Válka proti terorismu možná zasáhne Evropu

Hegemon může být „transparentní“ alespoň v této oblasti, protože stále ovládá rozsáhlou mezinárodní síť institucí, finančních orgánů, politiků, generálních ředitelů, propagandistických agentur a popkulturního průmyslu. Proto ta údajná nezranitelnost plodící drzost.

Panika v „zahradě“

Vyhození Severního proudu (NS) a Severního proudu 2 (NS2) do povětří – všichni vědí, kdo to udělal, ale podezřelého nelze jmenovat – posunulo na další úroveň dvojí imperiální projekt, jehož cílem je odříznout Evropu od levné ruské energie a zničit německou ekonomiku.

Z imperiálního hlediska je ideální zápletkou vznik mezimoří pod kontrolou USA – od Baltu a Jadranu po Černé moře – pod vedením Polska, které by v Evropě uplatňovalo jakousi novou hegemonii v návaznosti na Iniciativu trojmoří.

V současné době to však zůstává mokrým snem.

Při pochybném „vyšetřování“ toho, co se skutečně stalo s NS a NS2, bylo Švédsko obsazeno do role Čističe, jako by šlo o pokračování kriminálního thrilleru Quentina Tarantina Pulp Fiction.

Proto nelze výsledky „vyšetřování“ sdílet s Ruskem. Čistič tam byl proto, aby vymazal jakékoli usvědčující důkazy.

Pokud jde o Němce, ti dobrovolně přijali roli obětních beránků. Berlín tvrdil, že šlo o sabotáž, ale neodvážil se říct, kdo ji provedl.

Je to vlastně tak hrozivé, jak jen to jde, protože Švédsko, Dánsko a Německo a celá EU vědí, že pokud se Říši skutečně veřejně postavíte, Říše vám to vrátí a vyvolá válku na evropské půdě. Jde o strach – a ne o strach z Ruska.

Říše si prostě nemůže dovolit ztratit „zahradu“. A „zahradní“ elity s IQ vyšším než pokojová teplota vědí, že mají co do činění s psychopatickou entitou masového vraha, kterou prostě nelze uklidnit.

Mezitím příchod generála Wintera do Evropy předznamenává socioekonomický pád do víru temnoty – ještě před několika měsíci nepředstavitelný v údajné „zahradě“ lidstva, tak vzdálené od dunění v „džungli“.

Od této chvíle začíná barbarství doma. A Evropané by za to měli poděkovat americkému „spojenci“, který obratně manipuluje ustrašenými, vazalskými elitami EU.

Mnohem nebezpečnější je však přízrak, který je schopen identifikovat jen málokdo: blížící se syrizace Evropy. Ta bude přímým důsledkem debaklu NATO na Ukrajině.

Z imperiálního hlediska jsou vyhlídky na ukrajinském bojišti chmurné. Ruská speciální vojenská operace (SMO) se plynule změnila v protiteroristickou operaci (CTO): Moskva nyní otevřeně označuje Kyjev za teroristický režim.

Ručička bolesti se postupně zvyšuje a chirurgické údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu brzy zcela ochromí kyjevskou ekonomiku a armádu. A v prosinci dorazí na frontové linie a do týlu řádně vycvičený a vysoce motivovaný částečný mobilizační kontingent.

Jediná otázka se týká časového harmonogramu. Moskva nyní pomalu, ale jistě dekapituje kyjevského zmocněnce a nakonec rozbije „jednotu“ NATO.

Proces mučení ekonomiky EU je neúprosný. A skutečný svět mimo kolektivní Západ – globální Jih – je s Ruskem, od Afriky a Latinské Ameriky po západní Asii a dokonce i části EU.

Je to Moskva – a významně nikoli Peking -, kdo rozbíjí hegemonem nastolený „mezinárodní řád založený na pravidlech“, který se opírá o přírodní zdroje, dodávky potravin a spolehlivou bezpečnost.

A Rusko ve spolupráci s Čínou, Íránem a hlavními euroasijskými hráči pracuje na tom, aby nakonec všechny tyto mezinárodní organizace kontrolované USA vyřadilo z provozu – protože globální Jih se stává prakticky imunní vůči šíření psychopatie NATO.

Syrizace Evropy

Na ukrajinském bojišti je křížová výprava NATO proti Rusku odsouzena k zániku – i když v některých uzlech tvoří až 80 procent bojových sil příslušníci NATO. Wunderwaffen, jako je HIMARS, je jen málo. A v závislosti na výsledku amerických voleb v polovině volebního období vyzbrojování vyschne v roce 2023.

Na jaře roku 2023 se Ukrajina může změnit v pouhou zbídačenou černou díru. Imperiálním plánem A zůstává afghanizace: provozovat armádu žoldáků schopných cíleně destabilizovat a nebo/teroristicky zasahovat do Ruské federace.

Současně je Evropa poseta americkými vojenskými základnami.

Všechny tyto základny mohou hrát roli hlavních teroristických základen – podobně jako v Sýrii, v al-Tanfu a na východním Eufratu. USA prohrály dlouhou zástupnou válku v Sýrii – kde instrumentalizovaly džihádisty -, ale stále nebyly vyhnány.

V tomto procesu syrizace Evropy se americké vojenské základny mohou stát ideálními centry pro regimentování a/nebo „výcvik“ oddílů emigrantů z východní Evropy, jejichž jedinou pracovní příležitostí, kromě obchodu s drogami a orgány, bude – jak jinak – práce imperiálních žoldáků, kteří budou bojovat proti jakémukoli ohnisku občanské neposlušnosti, jež se objeví ve zbídačené EU.

Je samozřejmé, že tento nový model armády bude plně schválen bruselskou eurokracií, která je pouhou odnoží NATO pro styk s veřejností.

Deindustrializovaná EU zapletená do několika vrstev toxických vnitřních válek, kde NATO hraje svou osvědčenou roli Robocopa, je dokonalým scénářem Šíleného Maxe, který je konfrontován s tím, co by bylo, alespoň ve snech amerických Straussů a neokonzervativců, ostrovem prosperity: ekonomikou USA, ideální destinací pro globální kapitál, včetně evropského kapitálu.

Impérium „ztratí“ svůj oblíbený projekt, Ukrajinu. Ale nikdy se nesmíří se ztrátou evropské „zahrady“.