V roce 2022 máme vysvětlení roku 2023

I v rámci neustálého potvrzování předpokladů vnímaných jako reálné, neustále potvrzovaných armádou tvůrců veřejného mínění, analytiků, komentátorů a karierních politologů, kteří se tváří velmi racionálně a pluralitně, ale nikdy se nedistancují od podstatných a zásadních otázek, by fakta, která budou utvářet rok 2023, pokud by se o nich debatovalo a analyzovaly by se v těch nejnepohnutějších myslích – těch, kteří mají jen jistoty – nevyvolaly ty nejnepříhodnější otázky.

Jestliže konflikt na Východě bude i nadále určovat velkou část nadcházejícího roku, neboť byl vytvořen právě za tímto účelem, je důležité si uvědomit dva údaje, které pomáhají pochopit hlavní důvody agrese, násilí a ničení, jichž jsme svědky.

Na internetových stránkách Světové banky je v údajích o „vývozu zbraní“ uvedeno, že od roku 2001 se ruský vývoz v této oblasti nejen přiblížil vývozu Spojených států, ale v některých letech (2002, 2013) dokonce překonal hodnotu vývozu Spojených států.

Není zvláštní, že poslední rok, kdy mezi oběma zeměmi probíhala skutečná hodnotová soutěž, byl rok 2013. Mezi listopadem 2013 a únorem 2014 proběhl Euromajdan a právě v tomto roce byl přijat obrovský balík sankcí proti Ruské federaci (který platil přinejmenším od roku 2008), zaměřený zejména na technologie dovážené Ruskem pro jeho převážně veřejný vojensko-průmyslový komplex. Již v roce 2014 ukazují údaje Světové banky prudký pokles ruského vývozu zbraní, který nyní představuje o něco více než 1/3 amerického prodeje.

Tyto údaje jsou důležité nejen pro pochopení příčiny Euromajdanu, nastolení rusofobního režimu a celé eskalace zbrojení, o čemž dobře svědčí příprava, kterou po osm let inicioval neonacistický režim, budování zcela nepřiměřené armády a sítě opevnění v Donbasu připomínající albánské bunkry. Tyto údaje spolu s dalšími potvrzují řadu předpokladů, které budou utvářet naši blízkou budoucnost.

Problém není jen problémem „komerční substituce“. Ani zdaleka ne. Martyanov nám ve třech velmi důležitých knihách vysvětluje část problému. Za Putinovy vlády došlo k opětovnému využití, modernizaci a optimalizaci veškerého instalovaného potenciálu, který zanechal SSSR a který je přítomen v ruské společnosti, a který nebyl v 90. letech zcela zničen, což umožnilo nabídnout světovému trhu efektivnější možnosti z vojenského hlediska, a především mnohem levnější, vezmeme-li v úvahu binom nákladů a výnosů. Dnešní konflikt mezi oběma slovanskými národy ukázal, že americká výzbroj nejenže nepřináší žádný podstatný rozdíl, ale je zastaralá, zejména v oblasti dělostřelectva (na dlouhé, krátké a střední vzdálenosti) a protivzdušné obrany.

Marťanov nám umožnil předvídat, že USA nemohou dovolit, aby obrovské množství zemí světa (od Alžírska přes Saúdskou Arábii, Turecko, Indii, Indonésii, Egypt, Venezuelu, Argentinu, Brazílii, nebo dokonce země NATO jako Řecko...) začalo nakupovat technologie, které jsou lepší než jejich (jako v případě S-400, který koupilo Turecko a který je podle něj lepší než jakýkoli americký systém protivzdušné obrany), ale které, i když nejsou lepší, jsou nekompatibilní se standardem NATO, což samo o sobě vyvolává dva problémy: 1. Nebezpečí, že by USA mohly začít nakupovat technologie, které jsou lepší než ty jejich. Pokud se země připojí nebo zůstane ve vojenských spojenectvích, skutečnost, že má různé zbraňové systémy, vyvolává problémy s propojením, které ji připraví o obrannou a útočnou účinnost; 2. Pokud se stane nepřátelskou zemí, bude spoléhat na útočné systémy, proti nimž nejsou obranné systémy NATO zkušené nebo vyladěné, a naopak.

Abyste viděli, jak je to důležité, podívejte se na neochotu USA dodávat velké množství HIMARS nebo PATRIOT, a to dokonce jen v omezeném rozsahu. Pokud jde o bezpilotní letouny, platí totéž. Jejich masivní použití, a to těch nejmodernějších schopností, umožní nepřátelské armádě testovat, experimentovat a dolaďovat své systémy ve vztahu k nim. Proto je nechtějí dodávat. Stále existuje problém, že se nepřítel zmocní některého z těchto systémů (zdá se, že již získal nevybuchlou hlavici rakety HIMAR). Na druhou stranu by jejich použití v konfliktu, aniž by bylo možné poukázat na zásadní vítězství a zvrat ve směru trendu, přineslo těmto zbraňovým systémům velmi špatný marketing.

