Složitý a nejasný původ ukrajinské války mezi Ruskem a NATO

Nedávno jsem také tvrdil, že Putin se rozhodl odvolat nátlakovou diplomacii zahájenou na jaře 2021 a vystupňovanou na podzim až do ledna 2021 hromadným nasazením vojenských jednotek na ukrajinských hranicích, když Západ odmítl výzvy Moskvy k ukončení rozšiřování NATO a podepsání návrhu smlouvy o bezpečnostních dohodách pro Kyjev a evropské bezpečnostní architektuře (zde). Odmítnutí Západu bylo doprovázeno výraznou eskalací ukrajinských vojenských útoků podél linie dotyku Donbasu a hrozbou ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského, že odstoupí od Budapešťského memoranda, což naznačuje snahu získat jaderné zbraně (zde). Zelenskyj na výročním zasedání Mnichovské bezpečnostní konference 19. února 2022 prohlásil: „Já jako prezident to udělám poprvé. Ale já a Ukrajina to děláme naposledy. Zahajuji konzultace v rámci Budapešťského memoranda. Ministr zahraničních věcí byl požádán, aby je svolal. Pokud se nebudou opakovat nebo pokud jejich výsledky nezaručí bezpečnost naší země, bude mít Ukrajina právo si myslet, že Budapešťské memorandum nefunguje a že všechna komplexní rozhodnutí z roku 1994 jsou zpochybněna.“ (“Projev Volodymyra Zelenského na 58. Mnichovské bezpečnostní konferenci“, Volodymyr Zelenskyj, Voltaire Network, 19. února 2022). Mnichovské konference se účastní všichni vedoucí představitelé aliance NATO a dalších stran zainteresovaných na otázkách evropské bezpečnosti, a přesto ani jeden západní představitel nezpochybnil vhodnost toho, co by bylo porušením nejen Budapešťského memoranda, ale i Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. To, že tyto bezprostřední provokace byly přímou příčinou Putinova rozhodnutí zahájit SMO, není možné dokázat, ale tato teze je velmi pravděpodobná, ne-li pravděpodobná skutečnost. Putin na Zelenského jadernou demisi reagoval slovy, že jediné, co Ukrajina potřebuje, je systém obohacování uranu, ale tato technická otázka „není pro Ukrajinu neřešitelným problémem“, zejména vzhledem k podpoře, které se Kyjev těší od některých jaderných mocností (zde). Mimochodem, to se netýká jen Putinova únorového rozhodnutí, ale poskytuje to i určitý kontext pro boj kolem Záporožské jaderné elektrárny.

Nyní nové důkazy naznačují, že se snad Západ a Kyjev úmyslně či neúmyslně zapojily do dalších provokací, které podnítily Putinovu SMO z 24. února 2022. Například bývalý prezident Petro Porošenko naznačil, že Kyjev nikdy neměl v úmyslu dodržet minské dohody a snažil se pouze získat čas, aby Ukrajina posílila svou armádu prostřednictvím výcviku a zbraní dodaných Západem pro ofenzívu s cílem získat zpět Donbas a Krym. V červnovém rozhovoru pro ukrajinskou jazykovou službu Rádia Svobodná Evropa a německou Deutsche Welle bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko uvedl, že cílem minských dohod bylo „oddálit válku“ a „vytvořit silné ozbrojené síly“: „Naším cílem bylo především zastavit hrozbu nebo alespoň oddálit válku – zajistit osm let na obnovení hospodářského růstu a vytvořit silné ozbrojené síly“ (zde). V srpnu 2022 pak poradce Zelenského a jeho kanceláře prezidenta Ukrajiny Alexej Arestovič v rozhovoru prozradil, že v prosinci 2021 ukrajinské ozbrojené síly pod záminkou cvičení rozmístily na kontaktní linii Donbasu další jednotky, „a to navzdory škodám, které (rozmístění) způsobilo ekonomice“ (zde). Možná právě to vedlo Zelenského k tomu, aby měsíc před zahájením Putinovy SMO sdělil ukrajinské tntelligence následující: „Naučili jsme se poměrně účinně odrazovat a čelit vnější agresi. Jsem přesvědčen, že nastal čas přejít k útočným akcím na obranu našich národních zájmů“ (zde). Do toho pak přihoďte výše zmíněné exponenciální zvýšení palby přes linii dotyku, které podnikly ukrajinské síly jako první, a Zelenského hrozbu, že bude usilovat o jaderný potenciál.

