Jak ovládat lidi: Vzorce panické propagandy od 70. let

Avšak i přesto se stále většinová masa nechává ovlivnit a věří všemu, s čím přijdou média a politici. Přestali lidé postupně myslet a nechají za sebe přemýšlet  politiky a média, která tvrdí, že jsou nezávislá, ale ve skutečnosti jsou silně závislá a píší v žoldu toho, kdo je platí?

Myslící lidé, kteří nevěří všemu, co jim předloží systém a korporátní média, jistě znají ten či onen opakující se vzorec. S tvrzením o neviditelném nepříteli jsou lidé udržováni v panice. Roztržití a ve strachu zůstáváte věrni systému pseudodemokracie, který nemá nic společného se spolurozhodováním.

Pro dospívající může být v současné době předpokládaný konec světa kvůli v ovzduší po miliardy let běžnému CO2 důvodem k panice. Pamětníci však ví, kde je pravda. Média stylizují tvrzení jako obrovský problém, vzniká hysterie, díky níž někdo vydělává obrovské množství peněz.

Podvody se stále dokola opakují a mnohdy se z nich stává až náboženství (viz zelení Greténi). Především na nich však někdo pohádkově vydělává, zatímco vyplašené masy poslušně plní zadání, bez odmlouvání živoří a všechno to dobrovolně platí.

Nejpozději od 70. let (1977) se předpovídá konec světových zásob ropy v příštích 40 letech. Demokratický americký prezident Jimmy Carter v televizním projevu znepokojil svět rychle se zmenšujícími dodávkami. Zajímavé je, že pokud se dnes zeptáte British Petrol, jak dlouho vydrží zásoby ropy, dostanete stejnou odpověď: „Asi 40 let.“ Ti, kteří to ještě zažijí, se mohou těšit na tutéž odpověď i za dalších 40 let.

V mnoha scénářích soudného dne záleží na tom, čí je to názor a kdo z něj má prospěch. Laureát Nobelovy ceny za fyziku Laughlin v roce 2012 prohlásil, že nám všem nevyhnutelně dojde ropa. Hrozila strašlivá energetická krize. Popsal ji také v knize, která byla velmi propagována. Postupem času se stal opatrnějším. Možná za 100-300 let, začal tvrdit.

Od 70.let „odborníci“ prohlašovali, že lesy umírají. Hannes Mayr, tehdejší vídeňský profesor, smrtelně vážně oznámil, že v roce 2000 už žádné lesy nebudou. „Nejdřív zemře les, pak zemře člověk,“ hlásali neustále novináři, kteří si byli vědomi požadavků na potřebné vyvolávání paniky. Kolektivní klam o údajném vymírání lesa, živený médii s vysokým nákladem, vedl mimo jiné k posílení Zelených a učinil z nich v mnoha zemích parlamentní strany. V roce 2000, alespoň v Rakousku, bylo jasné, že je tam „více lesů než kdy předtím“.

Zvídaví novináři často došli k závěru, že se jedná o hloupost, ale také podvod. Například v Rakousku bylo znečištění ovzduší v průmyslovém areálu společnosti Voest, který byl v té době stěží vybaven filtry, měřeno a extrapolováno na celé spolkové území. Snímky mrtvého smrku v Krušných horách obletěly svět a přispěly k podpoření tvrzení o tom, že brzy zde nebudou žádné lesy.

Podobný scénář vedl k vynálezu umírání lesa německým profesorem Bernhardem Ulrichem. Smíchal odpovídající obrazový materiál se svou dosud málo zmiňovanou teorií kyselého deště a nakonec se mu dostalo široké pozornosti.

Mimochodem, je pravda, že mnoho jehličnanů ve střední Evropě  dnes a denně umírá. Umírají jen proto, že monokultury jsou nepřirozené, přirozené jsou v této oblasti jen smíšené lesy. Chamtiví spekulanti nahradili zdravé smíšené lesy rychle rostoucími jehličnany. Příroda reagovala pomalu, ale neúprosně, například kůrovci. Co je však skutečné, je dlouho známé, každoročně postupné ničení deštných pralesů. 

