Rozhovor s profesorem Michaelem Hudsonem

Vážený pane profesore Hudsone,

Naposledy jsme spolu hovořili pro německý tištěný časopis „Four“ v červnu. Momentálně také pracuji pro MEGA Radio, zpravodajskou rozhlasovou stanici pro Německo, Rakousko a Švýcarsko. Vysíláme z Vídně a působíme v Berlíně, Bavorsku a Rakousku.

Tímto bych vás chtěl pozvat na další rozhovor prostřednictvím ZOOMu, abychom ho nahráli pro náš rozhlasový program. Jednalo by se o aktualizaci našeho posledního rozhovoru. Možná v délce kolem 20-30 minut. Viz také náš poslední rozhovor.

Zde jsou mé otázky:

(1.) V našem posledním rozhovoru pro časopis „Four“ jste vyslovil několik předpovědí, které se staly skutečností.

Řekl jste také: (2) „To, co charakterizujete jako „blokování Nord Stream 2“, je ve skutečnosti politika „kupujme od Ameriky“. To se nyní po zničených plynovodech Nord Stream také ukázalo více než jasně. Mohl byste to komentovat?

MH: Zahraniční politika USA se dlouhodobě soustředí na kontrolu mezinárodního obchodu s ropou. Tento obchod je hlavním přispěvatelem k platební bilanci USA a jeho kontrola dává americkým diplomatům možnost uvalit na ostatní země dusivý tlak.

Ropa je klíčovým dodavatelem energie a růst produktivity práce a HDP předních ekonomik obvykle odráží růst spotřeby energie na pracovníka. Ropa a plyn neslouží pouze ke spalování pro výrobu energie, ale jsou také základním chemickým vstupem pro hnojiva, a tedy pro produktivitu zemědělství, stejně jako pro velkou část výroby plastů a dalších chemikálií.

Američtí stratégové si tedy uvědomují, že odříznutí zemí od ropy a jejích derivátů utlumí jejich průmysl a zemědělství. Možnost uvalit takové sankce umožňuje USA učinit země závislými na dodržování americké politiky pod hrozbou „exkomunikace“ z obchodu s ropou.

Američtí diplomaté již mnoho let říkají Evropě, aby se nespoléhala na ruskou ropu a plyn. Cíl je dvojí: připravit Rusko o jeho velký obchodní přebytek a učinit obrovský evropský trh závislým na amerických producentech ropy. Američtí diplomaté přesvědčovali německé představitele, aby neschválili plynovod Nord Stream 2, a nakonec využili záminku války NATO s Ruskem na Ukrajině k jednostrannému jednání, aby zařídili zničení obou plynovodů Nord Stream 1 a 2.

(2.) Pro naše diváky, naše posluchače: Ve své nové knize „Osud civilizace: Finanční kapitalismus, průmyslový kapitalismus, nebo socialismus“ uvádíte, že světová ekonomika se nyní štěpí na dvě části, Spojené státy a Evropa je tou dolarovou částí. A tento západní neoliberální celek vytlačuje Eurasii a většinu zemí globálního Jihu do samostatné skupiny. Hovořil jste o tom v rozhovoru v listopadu. Mohl byste to vysvětlit?

MH: Rozdělení není jen geografické, ale především odráží konflikt mezi západním neoliberalismem a tradiční logikou průmyslového kapitalismu. Západ deindustrializoval své ekonomiky tím, že nahradil průmyslový kapitalismus finančním kapitalismem, zpočátku ve snaze ušetřit na mzdách svých dělníků přesunem do zahraničí a zaměstnáváním zahraniční pracovní síly, a poté ve snaze vytvořit monopolní privilegia a závislé trhy nebo zbraně (a nyní ropu) a high-tech základní zboží, čímž se stal rentiérskou ekonomikou.

Před sto lety se očekávalo, že se průmyslový kapitalismus vyvine v průmyslový socialismus, přičemž vlády budou poskytovat dotované základní infrastrukturní služby (jako je zdravotní péče, vzdělávání, komunikace, výzkum a vývoj), aby minimalizovaly své životní a podnikatelské náklady. Takto vybudovaly svou průmyslovou sílu Spojené státy, Německo a další země a takto se to v poslední době podařilo také Číně a dalším euroasijským zemím.