Platí to i naopak. To je podle mého skromného názoru důvod, proč se ruská armáda zdráhá nasadit své S-500 nebo dokonce S-400 (sází spíše na modernizované S-300, BUK a další), vypustila pouze 1 nebo 2 hypersonické střely a o použití Su-57 zatím nejsou žádné záznamy. Jinými slovy, nesmíme nepříteli ukázat všechno, protože bojiště se hemží senzory NATO, které hledají taktické, technologické, logistické a doktrinální informace.

Efektivita malého ruského kontingentu v boji proti ISIS ve srovnání s prostředky, které na stejný „boj“ vynakládají USA, vyvolala potřebu mezinárodní bezpečnosti, která již existovala, ale pro americké neocony se stala naléhavou. Pokud oficiální diskurz pokračoval – a pokračuje – směrem k bagatelizaci a zesměšňování ruského potenciálu, protože prodeje se musely na jedné straně stále zvyšovat a na druhé snižovat, je fakt, že vojenským analytikům Pentagonu neunikne, že bylo lepší věnovat tomu pozornost. Arogance se často předvádí a v hloubi duše skrývá obavy.

Existují fakta, která toto vnímání posilují. Skutečnost, že víme, jak NATO a G7 klasifikovaly své hrozby a celou politiku „zadržování“ a „demontáže“ jejich vojenské a ekonomické moci, která vyžaduje hloubkovou práci na vyčerpání, studium a dolaďování strategií, které pro mnohé odborníky již nyní představují to, co bude předzvěstí třetí světové války (tentokrát, doufejme, s epicentrem dále na východě), nám napovídá, jakým směrem se bude postupovat.

Vytváření prostředků na budování negativního obrazu oponentů tento směr potvrzuje: Například na straně 89 federálního rozpočtu USA, v kapitole „Ministerstvo zahraničí a další mezinárodní programy“, můžeme číst: „400 milionů dolarů pro Fond proti zhoubnému vlivu Čínské lidové republiky. Kromě toho (...) rozpočet vyčleňuje 682 milionů dolarů pro Ukrajinu a navýšení o 219 milionů dolarů oproti tomu, co bylo poskytnuto v roce 2021, aby se pokračovalo v boji proti zlovolnému vlivu Ruska.“ Teprve v závěrečné části odstavce si uvědomíme, na co je těchto 1,2 miliardy dolarů ve skutečnosti určeno, totiž na „dezinformace“ (mělo by se číst jako: protiinformace) nebo „odolnost občanské společnosti“ (mělo by se číst jako: peníze pro nevládní organizace). Může po tomhle ještě někdo věřit všemu, co o těchto dvou zemích čte a vidí v korporátním tisku? Dokonce i s vědomím, že USA platí za produkci a zveřejňování informací pro boj proti těmto zemím? A s vědomím, že takzvaná „média“ jsou v hluboké ekonomické krizi a nesmírně závislá na využívání těchto prostředků? Pouze pokud je víra náboženská!

Údaje o obchodu Evropské unie s Ruskou federací však potvrzují, v jakém plánu (plánech) se akce odehrává. Podle údajů Eurostatu dovážely VŠECHNY ostatní země s výjimkou malého Pobaltí, Švédska, Irska, Dánska a Finska více než v roce 2021. A to vše navzdory již 10. balíčku sankcí, který je na cestě. Co to vysvětluje? Kde je „nepřispívejte do Putinovy pokladny“, „nepřispívejte na financování války“ nebo „zlikvidujme ruskou ekonomiku“? Jak napsal list Times of India, USA dobře věděly, že ruskou ekonomiku neovlivní. Věděly však, že zničí německou a evropskou ekonomiku, čímž si vykrmí tu svou.

Jinými slovy, jsou to jen řeči pro stádo. Tyto řeči lze přeložit jako „nakupovat všechno dráž, protože nakupujeme bez dlouhodobých kontraktů“, „nakupovat energii dráž, aby se americká břidlicová ropa a břidlicový plyn staly hlavním cílem EU“, „ v žádném případě jim nenakupovat zbraně“, „ukončit spolupráci v citlivých oblastech, jako je jaderná fúze, projekt, který se rozvíjel ve Francii se slibnými výsledky a v němž bylo Rusko zásadním partnerem, a není náhodou, že USA konkurují i v této oblasti a nechtějí konkurenci“, „nevyvážet do Ruské federace špičkové technologie“ a „potlačit hlavního obchodního partnera země, kterým byla EU, odchodem většiny nadnárodních společností z této země“.

