Plán na převzetí pozemské přírody globální elitou

Ida Aukenová, členka takzvané Rady globální budoucnosti pro města a urbanizaci, která působí v rámci WEF, radostně prohlašuje: „Vítejte v roce 2030. Vítejte v mém městě, nebo spíše v našem městě. Nemám nic. Nemám auto, dům, spotřebiče ani oblečení.“

Schwab si dává větší pozor na to, co říká. Ve své knize COVID-19: Velký reset (2020) říká, že lidé by se měli co nejrychleji zbavit touhy být vlastníky. V inkluzivním kapitalismu by se lidé měli stát uživateli. Bez práva vlastnit však neexistuje právo užívat. Někdo musí být vlastníkem, konečným správcem majetku, aktiv. Schwab tuto otázku zamlžuje, ale z jeho slov je zřejmé, že za konečného vlastníka je považována globální elita.

Hrstka lidí (“zlatý milion“) již získala většinu ekonomické a sociální infrastruktury na celém světě. Zmocnili se takzvaného duševního vlastnictví a většiny zemského podloží. „Zlatý milion“ by rád zprivatizoval celý vesmír. O takových šílencích psal sovětský spisovatel science fiction Alexandr Běljajev ve svém románu Prodavač vzduchu (poprvé vyšel v roce 1929). Jistý anglický podnikatel Baillie zorganizoval podzemní továrnu na zpracování atmosférického vzduchu kdesi za polárním kruhem, na severu Jakutska. Továrna nejprve rozdělí vzduch na jednotlivé složky (kyslík, vodík, dusík a helium) a poté je přemění na hotové výrobky. Dusík se například přeměňuje na amoniak, kyselinu dusičnou a kyanamid. Hlavním produktem je zkondenzovaná vzduchová koule, která obsahuje kilometr krychlový atmosférického vzduchu. Bailey se chystá vstoupit na trh se svými balóny a dalšími výrobky, ale tyto plány se naštěstí pro lidstvo neuskutečnily - továrnu zničila sovětská Rudá armáda.

Dnes vidíme, že skupina superbohatých chce Baileyho pokus v nějaké podobě zopakovat. Tito šílenci se snaží přivlastnit si tu část přírody, která dosud nepřinášela téměř žádný zisk, tj. bezpečně ji zprivatizovat a zapojit do tržních vztahů. Pak bude moc globální elity nad světem nezlomná.

29. prosince 2021 vyšel v Natural News článek s názvem „Globalist corporations begin seizing farmland in America under eminent domain, to halt food production in the name of fighting climate change“. V článku se píše, že po celém světě brzy vzniknou společnosti poskytující „ekosystémové služby“. Ekosystémy jsou přírodní továrny, které pohlcují oxid uhličitý a další skleníkové plyny, recyklují odpadní vody a produkují kyslík a čistou pitnou vodu. Navíc zachovávají biologickou rozmanitost, genetické kódy milionů druhů živých organismů (fauny) a rostlin (flóry). A tyto kódy mohou být potřebné k řešení složitých problémů biotechnologie a genového inženýrství.

Zastánci rozvoje trhu s „ekosystémovými službami“ tvrdí, že první podmínkou pro vytvoření takového trhu je zavedení jasných vlastnických práv k přírodním objektům (ekosystémům). „Vlastnictví nikoho“ nebo vlastnictví v rukou „nezodpovědných subjektů“ vytváří riziko zničení ekosystému. Vlastnictví přírodních zdrojů ekosystémové povahy musí být v rukou velmi „odpovědných“ hospodářských subjektů. Jejich soulad s nejpřísnějšími normami by měla potvrdit... burza.

Nový typ podnikatelských subjektů se již nazývá Natural Asset Companies (NAC). Mají se stát komerčními subjekty a dosahovat zisku prodejem „ekosystémového zboží a služeb“. Například pohlcování skleníkových plynů, tvorba kyslíku, čisté vody. Pokud jde o genofond v privatizovaném ekosystému, biotechnologické a jiné společnosti jej mohou využívat na základě licence na příslušné „duševní vlastnictví“. Genetické a jiné informace týkající se volně žijících živočichů mohou vlastnit pouze SMC. Všichni ostatní jsou uživatelé, a to za poplatek.

Popis moderního projektu „ekosystémové ekonomiky“ a „ekosystémového trhu“ se může zdát jako blouznění šílence, proti němuž literární fantazie Alexandra Běljajeva bledne. Projekt však není fantazií. Je to součást plánu Velkého restartu. Na internetových stránkách newyorské burzy (NYSE) je již k dispozici stránka věnovaná společnostem obchodujícím s přírodními aktivy.