Avšak rozhodnutí Západu privatizovat a financovat svou základní infrastrukturu, zrušit roli vlády a přesunout plánování na Wall Street, Londýn a další finanční centra, způsobilo, že Západ nemá ostatním zemím co nabídnout – s výjimkou slibu, že je nebude bombardovat nebo se k nim chovat jako k nepřátelům; přičemž stát bude považován za nepřátelský, pokud bude projevovat snahu udržet si své bohatství ve vlastních rukou, místo aby ho převáděl na americké investory a korporace.

Výsledkem je, že když Čína a další země budují své ekonomiky stejným způsobem jako Spojené státy od konce občanské války do druhé světové války, je s nimi zacházeno jako s nepřáteli. Jako by američtí diplomaté viděli, že hra je prohraná a že jejich ekonomika je natolik zadlužená, zprivatizovaná a nákladná, že nemůže konkurovat, a tak prostě doufají, že budou z ostatních zemí dělat závislé tributy tak dlouho, dokud hra definitivně neskončí.

Pokud se USA podaří vnutit světu finanční neoliberalismus, pak ostatní země skončí se stejnými problémy, jaké mají Spojené státy.

(3.) Nyní se v Německu otevírají první terminály na LNG z USA. Jak to ovlivní obchod a vzájemnou závislost / závislost mezi Německem a Spojenými státy?

MH: Americké sankce a zničení Nord Stream 1 a 2 způsobily, že Evropa je závislá na dodávkách z USA, a to za tak vysokou cenu LNG plynu (asi šestinásobek toho, co musí platit Američané a Asiaté), že Německo a další země ztratily schopnost konkurovat ve výrobě oceli, skla, hliníku a mnoha dalších odvětvích. Vzniká tak vakuum, které americké pobočky doma zaplňují ze svých investic v jiných zemích nebo dokonce ze samotných USA.

Očekává se, že německý a další evropský těžký průmysl, chemická a jiná výroba se budou muset přesunout do Spojených států, aby získaly ropu a další základní suroviny, které prý nesmí nakupovat z Ruska, Íránu nebo jiných alternativ. Předpokladem je, že jim lze zabránit v přemístění do Ruska nebo Asie uvalením sankcí, pokut a politickým vměšováním do evropské politiky ze strany amerických nevládních organizací a satelitů National Endowment for Democracy in, jak tomu bylo od roku 1945. Můžeme očekávat novou operaci Gladio, která bude podporovat politiky ochotné udržovat tento globální zlom a přesun evropského průmyslu do Spojených států.

Jednou z otázek je, zda bude Německo následovat kvalifikovaná pracovní síla. K tomu v takových situacích obvykle dochází. Tento druh demografického úbytku zažily pobaltské státy. Je to vedlejší produkt neoliberální politiky.

(4.) Jaký je váš názor na současnou vojenskou situaci v rusko-ukrajinské válce?

MH: Vypadá to, že Rusko v únoru nebo březnu snadno zvítězí. Pravděpodobně vytvoří demilitarizovanou zónu na ochranu ruskojazyčných oblastí (pravděpodobně začleněných do Ruska) před pronacistickým Západem, aby zabránilo sabotážím a terorismu.

Evropě bude přikázáno, aby nadále bojkotovala Rusko a jeho spojence, místo aby hledala vzájemné výhody prostřednictvím vzájemného obchodu a investic. USA mohou vyzvat Polsko a další země, aby „bojovaly do posledního Poláka“ nebo Litevce a napodobily tak Ukrajinu. Bude vyvíjet tlak na Maďarsko. Především však budou trvat na tom, aby Evropa vynaložila obrovské částky na přezbrojení, především americkými zbraněmi. Tyto výdaje vytlačí sociální výdaje, které by Evropě mohly pomoci vyrovnat se s šířící se průmyslovou depresí, nebo dotace na oživení jejího průmyslu. Militarizovaná ekonomika se tak stane rostoucím režijním nákladem – zatímco spotřebitelský a průmyslový dluh poroste spolu s vládním dluhem.

