Vstříc skutečnému novému světovému řádu

Ačkoli Saker dal vynikající odpověď, já bych dal svou vlastní, která je shrnutím jeho odpovědi. To je: Porážka Ruska v rukou „spojeného Západu“ by znamenala konec světa, a tedy žádný nový světový řád. Nebojte se, protože Rusko se porážku nechystá, konec světa se zatím nechystá a Nový světový řád bude a už je.

Řekněme si upřímně, že kombinovaný Západ na Rusko útočil v historii znovu a znovu. Mnozí nevědí, že křižáci ve třináctém století byli internacionální, panzápadní. Napoleonskou invazi v roce 1812 provedlo dvanáct západních národností. Krymskou válku, tj. invazi do Ruska v roce 1854, provedli Francouzi, Britové, Osmané a Sardové.

Pokud jde o rakousko-uherskou a císařskou armádu v roce 1914, i to bylo úsilí spojeného Západu, a nebýt revoluce, Rusko by později v roce 1917 dobylo Vídeň a Berlín. A Hitlerova invaze o 27 let později byla stejně mnohonárodnostní. A tak je tomu i dnes, v případě žoldnéřské armády kyjevského režimu, kterou vyzbrojuje mnohonárodnostní NATO.

Rozhovory

Dnes američtí poradci kyjevského režimu zoufale touží po zahájení mírových rozhovorů. Mír mohl být uzavřen kdykoli mezi únorem 2014 a dubnem 2022. USA ho tehdy nechtěly a neumožnily, takže nyní za něj budou muset zaplatit. Americká elita ví, že se chystá na velkou prohru. Je to jejich poslední šance a poslední šance pro bývalou Ukrajinu – neboť právě o ní nyní hovoříme. Stejně jako mnozí jiní mají tito Američané velkou hubu, ale když na to přijde, je to všechno jen horký vzduch. A přestože Rusko mluví na žádost USA, aby udrželo otevřené kanály, ignoruje směšné americké požadavky.

Rusko dnes nemá důvod mluvit. Úspěšně bojuje proti NATO na Ukrajině, a tak ji demilitarizuje. Všichni to vědí. Nacházíme se však také v nebezpečném okamžiku, protože USA ztrácejí kontrolu nad svými loutkami. Stejně jako podporovaly Husajna v Iráku nebo Bin Ládina v Afghánistánu, ISIS v Sýrii a libovolný počet latinskoamerických gangsterských loutek a pak nad nimi ztratily kontrolu, protože se odmítly chovat jako loutky, tak hrozí, že ji ztratí i nyní. Lízalský kyjevský režim a jeho spojenci v Polsku, Pobaltí a dokonce i ve Velké Británii (tam už přes šedesát let zpívají i popové písně s americkým přízvukem) se chovají američtěji než Američané. Žák je horší než učitel.

Příkladem je nedávná provokace, kdy ukrajinská raketa přistála v Polsku a Poláci a Lotyši tvrdili, že to byla ruská raketa.Američané jim na to neskočili. Předtím byla dalším příkladem hrozba špinavé bomby připravované kyjevským režimem. Znepokojeni Američané tento nesmysl zastavili. Dalším příkladem bylo britské protiněmecké zničení plynovodu Nordstream. Viník byl ututlán, stejně jako Američané ututlali viníky letu MH-17. V Kyjevě, Varšavě, Pobaltí i v Londýně by si měli vzpomenout, co Američané udělali Husajnovi a bin Ládinovi. Jsou docela dobře schopni udělat totéž znovu a všechny je odstavit. Koneckonců, lidé umírali pořád. A přesto tito lidé nevědí, kdy přestat. Kde se tento problém bere?

Sebeklam

Jedním z problémů současného amerického/západního systému je, že je založen téměř výhradně na „Psyops“, tedy na PR, tedy na tom, čemu se dříve říkalo propaganda, z níž se pak stal „spin“ a posléze „fake news“. To vše jsou samozřejmě jen slova pro lži. Problém všech těchto lží však spočívá v tom, že jsou natolik přesvědčivé, že jim jejich pachatelé skutečně začínají sami věřit. Zombifikují sami sebe. Sami sebe klamou.

Proto jsou současné západní elity prodchnuty infantilismem. Jakmile jejich lži vyvrátíte pádnými důkazy, chovají se jako rozmazlené děti a vyhazují své hračky z kočárku. Předpokládejme však, že tyto hračky jsou jaderné? Chraň Bůh, aby někdo dal dětem v Kyjevě, Varšavě, Pobaltí nebo Londýně kontrolu nad jadernými hračkami (Ano, Londýn je má, ale neovládá je).

Problém s rozmazlenými dětmi je, že pokud jim odporujete, „zruší“ vás. Jak říkají Američané: „Rozdíl mezi muži a chlapci (zde se myslí infantilní američtí muži) je ve velikosti a ceně jejich hraček“. Probuzený Západ by tedy nikdy nezavedl „cenzuru“. Místo toho zavádí „redakční kontrolu“. Západní média nejsou nic jiného než hlásné trouby státu.

