Turecko a NATO: skandinávská eskalace

28.1.2023 Komentáře Témata: NATO, Turecko 889 slov

23. ledna turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Švédsko nezíská podporu Ankary pro členství v NATO, pokud se nenaučí respektovat Turecko a muslimy. Turecký ministr obrany Hulusi Akar zase zdůraznil, že Švédsko a Finsko odmítají návrhy Ankary týkající se boje proti terorismu.

Shromáždění za spálení muslimské svaté knihy Korán před tureckým velvyslanectvím ve Švédsku 21. ledna vyvolalo silný odpor tureckých úřadů a společnosti. O deset dní dříve uspořádala teroristická Strana kurdských pracujících (PKK) ve Stockholmu shromáždění, na němž účastníci zinscenovali oběšení loutky připomínající tureckého prezidenta. Švédsko a Finsko odmítly Turecku ustoupit v otázce vydávání teroristů z PKK a členů organizace Fethullaha Gülena. Ten je Ankarou obviňován z organizace neúspěšného proamerického puče v roce 2016. Gülenisté jsou zase úzce napojeni na CIA, zatímco PKK je spojencem USA v Sýrii, kde působí pod hlavičkou Syrských demokratických sil.

Aby se tedy Finsko a Švédsko mohly připojit k NATO, to znamená k atlantickému vojenskému bloku, potřebují vydat spojence atlanticismu. Je zřejmé, že ústupky v tomto směru jsou nepravděpodobné. Ve Švédsku navíc existuje poměrně velká kurdská diaspora, kde radikálové zaujímají významné pozice.

Švédsko-finský tandem

Dne 5. července 2022 byly Švédsko a Finsko oficiálně pozvány do NATO. Tomu předcházelo hlasování v parlamentech obou dříve neutrálních zemí. Političtí představitelé obou severských států se dříve zabývali pouze myšlenkou současného vstupu do NATO.

Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto 24. ledna prohlásil, že jeho země by mohla zvážit jiné možnosti, pokud se vstup Švédska do NATO zpozdí. Po reakci švédského ministerstva zahraničí však rychle upřesnil, že bude usilovat o současné členství v Severoatlantické alianci se svými skandinávskými sousedy.

Reakcí Finska na ochlazení švédsko-tureckých vztahů byl návrh na „pozastavení“ třístranných rozhovorů o členství v NATO.

Stížnosti Turecka na Švédsko a Finsko jsou v podstatě stejné. Helsinky jsou méně vyzývavé pouze ve veřejné sféře. Navíc uvedené země a Turecko považují svůj vstup do EU za jeden proces. V současné politické a geopolitické situaci by se proto ratifikace členství Švédska a Finska v NATO odložila nejméně do léta 2023. V současné době je turecké veřejné mínění proti a v očekávání prezidentských a parlamentních voleb, které se budou konat 14. května, se vedení země k takovému nepopulárnímu kroku neodhodlá. Stockholm i Helsinky si to uvědomují.

Turecko bez NATO?

Protiturecké výpady ve Švédsku opět vyvolaly v Turecku debatu: Měla by země zůstat v NATO? Velká část obyvatel země a politických kruhů nepovažuje členství v NATO za geopolitickou výhodu. Proamerická Severoatlantická aliance navíc objektivně omezuje suverenitu Turecka.

24. ledna Erdoganův hlavní parlamentní partner, předseda Strany nacionalistického hnutí Devlet Bahçeli, prohlásil: „Pokud jsou tu ti, kteří chtějí otevřít otázku členství Turecka v NATO k diskusi, nechť tak učiní, my jsme se s NATO nenarodili a díky Bohu bez NATO nezemřeme.

Myšlenku na zrušení členství Turecka v NATO již dříve vyslovil bývalý americký poradce pro národní bezpečnost John Bolton v článku v deníku The Wall Street Journal s názvem „Předvolební vzkaz NATO Erdoganovi“.

Turečtí euroasianisté ze strany Vatan zase zahájili celonárodní kampaň za ukončení členství v NATO.

V průzkumu, který provedla turecká tisková agentura Anadolu na Twitteru, se 92,5 procenta respondentů vyslovilo proti souhlasu Turecka se vstupem Švédska do NATO. Průzkumu se zúčastnilo celkem 50 155 osob.

Turecko je jednou z hlavních překážek pro plány USA a NATO, protože má silnou armádu, bohaté přírodní zdroje a výhodnou geografickou polohu a geopolitické postavení. Zájmy Turecka brání NATO a USA v realizaci jejich vlastních plánů v našem regionu. Kvůli tomu vznikají problémy a roste napětí,uvedl turecký politický analytik Mehmed Perincek v komentáři pro News.ru.

NATO versus Turecko

Vedení Turecka si je nyní vědomo, že Spojené státy aktivně podporují členství Švédska a Finska v NATO. Ankara se snaží do procesu zapojit. Prostřednictvím tlaku na skandinávské země se snaží posílit svou pozici v NATO – jako aktéra, na němž závisí budoucnost Aliance. Kromě toho se Turecko snaží řešit problém protitureckých skupin, které využívají Švédsko a Finsko jako bezpečná útočiště. Tato turecká politika je však v USA a NATO vnímána jako příliš nezávislá. Pro samotné Turecko by byl vstup Švédska a Finska do NATO nepřímo nevýhodný – rozšíření Aliance zvyšuje pravděpodobnost přímého střetu s Ruskem, kterému se chce Ankara vyhnout. Turecko obecně upřednostňuje roli vyjednavače a rovnováhu mezi Západem a Východem (reprezentovaným Ruskem a Čínou). Rozšiřování NATO na úkor neutrálních zemí však vede k rozdělení evropského prostoru na dva antagonistické bloky, v nichž je stále méně prostoru pro vyvažování. Turecko si dříve či později bude muset vybrat: s NATO, nebo proti NATO.