Právě zde můžeme potvrdit skutečné cíle války, která začala v roce 2014. V souladu se zakladatelskými cíli NATO je již dosaženo prvního „Rusko ven“; druhého „Německo dolů“ již bylo dosaženo zvolením Šolce a jeho bandy velmi „dobře“ probuzených chlapců, dívek a napůl chlapců a napůl dívek z Ivy League; třetího „Evropa dovnitř“ je dosaženo sankcemi, které nutí EU vzdát se jednoho ze svých hlavních ekonomických partnerů, hlavního v oblasti levných surovin a energie, a časem se musí vzdát i svého hlavního obchodního partnera, Číny. To vše pod záminkou boje proti diktatuře a porušování lidských práv.

Existují ještě dvě další skutečnosti, které budou mít obrovský význam pro předpověď událostí, které nás čekají. Jednou z nich je mobilizace 250 000 záložníků ve věku do 55 let v Polsku, v jejímž důsledku tisíce mužů uprchly ze země, což je skutečnost, o níž „důvěryhodné“ televizní stanice na severu Atlantiku neinformují. Spojíme-li tuto událost s každoročním zvyšováním vojenského rozpočtu této země již několik let (daleko nad požadavky NATO), je snadné pochopit, kteří lidé budou dalšími, kdo budou hozeni pod drtič. V Bahkmutu zemřely tisíce žoldáků, mnozí z nich bývalí vojáci polských ozbrojených sil. Existují však nejrůznější plány, ať už ze strany některých polských elit na obsazení haličského regionu, nebo ze strany neoconů na využití Polska jako dalšího pokusného králíka k „oslabení“ „nepřítele“.

Druhý, který předznamenává přípravu toho, co přijde, se nachází dále na východě. Nejprve využili své chlapce financované CIA, mobilizované z Tchaj-wanu a Hongkongu (ano, vůdci byli identifikováni), aby v Číně mobilizovali malé demonstrace proti politice nulové tolerance. Politika Zero Covid měla moc pozdržet a nějakým způsobem zmrazit útok, který USA na zemi připravovaly, a využít předvídatelných úmrtí ke změně režimu. Během těchto téměř tří let se země mohla připravit na boj proti pandemii, ale Washington jim nechtěl dát tolik času. Proto poté, co prosadili uzávěru – jako by tu nikdy neexistovala -, nyní na zemi útočí, protože... skončila Zero Covid tolerance.

Tomu se říká zatčení za to, že máte psa, a zatčení za to, že ho nemáte, což ukazuje na vážnost a skutečné úmysly těchto lidí. Nyní obviňují Čínu ze „zatajování údajů“, nazývají představitele lháři a považují obyvatele této tisícileté země za hlupáky, obviňují „přeplněné nemocnice“, jako by ty naše nebyly přeplněné KAŽDÝ DEN VŠUDE, a poté, co v USA a koloniích zemřely MILIONY lidí, říkají, že jsou „velmi znepokojeni počtem případů“. Jako by tady Covid skončil.

Samozřejmě, a to je k popukání, písničkářka Van Der „Lies“, která je shodou okolností manželkou ředitele jedné z hlavních laboratoří, která spolupracuje se společností Pfizer, běžela „nabízet vakcíny do Číny“. Pro naše kapsy by tato „nabídka“ znamenala pár dalších miliard zaplacených na daních, pro Ursulu další ztracený mobil, ale pro Číňany, jejichž civilizace je stará 5000 let... Ono je potřeba víc, aby je člověk oblbnul. O skutečných účincích tohoto masového očkování se mluví jen velmi málo, téměř nic, ale zaplacení Twitteru (doloženo soubory Twitter) za utváření informací o vakcíně nevěstí nic dobrého pro to, co se dozvíme v budoucnu.

Je tedy možné, že už v roce 2023 se budeme muset připravit na prázdné regály. Zamýšlené uzavření evropských hranic s Čínou, které se USA pokusí prosadit, by tento účinek nezanedbalo. Zvýšené financování WHO (té samé, která lhala o maskách, vzpomínáte?), které je rovněž stanoveno ve federálním rozpočtu pod záminkou „posílení vedoucího postavení USA v mezinárodních institucích“, již přineslo své první ovoce v podobě zpráv typu „WHO zpochybňuje údaje poskytnuté Pekingem“. Samozřejmě, že pochybuje!

Ať už proto, že platíme nejvyšší ceny za energie a suroviny, nebo proto, že útok na našeho hlavního obchodního partnera se zrychlí a dosáhne nejvyšší rychlosti... tam budeme muset draze platit za to, co jsme dříve považovali za levné!

A tímto tempem brzy zjistíme, že jsme neměli důvod nechat 2022 za sebou!