Například ve Francii, stejně jako v mnoha západních zemích, se po prezidentských volbách záhadně mění moderátoři zpráv a do popředí se dostávají noví novináři. Důvod? V centru Paříže má prezident k dispozici 500 bytů, které může zdarma pronajímat svým „přátelům“, ovšem jen tak dlouho, dokud..... Vskutku presstitutky. Pokud jde o Velkou Británii, každý ví, že BBC je nedílnou součástí britského establishmentu, je zalidněna agenty MI5 a MI6 a je plně závislá na příjmech, které jí uděluje britský stát. Pokud se nebudete chovat slušně, ......

O poučení z historie

Někdo může namítnout: „Ale co historie? Nemůžeme se poučit z chyb historie? Historie se přece nikdy neopakuje. Takoví lidé jsou naivní. Historie se bohužel opakuje, a to neustále. Prvním důvodem je to, že geografie se nemění. Například Rusko bude vždy euroasijskou velmocí na stejném místě. Nepřesune se do Jižní Ameriky nebo na Nový Zéland. Druhým důvodem, proč se historie opakuje, je lidská hloupost. Poučil se Hitler o ruské zimě v roce 1941 ze zkušeností Napoleona z roku 1812? Poučilo se americké impérium při invazi do Afghánistánu z invaze britského impéria do Afghánistánu? Proč ne? Naprostá hloupost, kterou vyvolala zaslepenost pýchy. „Nejsem jako oni, jsem inteligentní, nebudu dělat totéž znovu“. Zde níže je další poučení, z něhož se můžeme poučit.

Prezident Putin je přirovnáván k Petru Velikému. Petr na přelomu 18. a 19. století prorazil okno do Evropy a modernizoval tak Rusko, aby mohlo konkurovat Evropě a bránit se jí. Chápu smysl tohoto srovnání, ale myslím, že lepší je srovnání s Mikulášem II. o 300 let později. Na přelomu 19. a 20. století to byl car Mikuláš, kdo prorazil okno do Asie. Byl to on, kdo postavil Transsibiřskou magistrálu, usadil miliony ruských rolníků na Sibiři a vybudoval spojení s Koreou, Japonskem, Čínou a Thajskem.

Pravda, jeho politiku zmařili Britové, kteří Japonsko po zuby ozbrojili a postavili mu dreadnoughty, které v roce 1904 řádně a zákeřně zaútočily na ruskou flotilu v Port Arturu, přesně jak Británie (a USA) doufala. O sedmatřicet let později se USA dočkaly spravedlivé odměny v Pearl Harboru, když Japonci zopakovali stejnou lekci. A Britové dostali svůj spravedlivý zákusek o tři měsíce později v roce 1942, kdy došlo k největší britské vojenské katastrofě v dějinách. 80 000 vojáků se poníženě vzdalo „asijským a primitivním“ Japoncům. A to vedlo ke konci britského impéria v Asii jen o několik let později.

Je jisté, že prezident Putin nyní dokončil ruský průlom do Asie? Dnes je jeho Rusko spojencem Číny a Íránu, Indie, Indonésie, Turecka, Severní Koreje a většina zbytku Asie stojí za ním. Nepoučil se snad prezident Putin z historie, a neumožnil mu tak dokončit dílo započaté před pěti generacemi?

Budoucnost

Americké impérium je skutečně gigant, ale skutečně má hliněné nohy. Impérium je celé založeno na virtuální realitě Psyops, nikoli na realitě. A skutečná skála Ruska naráží na obra. A tak se rodí Nový světový řád. Znamená to postupný konec amerického impéria a všech na něm závislých padělků a klubů, OSN, NATO, EU, MMF, Světové banky, G7 a G20, nad nimiž posledně jmenované již ztratilo kontrolu. Všechny je ničí Ukrajina, která je hliněnýma nohama tohoto obra.

Car Mikuláš II. založil Transsibiřskou magistrálu, která spojuje Moskvu s Pekingem za šest dní. Je to symbolický základ skutečného Nového světového řádu, který povede z Pekingu do Moskvy, včetně Teheránu a Nového Dillí, a dosáhne Berlína. Neboť Berlín je skutečným hlavním městem Evropy, a nikoliv zarostlá bruselská vesnice. Až se vytvoří osa Peking-Moskva-Berlín, bude se k ní chtít připojit i Velká Británie, jejíž absurdní protianglický britský establishment bude do té doby sesazen.

Aby přežil, tedy aby se připojil k multipolárnímu Novému světovému řádu sedmi miliard, bude muset Velký zbytek, maličký Západ, zbývající jedna miliarda, sníst pokorný koláč. Už to začalo. Nový světový řád bude globální, ale ne globalistický, imperiální, ale ne imperialistický, spravedlivý, ale ne probuzený, založený na tradičních, univerzálních a lidských hodnotách. Pokud mohu citovat z velkého projevu prezidenta Putina, který pronesl 30. září tohoto roku, jsou to právě tyto hodnoty:

Bojiště, na které nás povolal osud a dějiny, je bojištěm za náš národ... za velké historické Rusko, za budoucí generace, za naše děti, vnuky a pravnuky. Musíme je chránit před zotročením a zrůdnými experimenty, které mají ochromit jejich mysl a duši....Dnes potřebujeme konsolidovanou společnost a tato konsolidace může být založena pouze na suverenitě, svobodě, tvorbě a spravedlnosti. Našimi hodnotami jsou lidskost, milosrdenství a soucit.