Další katastrofou, která by podle těch, kdo rádi vyvolávají paniku, zaručeně vyhladila lidstvo, byla ozonová díra (pamatujete si na tehdejší paniku kolem starých ledniček?). Takzvané fluorochloruhlovodíky (CFC – u nás také nazývaný freon) zázračně unikly do atmosféry a vytvořily díru v ochranné ozonové vrstvě nad jižním pólem. Ozonová díra tam pravděpodobně vždy existovala, podléhá ročnímu cyklu. To bylo známo od roku 1930.

Důvodem byla předpokládaná převládající teplota na pólu. Podle zprávy C. O. Weisse, bývalého ředitele Physikalisch-Technische Bundesanstalt Braunschweig, byl spouštěč humbuku kolem ozonové díry spíše banální. Chemický gigant Dupont držel práva na CFC po celém světě, jejichž platnost vypršela kolem roku 1980. Jako náhrada, také společností Dupont, byly patentovány nové HFC. Ať už se jedná o fámu nebo pravdu, firma měla ekonomický zájem na tom, aby se CFC staly nepoužitelnými pro konkurenci.

Montrealský protokol z roku 1990 ve skutečnosti zakázal nebo přísně omezil celosvětovou výrobu a použití. Zatímco vzácní kritici si v té době všimli, že ze světových oceánů se vypařilo pravděpodobně tisíckrát více chloru, který údajně zničil ozonovou vrstvu, byla udělena Nobelova cena Paulu Crutzenovi za údajný důkaz způsobu působení CFC v atmosféře.

Kolem roku 2010 čínští vědci konečně dokázali v odborných publikacích, že CFC a pokles ozonové vrstvy spolu nemohou mít nic společného. Dodnes je mnoho médií přesvědčeno, že vlády zastavily ničení ozonové vrstvy. Úspěšné drama obklopující ozonovou díru, posloužilo jako model pro Kjótský protokol a dnešní klimatickou hysterii kolem CO2.

Předepsaný strach z „jisté“ klimatické smrti, zdokonalený zkušeností s popsanými scénáři soudného dne, na nás nyní prší ze všech kanálů. Stejně jako v případě odumírání lesů nebo ozonové díry jde spíše o pocity než o nevyvratitelná vědecká fakta. V neposlední řadě pravděpodobně z tohoto důvodu je nám předváděna  duševně nemocná 16letá dívka, která má především u mladých sloužit jako hlavní prostředník pro sdělování vizí konce světa prostřednictvím CO2. Akademická diskuse na toto téma je stěží možná, protože nesouhlasný názor může vést k náhlému konci kariéry, jako u předchozí hysterie.

Všechny poplašné zvony by měly zvonit pro každou vědecky zaujatou osobu, pokud se jakékoli odlišné teorie nazývají „popírání“. Skutečně vědecké je pouze vytvoření teorie, která může být na základě nesporných důkazů potvrzena nebo naopak popřena. Jenže dnes se opoziční názory na některá témata zakazují. A systémová média vždy spolehlivě nasměrují veřejné mínění požadovaným směrem. Každý krásný letní den je důkazem globálního oteplování.

Ti, kteří provádějí „správný“ výzkum, se nemusí starat o svůj pokrok a financování svých projektů.  Ale každý, kdo si myslí, že studuje „něco o klimatu“, nemá zdroje založené na vědeckých důkazech. Spíše dnes studujete environmentální politiku, ochranu životního prostředí nebo děláte magisterský titul v oblasti změny klimatu. S velkými pracovními příležitostmi, protože kvazi-náboženské klimatické předpisy v oboru se zvyšují a dříve či později donutí každou kancelář a každou velkou společnost zaměstnávat tematické „odborníky na klima“.

Otázka jaderné energie je obzvláště ostudná. Nejpozději od havárie reaktoru v Černobylu byli lidé přesvědčeni, že jaderná energie je zlá a potenciálně smrtelná pro lidstvo. A evropské země začaly jedna za druhou elektrárny zavírat, což dnes podporuje i EU. Zatímco Rusko a Čína se nyní technicky rychle vyvíjí s bezpečnými jadernými reaktory, které překonaly prakticky všechny počáteční problémy, tak Německo elektrárny zavírá a ničí své dodávky energie a tím i svou konkurenceschopnost na příkaz socanů a Zelených – a další země ho poslušně následují.

