmě na společných energetických projektech. Čínský technologický gigant Huawei má Teheránu pomoci vybudovat rámec pro telekomunikační síť 5G.

Raisi a Xi předvídatelně zdůraznili zvýšenou společnou koordinaci v OSN a Šanghajské organizaci pro spolupráci (SCO), jejímž je Írán nejnovějším členem, a také novou iniciativu Belt and Road Initiative (BRI).

Ačkoli to nebylo výslovně zmíněno, v pozadí všech těchto iniciativ je de-dolarizace obchodu – v rámci ŠOS, ale také multipolární skupiny států BRICS. Írán se má stát jedním z nových členů BRICS+, což je obrovský krok, o němž se rozhodne na jejich nadcházejícím summitu v Jihoafrické republice v srpnu příštího roku.

V Teheránu se odhaduje, že roční obchod mezi Íránem a Čínou může ve střednědobém horizontu dosáhnout více než 70 miliard dolarů, což bude trojnásobek současných hodnot.

Pokud jde o budování infrastruktury, je Írán klíčovým partnerem BRI. Geostrategie je samozřejmě těžko srovnatelná: 2 250 km pobřeží zahrnující Perský záliv, Hormuzský průliv, Ománské moře a Kaspické moře – a obrovské pozemní hranice s Irákem, Tureckem, Arménií, Ázerbájdžánem, Turkmenistánem, Afghánistánem a Pákistánem. Každý čínský think tank vidí, jak je Írán nenahraditelný nejen z hlediska pozemních koridorů BRI, ale také námořní Hedvábné stezky.

Přístav Čabahár může být hlavní íránsko-indickou záležitostí, neboť je součástí Mezinárodního severojižního dopravního koridoru (INSTC) – a je tak přímo spojen s indickou vizí Hedvábné stezky, která se táhne až do Střední Asie.

Čínští přístavní developeři však mají jiné nápady, zaměřené na alternativní přístavy v Perském zálivu a Kaspickém moři. To posílí lodní spojení se Střední Asií (Turkmenistán a Kazachstán), Ruskem a Kavkazem (Ázerbájdžán).

A to dává smysl, když se rozvoj přístavních terminálů spojí s modernizací íránských železnic – až po vysokorychlostní železnici.

Ještě revolučnějším vývojem by bylo, kdyby Čína koordinovala propojení íránského koridoru BRI s již probíhajícím 3 200 km dlouhým čínsko-pákistánským hospodářským koridorem (CPEC) z Kašgaru v Sin-ťiangu do přístavu Gwadar v Indickém oceánu.

To se zdálo naprosto reálné, když byl pákistánský premiér Imran Chán ještě u moci, než byl svržen státním převratem. Klíčem k celému podniku je vybudování velmi potřebné infrastruktury v Balúčistánu, a to na obou stranách hranice. Na pákistánské straně by to do značné míry pomohlo rozbít CIA živené „povstalce“ typu Balúčistánské osvobozenecké armády, zbavit se nezaměstnanosti a dát ekonomickému rozvoji hlavní slovo obchodu.

Do rovnice samozřejmě vstupuje Afghánistán – v podobě čínsko-afghánsko-íránského koridoru spojeného s CPEC. Od září 2021 Peking podrobně vysvětluje Tálibánu, jak může profitovat z infrastrukturního koridoru – doplněného železnicí, dálnicí a plynovodem – ze Sin-ťiangu, přes Wachánský koridor ve východním Afghánistánu, přes Hindúkuš až do Íránu.

Jádro multipolarity

Írán má ideální předpoklady pro rozmach vysokorychlostní nákladní železnice, kterou pohání Čína a která spojuje Írán s většinou zemí střední Asie (Kazachstán, Turkmenistán, Tádžikistán, Kyrgyzstán).

To v praxi znamená skvělé spojení s významným logistickým uskupením: zvláštní ekonomickou zónou (SEZ) Chorgos, která se nachází pouhých 330 km od Almaty na kazašsko-čínské hranici a jen čtyři hodiny cesty od Urumči, hlavního města Sin-ťiangu.

Pokud by se to Číně podařilo, byl by to jakýsi svatý grál BRI, který by propojil Čínu a Írán přes Kazachstán, Turkmenistán, Afghánistán a Pákistán. Nic menšího než několik koridorů v jednom.

To vše se chystá v době, kdy islámská revoluce v Íránu slaví 44. výročí.

To, co se geopoliticky děje již nyní a co Čína plně uznává, by se dalo definovat jako úplné odmítnutí absurdity: kolektivního zacházení Západu s Íránem jako s vyvrhelem nebo v nejlepším případě s podrobenou neokolonií.

S tím, jak se konečně zkonsolidovaly různé proudy odporu zakotvené v islámské revoluci, se zdá, že historie konečně posouvá Írán jako jeden z klíčových pólů nejsložitějšího procesu, který probíhá v 21. století: V tomto případě se jedná o integraci Eurasie.

44 let po islámské revoluci má Írán strategické partnerství se třemi největšími zeměmi BRICS: Čína, Rusko a Indie.

Írán se pravděpodobně stane jedním z prvních nových členů BRICS+, je prvním západoasijským státem, který se stal plnoprávným členem ŠOS, a uzavírá dohodu o volném obchodu s Euroasijskou hospodářskou unií (EAEU).