Jakmile k tomu dojde, může Rusko požadovat, aby NATO vrátilo své hranice podle mapy před rokem 1991. To je nejpravděpodobnější ohnisko konfliktu.

(5.) Jaký je váš názor na současnou finanční situaci v této válce. Vlády zemí G7 a EU již hovoří o obnově a rekonstrukci Ukrajiny po válce. Co to znamená pro západní podniky a finanční kapitalismus?

MH: Ukrajinu lze jen stěží obnovit. Především velká část jejího obyvatelstva odešla a vzhledem ke zničení obydlí a infrastruktury se pravděpodobně nevrátí.

Za druhé, Ukrajina je vlastněna především úzkou skupinou kleptokratů – kteří se snaží prodat půdu západním zemědělským investorům a dalším supům. (Myslím, že víte, kdo to je.)

Ukrajina je již zadlužená a stala se lénem MMF (což v praxi znamená NATO). Evropa bude požádána, aby „přispěla“, a devizové rezervy zabavené Rusku mohou být použity na najímání amerických společností, které budou finančně vydělávat na obnově předstírané ekonomiky Ukrajiny – a země tak bude ještě více zadlužená.

Nový ministr zahraničí za Demokratickou stranu bude opakovat slova Madeline Albrightové a prohlásí, že zabíjení ukrajinské ekonomiky, dětí a vojáků „stálo za to“ jako cena za šíření demokracie v americkém stylu.

(6.) Četl jsem spoustu podkladových zpráv o sankcích proti Rusku. Zdá se, že sankce čím dál víc tvrdě dopadají na Rusko, protože nedokáže samo vyrábět všechny produkty, zejm. technologie. Na druhou stranu má Rusko nyní stabilnější obchod a odběratele z Číny, Indie. Jaký reálný dopad mají sankce podle vaší analýzy?

MH: Americké sankce se ukázaly být pro Rusko nečekaným darem z nebes. Například v zemědělství vedly zákazy dovozu litevských a dalších pobaltských mléčných výrobků k rozkvětu domácího ruského sýrařského a mlékárenského sektoru. Rusko je nyní největším světovým vývozcem obilí, a to díky západním sankcím, které měly stejný účinek jako ochranná cla a dovozní kvóty, jaké Spojené státy používaly ve 30. letech 20. století k modernizaci svého zemědělského sektoru.

Kdyby byl prezident Biden tajným ruským agentem, těžko by mohl Rusku pomoci více. Rusko potřebovalo ekonomickou izolaci v podobě protekcionismu, ale bylo stále příliš okouzleno neoliberální politikou volného obchodu, než aby to dokázalo samo. Takže to za něj udělaly Spojené státy.

Sankce nutí země k větší soběstačnosti, alespoň v základních potřebách, jako jsou potraviny a energie. Tato soběstačnost je nejlepší obranou proti ekonomické destabilizaci ze strany USA s cílem vynutit si změnu režimu a podobné podřizování se.

Jedním z důsledků je, že Rusko bude nakupovat od Evropy mnohem méně i po skončení bojů na Ukrajině. Rusko tak bude mít rovněž menší potřebu vyvážet suroviny do Evropy. Ty si může zpracovat samo. Průmyslové jádro, kterým byla Evropa, může skončit spíše v Rusku a u jeho asijských spojenců než ve Spojených státech.

To je ironický výsledek nové železné opony NATO.

(7.) Jak byste popsal Čínu, Rusko a Indii: Vidíte tam průmyslový kapitalismus nebo socialismus?

MH: RIC bylo původním jádrem BRICS, nyní značně rozšířeným o Írán a velkou část Střední Asie a cesty spojené s čínskou iniciativou Pásmo a cesta. Cílem je, aby Eurasie již nemusela být závislá na Evropě nebo Severní Americe.