Turečtí analytici poukazují na další nepřátelské kroky NATO a USA: odmítnutí dodávek zbraní Ankaře a vyzbrojování Kyperské republiky, ignorování práv a zájmů kyperských Turků a Severokyperské turecké republiky, dodávky zbraní Kyperské řecké republice a Řecku, podpora Řecka ve sporu s Tureckem o kontrolu ostrovů a pobřežní zóny v Egejském moři a negativní postoj k pokusům Ankary obnovit vztahy s oficiálním Damaškem.

Atlantisté nyní doufají, že se jim podaří změnit tureckou vládu na takovou, která jim bude loajálnější. Západní tisk varuje před hrozící diktaturou v Turecku a vytváří obraz „nedemokratické“ neliberální říše. Pokud Erdogan zvítězí, tlak na něj a na Turecko se zvýší, ale do té doby bude Západ dělat vše, včetně jakékoli formy zasahování do vnitropolitického procesu v Turecku, aby současného vůdce země, s nímž je spojen suverénní kurz Turecka, odstavil od moci.

ТУРЦИЯ И НАТО: СКАНДИНАВСКОЕ ОБОСТРЕНИЕ vyšel 27.1.2023 na katehon.com. Překlad v ceně 407 Kč Zvědavec.

Známka 1.1 (hodnotilo 39)

Oznámkujte kvalitu článku jako ve škole
(1-výborný, 5-hrozný)

1  2  3  4  5 

Káva pro Zvědavce

Být v obraze něco stojí.
Připojte se k ostatním a staňte se
také sponzorem Zvědavce, stačí
částka v hodnotě jedné kávy měsíčně.

Bankovní spojení: 2000368066/2010

IBAN: CZ4720100000002000368066
Ze Slovenska 2000368066/8330
IBAN: SK5883300000002000368066
BIC/SWIFT: FIOBCZPPXXX

[PayPal]

Bitcoin:
bc1q40mwpus89teua4ruhxrtal6v45lc3ye5a9ttud

Další možnosti platby ›

Ve zkratce

V květnu rozpočet téměř vyčerpán 02.06.23 05:17 Česká republika 0

A nedají pokoj a nedají31.05.23 22:13 Česká republika 0

Co zanedbaly regulační orgány během epidemie? Zcela nové informace v rozhovoru s MUDr. Pavlem Vaškem31.05.23 21:39 Česká republika 1

Skutečné události z Kosova31.05.23 06:35 Srbsko 1

Auta se spalovacím motorem už jen na příděl?31.05.23 04:55 Evropská unie 4

Generál Řehka - válka NATO - Rusko je možná. Kolik budou stát zbraňové systémy? 30.05.23 12:56 Česká republika 3

300 milionů imigrantů získalo právo se přesídlit do Evropy!29.05.23 04:36 Evropská unie 0

Nová daň z mobilů a počítačů 27.05.23 16:50 Česká republika 2

MUSÍME SI POMÁHAT25.05.23 23:21 Česká republika 0

Petice občanů České republiky za demisi vlády Petra Fialy25.05.23 14:18 Česká republika 1

Ve Zvolenu se poprali 3 američtí vojáci - tohle nás tu možná čeká také24.05.23 18:34 Slovensko 0

60 miliard za obrněnce! 24.05.23 17:43 Česká republika 1

USA mohou na poslední chvíli uvažovat o invazi na Ukrajinu23.05.23 21:27 Ukrajina 2

Smlouva s USA podepsána 23.05.23 19:39 Česká republika 3

Pan děkan Miroslav Ševčík neporušil etický kodex VŠE23.05.23 13:18 Česká republika 1

Chorvatský europoslanec Mislav Kolakusic veřejně prohlašuje WHO za TERORISTICKOU organizaci23.05.23 12:10 Chorvatsko 1

USA plánují dodat zbraně za 500miliónů USD na Taiwan21.05.23 17:51 Tchaj-wan 2

Kudy z krize21.05.23 09:57 Česká republika 0

Když se český prezident paktuje s baderovci20.05.23 19:19 Česká republika 1

Vlastimil Tlustý vytáhl čísla 20.05.23 16:51 Česká republika 0

Měnové kurzy

USD
22,00 Kč
Euro
23,68 Kč
Libra
27,56 Kč
Kanadský dolar
16,36 Kč
Australský dolar
14,46 Kč
Švýcarský frank
24,29 Kč
100 japonských jenů
15,85 Kč
Čínský juan
3,10 Kč
Polský zloty
5,24 Kč
100 maď. forintů
6,38 Kč
Ukrajinská hřivna
0,60 Kč
100 rublů
27,16 Kč
1 unce (31,1g) zlata
43 479,03 Kč
1 unce stříbra
524,65 Kč
Bitcoin
593 084,74 Kč

Poslední aktualizace: 1.6.2023 21:00 SEČ

Tuto stránku navštívilo 2 528