Írán je vedle Ruska a Indie hlavním strategickým partnerem BRI, kterou vede Čína, i INSTC.

Vzhledem k tomu, že dohoda JCPOA je téměř mrtvá a všechny západní „sliby“ leží v prachu, Teherán zrychluje svůj obrat zpět na Východ.

To, co Raisi a Si zpečetili v Pekingu, je předzvěstí čínské převahy v celé západní Asii – v Pekingu to vnímají jako přirozený důsledek uznání a respektování íránského centrálního postavení v regionu.

Íránská strategie „Pohled na Východ“ nemůže být s BRI slučitelnější, protože řada projektů BRI urychlí hospodářský rozvoj Íránu a upevní jeho nepřehlédnutelnou roli, pokud jde o obchodní koridory a dodavatele energie.

V 80. letech se Teherán řídil strategií „ani Východ, ani Západ“ – věrný zásadám islámské revoluce. Ta se nyní pragmaticky vyvinula v „pohled na Východ“. Teherán se sice v dobré víře snažil o „pohled na Západ“, ale to, co vláda USA provedla s JCPOA – od jejího zavraždění přes „maximální nátlak“ až po její přerušenou resuscitaci – bylo docela historickou lekcí.

To, co Raisi a Si právě předvedli v Pekingu, je suverénní cesta vpřed. Tři vůdci euroasijské integrace – Čína, Rusko a Írán – jsou rychle na cestě k upevnění jádra multipolarity.

Raisi in Beijing: Iran-China strategic plans go full throttle vyšel 17.2.2023 na thecradle.co. Překlad v ceně 487 Kč Zvědavec.

Známka 1.0 (hodnotilo 94)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

53

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Za měsíc březen přispělo 95 čtenářů částkou 18 536 korun, což je 53 % měsíčních nákladů provozu Zvědavce.

Bankovní spojení: 2000368066/2010

IBAN: CZ4720100000002000368066
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: SK5883300000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
bc1q40mwpus89teua4ruhxrtal6v45lc3ye5a9ttud

Další možnosti platby ›

Ve zkratce

Drony útočí na ruské rafinerie28.03.24 17:22 Rusko 0

Prohlášení Dr. Füllmicha z vězení: „Jejich domeček z karet se hroutí“ (video)27.03.24 19:41 Německo 2

Generál Flynn vznáší otázky ohledně zasažení mostu v Baltimoru (video)27.03.24 18:37 USA 0

Farmáři přitvrdili 27.03.24 12:30 Belgie 1

Nejcennější část korunovačních klenotů v Německu! »Zaprodali naši zemi,« kritizuje Národní proud26.03.24 19:16 Česká republika 4

Cenzurní legislativy DSA a EMFA prošly. Česká vláda v obou případech poslušně souhlasila.26.03.24 19:03 Evropská unie 0

Puškov vyzval k ostražitosti vůči WHO26.03.24 18:46 Rusko 0

STK pro pacienty26.03.24 13:24 Česká republika 0

Nájemní teroristé, kteří zaútočili na Crocus, jednali velmi neprofesionálně.26.03.24 08:15 Rusko 5

Americké zdravotnické úřady v tichosti odebraly Američanům právo na informovaný souhlas, které bylo kodifikováno v Norimberském kodexu26.03.24 08:04 USA 0

Útok spáchali islamisté, prohlásil Putin25.03.24 21:47 Rusko 0

Ruský plyn v ČR - fakta25.03.24 10:06 Česká republika 0

Korčok s příznivci na náměstí, Pellegrini nahrál video24.03.24 21:56 Slovensko 1

Bombardování části Prahy 25. března 1945 24.03.24 19:51 Česká republika 0

Policie bude nabírat do svých řad cizince24.03.24 15:35 Česká republika 4

Naštvaní Češi z Václaváku Fialu „nezaujali“.24.03.24 06:31 Česká republika 1

Střelba, výbuchy a požár. Ozbrojenci zabili na okraji Moskvy přes 40 lidí 22.03.24 21:05 Rusko 8

V Anglii zemřelo téměř 7 krát víc očkovaných proti covidu, než neočkovaných. Oficiální data.22.03.24 16:41 Británie 9

Někdo umírá na frontě, ostatní se pakují na válce22.03.24 10:06 Ukrajina 3

K žalobě proti Ursule von der Leyenové se přidaly i tři členské země21.03.24 21:32 Evropská unie 0

Měnové kurzy

USD
23,39 Kč
Euro
25,33 Kč
Libra
29,56 Kč
Kanadský dolar
17,24 Kč
Australský dolar
15,28 Kč
Švýcarský frank
25,85 Kč
100 japonských jenů
15,46 Kč
Čínský juan
3,24 Kč
Polský zloty
5,87 Kč
100 maď. forintů
6,42 Kč
Ukrajinská hřivna
0,60 Kč
100 rublů
25,30 Kč
1 unce (31,1g) zlata
51 300,61 Kč
1 unce stříbra
575,87 Kč
Bitcoin
1 606 378,33 Kč

Poslední aktualizace: 27.3.2024 22:00 SEČ

Tuto stránku navštívilo 5 044