Vyprovokovali jsme Putinovu válku na Ukrajině?
Pod tímto titulkem, který oslovuje Američany, napsal Pat Buchanan komentář k válečnému konfliktu na Ukrajině, který rozčeřil kapřinec sdělovacích prostředků v USA. Není to sice pravé ořechové, protože Pat Buchanan není žádný ruský skřítek, nýbrž emeritní politik Republikánské strany, kovaný Nixonovec, spisovatel a jeden z nejvlivnějších amerických politologů, který v dnešní orwellovské době si zachoval kus zdravého rozumu. Máte slovo, Pate. Překladatel
Když ruský Vladimir Putin požádal, aby USA škrtly Ukrajinu jako možného člena aliance NATO, USA úslužně odpověděly: NATO má politiku otevřených dveří. Každý národ, včetně Ukrajiny, může požádat o členství a být přijat. To nezměníme.
Protože se mu nepodařilo dostat uspokojivou odpověď na jeho požadavek, Putin problém vyřešil tím, že zaútočil. Jak Ukrajina, tak Gruzie se nestanou členy NATO. Rusko zvolilo válku, aby tomu zabránilo.
Putin udělal přesně to, před čím nás varoval, že udělá.
Ať už je charakter ruského prezidenta, o kterém se nyní v USA vášnivě diskutuje, jakýkoli, prokázal, že je mužem, který drží slovo. Když Putin varuje, není to naplano.
Na počátku této rusko-ukrajinské války, potenciálně nejhorší v Evropě od roku 1945, je třeba zodpovědět dvě otázky:
Jak jsme se sem dostali? A kam odsud půjdeme?
Jak jsme se dostali tam, kde Rusko – věřící, že za zády je Moskva jako za druhé světové války, a že do této situace ho dotlačily USA s pomocí NATO – dosáhlo bodu, kdy raději zvolilo válku s Ukrajinou, než aby přijalo osud a budoucnost, jakou podle jeho přesvědčení Západ chystá pro Matku Rus.
Připomeňme si sled událostí:
Během let 1989 a 1991 nechal Michail Gorbačov strhnout Berlínskou zeď, sjednotit Německo a osvobodil všechny „ujařmené národy“ východní Evropy.
Po zhroucení sovětského impéria Gorbačov umožnil Sovětskému svazu, aby se rozdělil na 15 nezávislých států. Tím zanikl komunismus jako vládnoucí ideologie Ruska, země, kde v roce 1917 poprvé zapustil kořeny leninismus a bolševismus.
Gorbačov skončil studenou válku v Evropě odstraněním všech příčin historického rozdělení na straně Moskvy (1)..
Putin, bývalý plukovník KGB, se dostal k moci v roce 1999 po katastrofální desetileté vládě Borise Jelcina, který srazil Rusko na kolena
V témže roce Putin sledoval, jak Amerika vedla víc jak dvouměsíční bombardovací kampaň na Srbsko, balkánský národ, který byl historicky pod ochranou Matky Rusi.
V roce 1999 byly do NATO přijaty také tři bývalé země Varšavské smlouvy--Česká republika, Maďarsko a Polsko. Proti komu měly být tyto země chráněny americkými zbraněmi a aliancí NATO? Tak zní spravedlivá otázka.
Zdá se, že byla plně zodpovězena v roce 2004, kdy Slovinsko, Slovensko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko se staly členy NATO, neboť tento přírůstek, zahrnoval tři bývalé republiky samotného SSSR, stejně jako další tři bývalé státy Varšavské smlouvy. .
V roce 2008 byla přijata Bukurešťská deklarace, která postavila Gruzii a Ukrajinu, země sousedící s Ruskem, na cestu k členství v NATO. Gruzie ve stejné době zaútočila na svou odtrženou provincii Jižní Osetii, kde ruské jednotky působily jako mírový sbor a v bojích zahynuli někteří z jejich příslušníků.
To vyvolalo Putinův protiútok tunelem Roki v Severní Osetii. Manévr osvobodil nejen Jižní Osetii, ale značnou část Gruzie až do Gori, rodiště Stalina. George W. Bush, který se zavázal „ukončit tyranii v našem světě“, neudělal nic. Po krátkém obsazení části Gruzie Rusové odešli. Avšak v jižní Osetii zůstali jako ochránci civilního obyvatelstva.
Americká vláda označila tuto operaci za ruskou útočnou válku, ale vyšetřování EU obvinilo ze zahájení války gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho.
V roce 2014 byl v Kyjevě svržen demokraticky zvolený proruský prezident Ukrajiny Viktor Janukovyč a nahrazen prozápadním režimem. Aby neztratil Sevastopol, ruskou historickou námořní základnu na Krymu, Putin obsadil poloostrov a prohlásil jej za ruské území.
Teddy Roosevelt ukradl Panamu s podobnými výčitkami svědomí.
Což nás přivádí k dnešku.
Ať už si o Putinovi myslíme cokoli, není to žádný Stalin. Nezavraždil miliony lidí, ani nevytvořil trestanecké souostroví Gulag.
Není také „iracionální“, jak namítají někteří samozvaní znalci. Nechce s námi válku, která by byla pro nás oba horší než zhoubná.
Putin je ruský nacionalista, vlastenec, tradicionalista a chladný a nemilosrdný realista, který se snaží zachovat Rusko jako respektovanou velmoc, kterou kdysi bylo, a věří, že může být znovu.
Ale nedojde k tomu, pokud se rozšiřování NATO nezastaví, nebo pokud sesterský stát Ukrajina se stane součástí vojenské aliance, jejíž největší hrdostí je, že vyhrála studenou válku proti národu, kterému Putin celý život sloužil.
Prezident Joe Biden téměř každou hodinu slibuje: "Nepůjdeme do války na Ukrajině." Proč by tedy jednoduše nevyloučil členství Ukrajiny v NATO, což by od nás vyžadovalo, abychom udělali něco, co sám Biden říká, že bychom my, Američané, v zájmu svého vlastního přežití nikdy neměli udělat: jít do války s Ruskem?
______
NB (1) Gorbatchov udělal historický čin: rozpustil Waršavskou smlouvu, vojenský pakt komunistických zemí, řízený Moskvou v naději, že Washington učiní totéž s NATO. Nakonec se smířil s ústním slibem, že NATO se nebude rozšiřovat směrem na východ k hranicím Ruska. Putin dnes vlastně sklízí, co Gorby z nedostatku politické předvídavosti nebo přílišné důvěřivosti zasel.
Did We Provoke Putin’s War in Ukraine? vyšel na 24.2. na oficiálních stránkách Pat Buchanana. Přeložil a komentář přidal Jan Vítek