Říkám „vyprovokoval Putina záměrně nebo ne“, protože nevíme, co Moskva o těchto nových nasazeních věděla. Moskva skutečně tvrdila, že Ukrajina připravuje útok na Donbas, zejména po zahájení SMO, dokonce tvrdila, že objevila dokumenty dokazující, že Kyjev útok plánuje. Zůstává však nejasné, zda se tato ruská tvrzení týkají nově odhaleného tajného rozmístění. Je jisté, že Moskva by měla Donbas a Ukrajinu prolezlé zpravodajskými agenty a dobře pokryté elektronickým a satelitním sběrem dat a pravděpodobně by „tajné“ nasazení pozorovala. Pak by mohlo jít o to, zda Kyjev a/nebo Západ chtěli, aby Moskva toto rozmístění odhalila a vyprovokovala tak Putina k útoku. Nebo to možná nechtěli, ale ruská rozvědka to přesto odhalila, což spolu s dalšími bezprostředními výzvami uvedenými výše podnítilo Putinovo rozhodnutí zahájit SMO.

Pokud je teorie provokace správná, pak by bylo také správné, že Západ chtěl, aby Putin napadl, a pokud je to tak, pak by bylo logické, že Západ by chtěl, aby válka pokračovala. Nyní víme, že Západ se Zelenským přímo zasáhl, aby zabránil Rusku a Ukrajině dokončit předběžnou dohodu, která by válku v dubnu ukončila. Odhalil to nedávný článek v zahraničněpolitickém časopise establishmentu Foreign Affairs, který napsali dva rusologové s hlubokými vazbami na vládnoucí Demokratickou stranu-stát: „Podle několika bývalých vysokých amerických úředníků, s nimiž jsme hovořili, se zdálo, že v dubnu 2022 se ruští a ukrajinští vyjednavači předběžně dohodli na obrysech vyjednaného prozatímního urovnání: Rusko by ustoupilo na pozice z 23. února, kdy kontrolovalo část Donbasu a celý Krym, a výměnou za to by Ukrajina slíbila, že nebude usilovat o členství v NATO a místo toho dostane bezpečnostní záruky od řady zemí“ (zde). To je jeden z důkazů, že Západ chce, aby válka pokračovala. Rozšiřování NATO a oslabování Ruska mají přednost před mezinárodní bezpečností a blahem Ukrajinců. Masivní dodávky zbraní, zpravodajských informací, vojenské expertízy, výcviku, strategického plánování a finanční podpory ze strany Západu a nedostatek jakéhokoli úsilí Washingtonu a Bruselu v diplomatické sféře, které by podpořilo jednání, dále dokazují, že Západ chce, aby válka pokračovala.

Zároveň existuje důvod se domnívat, že Zelenskij sám mohl být Západem zmanipulován – koluje nové video, které ukazuje francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, jak se Zelenským telefonicky diskutuje v době, kdy 24. února začala ruská invaze. Je slyšet, jak Zelenskij prosí Macrona, aby zorganizoval amerického prezidenta Joea Bdena a evropské lídry, aby zavolali Putinovi a vyzvali ho k zastavení vojenské akce, a tvrdí, že pokud se tak stane, Putin „přestane“ (zde). Na druhou stranu Zelenského podezření ohledně Bidenových a dalších amerických představitelů, kteří tvrdili, že se blíží invaze, a zprávy o tom, že Rusko před válkou provádělo masivní úplatkářskou a náborovou kampaň mezi Ukrajinci, což by téměř jistě vedlo k tomu, že by někteří z nich tuto snahu nahlásili úřadům a upozornili na možnost ruské invaze, naznačují, že ukrajinské vedení si mělo být pravděpodobnosti útoku dobře vědomo. Přesto Zelenskij neprojevil žádnou ochotu jednat s Putinem o klíčových otázkách, o jejichž řešení Moskva usilovala: Rusko se snažilo dosáhnout dohody s Putinem o rozšíření NATO, přímých rozhovorech mezi Kyjevem a Donbasem, nedokončeném mírovém procesu z Minsku atd.

Celkově vzato, existuje jistý důvod se domnívat, že eskalace války v Donbasu, kterou Putin nařídil v únoru, má zajímavější prehistorii a příčinný řetězec, než by se mohlo zdát i těm, kteří chápou, že Putin se jednoho rána neprobudil a nerozhodl se zmocnit Ukrajiny v rámci nějakého mistrovského plánu na „obnovení Sovětského svazu“ a podobných bludů. V každém případě je třeba začátek nové války více prozkoumat a její původ bude pravděpodobně odhalen až za mnoho let.