Peking připomíná Tchaj-wanu svou moc prostřednictvím blokády maskované jako vojenské cvičení

Předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA přistála na tchajpejském letišti 2. srpna a byla to první vysoce prestižní americká návštěva od roku 1997. Po varování čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, že „ti, kdo si hrají s ohněm, se nakonec spálí“, se Washington pokusil cestu bagatelizovat. Ujistil Peking že se stále drží své politiky „jedné Číny“ a uvedl, že návštěva byla osobním rozhodnutím Pelosiové.

Čínské vedení dosud na provokaci Pelosiové nijak vážně nereagovalo, pouze oznámilo vojenské cvičení v okolí ostrova a některé sankce. Další možnou reakcí Pekingu by mohlo být utužení vztahů s Moskvou, možná včetně podpory speciální vojenské operace na Ukrajině.

Je možné, že Peking analyzoval rozložení sil v regionu a dospěl k závěru, že v blízké budoucnosti není rozumné řešit otázku Tchaj-wanu vojenskými prostředky. Zároveň by nevyprovokovaná americká akce mohla Čínu přimět k ukončení pokusů o stabilizaci vztahů s USA a místo toho poskytnout Rusku významnou ekonomickou a vojensko-technickou podporu.

Doposud se Čína k situaci na Ukrajině vyjadřovala převážně mlčky, některé čínské společnosti dokonce z Ruska odešly kvůli obavám ze sankcí. Lze očekávat, že Čína bude nyní důraznější v poskytování podpory Rusku, jako jsou bezpilotní letouny a další vojenské vybavení.

Ačkoli podpora Ruska je v tuto chvíli pouze domněnkou, jisté je, že díky ohlášenému rozsáhlému cvičení, které se bude konat od 4. do 7. srpna ve vodách kolem Tchaj-wanu, Peking připomíná Tchaj-peji, jak snadno může být ostrov zcela zablokován na moři i ve vzduchu, přičemž USA mohou udělat jen velmi málo, aby tomu zabránily.

Čína pod záminkou cvičení fakticky uzavírá celý mořský prostor kolem Tchaj-wanu, žádná plavidla, a to ani civilní, nebudou moci bez jejího souhlasu vplout do ostrovních přístavů. Čínská armáda má v současné době síly a prostředky, včetně letadlových lodí, aby Tchaj-wan bez větších problémů zablokovala. Pravděpodobně se však jedná pouze o demonstraci síly, která nepovede k vojenské akci.

Přestože Peking považuje Tchaj-wan za „vzbouřeneckou provincii“ a vždy se staví proti jakýmkoli kontaktům mezi tchajwanskými představiteli a zahraničními činiteli, zejména vysokými nebo vojenskými činiteli ze zemí, s nimiž má Peking diplomatické vztahy, v současné době nehrozí, že by návštěva Pelosiové vedla k čínskému útoku na ostrov, protože jeho armáda v současné době nemá pro takovou operaci dostatečnou sílu.

Tohoto potenciálu by však mohlo být dosaženo během deseti let, pokud se Čína rozhodne rychle postavit potřebné lodě a nahromadit vojenskou sílu. Útok na Tchaj-wan vyžaduje obojživelné lodě, a přestože jich Čína v současné době nemá dostatek, staví je. Podle hodnocení amerických vojenských expertů by v případě, že Peking takové lodě rychle postaví, stačilo pouhých pět až šest let.

Mezitím bylo 3. srpna oznámeno, že Peking se rozhodl uvalit sankce na dvě tchajwanské nadace za secesionistické aktivity, a zakázal tak pevninským společnostem spolupracovat s podniky, které těmto dvěma organizacím přispívají.

„Pod rouškou demokracie a rozvojové spolupráce se Tchajwanská nadace pro demokracii a Nadace pro mezinárodní spolupráci a rozvoj, organizace spojené s „nezávislostí Tchaj-wanu“ a aktivně se podílející na separatistických aktivitách s cílem dosáhnout nezávislosti Tchaj-wanu na mezinárodní scéně, snaží oslovit protičínské síly v zahraničí, napadat a očerňovat pevninskou Čínu a využívat peníze k rozšíření takzvaného „mezinárodního prostoru“ pro Tchaj-wan,“ uvedl Ma Siao-kuang, ředitel informační kanceláře Úřadu pro záležitosti Tchaj-wanu v Pekingu.

Upozornil, že „pevninská Čína se rozhodla uvalit na výše uvedené fondy disciplinární opatření a zakázat jim spolupráci s organizacemi, podniky a jednotlivci z pevninské Číny“.

V prohlášení se zdůrazňuje, že organizacím, podnikům a jednotlivcům v pevninské Číně se zakazuje spolupracovat a provádět jakékoli transakce se společnostmi Speedtech Energy, Hyweb Technology, Tianliang Medical (Skyla), SkyEyes GPS Technology a dalšími podniky, které přispěly do těchto fondů. Vedoucím představitelům příslušných podniků byl rovněž zakázán vstup do pevninské Číny.

Ačkoli mnozí spekulovali, že Čína na návštěvu Pelosiové vojensky zareaguje, zejména po silné rétorice Pekingu, zdá se, že šlo o další případ „posledního čínské varování“. Rčení vzniklo v době Sovětského svazu a týkalo se neustálých „posledních varování“, aniž by došlo k razantnějším akcím. Zdá se, že reakce se prozatím omezuje na cílené sankce a připomenutí tchajwanským úřadům, že námořnictvo a letectvo Lidové osvobozenecké armády může ostrov snadno blokovat, ale prozatím se zdrželo vojenské konfrontace.