Stojí v něm: „S cílem řešit rozsáhlé a složité problémy spojené se změnou klimatu a přechodem na udržitelnější ekonomiku jsou NYSE a Intrinsic Exchange Group (IEG) průkopníky nové třídy aktiv založené na přírodě a výhodách, které příroda poskytuje (tzv. ekosystémové služby). NAC (Natural Asset Companies) budou odrážet přirozenou a produktivní hodnotu přírody a poskytovat prostředky úspor založené na životně důležitých statcích, které jsou základem celé naší ekonomiky a umožňují život na Zemi. Příkladem přírodního bohatství, které by mohlo mít prospěch ze struktury NAC, jsou přírodní krajiny, jako jsou lesy, mokřady a korálové útesy, a také pracovní půda, jako jsou zemědělské podniky.“ Uvádí také, že komerční potenciál přírodního bohatství představuje 125 bilionů dolarů ročně v podobě globálních ekosystémových statků a služeb, jako je sekvestrace uhlíku, biologická rozmanitost a čistá voda.

Abychom pochopili, jak vysoké jsou pro autory projektu globálních trhů s ekosystémovými službami sázky, uvědomme si, že celkové celosvětové tržby z prodeje ropy a zemního plynu v roce 2020 dosáhly pouze 4,68 bilionu dolarů.

Výše zmíněná společnost Intrinsic Exchange Group (IEG) uzavřela v září 2021 dohodu s newyorskou burzou cenných papírů o vytvoření CPA a jejich uvedení na burzu. NYSE získala menšinový podíl ve společnosti IEG. Jedná se o skupinu nebo partnerství, jehož účastníky jsou Meziamerická rozvojová banka, Rockefellerova nadace a Aberdare Ventures. Společnost IEG založil v roce 2017 podnikatel a ekolog Douglas Eger. (Douglas R. Eger). Jako generální ředitel IEG k zářijové dohodě uvedl: „IEG a NYSE společně umožní investorům přístup k bohatství přírodních zdrojů a učiní naši průmyslovou ekonomiku spravedlivější.

IEG již vyvinula metodiky pro měření environmentálního profilu společnosti CPA a převedla jej na peněžní vyjádření. Patří mezi ně prodej ekosystémových služeb a přírodního kapitálu. Tyto ukazatele doplní tradiční výkonnost společnosti. Newyorská burza cenných papírů připravila ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 kótovací standardy a účetní informace pro malé a střední podniky a předložila je americké Komisi pro cenné papíry (SEC). Očekává se, že SEC schválí předložené dokumenty na začátku roku 2022 a první CPS budou na burze kótovány v roce 2022.

Jak vyplývá z dokumentů IEG a NYSE, založení KPZ začíná získáním pozemků s potenciálem vytvářet ekosystémové služby: „KPZ jsou udržitelné podniky s právy na ekosystémové služby produkované přírodními, pracovními nebo smíšenými pozemky“. „Přírodní“ označuje půdu nedotčenou hospodářskou nebo jinou lidskou činností. „Pracovní půda“ je půda, která je v současné době aktivně využívána. Jedná se převážně o zemědělskou půdu. Mohou být přeměněny z produkce zemědělských produktů na poskytování ekosystémových služeb. „Hybridní půda“ je půda, která má jak první, tak druhý typ půdy.

Řada miliardářů již začala skupovat půdu, začíná hromadit „přírodní kapitál“ a přeměňuje svůj virtuální (finanční) majetek na fyzický majetek, půdu.

Ve Spojených státech je nejčastěji jako hlavní kupec půdy označován Bill Gates, největší vlastník zemědělské půdy v Americe (v terminologii IEG a NYSE „working land“). Celkem má společnost Gates v USA asi 242 000 akrů. To je necelých 100 000 hektarů. Společnost Gates však není největším vlastníkem půdy v USA. První místo mezi miliardáři, kteří se specializují na nákup „přírodní půdy“, patří mediálnímu magnátovi Johnu C. Maloneovi (2,2 milionu akrů rančů a lesů). Na druhém místě je zakladatel CNN Ted Turner (2,0 milionu akrů převážně divoké přírody). Zakladatel společnosti Amazon Jeff Bezos rychle zvyšuje své investice do pozemků.

Američané jsou velmi znepokojeni skupováním půdy miliardáři. Zejména proto, že tito noví američtí feudálové mohou začít nově využívat získanou půdu.

Znovu opakuji nadpis výše uvedeného článku z Natural New: „Globalistické korporace začínají v Americe zabírat zemědělskou půdu v rámci eminent domain, aby ve jménu boje proti změně klimatu zastavily produkci potravin“. Název článku mluví sám za sebe. Komentáře jsou zbytečné.