Přitom moderní jaderné reaktory IV. generace mohou být použity k provádění jaderného odzbrojení a dokonce k přeměně starého jaderného odpadu na jaderný odpad, který vyzařuje jen relativně krátkou dobu. Je mnohem lepší oklamat lidi, aby uvěřili, že jaderný odpad představuje strašlivé, téměř nekontrolovatelné nebezpečí po tisíce let, což je smutná lež, které odpůrci jádra věří.

Poté, co jaderný odpad opustí nové jaderné reaktory, které mimochodem díky své technologii již nemohou nekontrolovatelně explodovat nebo hořet navždy jako staré reaktory, bylo by možné jej zneškodnit speciální laserovou technologií. Nejedná se o nové poznatky, již v roce 2003 mohl být radioaktivní jód-129 přeměněn na jód-128. Tím se zkracuje poločas rozpadu z více než 15 milionů let na pouhých 25 minut. Skutečnost, že se tyto informace nedostanou k veřejnosti, je závažným trestným činem. Ve skutečnosti je jaderná energie nejčistší formou energie na světě – a CO2 neutrální, pokud chcete věřit v klimatický hokus-pokus.

Zelení a levičáci raději nechávají děti dřít v dolech až do jejich předčasné smrti, aby mohly vykopat materiály pro jejich drahé a neefektivní hračky na baterie. Vezměme si, že jeden gram uranu ukládá 18 miliard kalorií energie. Putin měl naprostou pravdu ve svém projevu na Petrohradském ekonomickém fóru, když řekl, že Západ prosazuje nový kolonialismus a vysává chudší země jako vysavač.

Vzorce stojící za mezinárodním šířením poplašných zpráv, s nimiž lidstvu není dovoleno odpočívat, ale je udržováno v panice, jsou vždy stejné:

• „Vědci“ objevili nebezpečí, které ohrožuje život na Zemi.
• Nebezpečí je neviditelné a neověřitelné pro jednotlivého občana, musí tomu tedy věřit.
• Každý, kdo tomu nevěří nebo dokonce vědecky reprezentuje jiný názor nebo požaduje důkazy, je zdiskreditován, urážen, marginalizován a jeho existence je zničena.
• Jistým znakem umělé paniky je, že konfrontace je emocionální, ale ne vědecká.
• Zastánci nové teorie tvrdí, že zde údajně existuje většinový názor. Věda nikdy nemá nic společného s většinou, vždy jen s pravdami. A názor je většinový jen proto, že jakýkoli jiný je záhy potlačen.
• Ti, kteří vynalezli nové nebezpečí, jsou jediní, kdo přesně vědí, jak se tohoto nebezpečí zbavit. (Viz předpovědi globálního oteplování za 50 let, které učinili klimatičtí proroci.) To vyžaduje obrovské množství peněz daňových poplatníků, které pak prosakují nepochopitelnými kanály. To odpovídá středověké metodologii, kdy se člověk osvobodil od hříchů u katolické církve prostřednictvím odpustků.
• Při zpětném pohledu se vždy ukazuje, že tyto předpovědi byly fiktivní a neplatí v žádném ohledu. (Například klimatická krize předpovídá vzestup hladiny moří po celá desetiletí a celé země by se již dávno měly ponořit do moře. Když se tyto předpovědi nenaplnily, byly předloženy zcela zmatené výmluvy, ale klimatická mánie pokračuje beze změn.)

Dokud se lidstvo nechá udržovat ve strachu a panice, zejména masmédii, nebude možné vytvořit společnosti, ve kterých je možná skutečná politická účast lidí. Obyvatelstvo je oklamáváno, aby věřilo takzvaným demokraciím, v nichž je jediným právem lidu „odevzdat svůj hlas“ – i když i zde lze v posledních desetiletích předpokládat rozsáhlé volební podvody ve většině zemí. Abychom se vymanili ze spirály strachu a paniky, je nutné zcela zastavit „konzumaci“ státem nebo korporátně financovaných médií.