Maďarsko zablokovalo žádost Kosova o členství v EU a Radě Evropy

Maďarsko nepatří mezi pět členů EU (Kypr, Řecko, Rumunsko, Slovensko a Španělsko), kteří odmítají uznat nezávislost Kosova. Uznání Kosova ze strany Maďarska provedli Orbánovi předchůdci v roce 2008. Přesto maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó 10. ledna prohlásil, že jeho země bude hlasovat proti členství Kosova v evropských orgánech.

Přestože Maďarsko uznalo Kosovo, je dnes zřejmě jedinou zemí v EU, která skutečně uplatňuje samostatnou politiku. Srbsko, které není členem EU, je jednou z mála zemí v celé Evropě, která rovněž uplatňuje suverénní politiku. Vzhledem k tomu, že obě země spolu sousedí a mají hluboké historické vazby, je přirozené, že jsou dnes přátelské.

Vzhledem k tomu, že Kosovo v prosinci požádalo o členství v EU a oznámilo svůj záměr učinit totéž v Radě Evropy, což má v Bruselu velkou podporu, Maďarsko se nevyhýbá obraně Srbska.

V reakci na tyto kroky na společné tiskové konferenci se svým srbským protějškem Ivicou Dačićem Szijjarto uvedl:

„Předčasné přijetí Kosova různými evropskými subjekty může ohrozit snahu o usmíření. Pokud se tedy bude hlasovat o přijetí Kosova za člena Rady Evropy, bude vláda hlasovat proti.“

Dačić zase uvedl, že kosovskou otázku lze vyřešit pouze ústupky.

„Jsme přesvědčeni, že otázku Kosova lze vyřešit pouze kompromisem, a jsme velmi citliví na to, že se k ní přistupuje v souladu s politikou dvojích standardů, pokud jde o územní celistvost,“ řekl Dačić. „Buď je územní celistvost principem, nebo není. Nelze být v jednom případě pro zachování územní celistvosti a v druhém případě to říkat naopak.“

Bělehrad a Priština vedou od roku 2011 dialog o normalizaci vztahů pod vedením EU a přirozeně se v něm dosáhlo jen malého pokroku, protože Brusel neústupně uznává a podporuje odtržení Kosova od Srbska. A to i přesto, že tím bylo porušeno mezinárodní právo, konkrétně rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244, která v provincii zřídila dočasnou mezinárodní správu a zaručila územní celistvost Srbska.

Srbský ministr zahraničí poté zdůraznil, že je třeba zajistit bezpečnost etnických Srbů v Kosovu.

„Pokud to KFOR nechce dělat a pokud to nechce dělat kosovská policie, pak nás neberte tak, že srbská policie a armáda musí zajistit bezpečnost a mír v Kosovu. To bychom nechtěli,“ zdůraznil.

Orbánova vláda si je vědoma toho, že je téměř nemožné, aby se Kosovo stalo členem EU, protože existuje pět států, které budou takový krok VETOVAT. Nicméně vzhledem k tomu, že Kosovo není ničím jiným než vojenskou okupací NATO a centrem albánských narkotik a obchodu s lidmi, obává se Orbán následků, které by taková země mohla mít pro něj samotného, kdyby se stala členem EU.

Neméně důležitý je osobní přátelský vztah mezi Orbánem a srbským prezidentem Aleksandarem Vučićem, který odráží silné vztahy, jež si moderní Maďarsko a Srbsko vytvořily. Navzdory tomuto vývoji má však i Orbán svá omezení a je nepravděpodobné, že by Budapešť v dohledné době zvrátila své uznání Kosova jako nezávislého státu. Je třeba vzít v úvahu, že Maďarsko je členem EU a NATO a má vůči svým partnerům určité závazky.

Vzhledem k tomu, že většina členů EU a NATO uznává nezávislost Kosova, nemůžeme očekávat, že Maďarsko své uznání ze dne na den změní, zejména když je již nyní pod silným tlakem kvůli svému postoji k válce na Ukrajině.

Navzdory neochvějnému postoji Západu se tlak na vládnoucí albánské orgány v Kosovu nezastavil. Srbsko požaduje zřízení Sdružení srbských obcí, což je struktura, která by měla výkonné pravomoci, což však tzv. kosovský premiér Albin Kurti a ústavní soud vyloučili.

To překvapivě nezabránilo Západu vyvíjet tlak na Kosovo, přičemž vysoký poradce amerického ministerstva zahraničí Derek Chollet 11. ledna prohlásil, že

„Kosovo musí splnit všechny závazky v rámci dialogu, včetně vytvoření Sdružení obcí se srbskou většinou.“

Nicméně vzhledem k tomu, že stále více zemí, i když všechny mimoevropské, odstupuje od uznání Kosova, se Západ zoufale snaží uzavřít dohodu mezi Bělehradem a Prištinou. Z tohoto důvodu Chollet používá výrazy jako např.

„Věříme, že kosovská vláda by měla tuto rozmanitost oslavovat a zavést politiku, která přinese úspěch všem Kosovanům bez ohledu na jejich etnickou příslušnost.“

Priština však nemá zájem na budování inkluzivního státu, ale spíše albánského supremacistického státu, což Maďarsko naprosto odmítá podporovat, a proto stojí důrazně na straně svého srbského partnera.