Ministr obrany Donald Rumsfeld často hovořil o „staré Evropě“ jako o zmenšující se mrtvé zóně. Selhala před sto lety, aby se vyvinula ve stále více socializovanou ekonomiku se státními dotacemi, rostoucí životní úrovní a produktivitou práce, vědy a průmyslu. Evropa odmítla nejen marxismus, ale i základy marxistické analýzy v klasické ekonomii Adama Smithe, Johna Stuarta Milla a jejich současníků. Touto cestou se vydala Eurasie, zatímco pravicový protivládní liberalismus rakouské a chicagské školy zničil ekonomiky evropských zemí NATO zevnitř.

S tím, jak se těžiště průmyslového a technologického vedení přesouvá na východ, budou evropské investice a pracovní síla pravděpodobně následovat.

Obyvatelé euroasijských zemí budou stále navštěvovat Evropu jako turisté, podobně jako Američané rádi navštěvují Anglii jako jakýsi zábavní park postfeudální šlechty, střídání palácových stráží a další kuriózní vzpomínky na doby rytířů a draků. Evropské země budou vypadat spíše jako Jamajka a Karibik, hlavním růstovým odvětvím se stanou hotely a pohostinství, kde budou francouzští a němečtí číšníci oblečeni ve svých kuriózních kvazihollywoodských kostýmech. Muzeím se bude dařit, protože Evropa sama se změní v jakési muzeum postindustrialismu.

(8.) V současné době jsme byli svědky krachu a bankrotu krypto burzy FXT. Vedení této společnosti se zdá být vysoce kriminální. Jak to hodnotíte?

MH: Kriminalita je to, co z kryptoburzy udělalo v posledních několika letech růstové odvětví. Investoři kupovali krypto, protože je prostředkem pro zbohatnutí na mezinárodním obchodu s drogami, zbraněmi, další kriminalitě a daňových únicích. To jsou velká postindustriální růstová odvětví západních ekonomik.

Ponziho schémata jsou často dobrými investičními nástroji ve své startovací fázi – fázi pump-and-dump. Bylo nevyhnutelné, že zločinci budou nejen využívat kryptografické prostředky k převodu finančních prostředků, ale skutečně si založí vlastní měny „bez represivní vládní regulace“. Zločinci jsou dokonalými libertariány volného trhu chicagské školy.

Každý si může vytvořit vlastní měnu, podobně jako to dělaly americké banky divokého západu v polovině 19. století, které tiskly měnu podle libosti. Když šel člověk na začátku 20. století nakupovat, v obchodech byly ještě seznamy s měnícími se hodnotami různých bankovek. Ty nejlépe navržené byly zpravidla nejúspěšnější.

(9.) Máte nějaké poznatky o obchodních vztazích mezi FTX a Ukrajinou, vládou v Kyjevě? Objevily se o tom nějaké zvěsti a články v alternativních médiích?

MH: MMF a Kongres vyplatily ukrajinské vládě a jejím kleptokratům v čele velké částky peněz. Noviny uvádějí, že velká část těchto peněz byla předána společnosti FTX – která se stala druhým největším sponzorem Demokratické strany (hned po Georgi Sorosovi, který se prý také snaží skupovat ukrajinská aktiva). Zdá se tedy, že funguje kruhový tok: Americký Kongres odhlasuje financování Ukrajiny, která část těchto peněz vloží do kryptoměn na burze FTX, ze které pak proudí peníze zpátky na politickou kampaň proukrajinských politiků.

(10.) Před několika měsíci se v americkém tisku objevily články o plánech FEDu: FED plánuje zřídit digitální dolar, centrální bankovní digitální měnu (CBDC). Také v Evropě prezidentka ECB madam Lagardeová a německý ministr financí Lindner hovoří o zavedení digitálního eura. Zde v Německu někteří kritičtí odborníci varují, že to jen posune totální dohled nad obyvatelstvem a zákazníky. Jaký je váš názor na digitální měny?

MH: To není můj resort. Veškeré bankovnictví je elektronické, co tedy znamená „digitální“? Pro libertariány to znamená žádný státní dohled, ale vláda bude mít záznam o všem, co kdo utratí.

(11.) Jaký je váš názor na současnou slabost či sílu amerického dolaru, eura, britské libry, zlata a stříbra?

