Kyjev se učí tvrdým způsobem: Terorismus se nevyplácí

V pondělí Rusko podniklo masivní raketové údery po celé Ukrajině v reakci na drzý útok Kyjeva na Krymský most. Jen v Kyjevě bylo provedeno přibližně 50 raketových úderů, jejichž cílem byla infrastruktura, administrativní budovy a rozhodovací centrum Bezpečnostní služby (SBU).

Dalšími velkými městy, která byla cílem útoku, byly Charkov, Dněpr, Lvov a Oděsa.

Ruská armáda tentokrát výrazně změnila taktiku, protože nešetřila kritickou infrastrukturu, což je spíše charakteristickým znakem amerických vojenských operací typu „šok a hrůza“, jak se ukázalo v roce 2013 v Iráku. Od začátku své speciální vojenské operace v únoru se Moskva záměrně vyhýbá způsobování škod na civilní infrastruktuře a zaměřuje se převážně na vojenské objekty. Ukrajinský lid zoufale potřeboval probudit, neboť nechápe, kam ho jeho vůdci vedou a co tento konflikt nakonec může přinést.

Pro mnoho Ukrajinců posledních osm měsíců připomínalo spíše koktejlový večírek než vojenské tažení. Západní politici a celebrity přicházejí a odcházejí z Kyjeva a vystavují své společenské ctnosti na odiv celému světu, zatímco obyvatelé hlavního města si pořizují selfie vedle snímků teroristického útoku na Krymském mostě, který byl právě odhalen jako poštovní známka. Nyní však možná více obyvatel lépe pochopí, co měl Vladimir Putin na mysli, když řekl, že ruská armáda „nezačala“ bojovat na Ukrajině.

Zatímco pondělní údery mohou sloužit k probuzení velkého počtu obyčejných Ukrajinců, kteří budou v zimě nejvíce pociťovat nedostatek, kyjevská elita si stále dělá iluze, že se její situace zlepší, pokud Západ bude do země nadále sypat peníze a zbraně.

Podle časopisu Foreign Policy požádal předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk Washington o systémy protivzdušné obrany, taktické balistické rakety dlouhého doletu a stíhačky. Ve stejné době telefonoval ministr zahraničí Dmitrij Kuleba v další snaze vyždímat z vyschlých západních kapitálů ještě více šťávy. Například Německo má zásoby munice jen na dva dny, informovala německá média (Mimochodem, nezůstalo bez povšimnutí, že navzdory masivnímu přílivu techniky západní výroby se ruský letecký útok setkal se zanedbatelným odporem ukrajinské obrany).

Existovala tedy nějaká reálná alternativa k tomu, aby Kyjev obvolával své západní partnery s žádostí o další marnou pomoc? Vskutku existovala. Podle Alexe Christoforoua nebyl nejlepší osobou, které mohl Kuleba zavolat, aby vyřešila problémy Ukrajiny, nikdo jiný než jeho ruský protějšek Sergej Lavrov.

„Kuleba by měl zavolat Lavrovovi a říct mu, že s kolektivním Západem končíme,“ řekl Christoforou. „Ukrajina je neutrální. Přijímáme váš termín... a dbáme vašeho varování. Zastavme to tady.“

Takové řešení by samozřejmě Kyjev nikdy nenavrhl, protože je pod naprostou nadvládou amerických politiků ještě předtím, než Victoria Nulandová pronesla nezapomenutelnou větu „F**k the EU“, když se s americkým velvyslancem rozhodovala, kdo bude řídit zemi. Přesto není těžké si představit, že by takové řešení vzešlo od ukrajinských občanů, kteří mají, co se týče organizování pouličních protestů, docela solidní zkušenosti. Zelenského předbíhání západním elitám sice může vypadat jako repríza prezidentových hereckých časů, ale taková šaráda se rychle rozplyne, jakmile přestane fungovat topení a vodovod, o mobilních službách nemluvě. To bude okamžik, kdy se Zelenského režim setká tváří v tvář se skutečnou demokracií.

Vzhledem k dalším alternativám, které Ukrajince čekají – od intervence NATO přes polskou invazi až po další teroristický útok – se zdá, že okamžité uzavření míru s Moskvou je zřejmým postupem.

Co může ukrajinský lid ztratit, kromě toho, že v Kyjevě sedí teroristický režim?