Poměr sil se mění

V Evropě se proti protiruským sankcím staví Srbsko a Bosna a Hercegovina. Dokonce i v Gruzii se podle průzkumu 64 % obyvatel domnívá, že úřady udělaly správně, když se nepřipojily k hospodářským opatřením proti Rusku.

Egypt (104 milionů obyvatel) odsoudil uvalení sankcí proti Rusku. Stálý zástupce Egypta při OSN Usáma Abdel-Halek uvedl, že omezení budou mít negativní dopad na světovou ekonomiku.

25 z 54 afrických zemí se zdrželo hlasování nebo se hlasování o rezoluci Valného shromáždění OSN odsuzující Rusko nezúčastnilo. „Mnoho zemí na kontinentu s 1,3 miliardami obyvatel má dlouhodobé vazby a podporu Moskvy, která sahá až do dob studené války, kdy Sovětský svaz podporoval protikoloniální boj. V posledních letech ... Rusko spolu s Čínou rozšířilo svůj vliv ... na vše od zemědělských programů až po energetická zařízení,“ poznamenává agentura AP.

Proti uvalení hospodářských sankcí na Rusko se postavila rychle rostoucí Malajsie a téměř 100 milionů obyvatel Vietnamu. Kuala Lumpur a Hanoj nepodporují protiruská omezení, uvedl 22. března po návštěvě vietnamského hlavního města malajsijský premiér Ismail Sabri Yakob. „Diskutovali jsme o rusko-ukrajinském konfliktu a dohodli jsme se, že Malajsie a Vietnam zůstanou v této otázce neutrální,“ uvedl malajsijský premiér. Zdůraznil, že strany budou uznávat pouze omezení uložená Radou bezpečnosti OSN.

„Navzdory tlaku USA se ani jedna arabská země nezapojila do ekonomické války proti Rusku, a to ani uvalením sankcí,“ uvádí libanonsko-americký profesor na Kalifornské univerzitě As'ad Abu Khalil v Consortiumnews. „Stejně jako většina latinskoamerických a afrických zemí, jako je Írán, Indie, Pákistán a Čína, i Saúdská Arábie a další země Perského zálivu odolávají tlaku USA, aby čerpaly více ropy a vyrovnaly tak deficit způsobený americkým zákazem dovozu ropy z Ruska,“ zdůrazňuje a upozorňuje, že Rijád již jedná s Čínou o prodeji části ropy za jüany. Saúdská Arábie dosud používala pouze dolar.

A USA s tím nemohou nic dělat. Když Kongres projednával sankce proti Saúdské Arábii, bývalý poradce korunního prince Mohammeda bin Salmána Turki Aldahil otevřeně pohrozil. „Uvalení jakýchkoli sankcí na Saúdskou Arábii ze strany Západu donutí království uchýlit se k jiným možnostem,“ varoval. - „Rusko a Čína jsou připraveny uspokojit vojenské potřeby Rijádu... Důsledkem by byla ruská vojenská základna v Tabúku na severozápadě Saúdské Arábie.“

Profesor As'ad Abu Khalil se domnívá, že důvody změny postoje arabských států k USA spočívají v tom, že Američané sami podkopali jejich důvěru svým zrádným chováním na mezinárodní scéně. Připomíná příběh zničení Libye a zákeřného atentátu na Muammara Kaddáfího.

Důvěryhodnost USA byla definitivně podkopána jejich útěkem z Afghánistánu. Podle Catherine Kluwer Eschbroekové, ředitelky německé Rady pro zahraniční vztahy, se spojenci USA cítí kvůli okolnostem stažení zrazeni. „Spojenci USA v arabském světě, kteří jsou zvyklí spoléhat na americkou armádu, že jim v případě konfliktu s Íránem přijde na pomoc,“ píše The Washington Post, „se také ptají, zda se nyní mohou na Washington plně spolehnout.“

„USA,“ uzavírá profesor As'ad Abu Khalil, „už nemohou očekávat, že celý svět bude souhlasit s americkými zájmy... Poměr sil se mění. Už to nebude mír, který USA nastolily po studené válce... USA vidí, že se jim svět vymyká z rukou. Nepřijmou to... Náš svět bude pravděpodobně svědkem mnoha dalších válek a konfliktů.“