MH: Dolar bude i nadále žádaný, a to díky tomu, že se mu podařilo učinit eurozónu na něm závislou. Britská libra má jen málo podpůrných prostředků a pro cizince málo důvodů do ní investovat. Euro je vůči dolaru podřízenou satelitní měnou.

Bez dolaru nebo jiné měny, v níž by mohly držet své měnové rezervy, budou vlády i nadále zvyšovat podíl držený ve zlatě, protože na něj nejsou vázány vládní závazky – američtí úředníci se ho tedy nemohou jednoduše zmocnit, jako to udělali s ruskými devizovými rezervami. Zemím eurozóny nelze věřit, že nebudou plnit americké příkazy k uchvácení rezerv cizích zemí, takže se mu budou vyhýbat.

S poklesem kurzu eura vůči dolaru budou klesat zahraniční investice, protože investoři nebudou chtít investovat do (1) zmenšujícího se trhu a (2) společností, které vydělávají domácí eura, jež mají pro centrální banky stále menší hodnotu dolarů nebo jiné tvrdé měny.

Zlato bude samozřejmě třeba držet doma, aby se ho nedalo jednoduše zmocnit, jako se zlata Venezuely zmocnila Bank of England a předala ho pravicovému americkému zmocněnci. Pro Německo by bylo moudré urychlit leteckou přepravu vlastních zásob zlata z trezorů americké Federální rezervní banky v New Yorku.

(12.) Jaká je vaše současná analýza energetické a finanční krize ve světě?

MH: Žádná skutečná krize jako spíše pomalý krach. Rostoucí ceny placené za to, co Amerika vyváží: ropa, potraviny a monopolní zboží v oblasti IT, přičemž životní náklady spotřebitelů rostou rychleji než mzdy. Takže bude docházet k utahování šroubů a ožebračování většiny rodin. Střední třída zjistí, že je přece jenom třídou vydělávající na mzdy, a ještě hlouběji se zadluží – zejména pokud se bude snažit chránit tím, že si vezme hypotéku na koupi domu.

Studoval jsem 11. a 12. století kvůli dějinám zadlužení a narazil jsem na příběh, který může mít vztah k otázkám, které jste položili. NATO neustále tvrdí, že je obrannou aliancí. Rusko však nemá žádnou touhu napadnout Evropu. Důvod je zřejmý: žádná armáda nemůže napadnout velkou zemi. Ještě důležitější je, že Rusko nemá ani motiv zničit Evropu jako protivník loutky USA. Evropa se již ničí sama.

Připomínám bitvu u Manzikertu v roce 1071, kdy Byzantská říše prohrála se seldžuckými Turky (z velké části proto, že její generál, na němž císař závisel, Andronikos Doukas, zběhl a pak císaře svrhl. Křížová výprava králů, doplněk ke hře, se bitvě obšírně věnuje a tvrdí, že mezi Alpem Arslanem a Romanem proběhl následující rozhovor:

Alp Arslan: „Co bys udělal, kdybych byl předveden jako vězeň?“

Romanos: „Možná bych tě zabil nebo vystavil v ulicích Konstantinopole.“

Alp Arslan: „Můj trest je mnohem těžší. Odpouštím ti a propouštím tě na svobodu.“

To je trest, který Evropa dostane od Eurasie. Její představitelé se rozhodli: stát se satelitem USA.

Poznámka editora

A ze všech evropských zemí budou na tom nejhůř Česká republika a Slovensko. Ty se totiž staly vlivem doslova stovek bezpáteřních a tupých politiků ve svých vládach rohožkami a koloniemi bohatších evropských zemí.

Z bývalých zemí Varšavského paktu si Maďarsko dokázalo vyboxovat jakž-takž nezávislost. Rumunsko a Bulharsko bylo chudší vždy, ale mají moře a přes jejich území vede plynovod z Turecka. Bývalé NDR se přivtělilo k bohatší západní části, Polsko je příliš velké a příliš hrdé na to, aby si dalo něco diktovat. Jedině Česko a Slovensko jsou takoví bezpáteřní chcipálkové...